Alena Mastantuono

Každým rokem se přes 10 milionů pacientů v Evropě podrobí vyšetření nebo ošetření pomocí nukleární medicíny v souvislosti s onemocněním rakovinou nebo kardiovaskulárními a neurovaskulárními onemocněními.

Radiační a jaderné technologie, které využívají radioizotopy, mají v boji proti rakovině zásadní význam, a to ve všech fázích péče, včetně včasného odhalení, diagnostiky, léčby a paliativní péče.

Nukleární medicína pomáhá stále více pacientům, a to zejména díky převratným vědeckým objevům. Evropští výzkumní pracovníci a podniky vyvinuli některé z nejnovějších inovativních radioligandových metod léčby rakoviny, například léčivé přípravky zaměřené na rakovinu endokrinního systému, rakovinu prostaty a na rozšířené metastázy. Jde například o Lutetium-177, které je velmi slibným radioizotopem pro léčbu rakoviny prostaty, jež v Evropě každý rok způsobuje 90 000 úmrtí. Ve srovnání s tradiční léčbou umožňuje moderní radionuklidová terapie přesně zacílit na nádorové buňky a často je pro lidský organismus méně škodlivá. Cílenou radionuklidovou léčbu potřebují desetitisíce pacientů s rakovinou, pro něž mnohdy představuje jediný možný způsob léčby.

Než se však tento typ léčby dostane k pacientovi, předchází mu velice komplexní dodavatelský řetězec. Zahrnuje získávání surovin a jejich skladování, iradiaci, zpracování, logistiku a použití. Jakmile jsou radioizotopy vyrobeny, musí být v relativně krátké době zpracovány, odeslány a použity. Některé radioizotopy musí být použity během jednoho dne, jiné během několika dní, což se odvíjí od jejich poločasu přeměny. Po velice krátké době jsou již nepoužitelné.

Tyto vlastnosti však kupodivu nejsou zohledňovány v přeshraniční přepravě ani v celních režimech. V přeshraniční přepravě existuje celá řada překážek, kvůli nimž se může například stát, že před přepravou radioizotopů, jež mají zachránit život pacienta, dostane přednost zásilka krevet.

EHSV proto ve svém stanovisku k dodávkám radioizotopů určených pro lékařské účely vyzývá k lepší spolupráci mezi členskými státy za účelem odstranění regulačních překážek. Stanovisko se zabývá všemi jednotlivými fázemi dodavatelského řetězce radioizotopů v Evropě a identifikuje překážky v přeshraničních dodávkách i závislost na třetích zemích. Navrhuje rovněž řešení zaměřená na zlepšení nedostatečné infrastruktury v Evropě a poukazuje na potřebu koordinovaného výzkumu a vývoje.

Doporučení, jež EHSV v tomto stanovisku předložil, jsou v souladu se závěry, k nimž dospěli představitelé států EU na dubnovém summitu. Vyzdvihli zde nutnost snížit strategickou závislost Evropy v citlivých odvětvích, jako je zdravotnictví a kritické technologie. V souladu se zprávou Enrica Letta rovněž zdůraznili, že je třeba se zaměřit na přeshraniční poskytování služeb i na přeshraniční pohyb zboží, včetně mimořádně důležitého zboží, jako jsou léčivé přípravky.

Evropa musí zavést pobídky na podporu výroby s cílem zaručit v oblasti dodávek radioizotopů větší strategickou autonomii. I když je Evropa světovým lídrem v dodávkách radioizotopů pro lékařské účely, je kriticky závislá na USA a Rusku, pokud jde o dodávky kovového vysoce koncentrovaného mírně obohaceného uranu a o dodávky některých obohacených izotopů na terčíky pro výrobu radioizotopů.

EU je i nadále výrazně závislá na Rusku, co se týče dodávek terčíků stabilních izotopů potřebných k výrobě některých radioizotopů pro moderní molekulární radioterapii nebo ve fázi vývoje, například Ytterbia-176 na výrobu Lutecia-177.

To je pro dodavatelský řetězec pro tento konkrétní radioizotop skutečnou výzvou, jelikož se očekává, že se celosvětová poptávka po něm v nadcházejících letech ztrojnásobí.

Dodavatelský řetězec rovněž závisí na systémech výroby radioizotopů v reaktoru nebo pomocí urychlovačů a na jejich zpracování a dodání do nemocnic. Členské státy, a především pak výzkumná střediska a nemocniční zařízení by měly těsněji spolupracovat, aby byl pacientům zaručen rovný přístup k příslušné péči. Možnost využít léčbu ozařováním totiž není ve všech členských státech EU stejná, zejména ve vývojové a pilotní fázi. Je třeba zajistit, aby byly pacientům rychleji zpřístupňovány léčivé přípravky, které jsou teprve ve výzkumu nebo jsou používány „ze soucitu“, ale také aby se k nim mohly snáze dostat i menší nemocnice, které nemusí mít potřebné odborné znalosti a infrastrukturu. Pro některé pacienty může být jejich přístupnost životně důležitá.

Aby bylo možné reagovat na potřeby pacientů, má zásadní význam evropské financování výzkumu, vývoje a inovací v oblasti nukleární medicíny, zejména v rámci programu Horizont a programu Euratomu. V příštím víceletém finančním rámci EU by měly být vyhrazeny prostředky na strategické projekty obecného zájmu v tomto oboru. V souvislosti s Evropským plánem boje proti rakovině jsou velice přínosné strategie SAMIRA Evropské komise a její Evropská iniciativa pro radioizotopy (ERVI). Evropská komise by měla jít ještě dále a ve větší míře začlenit nukleární medicínu do Evropského plánu boje proti rakovině a do Mise proti rakovině v rámci programu Horizont Evropa.

Členské státy by rovněž měly financovat politiky v oblasti veřejného zdraví se zaměřením na radiační a jaderné technologie pro lékařské účely. To bude pro tento obor pozitivním signálem a umožní to rozvoj výzkumu, inovací a průmyslové infrastruktury v Evropě i jejich nárůst. Do tohoto odvětví to také přiláká více lidí.

Na závěr je nutné poznamenat, že lepší zajištění dodávek radioizotopů v Evropě a uspokojení rostoucí poptávky ze strany pacientů se neobejde bez odvážných politických rozhodnutí.