EU musí odolat vábení Sirén, kterým je pro ni deregulace. Ta by totiž jen vytvořila nejistotu pro podniky, oslabila konkurenceschopnost založenou na udržitelnosti a snížila životní podmínky a oslabila důvěru občanů, říká Danny Jacobs, generální ředitel vlámské environmentální sítě Bond Beter Leefmilieu - BBL. Mluvil s námi o obavách environmentálních nevládních organizací v souvislosti s nejnovějším návrhem EU na zjednodušení předpisů. Uvedené organizace mají totiž strach, že by v rámci tohoto procesu mohly být upozaděny klíčové ambice Zelené dohody pro Evropu.

Můžete se vyjádřit k nejnovějším iniciativám Komise v oblasti deregulace, jako je Kompas konkurenceschopnosti nebo souhrnný balíček?

Evropská komise představila ekonomicky motivovaný program deregulace a zjednodušení, u nějž existuje riziko, že ohrozí těžce vydobyté environmentální, sociální a hospodářské úspěchy. Kvůli tomuto napětí mezi přizpůsobením a zachováním evropského acquis je pro EU těžké držet jasný kurz.

Kompas konkurenceschopnosti, který Komise představila koncem ledna, odráží obavy podniků ohledně nákladů na energii a hospodářských výzev, avšak upozaďuje klíčové priority, jako je nulové znečištění a dobré životní podmínky občanů, a nevede evropské hospodářství směrem k čisté, prosperující a oběhové budoucnosti. Kompas představuje riziko, že Evropa sejde z cesty. Podpora konkurenceschopné dekarbonizace bez integrace sociálních a environmentálních cílů podkopává vlastní účel institucí EU: sloužit společnému blahu a bránit jej.

Organizace občanské společnosti znepokojuje riskantní cíl 25% zjednodušení, jenž byl v rámci Kompasu stanoven. Zefektivnění právních předpisů je sice vítané, avšak zjednodušení bez důkladného posouzení by mohlo ohrozit ochranu zdraví, sociální ochranu a ochranu životního prostředí, jež mají všechny kritický význam. Podnikatelským inovacím nebrání ani tak regulace, jako spíše absence jasných pravidel. Další deregulace by jen vytvořila atmosféru nejistoty, která by znevýhodňovala tzv. první hráče – podniky, jež stojí v čele nových iniciativ –, a zároveň by ohrozila pokrok a udržitelnost.

Obáváme se rovněž, že tento tlak na zjednodušení bude na úkor plnění environmentálních a sociálních cílů. Směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti, směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti a taxonomie EU mají mnoho nedostatků a nešly tak daleko, jak mohly. Pokud by tyto směrnice byly dále oslabeny, když již nyní není jejich výchozí pozice příliš dobrá, zcela by pozbyly smyslu.

Další konkrétní příklad vykresluje, co se v současné době děje.  Vlámsko má v posledních letech obrovský problém s PFAS: těmito chemickými látkami je znečištěna velká část našeho území, přičemž zasaženy jsou statisíce občanů. Za nejúčinnější nástroj pro kontrolu rizik spojených s látkami, jako jsou PFAS, jež se používají v průmyslových procesech i v produktech (směsích i výrobcích), se považuje omezení nebo zákaz podle právních předpisů o chemických látkách (REACH). Pokud by Evropská komise upustila od přísného uplatňování nařízení REACH, zvýšilo by to riziko expozice nebezpečným chemickým látkám, které jsou škodlivé pro veřejné zdraví. Společnosti by byly méně nuceny hledat bezpečné alternativy, což by zbrzdilo inovace v udržitelné chemii. Mohlo by se zvýšit znečištění životního prostředí, neboť méně přísná pravidla vedou k častějšímu vypouštění nebezpečných látek a nebezpečnějšímu odpadu. Spotřebitelé jsou více ohroženi, neboť se tak důkladně nekontroluje obsah toxických látek ve výrobcích. To by mohlo vést k situaci, kdy evropské společnosti budou v celosvětovém přechodu k bezpečnějším výrobkům šetrnějším k životnímu prostředí zaostávat a ztratí podíl na trhu ve prospěch konkurentů, kteří přijímají inovace, jež obstojí i v budoucnu.

