Laure Batut: Strach, odolnost a co dál?

Nejprve zavládl pocit strachu a ochromení

Ovládl nás skutečný strach. Tento strach vše ochromil a když jsme se každý večer dozvídali, kolik bylo nových obětí, báli jsme se o své nejbližší, o děti, staré osoby a o ty, kteří byli velmi zranitelní. Strach nám připomínal, že na nás číhá hrozivé nebezpečí.

Cítili jsme se ochromeni, když jsme zjistili, že francouzské ústřední zdravotní orgány nejsou na situaci připraveny. Zdravotníci bojovali v první linii a občané v týlu a všem chyběly základní prostředky k tomu, aby se chránili a mohli poskytovat zdravotní péči. Byli jsme ochromeni také tím, že v zemi jako Francie, včetně jejích zámořských departementů, se po zimě, kdy na ulicích probíhaly spravedlivé sociální protesty, naráz zastavila veškerá lidská aktivita, nastal naprostý klid a vylidnila se města i školy.

Svět, jehož globalizace se s pandemií ještě zintenzivnila, se z důvodu omezení pohybu osob roztříštil na množství jednotlivců, kteří od sebe zůstali izolovaní. Pandemie prohloubila všechny propasti.

Stát začal znovu jednat

Veřejné služby, zejména zdravotnictví, mají za úkol chránit životy. Postupně jim byla poskytnuta logistika prostřednictvím opatření, která byla někdy až okázale prezentována, jako například transport několika pacientů vlakem či helikoptérou. A to přesto, že soukromé nemocnice byly připravené pomoci. O pomoc je však nikdo nepožádal.

Podnikům, které zajišťují zásadně důležité služby ve městech, se dostalo pomoci od státu, aby mohly nadále plnit svůj úkol a udržovat naši společnost v chodu prostřednictvím zásobování a úklidu.

Pracovníci těchto podniků však nebyli proti viru stejnou měrou chráněni a ne vždy se jim dostalo uznání.

Poté se vytvořila odolnost

Vytvořila se díky vztahům, např. mezi učiteli a studenty, dále prostřednictvím kontaktů, telefonických hovorů, rádia, televize a médií. Tyto kontakty byly zásadně důležité i zábavné. Bylo třeba se zaměstnat, zorganizovat si čas a pracovat. Občané každý večer ve 20 hodin tleskali v oknech zdravotníkům. Od státu se jim očekávaného uznání nedostalo.

Pracovníci v sobě znovuobjevili vynalézavost. Velice rychle se rozšířila práce na dálku, kterou dříve některým zaměstnancům nepovolovali. Rodiče a zvláště matky se museli věnovat dvěma zaměstnáním – své práci a vyučování dětí.

Činnost odborových organizací spočívající v úloze prostředníka mezi zaměstnanci, zaměstnavateli a vládou znovu získala ve Francii na legitimitě. Musíme doufat, že jim bude nejen nasloucháno, ale že také budou vyslyšeny.

Evropa

Soudě podle počátečních prohlášení Komise byla ochromena i EU.

Byl ohlášen plán, který zdaleka předčil Marshallův plán. Přinesl velkou naději na obnovu. Vlády a parlament však rychle nalezly důvody pro dobře známé průtahy.

Řada malých obchodů, které měly málo zaměstnanců a likvidity, však již ve Francii zbankrotovala. Malé restaurace byly prodány pod cenou a mladí lidé, kteří začali podnikat, zkrachovali. Banky jim neposkytly žádnou pomoc. Zaměstnanci mají nárok na částečnou podporu v nezaměstnanosti až do září, ale co nastane poté? I když velké podniky získaly od států podporu, jako např. Air France-KLM (který obdržel 7 miliard EUR od Nizozemska a Francie), ostudným způsobem propouštějí zaměstnance. K tomu všemu dochází v situaci, kdy se po létě na trh práce dostane 700 000 mladých lidí.

Jaká bude budoucnost?

Budoucnost se stále více začíná podobat minulosti. Za prvé proto, že virus se stále šíří. Dále proto, že reformy, které byly aktuální před pandemií, budou realizovány i po ní, ačkoli si je pracovníci ve Francii nepřejí. Vláda ujišťuje občany, že by se z daní neměl financovat 13% propad HDP. Avšak v létě se dále propouštělo a ceny za energii, dopravu, ovoce a zeleninu atd. nadále rostly.

Organizace práce se na základě poučení z krize změní. Práce na dálku, práce prostřednictvím platforem a videokonferencí bude vyžadovat předpisy, které dosud neexistují. Po odolnosti musí přijít na řadu ostražitost. Ukáže krize, že ti ekonomicky nejsilnější ji vždy snáze překonají a že nejvíce postihne ty nejchudší? V pařížském regionu se nejvíce nemocných vyskytlo v nejchudším departementu. Bohužel to není nic nového pod sluncem.