Jen pár dní před zahájením konference COP27 v Šarm aš-Šajchu přijal EHSV usnesení na téma Zažehnání existenční hrozby díky společnému úsilí: sociální partneři a občanská společnost za provádění ambiciózních opatření v oblasti klimatu. Evropské organizace občanské společnosti v něm daly jasně najevo, že orgány EU i členské státy podle nich musí jít i nadále příkladem a musí zvýšit své ambice v oblasti klimatu, a to bez ohledu na to, jak se k této otázce přistupuje v ostatních částech světa.

Z průzkumu Eurobarometr vyplývá, že změna klimatu znepokojuje naprostou většinu Evropanů (70 %), přičemž téměř tři čtvrtiny z nich se domnívají, že i oni sami musí udělat více, aby podpořili ekologickou transformaci. EHSV ve svém usnesení, ale i ústy své sedmičlenné delegace, kterou vyslal do Šarm aš-Šajchu, vyzval všechny zúčastněné strany, aby reagovaly na obavy občanů a v souladu s nejnovějšími vědeckými doporučeními si v oblasti klimatu vytyčily ambicióznější cíle.

EHSV na konferenci zastupovali zpravodajové zmíněného usnesení Peter Schmidt, Isabel Caño Aguilar, Sandra Parthie, Josep Puxeu Rocamora, Neža Repanšek a Lutz Ribbe a také mládežnická aktivistka bojující za ochranu klimatu Sophia Wiegand.

„Změna klimatu je jednou z největších výzev, jimž musí lidstvo v tomto století čelit. Její dopad přitom nepocítí až naše děti, ale dolehne už i na naši generaci a zásadně změní náš způsob života,“ prohlásil místopředseda EHSV pro komunikaci a klima Cillian Lohan. „Jsme si samozřejmě vědomi toho, že Evropská unie dělá více než kterákoli jiná část světa, což dokazuje také Zelená dohoda pro Evropu a balíček „Fit for 55“. Jakožto orgán zastupující evropskou občanskou společnost však musíme naléhat na Evropskou komisi a členské státy EU, aby si udržely svou vůdčí úlohu a přesvědčily naše globální partnery, aby následovali příkladu Evropy.“ (ks)

EHSV a Evropská komise podepsaly nový protokol o spolupráci, který dále upevňuje a posiluje politickou a legislativní spolupráci mezi oběma organizacemi, jakož i jejich společné úsilí komunikovat o Evropě. Protokol rovněž posiluje strategickou funkci Výboru vůči orgánům EU a jeho úlohu při prosazování hodnot evropské integrace a participativní demokracie.

Nový protokol, který byl podepsán 27. října, přiznává EHSV významnější úlohu při provádění evropské občanské iniciativy i v rámci evropského semestru, klíčového nástroje hospodářské a fiskální politiky.

„Významným novým prvkem v rámci revidovaného protokolu je závazek, že bude každý rok společně určeno pět témat pro průzkumná stanoviska poté, co Komise přijme svůj pracovní program. To je pro nás velmi důležitý bod, který nám umožňuje pracovat s jasnějším výhledem,“ uvedla předsedkyně EHSV Christa Schweng.  Průzkumná stanoviska jsou stanoviska vypracovaná na žádost Evropského parlamentu, Evropské komise nebo Rady EU k tématům, jež mají velký význam pro občanskou společnost.

Jak konstatoval místopředseda Komise pro interinstitucionální vztahy a strategický výhled Maroš Šefčovič, „tato revize protokolu zajistí, že způsoby naší spolupráce budou lépe odpovídat době, v níž žijeme, a výzvám, jimž čelíme. Připomíná rovněž důležitou úlohu, kterou Výbor hraje při přípravě našich politik, přičemž synergie mezi našimi institucemi přispívají k hladkému fungování EU.“ (tk)

EHSV ve stanovisku Iniciativa v oblasti boje proti zneužívání soudních sporů proti novinářům a obráncům práv podpořil návrh Komise na ochranu osob před strategickými žalobami proti účasti veřejnosti. Týká se i novinářů a obránců práv, kteří významně přispívají k diskusím o ožehavých tématech.