Jak moc doufáte v pozitivní výsledek, pokud jde o osud Zelené dohody, vezmeme-li v potaz nově oznámený kurz, který Komise stanovila, kdy cílem je podpora evropského hospodářství?

Pracovní program Evropské komise na rok 2025 představuje příslib i nebezpečí. Přestože její závazky v oblasti dekarbonizace a cenově dostupné energie naznačují potenciální cestu směrem k čistší a odolnější Evropě, hrozí, že klíčové ambice Zelené dohody pro Evropu budou upozaděny. Rostou obavy v souvislosti s navrhovaným souhrnným nařízením, které by mohlo sloužit jako zadní vrátka pro deregulaci odpovědnosti podniků pod maskou „zjednodušení“. Nedávné trendy ukazují, že zjednodušení je příliš často využíváno k oslabení nezbytných záruk, od právních předpisů týkajících se chemických látek až po zemědělství. Očividným příkladem je ukvapená reforma společné zemědělské politiky (SZP) z března 2024, která odstranila ekologické záruky. Nyní hrozí, že dlouho odkládaná revize nařízení REACH, které bylo kdysi koncipována jako nástroj na ochranu veřejného zdraví a životního prostředí, dostane novou nálepku „zjednodušujícího“ opatření, jež má zmírnit pravidla v tomto odvětví.

Je to jen pár měsíců, co předsedkyně von der Leyen přislíbila, že se bude nadále směřovat ke splnění všech cílů Zelené dohody pro Evropu. Avšak stávající pracovní program říká něco jiného, jelikož právě ty cíle, které nejnaléhavěji vyžadují přijetí opatření – zejména cíl nulového znečištění –, již nemají prioritu.

Domníváte se, že by deregulace, jak je navrhována, mohla mít negativní dopad na udržitelnost a pokrok, jehož bylo dosud dosaženo?

EU musí odolat vábení Sirén, kterým je pro ni deregulace. Ta by totiž jen podkopala regulační jistotu a předvídatelnost pro podniky, oslabila dlouhodobou konkurenceschopnost založenou na udržitelnosti a narušila dobré životní podmínky a důvěru občanů.

EU musí zajistit, že omezení byrokracie nebude znamenat omezení ochrany životního prostředí a veřejného zdraví. Inteligentní provádění by mělo posílit Zelenou dohodu pro Evropu, nikoli ji podkopávat. Oslabení klíčové ochrany životního prostředí a sociální ochrany pod záminkou omezování byrokracie není strategií, jak nabýt hospodářské síly. Jde o nezodpovědný krok zpět, který sabotuje právě ta pravidla, jež byla navržena proto, aby naše hospodářství obstálo i v budoucnu. To vše ještě zvyšuje alarmující riziko, že bude zmařeno deset let pokroku v oblasti udržitelnosti.

Současně je občanská společnost v celé EU vystavena rostoucímu tlaku, neboť omezující zákony o zahraničních agentech, zásahy proti protestům a škrty ve financování ohrožují základní práva. Evropský štít pro demokracii a nadcházející strategie EU pro občanskou společnost musí přinést více než jen symbolické závazky – musí poskytovat právní ochranu, udržitelné financování a strukturovaný občanský dialog s orgány EU. Pracovní program Komise musí prioritně chránit demokracii posilováním občanské společnosti. Bez nezávislé a finančně zajištěné občanské společnosti je totiž ohrožena samotná evropská demokracie.

Danny Jacobs je generálním ředitelem sítě Bond Beter Leefmilieu - BBL (federace 135 belgických – resp. vlámských – nevládních organizací působících v oblasti životního prostředí) a belgickým zástupcem v Evropském úřadu pro životní prostředí (což největší evropská síť environmentálních organizací občanů, která zastupuje přibližně 30 milionů jednotlivých členů a podporovatelů).