European Economic
and Social Committee
Poté, co byla v důsledku pandemie COVID-19 zavedena první omezení volného pohybu osob, v EU prudce vzrostl počet pracovníků pracujících na dálku z 5 na 40 %. O rok později, kdy se zdá, že práce z domova bude i nadále pokračovat, je stále obtížné náležitě posoudit její dopad na zaměstnavatele, zaměstnance a společnost jako celek. EHSV poukazuje na to, že chceme-li využít přínosů této formy práce a zmírnit rizika, jež jsou s ní spojená, je zapotřebí provést další výzkum a stanovit dlouhodobou perspektivu.
Navzdory zjevným výhodám, které nabízí pracovníkům i zaměstnavatelům, jako je vyšší produktivita, flexibilnější pracovní podmínky a větší samostatnost, může mít práce z domova negativní vliv na pracovní a soukromý život lidí. Během pandemie se hranice mezi těmito dvěma stránkami našeho života občas stírají, což vede k nadměrné pracovní zátěži, delší pracovní době a nedostatečné době odpočinku.
Ve společnosti, která je neustále „na příjmu“ a v níž je pro mnoho pracovníků obtížné se odpojit, se to může následně podepsat na duševním a fyzickém zdraví a pohodě lidí. Jak uvedl EHSV ve svých dvou stanoviscích k práci z domova, která přijal na březnovém plenárním zasedání, negativní aspekty práce z domova mají dopad především na ženy, které ji také častěji vykonávají a snaží se ji sladit s domácími pracemi.
Z údajů uvedených ve studii nadace Eurofound vyplývá, že 30 % osob, které „pravidelně“ pracují z domova, pracovalo nyní každý den nebo několikrát týdně i ve svém volném čase a přibližně 20 % pracovalo více než 48 hodin týdně. Přibližně 40 % z těch, kteří pracují z domova „pravidelně“, odpočívalo méně než 11 hodin denně.
EHSV proto vyzývá sociální partnery v členských státech, aby v rámci stávajícího sociálního dialogu a systémů kolektivního vyjednávání stanovili pravidla, která by odpovídala konkrétní situaci v každé zemi a v každém odvětví a podniku, a minimalizovali tak rizika práce z domova a posílili její výhody v období po pandemii.
Práce z domova by měla být náležitě regulována. V této souvislosti je důležité zajistit, aby byla po skončení krize způsobené pandemií COVID-19 vratná a zůstala i nadále dobrovolná. Osoby pracující z domova by měly mít stejná individuální a kolektivní práva a stejnou pracovní zátěž jako jejich kolegové, kteří pracují v prostorách jejich zaměstnavatele. Pravidla pro práci z domova musí být podle EHSV stanovena písemně, aby bylo zaručeno rovné zacházení a rovné podmínky v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
„Práce z domova se postupně stává specifickou součástí budoucích trhů práce. Nesmíme však dopustit, aby vedla k sociální regresi a izolaci pracovníků. Může lidem pomoci sladit jejich pracovní a osobní život, nesmíme však dopustit žádnou diskriminaci nebo rozdílné zacházení mezi těmi, kteří pracují doma, a těmi, kteří se rozhodli chodit do kanceláře,“ uvedl zpravodaj stanoviska Výzvy spojené s prací z domova Carlos Manuel Trindade.
Vzhledem k tomu, jak rychle se tento způsob práce šíří, a na základě zkušeností, jež jsme získali během pandemie, je podle EHSV zapotřebí přezkoumat stávající dohody EU týkající se práce z domova, a zajistit tak, aby byly účinné i za těchto nových podmínek.
Obzvláště důležité jsou v tomto ohledu rámcové dohody o práci na dálku (z roku 2002) a digitalizaci (z roku 2020), které uzavřeli sociální partneři na úrovni EU. Členské státy a sociální partneři by je měli vzít v potaz při vytváření vnitrostátních rámců pro společnosti a pracovníky, jež tuto formu práce využívají.
Kromě toho by mohla být v souladu s ustanoveními Smlouvy o fungování Evropské unie a/nebo na úrovni členských států případně zahájena evropská iniciativa s cílem chránit a uplatňovat právo pracovníků na odpojení.
EU a členské státy by rovněž měly využít stávající právní předpisy, jako jsou směrnice o pracovní době a o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem, které se v plném rozsahu vztahují na práci z domova. Tyto směrnice by měly být provedeny ve vnitrostátním právu a náležitě uplatňovány, neboť to „může bezesporu přispět ke zlepšení pracovních podmínek pracovníků z domova“.
EHSV upozornil rovněž na nebezpečí, že využívání práce z domova může vést k dvojímu břemeni v podobě placené a neplacené práce. Práce v domácnosti není stále rovnoměrně rozdělena mezi ženy a muže, neboť většinou ji na sebe berou ženy. Omezuje to jejich schopnost být produktivní v placené práci a mohlo by to rovněž ohrozit jejich profesní vyhlídky.
„Společnost jako celek i podniky musí učinit vše, co je v jejich silách, aby vyvrátily tyto genderové stereotypy a uznaly, že ženy jsou vedle jejich mnoha dalších rolí a schopností také plnohodnotné pracovnice. Ekonomická a sociální cena těchto předsudků je pro společnost velmi vysoká,“ prohlásila zpravodajka tohoto stanoviska Milena Angelova.
EHSV v tomto ohledu rovněž vyzval k předložení evropské dohody v oblasti péče, přičemž zdůraznil, že dostupná, přístupná a cenově dostupná pečovatelská infrastruktura a služby péče o děti, osoby se zvláštními potřebami a starší osoby představují další zásadní předpoklad pro práci z domova založenou na genderové rovnosti.