EHSV stanovisko schválil na svém říjnovém plenárním zasedání a navrhl rozšířit seznam opatření, která by napomohla omezit využívání strategických žalob proti účasti veřejnosti. Zpravodaj stanoviska Tomasz Andrzej Wróblewski řekl: „Neposílíme-li systém, bude ohrožena svoboda slova.“

Spoluzpravodaj Christian Moos doplnil: „Jedná se o naléhavé a palčivé politické téma. Je třeba jednat v zájmu obrany novinářů a těch, kteří vystupují proti zneužívání moci a korupci.“

Strategické žaloby proti účasti veřejnosti využívají někteří vlivní jednotlivci, lobbistické skupiny, korporace a státní orgány k umlčení novinářů a dalších osob přispívajících k veřejné debatě, jako jsou společenští aktivisté, obránci lidských práv, nevládní organizace, oznamovatelé v obecném smyslu, angažovaní občané a odborové svazy. Tyto právní kroky využívají mezer v soudním systému k vyvolávání neopodstatněných trestněprávních nebo občanskoprávních řízení, jejichž účelem je zabránit veřejné účasti jednotlivců nebo skupin, proti nimž jsou žaloby vznášeny, omezit tuto účast či ji sankcionovat.

Jedním z návrhů EHSV je zavést rozhodnutí o předběžné otázce ukončujícího soudní řízení, jež je považováno za nesplňující požadavky, a konsolidovat soudní řízení v konkrétní jurisdikci na žádost žalovaného. Bylo by možné zvážit i další opatření, včetně stanovení lhůty pro soudní řízení nebo zavedení zrychleného řízení. Navrhuje se rovněž vyloučit možnost, aby žalobu financovala jiná osoba než žalobce.

K určení mechanismů, jež by mohly sloužit k obraně proti strategickým žalobám proti účasti veřejnosti, by mohl přispět také přezkum vnitrostátních právních předpisů. V přeshraničních i vnitrostátních věcech by se mělo postupovat jednotně a cílem přezkumu vnitrostátních zákonů by měla být dekriminalizace pomluvy v těch členských státech, v nichž je stále trestným činem.

EHSV rovněž navrhuje zkrátit navržené období do provedení přezkumu navrhované směrnice o strategické žalobě proti účasti veřejnosti z pěti let na dva roky.

A konečně zásadní význam mají vzdělávání a odborná příprava. Právníci a účastníci veřejných debat potřebují odbornou přípravu, aby se dokázali postavit strategickým žalobám proti účasti veřejnosti a byli schopni lépe bránit svobodu projevu. (ll)

EHSV se jednoznačně zasazuje o dekarbonizaci energetického systému EU a vyzývá tvůrce politik EU, aby se zabývali důsledky desítky let trvající energetické závislosti.

Těmito slovy zahájila předsedkyně EHSV Christa Schweng diskusi o transformaci energetiky v EU a strategické autonomii, která se konala v rámci plenárního zasedání dne 26. října 2022 a jíž se zúčastnil profesor Leonardo Meeus z Evropského univerzitního institutu ve Florencii.

„Musíme usilovat o takovou ekologickou transformaci, jejímuž tempu budou stačit podniky a společnosti, a nabídnout doplňující opatření, díky nimž bude Evropa konkurenceschopná v globálním měřítku a která v Evropě umožní inovace“, prohlásila Christa Schweng. „EU může snížit svou závislost na dovážené energii tím, že bude rozvíjet svou lokální kapacitu pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů. K tomu je však třeba poskytnout investiční pobídky.“

Profesor Meeus se věnoval otázce reforem unijního trhu s elektřinou, které navrhla Evropská komise. Uvedl, že trh s elektřinou, který jsme vytvořili v průběhu posledních 20 let, může přetrvat i do budoucna, pokud jej zkombinujeme s novými nástroji, které jej doplní a které zapojí spotřebitele a zmodernizují sítě.

Diskuse byla uspořádána v návaznosti na přijetí stanoviska Strategická vize pro transformaci energetiky v zájmu dosažení strategické autonomie EU, jež vypracovali Thomas Kattnig, Lutz Ribbe a Tomasz Andrzej Wróblewski.

