EHSV info

V debatě na téma umělé inteligence na červencovém plenárním zasedání Evropského hospodářského a sociálního výboru tato čísla zdůraznil Jayant Narayan ze Světového ekonomického fóra a dodal, že aby byla Evropa schopna obstát v konkurenci, musí investovat do středně- a dlouhodobých opatření zaměřených na vytvoření ekosystému, jenž podpoří rozvoj umělé inteligence.

V rámci posledního plenárního zasedání před letní přestávkou proběhla debata na téma Umělá inteligence a skutečné hodnoty: naše digitální budoucnost, jíž se zúčastnil Jayant Narayan, vedoucí Globální aliance pro opatření v oblasti umělé inteligence (Global AI Action Alliance) Světového ekonomického fóra.

Pokud jde o problémy, s nimiž se potýkají malé a střední podniky ve snaze o zavádění umělé inteligence, zdůraznil Jayant Narayan, že ačkoliv se začínají objevovat řešení umožňující těmto podnikům pracovat s umělou inteligencí i bez toho, že by zaměstnávaly datové specialisty s plným odborným výcvikem, tedy řešení jako je například nekódovaná umělá inteligence, nejedná se univerzální lék na všechny neduhy. Je také třeba se ve střednědobém až dlouhodobém horizontu zaměřit na zvýšení schopností malých a středních podniků rozvíjet nezbytnou místní, interní kapacitu pro zavádění UI. Právě v tomto ohledu jsou důležité dovednosti, jež v případě umělé inteligence a datové vědy nelze vybudovat přes noc. Klíčovou úlohu v tomto procesu hraje financování a podpora inovací.

Na otázku, proč Evropa zaostává za USA a Čínou, Jayant Narayan odpověděl, že důvodů je více, přičemž zásadní roli sehrála podpora ze strany vlády a veřejné financování, a to od podpory vzniku Silicon Valley až po nedávné, oběma stranami schválené přijetí zákona pro inovace a soutěž (Innovation and Competition Act), díky němuž bude možné vynaložit na technologie a inovace 250 miliard amerických dolarů.

„Tyto finanční injekce vytvoří trh, na který vstoupí také většina špičkových výzkumníků a datových specialistů. Nejedná se o krátkodobé řešení, ale spíše o středně- až dlouhodobou vizi, jak vytvořit ekosystém, v jehož rámci nebude generována pouze hodnota v lokálním měřítku, ale díky kterému se stanete lídrem.“ Citoval nedávné studie, jež poukazují na to, že z Evropy pochází 18 % špičkových vědců v oblasti umělé inteligence, přičemž pouze 10 % z nich v Evropě skutečně pracuje.

Jayant Narayan se také dotkl tématu umělé inteligence a občanské společnosti a toho, jestli rozvoj umělé inteligence slouží všem, nebo zda sleduje jen zájmy určitých skupin.

S odkazem na studie, které ukazují, že 30 až 40 % příjmů společnosti Amazon z poslední doby bylo vytvořeno na základě doporučení pro spotřebitele řízených umělou inteligencí, podtrhl, že je umělá inteligence skutečně všudypřítomná, a že právě proto je v tomto ohledu tolik důležitá robustnost, vysvětlitelnost, důvěra a transparentnost. Jistého pokroku bylo dosaženo v otázce vysvětlitelnosti a bezpečnosti, ovšem stalo se tak díky špičkovým řešením, ke kterým mají sotva přístup všichni.

Dodal, že ačkoliv se nedá říci, že by obecně neexistovala pravidla, hlavní otázkou je, zda jsou skutečně prováděna v praxi a jestli jsou chráněny zájmy občanské společnosti. Do budoucna odhaduje, že pokroku v provádění bude dosaženo kombinací regulace ze strany veřejného sektoru a pravidel zaváděných průmyslem. Díky dialogu mezi průmyslem a regulátory se bude situace dále vyvíjet a možná se dostaneme až tak daleko, že průmysl se sám začne dobrovolně aktivně angažovat.

