Evropská komise brzy představí balíček legislativních reforem týkajících se povinnosti podniků v oblasti podávání zpráv známý jako „souhrnný balíček“.  Cílem balíčku je zjednodušit a zefektivnit předpisy týkající se udržitelnosti a usnadnit tak podnikům plnění povinností v oblasti podávání zpráv. Od listopadu, kdy byl balíček avizován, vzbuzuje v celé EU rozruch, víří diskusi a vyvolává odpor různých skupiny. Organizace občanské společnosti, odbory, podniky, investoři, právníci i vědci vyjádřili obavy, že by tento souhrnný balíček mohl vést k deregulaci, a vyzvali Komisi, aby výše uvedené nástroje spíše chránila než oslabovala.  Andriana Loredan z Evropské koalice pro odpovědnost korporací (ECCJ) vysvětluje, co je v sázce a proč organizace občanské společnosti, jako je ECCJ, souhrnný balíček odmítají.

Konkurenceschopnost použitá jako záminka pro deregulaci tolik potřebných pravidel v oblasti udržitelnosti

Souhrnný balíček se zaměřuje na tři klíčové nástroje udržitelnosti, které jsou jádrem Zelené dohody pro Evropu – konkrétně na směrnici o podávání zpráv podniků o udržitelnosti, směrnici o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti a nařízení o taxonomii. Tento balíček je přímým důsledkem posunu ve směřování nové Komise, který vyvolala zpráva Maria Draghiho o budoucnosti evropské konkurenceschopnosti ze září 2024. Draghiho zpráva částečně přisuzuje stagnaci trhů EU nadměrné regulační zátěži podniků, přičemž klidně přehlíží další klíčové faktory, např. inflaci v odvětvích ropy, zemního plynu a potravin způsobenou spekulacemi nadnárodních společností. Podle Draghiho zprávy je hlavním zdrojem regulační zátěže rámec EU pro podávání zpráv o udržitelnosti a pro náležitou péči. Bez důkazů, které by spojovaly právní předpisy v oblasti udržitelnosti s vnímaným nedostatkem konkurenceschopnosti EU, se tento úzký pohled stal záminkou pro potenciální úplné zrušení právních předpisů v oblasti udržitelnosti.

Tímto konkrétním souhrnným balíčkem hodlá Komise zjednodušit některé z nejkritičtějších nástrojů, jež byly nedávno přijaty k řešení dopadů činnosti velkých podniků na občany a životní prostředí. Týká se to i směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti, která byla přijata teprve v loňském roce a nebyla dosud provedena.

Jakákoli diskuse o obsahu souhrnného balíčku zůstává v tuto chvíli jen v rovině spekulací. Nicméně jedním z nejvýznamnějších rizik spojených se souhrnným balíčkem je opětovné legislativní úpravu nástrojů udržitelnosti, což by mohlo vést k opětovnému vyjednávání o klíčových ustanoveních (k nimž patří občanskoprávní odpovědnost nebo plány zajišťující slučitelnost s transformací v kontextu změny klimatu v rámci směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti). Evropské koalice pro odpovědnost korporací opětovné otevírání dříve dohodnutých právních předpisů v oblasti udržitelnosti důrazně odmítá. Vedlo by to ke zvýšení regulační nejistoty, ohrožení respektu vůči lidským právům a životnímu prostředí ze strany podniků a k poškození těch podniků, které jako první přijaly příslušná opatření.

Nepřiměřený vliv podniků v rámci pochybného konzultačního procesu

Oznámení souhrnného balíčku a rozpracování příslušných návrhů Evropskou komisí bylo provedeno s naprosto nedostatečnou transparentností a bez jakéhokoliv ohledu na smluvní právo EU a na vlastní procesní pravidla Komise.

Komise má v úmyslu předložit svou souhrnnou iniciativu ve velmi krátkém časovém rámci, který neumožňuje odpovídající posouzení dopadů a veřejnou konzultaci. Tento přístup je neslučitelný s právem účastnit se rozhodovacích procesů EU, což je demokratická zásada chráněná evropskými smlouvami. Je rovněž v rozporu s vlastními pokyny Komise pro zlepšování právní úpravy, které vyžadují rozsáhlé a transparentní konzultace se zúčastněnými stranami během procesu tvorby politik Komise.

Namísto toho Komise v únoru 2025 uspořádala pseudokonzultaci, tzv. „kontrolu skutečného stavu“, za účasti malé, vybrané skupiny zainteresovaných stran, především velkých společností a podnikatelských sdružení. Řada z těchto společností v současnosti čelí právním krokům za nedodržování předpisů v oblasti lidských práv nebo životního prostředí v rámci své vlastní činnosti nebo hodnotového řetězce. Mají tedy eminentní zájem na oslabení právních předpisů v oblasti udržitelnosti na úkor pracovníků, místních komunit a klimatu. Nadměrné zastoupení velkých podniků navíc výrazně kontrastovalo s nedostatečným zastoupením občanské společnosti. Organizace občanské společnosti, odborové svazy a malé podniky byly zastoupeny pouze symbolicky, oběti zneužívání ze strany podniků a podniky prosazující předpisy týkající se udržitelnosti pak byly z diskuse vyloučeny úplně.

Souhrnný balíček: potenciální ohrožení ambiciózních klimatických politik

Zdá se, že předsedkyně Ursula von der Leyen i komisař Valdis Dombrovskis, který na celý proces „zjednodušení“ dohlíží, souzní s programem největších, nejsilnějších korporací. Mezi klíčovými partnery Komise během tzv. kontroly skutečného stavu byly zejména společnosti, jejichž obchodní činnost významně přispívá ke změně klimatu a které mají zájem na zmírňování požadavků v oblasti klimatu – např. společnosti z ropného, plynárenského, petrochemického, automobilového a finančního odvětví. Vzhledem k současné klimatické krizi a jejím nepříznivým dopadům na obyvatele a životní prostředí to vyvolává obavy, zda nebude souhrnný balíček znamenat pro politiky v oblasti klimatu krok zpět.

Prioritou Komise by mělo být spíše provádění než deregulace

Pokud Komisi skutečně leží na srdci konkurenceschopnost a snížení regulační zátěže, stejně jako lidská práva a klimatická spravedlnost, měla by se zamyslet nad tím, jak účinně provádět nástroje udržitelnosti. Lze toho snadno docílit vypracováním pokynů na pomoc podnikům a orgánům členských států, jak je uvedeno ve směrnici o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti, jakož i podporou financování a budování kapacit. Takový přístup by byl odpovídající reakcí na kritiku Draghiho zprávy týkající se absence pokynů, jež by měly usnadňovat uplatňování právních předpisů EU v oblasti udržitelnosti.

Tajné úpravy zásadních předpisů týkajících se udržitelnosti za zavřenými dveřmi za účasti některých největších světových korporací totiž sotva mohou být tou správnou cestou k dosažení skutečné konkurenceschopnosti. 

Andriana Loredan je referentkou Evropské koalice pro korporátní spravedlnost (ECCJ). Od roku 2022, kdy byl poprvé zveřejněn návrh směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti, se podílí na jejím prosazování. Dříve se věnovala tématu podnikání a lidských práv v souvislosti s nucenou prací v organizaci Anti-Slavery International.