Toto stanovisko stanoví vizi EHSV pro transformaci energetiky a její úlohu při dosahování strategické autonomie EU. Klade přitom důraz na urychlení dekarbonizace, snížení závislosti na dovozu energií, zvýšení spoluodpovědnosti komunit a podniků a na podporu zranitelných domácností. (mp)

EU a členské státy musí zavést opatření, která zlepší život těm, kteří dlouhodobě pečují o příbuzné se zdravotním postižením a s chronickým či degenerativním onemocněním, píše EHSV ve stanovisku z vlastní iniciativy Úloha rodinných příslušníků poskytujících péči osobám se zdravotním postižením a starším osobám, přijatém na říjnovém plenárním zasedání.

Zpravodaj stanoviska Pietro Vittorio Barbieri uvedl, že všechna opatření musí vyjít společně od tvůrců politik, zaměstnavatelů (prostřednictvím sociálního dialogu) a pečujících rodinných příslušníků a jejich organizací.

„Prvním krokem je uznat hodnotu jejich práce a začít naslouchat tomu, co k ní oni sami mají na srdci. Ve druhém sledu je třeba zřídit služby v oblasti bydlení, aby nedocházelo k izolaci, vyloučení a fyzickému a psychickému přetížení. Je zřejmé, že pokud státy dokážou garantovat poskytování určitých služeb, zmenší to o něco zátěž rodinných příslušníků“.

Mezi kýžená opatření patří poskytování odpovídajících zdravotních služeb pečujícím rodinným příslušníkům včetně preventivní zdravotní péče a odborná příprava na téma, jak se starat o své vlastní zdraví. Zapotřebí jsou také služby a podpora v oblasti bydlení (dle zdravotních a ošetřovatelských potřeb) a služby psychologické podpory pro pečující osoby a osoby žijící s nimi ve společné domácnosti.

EHSV rovněž vyzývá členské státy, aby zvážily alternativní formy odměňování včetně finanční pomoci pro ty pečující rodinné příslušníky, kteří jsou ohroženi chudobou v případě, že jsou nuceni zříci se placeného zaměstnání nebo zkrátit svou pracovní dobu.
Také zaměstnavatelé by měli být motivováni a podporováni k tomu, aby nad rámec vnitrostátních zákonných povinností zavedli pracovní flexibilitu a sociální podmínky ve prospěch pracovníků trvale pečujících o rodinné příslušníky.

Pandemie COVID-19 situaci pro řadu pečujících rodinných příslušníků pravděpodobně ještě zhoršila, o rozsahu tohoto problému však nejsou k dispozici dostatečně aktuální údaje, což ztěžuje jeho řešení. (ll)

U příležitosti akce Evropského parlamentu Týden genderové rovnosti přijal EHSV dvě stanoviska, v nichž předkládá doporučení ohledně podpory posílení postavení žen a osob pečujících o rodinné příslušníky. Výbor podpořil iniciativu Parlamentu i uspořádáním řady akcí týkajících se uplatňování genderového hlediska a intersekcionality.

Předsedkyně EHSV Christa Schweng otevřela diskusi následujícím prohlášením: „Stávající rozdíly v zaměstnanosti žen a mužů jsou nepřijatelné a způsobují EU značné hospodářské a sociální škody. Musíme vytvořit příznivější podmínky pro ženy podnikatelky, odstranit překážky a stereotypy a nalézt pro mladé dívky a ženy více vzorů.“

Místopředsedkyně Evropského parlamentu Evelyn Regner vyzdvihla nutnost uplatňování genderového hlediska a závazných opatření: „Pokrok nyní postupuje pomalejším tempem než dříve. Ale tam, kde byla přijata závazná opatření, jsme přesto schopni se posunout kupředu. Musíme přehodnotit náš způsob boje proti předsudkům, ale také přijmout závazná opatření. A musíme spolupracovat. Parlament i EHSV, ženy a muži, mladí a staří.“

Zpravodajka stanoviska EHSV Posílení rovnosti v EU Ozlem Yildirim se vyslovila pro „efektivní nediskriminační politiku na úrovni EU provázenou skutečně odrazujícími sankcemi“.