EHSV ve svém stanovisku ke strukturovanému zapojení mládeže v otázkách klimatu a udržitelnosti v rámci rozhodovacího procesu EU navrhl, aby byl vytvořen kulatý stůl mládeže v otázkách klimatu a udržitelnosti, který by Výbor pořádal ve spolupráci s Evropskou komisí, Evropským parlamentem a mládežnickými organizacemi.

Komise uvítala tuto iniciativu, jež podle ní představuje užitečný nástroj, který může posílit poradní úlohu EHSV a poskytnout mladší generaci příležitost k tomu, aby se podělila o své názory na Zelenou dohodu pro Evropu. Prvního kulatého stolu, který se konal 13. července 2021, se společně s 11 zástupci mládeže zúčastnil i výkonný místopředseda Komise Frans Timmermans.

„Díky vám si lidé velmi dobře uvědomují, jak je situace vážná. Všichni musíme přiložit ruku k dílu, a to nejen ve svém vlastním zájmu, ale především v zájmu našich budoucích generací. Někteří z vás si mohou myslet, že neděláme dost. Věřte mi však, že se snažím, jak jen to jde, a snad v tomto boji za dobrou věc najdeme společnou řeč,“ zdůraznil Frans Timmermans.

Zástupci mládeže představili při této příležitosti Fransi Timmermansovi dokument, který vznikl z podnětu sdružení Generation Climate Europe a Evropského fóra mládeže a obsahuje konkrétní návrhy týkající se hospodářského systému EU, včetně řízení přírodních zdrojů a ukazatelů pokroku v EU.

Akci uzavřel místopředseda EHSV Cillian Lohan, který prohlásil: „Máme příležitost, jaká nastává jednou za generaci, abychom napravili systémové nerovnosti a upustili od neudržitelných praktik. Mladí lidé však potřebují podporu. Je zapotřebí, abychom podporovali a utužovali ekosystém, který představuje aktivismus, a poskytovali mu na politické scéně v EU dostatečný prostor. Příležitost pro dialog má význam pouze tehdy, následují-li po něm skutečné činy. Dejme se do toho!“ (mr)

Hospodářská prosperita, péče o životní prostředí a dobré životní podmínky občanů mohou a musí jít ruku v ruce. To byla hlavní myšlenka, kterou předsedkyně EHSV Christa Schweng pronesla v diskusi na téma Ekonomika v době po pandemii COVID-19 ve službách všech – na cestě k ekonomice blahobytu?, jež proběhla na plenárním zasedání EHSV dne 7. července 2021.

Podle Christy Schweng bude jednoznačně zapotřebí, abychom do budoucna sledovali a posuzovali širší aspekty než ty, které odráží HDP: „Na aspektech, jako jsou naše zdraví, příroda, vzdělání, schopnost inovovat a komunity, skutečně záleží,“ uvedla.

Jak dále připomněla, jde o to, „sloučit vizi prosperity s možností dosažení sociálního pokroku v celosvětovém měřítku“, přičemž základem by měly být cíle udržitelného rozvoje do roku 2030. „Nastal čas, aby EU připravila komplexní strategii a EHSV je připraven podílet se na úvahách o tom, na jakých základech by měla spočívat ekonomika v době po pandemii COVID-19. Taková ekonomika, která bude ku prospěchu všem a která bude zahrnovat nové ukazatele hospodářské výkonnosti a sociálního pokroku, díky nimž bude možné si udělat ucelenou představu o dobrých životních podmínkách občanů,“ dodala Christa Schweng.

