EU musí v zájmu své další existence účinně komunikovat, zejména v současném kontextu rozmáhajících se dezinformací, rychlého rozvíjení umělé inteligence a nárůstu autoritářských tendencí. Mají-li se informace o EU dostat ke všem občanům, je třeba je šířit na místní úrovni.

Stavros Papagianneas, komunikační stratég a spisovatel, ve své nové knize s názvem Rebranding Europe předkládá argumenty pro zásadní diskusi o úloze EU na globální scéně. Evropa se totiž nachází na křižovatce, jelikož se musí již celé dva roky vyrovnávat s ruskou agresí vůči Ukrajině, s válkou na Blízkém východě a s řadou geopolitických a hospodářských výzev.

Svou knihu představil v budově Residence Palace v Bruselu dne 3. prosince. Této akce se zúčastnil místopředseda EHSV pro komunikaci Laurenţiu Plosceanu, jenž se zapojil do diskuse o postavení Evropy na neklidné mezinárodní scéně a o potřebě EU efektivně informovat o tom, jaké hodnoty vyznává.

„Tato doba je pro EU klíčová. Má-li zajistit svou budoucnost, musí svým občanům i celému světu předložit jasnou a přesvědčivou vizi. Nejde o politiku, nýbrž o důvěru, identitu a společný cíl,“ uvedl Stavros Papagianneas.

Účastníci diskuse zdůraznili, že v zájmu další existence EU není účinná komunikace pouhou možností, ale naprostou nutností, a to zejména v současné době, jež se vyznačuje rozmáháním dezinformací, rychlým rozvíjením umělé inteligence a nárůstem autoritářství. Evropa musí jít příkladem v oblasti prosazování demokracie a lidských práv. Pro utváření evropského veřejného prostoru má zásadní význam úloha sdělovacích prostředků, jak uvedl šéfredaktor zpravodajské platformy EU Reporter a moderátor diskuse Colin Stevens. „My, pracovníci sdělovacích prostředků, musíme neustále vysvětlovat, že se Evropa týká všech občanů. A to den co den po celý týden,“ prohlásil.

Odborníci se shodují na tom, že zavádějící informace nebo falešné zprávy je velmi obtížné potírat hned u zdroje, zejména vzhledem k rozvoji umělé inteligence. Nejúčinnějším protiopatřením je posílit odolnost občanů vůči nim.

Laurenţiu Plosceanu zdůraznil, že „je načase spíše lidem naslouchat, než s nimi hovořit. Občané si přejí být více zapojeni a angažováni.“ Dále poukázal na to, že je důležité spolupracovat s regionálním tiskem, a vyzval evropské orgány, aby rozvíjely partnerství s regionálními sdělovacími prostředky a zvaly do Bruselu regionální novináře. Závěrem dodal, že Evropa musí komunikovat na místní úrovni a v místním kontextu.

Vzhledem k tomu, že převážná většina evropských občanů uvažuje především v místních souvislostech, poté v regionálních, dále v celonárodních a až nakonec v těch evropských, je třeba způsob, jak o Evropě informujeme, této skutečnosti přizpůsobit a uznat, že občany je třeba oslovit prostřednictvím informací místního, regionálního a celonárodního významu. (mt)