Spoluzpravodaj Cristian Pîrvulescu vysvětlil, že „se ve stanovisku požaduje, aby se začala rozvíjet nová generace opatření na podporu rovnosti v Evropě, která budou vycházet z uznání zásady rovnosti a povinností tuto zásadu prosazovat“.

Výbor rovněž přijal stanovisko Rodinní příslušníci pečující o osoby se zdravotním postižením a starší osoby, jehož zpravodaj Pietro Vittorio Barbieri prohlásil, že „dobré životní podmínky v Evropě vyplývají z práce osob pečujících o své rodinné příslušníky, které často zůstávají stranou systému. Převážnou většinu těchto osob tvoří ženy, které jsou nuceny se rozhodnout, zda se budou věnovat péči o své blízké, nebo pokračovat v práci. Naléhavě vyzýváme orgány EU i členských států, aby se kvůli těmto pečujícím osobám, ale i kvůli těm, o něž tyto osoby pečují, tímto jevem zabývaly.“ (gb)

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) ve svém stanovisku z vlastní iniciativy upozorňuje na četné přínosy, které by přinesla ekologická strategie EU pro rozšiřování produkce rostlinných bílkovin a olejů, a navrhuje koncept této strategie. Tyto přínosy by spočívaly mj. ve snížení závislosti EU na dovozu a v přispění k rozvoji venkovských oblastí.

Praktická doporučení, která EHSV předkládá v souvislosti s navrhovanou strategií, jsou v souladu s cílem EU dosáhnout strategické soběstačnosti, jak EHSV prohlašuje ve stanovisku, které přijal na svém říjnovém plenárním zasedání.

Zpravodaj stanoviska Lutz Ribbe na plenárním zasedání uvedl: „EU je ve velké míře závislá na dovozu krmiv. 75 % rostlin s vysokým obsahem bílkovin pochází z třetích zemí. Podpora produkce bílkovinných plodin na území EU je nesmírně důležitá a pozitivně se promítne i do biologické rozmanitosti a životního prostředí obecně. Navíc zemědělcům pomůže omezit používání minerálních hnojiv.“

Rozšíření produkce rostlinných bílkovin a olejů v EU a větší využívání travních porostů pro účely krmení hospodářských zvířat má tu výhodu, že se budou více střídat plodiny, EU bude soběstačná v oblasti pohonných hmot pro traktory a bude mít k dispozici větší objem pokrutin ze zpracovaných olejnin, které mají vynikající potenciál jako bílkovinné krmivo pro hospodářská zvířata.

Celkově vzato by strategie EU zohlednila zájmy venkovských komunit a přispěla k udržitelnému rozvoji venkova v souladu s dlouhodobou vizí EU.

EHSV doporučuje Evropské komisi, aby se důkladně seznámila s Komisí pro budoucnost zemědělství, kterou zřídila německá spolková vláda, a zvážila, zda by byl tento formát vhodný pro vypracování evropské strategie v oblasti bílkovin. (ks)

EHSV ve svém nedávno přijatém stanovisku uvedl, že by EU měla vypracovat náležitý víceletý strategický akční plán pro oblast kulturní diplomacie, aby bylo možné plně využít její potenciál.

V uplynulých 17 letech se sice diskutovalo o tom, že se kultura musí stát jedním z prostředků zahraniční politiky EU, nikdy tomu však nebyl přikládán vskutku prioritní význam. EHSV ve svém stanovisku zdůraznil, že za současné situace, kdy na našem kontinentu opět zuří válka, je ale více než kdy dříve zapotřebí učinit z kultury stěžejní strategický nástroj zahraniční politiky EU.

„Kultura by mohla zcela zásadním způsobem pomoci ovlivnit nejenom vnitřní vývoj v Evropě, ale také způsob, jakým je EU vnímána ve světě,“ uvedl zpravodaj stanoviska Luca Jahier.

Luca Jahier vyzdvihl zejména význam kulturního dědictví, které je politicky citlivou záležitostí a má nesmírně komplexní charakter, a představuje tudíž mocnou doplňující diplomatickou složku přístupu, kterým se EU snaží zajistit mír, bezpečnost a udržitelný rozvoj.