Peter Schmidt, předseda sekce Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí (NAT) a zpravodaj stanoviska EHSV Udržitelné hospodářství v souladu s našimi potřebami, poukázal na to, že podstatou ekonomiky blahobytu je služba lidem a že EU musí využít příležitost, kterou pandemie nabízí, zamyslet se nad našimi slabinami a přijít s příslušnými návrhy. (mp)

Při získávání finančních prostředků na oživení Evropské unie na mezinárodních kapitálových trzích má klíčový význam dobře fungující strategie financování. Ve stanovisku zpravodajky Judith Vorbach, které bylo přijato na červencovém plenárním zasedání, Výbor zdůrazňuje, že hladké provádění Nástroje Evropské unie na podporu oživení vyžaduje řádné a udržitelné financování, spolehlivé řízení rizik a nízké výpůjční náklady.

Judith Vorbach se během diskuse vyjádřila takto: „Půjčky v rámci nástroje Next Generation EU se musí uskutečňovat v souladu s demokratickou kontrolou, legitimitou a transparentností. Účinná strategie financování, založená na stabilním a udržitelném financování, spolehlivém řízení rizik, vysoké úvěruschopnosti a nízkých výpůjčních nákladech, je ve veřejném zájmu, a zvláště v zájmu občanské společnosti, která v konečném důsledku nese tržní rizika.“

EHSV považuje rozhodnutí Evropské komise posílit své kompetence a lidské zdroje, aby mohla řešit financování nástroje Next Generation EU, za pozitivní. Vzhledem k výraznému veřejnému zájmu na řádném financování je důležité, aby strategii řídila přímo Komise a nikoli externí subjekt. EHSV vyzývá k tomu, aby byl při pověřování pracovníků tímto úkolem uplatňován genderově vyvážený přístup.

Výbor rovněž vyzývá k tomu, aby byl zřízen poradní výbor, v němž by byla zastoupena Komise, Evropský parlament, Rada, sociální partneři a organizovaná občanská společnost. (mp)

Komise ve svých nejnovějších iniciativách v oblasti práv dětí vyzývá evropské a vnitrostátní tvůrce politik, aby usilovali o dobré podmínky pro všechny děti, které vyrůstají v EU. Obě dvě iniciativy jsou ambiciózní a vyznačují se odvážným přístupem. Jejich cílem je zajistit všem dětem život bez diskriminace a EHSV s nimi plně souhlasí.

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) podpořil Strategii EU pro práva dítěte a návrh doporučení Rady, kterým se zavádí právně závazná záruka EU pro děti. EHSV věří tomu, že provádění těchto iniciativ by podpořilo úsilí na úrovni EU i jednotlivých států, které je zaměřeno na podporu dobrých životních podmínek dětí a na snížení jejich chudoby.

Ve stanovisku Evropská záruka pro děti, které EHSV přijal na červencovém plenárním zasedání, se zdůrazňuje, že k boji proti dětské chudobě, diskriminaci, deprivaci a sociálnímu vyloučení je nezbytný koordinovaný evropský a celospolečenský přístup, který umožní zajistit, aby byla práva dětí zohledňována v jednotlivých politikách a aby tyto politiky měly výrazný a dlouhotrvající dopad na zdraví a dobré životní podmínky dětí.

“To, že je každé čtvrté dítě v EU ohroženo chudobou, je nepřijatelné. Potřebujeme důrazné politiky a pevné právní rámce, které budou schopny přetnout často mezigenerační cyklus znevýhodnění a tento trend zvrátit. Je třeba si stanovit ambiciózní cíl vymanit do roku 2030 z chudoby všechny děti, a nikoli pouze pět milionů dětí, což je aktuální cíl v oblasti chudoby v rámci evropského pilíře sociálních práv," uvedla zpravodajka stanoviska Kinga Joó.

Děti si zaslouží pozornost celé společnosti. Upevnění jejich práv by mělo být pro EU prioritou. Za tímto účelem potřebujeme inkluzivní, průřezovou a mezioborovou strategii, skutečnou politiku založenou na rovnosti, která zajistí rovné příležitosti a umožní začlenění pro všechny děti bez ohledu na jejich situaci,“ prohlásila spoluzpravodajka Maria del Carmen Barrera Chamorro.

