Na toto zasedání konference smluvních stran (COP) jsem odjela s tím, že situace je naléhavá a nezbývá příliš mnoho času. COP27 byla rozhodující v tom smyslu, že měla znamenat přechod od slov k činům. Soustředila se především na otázku provádění.

Realita kolem nás nám neúprosně a bez přestání připomíná, že globální oteplování již nastalo, zatímco my nečinně sedíme s rukama v klíně.

O celkové nedostatečné mezinárodní spolupráci během posledních let svědčí nízká politická vůle, například pokud jde o vytvoření odpovídajícího fondu pro kompenzaci ztrát a škod. Právě to přitom již dlouhá léta požadují ty nejvíce zranitelné a postižené země.

Na tomto cíli se nakonec letos smluvní strany dohodly, i když prozatím není přesně známo, jakým způsobem se uskuteční.

Na zasedání COP27 byl po dlouhých a složitých jednáních stanoven pracovní program zaměřený na spravedlivý přechod, jenž se má opírat o sociální dialog a sociální ochranu. Po tomto přístupu vždy volalo odborové hnutí i Evropský hospodářský a sociální výbor.

Je však nutné připomenout, že klimatické spravedlnosti nelze dosáhnout bez dodržování lidských práv, jejichž nedílnou součástí jsou i práva pracovní. A o právech se v Šarm aš-Šajchu hovořilo hodně. Občanská společnost, velké organizace, odbory a některé vlády upozornily na nedodržování lidských práv v Egyptě.

Další otázka, kterou bychom si měli položit, se týká samotného fungování konference smluvních stran, či dokonce mezinárodní politiky v oblasti klimatu: je třeba je reformovat, více naslouchat občanské společnosti, sociálním partnerům, mladým lidem a ženám a více je zapojit do rozhodování?

Celkový výsledek COP je vzhledem k mimořádné naléhavosti klimatické krize bezpochyby málo ambiciózní. Bylo neuvěřitelné, že se vůbec ještě diskutovalo o otázkách, na nichž již měla panovat shoda, jako je cíl 1,5 °C, rychlejší omezování využívání fosilních paliv atd., aniž by se však věnovala pozornost tomu, jak tato opatření financovat.

Bylo rovněž patrné, že na jednáních věnovaných klimatu početně převažují muži a zastávají také nejdůležitější pozice. Je zásadní, aby se rozhodování o otázkách klimatu účastnily ženy, protože jinak se prohlubují nerovnosti a ženy se nemohou více podílet na vytváření a provádění politik v oblasti klimatu.

Čas běží a z konference COP27 jasně vyplývá, že navzdory určitým pokrokům nás ještě čeká mnoho práce.

Isabel Caño Aguilar

místopředsedkyně Střediska pro sledování udržitelného rozvoje