Do požadovaného silného víceletého strategického akčního plánu pro kulturní diplomacii by měla být zahrnuta opatření zaměřená na ochranu a obnovu dědictví v oblastech zasažených přírodní katastrofou, krizí či konfliktem. Dále je v souvislosti s tímto plánem třeba zmapovat stávající iniciativy s cílem vytvořit platformu EU pro mezinárodní kulturní vztahy a zřídit v rámci Evropské služby pro vnější činnost speciální útvar, v jehož čele bude stát zvláštní přidělenec EU pro kulturní vztahy.

EHSV ve svém stanovisku z vlastní iniciativy věnovaném úloze kulturní diplomacie, které přijal na říjnovém plenárním zasedání, upozornil na to, že za současné geopolitické situace je třeba položit na kulturní rozměr důraz, což nepochybně podpoří realizaci Agendy pro udržitelný rozvoj 2030. (mt)
 

EHSV přijal na svém říjnovém plenárním zasedání stanovisko z vlastní iniciativy, v němž požaduje, aby byla mobilita uznána jako individuální právo a veřejný statek, který musí být k dispozici všem.

Výbor v tomto stanovisku, které vypracovaly Kristina Krupavičienė a Dovilė Juodkaitė, zdůrazňuje, že udržitelná mobilita může pomoci dosáhnout zeleného oživení EU: ekologická a uživatelsky přívětivá veřejná doprava by mohla být skutečnou hnací silou oživení po pandemii COVID-19.

„Pandemie působila jako katalyzátor a ukázala, že veřejná doprava představuje nezbytnou službu ve veřejném zájmu, a to zejména umožňuje-li pracovníkům v první linii a zranitelným skupinám dojíždět do zaměstnání a využívat služby,“ uvedla Kristina Krupavičienė.

EU potřebuje podle EHSV strategie, jak zlepšit mobilitu a rozvíjet veřejnou dopravu, která musí představovat atraktivnější a dostupnější volbu pro občany, zejména pokud mají nízké příjmy.

Veřejná doprava může v Evropě zásadně ovlivnit proces oživení po pandemii: může přispět k řešení klimatických problémů a zlepšit také kvalitu života tím, že lidem umožní dostat se do zaměstnání, vést aktivní společenský život a navštěvovat kulturní akce. Dosažení udržitelné mobility však vyžaduje silný politický závazek ze strany všech subjektů a na všech úrovních.

„Apelujeme na Evropskou komisi, aby stanovila měřitelné a ambiciózní cíle, a podpořila tak přechod od používání soukromých vozidel k hromadné dopravě a aktivní mobilitě. Zároveň vyzýváme Evropskou unii a členské státy, aby přispěly k přechodu na ekologičtější druhy dopravy tím, že zvýší jejich celkovou atraktivitu,“ prohlásila Dovilė Juodkaitė. (mp)

EHSV vyzval Komisi a členské státy, aby vypracovaly plán, jak EU lépe připravit na mimořádné situace. Tento plán by měl především pomoci posílit suverenitu EU z hlediska výroby energie, produkce potravin a vody a těžby surovin.

Již zanedlouho začne zimní sezóna a občany trápí ceny energie. EHSV má tudíž za to, že by EU měla zlepšit svou odolnost, aby byla schopná čelit budoucím krizím.

EHSV přijal před nedávnem na plenárním zasedání stanovisko z vlastní iniciativy, v němž zdůraznil, že je třeba soustavně v rámci všech energetických politik usilovat o zvýšení odolnosti energetických systémů vůči přírodním, politickým či jakýmkoli jiným hrozbám.

Toto úsilí by mělo pokrývat celý výrobní řetězec, včetně výzkumu a vývoje, zpracování surovin, projekční činnosti, výroby, instalace, uvedení do provozu a údržby zařízení na jednotném trhu EU. Tato autonomie by zároveň pomohla zmírnit energetickou chudobu a nezaměstnanost.