Podle údajů Eurostatu vyrůstalo v roce 2019 v EU 18 milionů dětí (tj. 22,2 %) v ohrožení chudobou a sociálním vyloučením. Stejný negativní dopad na děti má i digitální a energetická chudoba a podle EHSV by měla být v rámci záruky pro děti řešena také. Přibližně 5,4 % dětí ve školním věku v Evropě žije v domácnostech, které nemají počítač ani internetové připojení. Asi 25% evropských občanů žije v domácnostech trpících energetickou chudobou, která má rovněž dopad na kvalitu života a zdraví dětí.

V zájmu vymanění dětí v Evropě z chudoby EHSV doporučil, aby všechny členské státy přidělily na tento účel nejméně 5 % finančních prostředků z ESF+. Podle nového nařízení jsou povinny vyčlenit tento procentní podíl svých finančních zdrojů z ESF+ na boj proti chudobě pouze ty členské státy, v nichž dětská chudoba překračuje průměr EU odpovídající 23,4 %. Doposud tak učinilo pouze 11 zemí.(ll)

Používání mobilních telefonů by mělo být zpoplatněno dle místní sazby, a to bez ohledu na to, ve které části EU se lidé právě nacházejí, uvádí Evropský hospodářský a sociální výbor ve svém nedávno přijatém stanovisku k navrhované změně pravidel EU pro roaming.

EU by podle EHSV měla při regulaci roamingových služeb usilovat o to, aby se stala jedním tarifním pásmem, a všichni lidé, kteří mají smlouvu na telekomunikační služby uzavřenou v Evropě, tak mohli volat a spotřebovávat data za místní ceny, a to s garancí stejné rychlosti a přístupu k infrastruktuře bez ohledu na zemi, z níž či do níž volají.

EHSV sice vítá návrh Komise na přepracování nařízení o roamingu i jeho cíle, které považuje za krok správným směrem, je však přesvědčen, že je zapotřebí si stanovit ambicióznější cíl.

„Záměr Komise spočívá v tom, že roamingové služby by měly být poskytovány za stejných podmínek jako doma, a to bez jakéhokoli omezení přístupu. To je dobrý návrh,“ prohlásil Christophe Lefèvre, zpravodaj stanoviska EHSV, které bylo přijato na červencovém plenárním zasedání. „Jsme však přesvědčeni, že bychom měli jít ještě dál a zajistit, aby lidé v Evropě nemuseli za svou mobilní komunikaci platit více, když jedou do zahraničí.“

Dále EHSV zdůrazňuje, že nestačí pouze stanovit, že pokud síť jiného členského státu nabízí podobnou kvalitu nebo rychlost, neměl by domácí operátor úmyslně poskytovat roamingové služby nižší kvality. To například znamená, že pokud má zákazník doma připojení 4G, neměl by být nucen používat při roamingu 3G, pokud je v zemi, kam cestuje, 4G k dispozici.

Za to může částečně i špatná místní infrastruktura. EU by proto měla být také připravena investovat do infrastruktury, aby odstranila stávající nedostatky a zajistila, že nebudou existovat žádná bílá místa, tj. regiony s nedostatečným širokopásmovým internetovým pokrytím. Je totiž známo, že řada z nich se nachází ve venkovských oblastech a odrazuje potenciální obyvatele a podniky.

Kromě toho EHSV trvá na tom, že je zapotřebí spotřebitelům posílat opakovaná upozornění, aby nebyli nepříjemně překvapení z výše účtu. V případě, že se spotřebitelé blíží k vyčerpání objemu svých předplacených služeb, by je měl operátor opakovaně upozornit pokaždé, když je opětovně dosažen objem spotřeby rovný objemu stanovenému pro zaslání prvního upozornění, a to zejména pokud k tomu dojde v rámci téhož hovoru nebo téhož datového spojení.

