Umělá inteligence: 18 % špičkových vědců pochází z Evropy, ale jen 10 % z nich v Evropě pracuje

V debatě na téma umělé inteligence na červencovém plenárním zasedání Evropského hospodářského a sociálního výboru tato čísla zdůraznil Jayant Narayan ze Světového ekonomického fóra a dodal, že aby byla Evropa schopna obstát v konkurenci, musí investovat do středně- a dlouhodobých opatření zaměřených na vytvoření ekosystému, jenž podpoří rozvoj umělé inteligence.

V rámci posledního plenárního zasedání před letní přestávkou proběhla debata na téma Umělá inteligence a skutečné hodnoty: naše digitální budoucnost, jíž se zúčastnil Jayant Narayan, vedoucí Globální aliance pro opatření v oblasti umělé inteligence (Global AI Action Alliance) Světového ekonomického fóra.

Pokud jde o problémy, s nimiž se potýkají malé a střední podniky ve snaze o zavádění umělé inteligence, zdůraznil Jayant Narayan, že ačkoliv se začínají objevovat řešení umožňující těmto podnikům pracovat s umělou inteligencí i bez toho, že by zaměstnávaly datové specialisty s plným odborným výcvikem, tedy řešení jako je například nekódovaná umělá inteligence, nejedná se univerzální lék na všechny neduhy. Je také třeba se ve střednědobém až dlouhodobém horizontu zaměřit na zvýšení schopností malých a středních podniků rozvíjet nezbytnou místní, interní kapacitu pro zavádění UI. Právě v tomto ohledu jsou důležité dovednosti, jež v případě umělé inteligence a datové vědy nelze vybudovat přes noc. Klíčovou úlohu v tomto procesu hraje financování a podpora inovací.

Na otázku, proč Evropa zaostává za USA a Čínou, Jayant Narayan odpověděl, že důvodů je více, přičemž zásadní roli sehrála podpora ze strany vlády a veřejné financování, a to od podpory vzniku Silicon Valley až po nedávné, oběma stranami schválené přijetí zákona pro inovace a soutěž (Innovation and Competition Act), díky němuž bude možné vynaložit na technologie a inovace 250 miliard amerických dolarů.

„Tyto finanční injekce vytvoří trh, na který vstoupí také většina špičkových výzkumníků a datových specialistů. Nejedná se o krátkodobé řešení, ale spíše o středně- až dlouhodobou vizi, jak vytvořit ekosystém, v jehož rámci nebude generována pouze hodnota v lokálním měřítku, ale díky kterému se stanete lídrem.“ Citoval nedávné studie, jež poukazují na to, že z Evropy pochází 18 % špičkových vědců v oblasti umělé inteligence, přičemž pouze 10 % z nich v Evropě skutečně pracuje.

Jayant Narayan se také dotkl tématu umělé inteligence a občanské společnosti a toho, jestli rozvoj umělé inteligence slouží všem, nebo zda sleduje jen zájmy určitých skupin.

S odkazem na studie, které ukazují, že 30 až 40 % příjmů společnosti Amazon z poslední doby bylo vytvořeno na základě doporučení pro spotřebitele řízených umělou inteligencí, podtrhl, že je umělá inteligence skutečně všudypřítomná, a že právě proto je v tomto ohledu tolik důležitá robustnost, vysvětlitelnost, důvěra a transparentnost. Jistého pokroku bylo dosaženo v otázce vysvětlitelnosti a bezpečnosti, ovšem stalo se tak díky špičkovým řešením, ke kterým mají sotva přístup všichni.

Dodal, že ačkoliv se nedá říci, že by obecně neexistovala pravidla, hlavní otázkou je, zda jsou skutečně prováděna v praxi a jestli jsou chráněny zájmy občanské společnosti. Do budoucna odhaduje, že pokroku v provádění bude dosaženo kombinací regulace ze strany veřejného sektoru a pravidel zaváděných průmyslem. Díky dialogu mezi průmyslem a regulátory se bude situace dále vyvíjet a možná se dostaneme až tak daleko, že průmysl se sám začne dobrovolně aktivně angažovat.