Stefano Mallia, předseda skupiny Zaměstnavatelé v EHSV

Draghiho zpráva nám znovu jasně připomněla, že musíme neprodleně řešit problémy, s nimiž se potýká evropské hospodářství. Enrico Letta i Mario Draghi ve svých zprávách hlasitě bijí na poplach – Evropa se totiž nachází v kritickém okamžiku a nemůže si dovolit nic proti těmto problémům nepodniknout.

Situace je mnohem naléhavější než kdy dříve. EU již dvacet let stabilně vykazuje pomalejší hospodářský růst než USA a zároveň ji rychlým tempem dohání Čína. Znepokojivě rovněž narostl rozdíl v HDP mezi EU a USA (v cenách z roku 2015) – v roce 2002 činil něco přes 15 %, kdežto v roce 2023 dosáhl 30 %. Ještě hůře vychází porovnání parity kupní síly, kde rozdíl vystoupal z 12 % na celých 34 %.

Jedním z největších problémů Evropy je její regulační prostředí. Sám za sebe hovoří fakt, že v období od roku 2019 do roku 2024 přijala EU přibližně 13 000 legislativní aktů, zatímco v USA jich bylo jen asi 3 500.

V souvislosti s touto neúměrnou regulační zátěží musí podniky vynakládat nemalé částky na dodržování předpisů, čímž přicházejí o zdroje, které by namísto toho mohly investovat do inovací a zlepšování svých výsledků. Dalším znepokojivým důsledkem je trend přesouvání podniků do třetích zemí – v letech 2008 až 2021 tak učinilo 30 % evropských „jednorožců“.

Mario Draghi zdůrazňuje, že k tomu, aby se Evropa posunula vpřed, nebude stačit jen investovat. Musíme provést reformy, které zajistí skutečný pokrok. Musíme se zaměřit na dokončení jednotného trhu, odstranění překážek, důsledné snižování zátěže a racionalizaci právní úpravy. Jde o stěžejní kroky, které lze provést ihned, bez náročného vyjednávání na politické úrovni. Podstatně by přitom pomohly podnikům, zejména podnikům malým a středním, které jsou páteří naší ekonomiky.

Musíme mít rovněž na paměti vzájemnou provázanost jednotlivých odvětví a ekonomik. Zlepšení v jedné oblasti může mít pozitivní dopad i v jiných oblastech. Zavedení umělé inteligence a technologií založených na datech může například podpořit inteligentnější hospodaření s energií a výrazné snížení nákladů a emisí ve všech odvětvích, od vyspělé výroby až po precizní zemědělství. O takovouto synergii musíme usilovat.

Je jasné, jakým způsobem je třeba postupovat. Evropa má potřebné kapacity, schopnosti a inovační potenciál, aby znovu získala svou konkurenční převahu. Bude to však vyžadovat silnou politickou vůli, spolupráci a upření pozornosti k realizaci dlouhodobých strategických cílů. Je teď na nás, tj. orgánech EU a členských státech, abychom tyto příležitosti proměnili v opatření, která přinesou skutečnou změnu.