EHSV rovněž poukazuje na otázku přiměřeného využívání, kterou považuje za klíčovou. Ačkoli se ve všech smlouvách o mobilních komunikacích odkazuje v souvislosti s roamingem na přiměřené využívání, EHSV vyjadřuje politování nad tím, že nařízení tento pojem nedefinuje. V důsledku pandemie COVID-19 se lidé do značné míry spoléhají na on-line aktivity, a přiměřené využívání tak dostalo zcela nový význam. Zamysleme se nad tím, co to znamená pro studenta v rámci programu Erasmus, který v zahraničí navštěvuje univerzitu a přednášky sleduje prostřednictvím aplikací Teams, Zoom nebo na jiných platformách, nabádá EHSV. Tento student spotřebovává velké množství dat a rychle vyčerpá svůj měsíční limit. Přiměřenost by pro lidi v takové situaci znamenala, že by v zemi, kterou navštěvují, měli stejný limit, jako mají ve své domovské zemi. (dm)

Nová obchodní strategie zahájená Komisí přináší zásady angažovanosti, které podpoří EU při dosahování jejích domácích i zahraničních politických cílů. Klíčem k dosažení cílů pro budoucí generace kromě toho bude modernizace Světové obchodní organizace (WTO).

„Potřebujeme jasný přístup, musíme být otevření a sebevědomí, abychom zlepšili zapojení zúčastněných stran do obchodní politiky, protože podoba mezinárodního obchodu se mění,“ řekl Timo Vuori, zpravodaj stanoviska EHSV k přezkumu obchodní politiky.

Je načase, aby Evropa odložila naivitu a byla asertivnější při jednostranné obraně hodnot a obchodních závazků EU. V případech, kdy nemůže jednat nebo dostatečně plnit své úkoly WTO, by měla mít EU možnost spolehnout se na širokou škálu dohod o volném obchodu, které odpovídají hodnotám EU a mezinárodním normám, jež v mezinárodním obchodu sdílíme s předními i rozvíjejícími se ekonomikami.

Jak uvedl spoluzpravodaj stanoviska Christophe Quarez, „veškerou činnost je třeba zasadit do kontextu multilateralismu a reformy WTO.“

EHSV souhlasí s názorem, že modernizace WTO je nejvyšší prioritou. EU se proto musí postavit do čela reforem WTO tím, že prolomí tabuizaci sociálních a klimatických aspektů obchodu.

Obchodní politika prospěšná lidem

EHSV vítá obchodní agendu, která reaguje na některé připomínky vyslovené zúčastněnými stranami. Neobsahuje však náležité úvahy týkající se lepšího zapojení občanské společnosti.

Výbor zdůrazňuje, že je na vnitrostátní i unijní úrovni třeba trvale spolupracovat s občanskou společností tak, aby obchodní politika přinášela přidanou hodnotu pro každodenní život nás všech.

Občanská společnost se musí stát v obchodní politice aktivním partnerem, od přípravy po monitorování obchodních nástrojů a dohod.

EHSV důrazně podporuje aktivní úlohu EU při formování globálních pravidel pro udržitelnější a spravedlivější obchod, jenž má přinést prosperitu a bezpečnost nejen obchodním partnerům, ale také zemím a jejich občanům. (at)

Toto první setkání Hospodářské a sociální rady (HSR) Argentiny a EHSV, které uspořádala sekce REX, proběhlo pod taktovkou předsedkyně EHSV Christy Schweng a předsedy HSR Argentiny Gustava Belize.

