V těchto „polypandemických“ časech jsme se všichni stali svým způsobem vězni – vězni své křehkosti, svého strachu, svých nadějí…

Kvůli koronaviru totiž vypuklo hned několik pandemií, které nejenže probíhají souběžně, ale ještě také vzájemně umocňují své ničivé následky.

Z tohoto pohledu představuje sociální summit v Portu, konaný v květnu 2021, pro evropské instituce a evropské sociální partnery odvážný krok kupředu.

Nyní máme solidní plán, který by měl členské státy a EU rychle nasměrovat k významným strukturálním reformám, produktivním investicím, růstu, konkurenceschopnosti, zaměstnanosti a lepším životním podmínkám všech občanů EU.

Sociální rozměr musí stát na pevných ekonomických základech. Konkurenceschopnost a vyšší produktivita a také zdraví a bezpečnost vycházející z dovedností a znalostí jsou klíčové pro zachování dobrých životního podmínek v evropských společnostech. Hospodářský růst a funkční vnitřní trh jsou předpokladem posílení sociálního rozměru EU. Nastal čas rozvíjet silné stránky našeho evropského sociálně tržního hospodářství a zároveň odstranit jeho slabiny.

Naše Evropy je a vždy byla sociální. Naše sociálně tržní hospodářství je vzorem pro celý svět – mnozí jej obdivují a někteří nám jej i závidí. Rozsáhlý rámec sociálního aquis stanoví základní zásady, ale je také vodítkem pro právní předpisy a politiky členských států v sociální oblasti a tyto předpisy a politiky doplňuje a koordinuje.

Pokud jde o provádění evropského pilíře sociálních práv, poskytuje akční plán, který předložila Komise, užitečné pokyny, mimo jiné v oblastech zaměstnanosti, dovedností, zdraví a sociální ochrany.

Veškeré iniciativy či opatření podle akčního plánu je nutno realizovat na správné úrovni. Zde je třeba mít na paměti a plně respektovat různé kompetence, pravomoci a jasně vymezené úlohy EU, členských států a sociálních partnerů, co se týče zaměstnanosti a sociální politiky.

To znamená přísně dodržovat zásady subsidiarity a proporcionality a brát ohled na rozdílnost socioekonomických prostředí a na rozmanitost vnitrostátních systémů, včetně role a autonomie sociálních partnerů.

Vítám zejména skutečnost, že se Portské prohlášení a akční plán soustředí na pracovní místa a dovednosti. Konkurenceschopná udržitelnost je ústředním prvkem evropského sociálně tržního hospodářství, jak se uvádí v úvodu akčního plánu. Skutečně inkluzivní a sociální rozměr v Evropě může vycházet jedině ze silné a odolné ekonomiky založené na provádění řádných hospodářských politik napříč Evropou a na uvolnění potenciálu, který má kvalifikovaná inovativní pracovní síla v oblasti produktivity.

Ekologická a digitální transformace budou vyžadovat více investic do vzdělávání, odborné přípravy, celoživotního učení, zvyšování kvalifikace a rekvalifikace – čili zlepšený a pragmatický přístup ke vzdělávání a nabývání dovedností.

Z pohledu sekce SOC jsou politické priority a akční plán pro letošní rok v souladu se závěry sociálního summitu v Portu. Jsme odhodláni nadále usilovně pracovat a vydávat nezbytná stanoviska, a to jménem sociálních partnerů a organizací občanské společnosti. Chce-li EHSV hájit a zachovávat hodnoty EU, musí posílit svou proaktivní úlohu.

Kdyby někdo potřeboval další důvod, proč by měly členské státy EU trvaleji a důkladněji koordinovat svá opatření na unijní úrovni, aby mohly zvládat krize, ať si jen vzpomene, k čemu vedla izolovaná opatření v „polypandemickém“ kontextu. A pokud tak nechceme činit v zájmu evropské integrace, měli bychom alespoň uznat, že kdyby jednotlivé národy postupovaly samy, nebyly schopny překonat tuto krizi o nic lépe.

V těchto „polypandemických“ časech jsme se všichni stali svým způsobem vězni – vězni své křehkosti, svého strachu, svých nadějí…

Ze svého vězení se však nyní musíme dostat. Z úcty k odkazu našich předků i v zájmu příštích generací.

 

Laurenţiu Plosceanu

předseda sekce SOC