Předseda HSR Argentiny Gustavo Beliz ve svém úvodním vystoupení shrnul prvních sto dní nově vytvořené HSR, přičemž uvedl:

„Členové rady mají rozdílné pohledy na svět, liší se ideologií, životními zkušenostmi, pocházejí z velmi rozlišných sociálních prostředí. A právě v této rozmanitosti spočívá bohatství naší organizace. Těchto prvních sto dní prožíváme s velkým respektem a odhodláním pracovat. A stejně bychom rádi fungovali i v budoucnosti, i směrem k Vaší instituci, a proto nás toto setkání tolik těší.“

Předsedkyně EHSV Christa Schweng ocenila rozhodnutí Argentiny vytvořit instituci, v jejímž rámci mohou občanské organizace formulovat své názory a politické návrhy. „Jsme moc rádi, že Argentina vytvořila hospodářskou a sociální radu, která se zaměří na klíčová témata, jako je sociální začleňování, životní prostředí a změna klimatu, práce, inovativní demokracie a potravinové zabezpečení. S Argentinou nás spojuje mnoho společných hodnot a zájmů. Týká se to i významu, který přikládáme zapojení občanské společnosti.“

Setkání se zúčastnilo více než 90 členů z obou organizací, kteří zastupovali různá odvětví a vedli živou diskusi o celé řadě problémů a strategií. Zaměřili se při tom na priority pro oživení po pandemii COVID-19, Zelenou dohodu pro Evropu, vzdělávání a pracovní místa budoucnosti a na dopad nových technologií na trh práce.

Obě delegace zdůraznily význam tohoto druhu organizací pro vytváření konsensu a hledání a tříbení řešení sociálních problémů a způsobů jejich realizace, jež jsou nedílnou součástí základních hodnot participativní demokracie. (at)

Budování talentových partnerství se zeměmi původu a tranzitu je klíčovou politikou při řešení migrace. Evropa musí změnit zaměření vnějšího rozměru migrační politiky a začlenit jej do širší geopolitické a geoekonomické agendy, která by si měla získat právoplatné místo mezi ostatními politikami.

„Dnes se zde bavíme o tom, jak souvisí geopolitika s migrací. Příští velká vlna migrantů přijde do Evropy z Afriky,“ zdůraznil na schůzi konané v červenci 2021 předseda sekce REX Dimitris Dimitriadis.

Podle odhadů žilo v lednu 2020 v EU 23 milionů státních příslušníků třetích zemí, což představuje 5 % evropské populace čítající 447 milionů osob.

Nový pakt o migraci a azylu sice i nadále podporuje talentová partnerství se zeměmi původu, tranzitu a cílovými zeměmi, avšak zdá se, že něco brání efektivnímu provádění tohoto paktu.

Jean-Louis De Brower, jenž má na starosti program pro evropské záležitosti v Egmont Institute, uvedl, že vůči paktu pravděpodobně nepanuje dostatečná důvěra a solidarita.

Estrella Gallan zastupující Španělskou komisi pro pomoc uprchlíkům upozornila na to, že tíhu migrace a azylu nesou země vstupu a že přístup k řešení těchto záležitostí by měl být proporcionálnější a měl by se opírat o sdílenou odpovědnost a solidaritu.

Rozvojová politika v Africe může zastavit nelegální migraci

Pozitivní příspěvek k rozvoji v Africe, která je zranitelná vůči změnám klimatu, by mohl přinést sociální, politickou a hospodářskou stabilitu.

Neboli jak uvedla Pierrette Herzberger-Fofana, první místopředsedkyně Výboru Evropského parlamentu pro rozvoj, „politiky v oblasti rozvoje jsou neoddělitelně spojené s migrací.“

Na to navázal Dr Chiyoge B. Sifa z africké sekce Mezinárodního družstevního svazu (Co-operative Alliance Africa), jenž vyzdvihl význam partnerství s evropskou sekcí svazu (ICA-EU) a jeho důležitou úlohu při odrazování mladých lidí od toho, aby se vydávali na cestu Středomořím. (at)

Nová strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu je zásadním krokem k tomu, aby bylo do roku 2050 dosaženo klimatické neutrality a odolnosti vůči změně klimatu. Evropská občanská společnost jednoznačně podporuje odhodlání Komise zvýšit úsilí, pokud jde o zajištění a posilování klimatické odolnosti a o prevenci a připravenost v oblasti změny klimatu.

EHSV ve svém stanovisku k této nové strategii, jež bylo přijato na jeho červencovém plenárním zasedání, zdůraznil, že přizpůsobení, v jehož jádru je zakotvena spravedlnost, je zásadní pro ochranu života a živobytí evropských občanů, zejména těch nejzranitelnějších, aby nikdo nezůstal opomenut.

Výbor tudíž zdůrazňuje, aby byl kladen stejný důraz na financování zmírňování změny klimatu i přizpůsobení se této změně, a požaduje v oblasti přizpůsobení specifické pokyny, nástroje pro monitorování, referenční hodnoty a ukazatele. Tyto nástroje pomohou zajistit transparentnost a posoudit pokrok ohledně přizpůsobení se změně klimatu při budování místních, celostátních a regionálních kapacit.

Zásadními a konkrétními přístupy v přizpůsobování se změně klimatu jsou v době, kdy se Evropa zotavuje z krize, bioekonomika a přechod na oběhové hospodářství.

„EU musí dále umožňovat inovace, investice a obchod napomáhající udržitelnému rozvoji, a musí klást důraz na jejich důležitost. Přizpůsobení se změně klimatu a jeho náklady musí rovněž být nedílnou součástí průmyslové strategie EU,“ řekl zpravodaj tohoto stanoviska Dimitris Dimitriadis.

Aby se Unie mohla stát globálním tvůrcem standardů v oblasti udržitelného financování, měla by Komise udržovat vysokou laťku a řídit se zásadami vědeckého základu a technologické neutrality, a to i v taxonomii EU. (mr)

Až budou v Evropě vyřešeny problémy týkající se intermodality, bude přeprava zboží prostřednictvím využití kombinace vodní a pozemní dopravy snazší. Ve stanovisku zpravodaje Stefana Backa, které bylo přijato na červencovém plenárním zasedání, Výbor konstatuje, že nedostatečná interoperabilita a špatná infrastruktura mají zásadní dopad na rozvoj integrované nákladní dopravy, a provozovatelé tak často nemají jinou možnost, než využívat silniční dopravu. To má zase nepříznivý dominový efekt na životní prostředí.

Stefan Back v souvislosti s přijetím stanoviska poukázal na to, že EU potřebuje pragmatický přístup, který by představoval účinné využívání zdrojů z regulačního hlediska: „Musíme se bezodkladně zabývat přetrvávajícími problémy a rychle je vyřešit. Multimodální doprava a logistika musí být účinné a udržitelné a nesmí být dražší, pomalejší a méně spolehlivé než zejména silniční unimodální doprava. Dlouhodobě realizovatelného řešení nelze dosáhnout pouze vytvořením nového zvláštního regulačního rámce či vynaložením nových finančních prostředků.“

Multimodální nákladní doprava není v současné době účinná ani udržitelná. Kromě nevýhod, jako jsou dlouhé dodací lhůty, složitost, vyšší riziko a menší spolehlivost, s sebou nyní kombinování různých druhů vodní a pozemské dopravy nese značné náklady na překládku a transakční náklady. Vzhledem k tomu není multimodální doprava v současnosti příliš atraktivní. Má-li být multimodální doprava v dopravním systému plně využívána, musí být sama o sobě konkurenceschopná a musí dosáhnout účinných a plynulých toků se stejnými náklady jako u unimodální dopravy. (mp)

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) vítá navržený Akční plán pro synergie mezi civilním, obranným a kosmickým průmyslem. Akční plán může posílit strategickou autonomii a technologickou suverenitu Evropy, zvýšit bezpečnost občanů a podpořit konkurenceschopnost, hospodářský růst a zaměstnanost. EHSV proto žádá, aby bylo všech jedenáct opatření provedeno rychle, rozhodně a ambiciózně.