Zpravodajem stanoviska byl Paul Rübig, podle něhož je také třeba podpořit občany a spotřebitele, kteří chtějí investovat do vlastní výroby energie a energetické účinnosti: „Musíme zavést informační kampaně, daňové pobídky a dotace. Kromě toho musíme na celém vnitřním trhu, ale i mimo Evropskou unii vybudovat novou přenosovou infrastrukturu.“

Dále pak EHSV vyzval k tomu, aby byly pomocí nových strategií jednotného trhu pro těžbu a recyklaci zajištěny kriticky potřebné dodávky některých surovin, například mědi, lithia, kobaltu a prvků vzácných zemin. Doporučil zabezpečit další zdroje, zvláště ropu, uhlí, plyn, uran, vodu, potraviny a krmiva, a vypracovat přídělové plány týkající se energie, potravin, vody a sanitace.

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) doporučuje posílit centra pro digitální inovace. Měla by tak být navýšena inovační kapacita EU, což by přispělo k transformaci, jejímž cílem je zajistit udržitelnou budoucnost. Centra pro digitální inovace poskytují cennou infrastrukturu pro malé a střední podniky, které by jinak mohly mít s přechodem na ekologičtější a více digitalizovaný provoz potíže.  

Pokud jde o investice do výzkumu a vývoje v poměru k HDP, EU zaostává za USA a Japonskem (2,32 % v roce 2020 ve srovnání s 3,08 % v USA a 3,2 % v Japonsku).

EHSV se domnívá, že by EU měla investice do výzkumu a vývoje zvýšit na 3 % HDP a ve stanovisku z vlastní iniciativy věnovaném centrům pro digitální inovace a schváleném na říjnovém plenární zasedání předkládá několik doporučení, jak by za tímto účelem mohla být právě tato centra co nejlépe využita.

Zpravodaj tohoto stanoviska Giuseppe Guerini uvedl: „Digitální transformaci pociťuje celá evropská společnost, nikoli pouze ekonomika. Přímo ovlivňuje dosahování klimatických cílů Zelené dohody pro Evropu a cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje, ale především má také sociální dopady v mnoha oblastech.“

O významu center pro digitální inovace hovořil i spoluzpravodaj Nicos Epistithiou, jenž dodal: „Centra pro digitální inovace fungují jako jednotná kontaktní místa, která malým a středním podnikům poskytují poradenství ohledně digitální a ekologické transformace. V rámci těchto center musí probíhat spolupráce mezi odbory, organizacemi občanské společnosti, sdruženími zaměstnavatelů a orgány veřejné správy.“

Centra pro digitální inovace jsou založena na regionální spolupráci mezi různými druhy organizací. Slouží jako platformy pro vyzkoušení technologických řešení před investováním a lze je využívat k výměně osvědčených postupů a rozvoji digitálních dovedností.

Evropská síť těchto center prochází v současné době velkou restrukturalizací, EHSV se však obává, že chybí jasná vize jejich budoucího rozvoje.

EHSV ve svých dvou stanoviscích, která právě přijal, předkládá svůj aktuální pohled na roční analýzu udržitelného růstu na rok 2022, v níž Evropská komise nastiňuje budoucí priority EU v oblasti hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti, a na doporučení týkající se hospodářské politiky eurozóny na rok 2022. Požaduje přitom, aby EU zaujala vyvážený přístup, a neohrozila tak své sociální ani environmentální cíle.

EHSV zdůrazňuje, že vzhledem k rostoucím cenám energie a potravin je zapotřebí vytvořit pro nejzranitelnější skupiny obyvatel záchrannou sociální síť. Evropská centrální banka by navíc měla s ohledem na rekordně vysokou inflaci posoudit vedlejší účinky své měnové politiky, například na růst a zaměstnanost. V souvislosti s nárůstem veřejného dluhu je pak nutné pokročit v reformě Paktu o stabilitě a růstu.

„Požadujeme vyvážený politický přístup, který musí zajistit spravedlnost a plnění cílů v oblasti životního prostředí, zejména v době krize,“ uvedla Judith Vorbach, zpravodajka stanoviska obsahujícího další úvahy k tématu Roční analýza udržitelného růstu 2022. „Tento přístup představuje základ pro minulou, současnou i budoucí prosperitu a konkurenceschopnost EU a pro větší konvergenci a odolnost.“

Zpravodaj stanoviska Dodatečné úvahy týkající se hospodářské politiky eurozóny 2022 Juraj Sipko je přesvědčen, že „při řešení bezprecedentních systémových otřesů, kterým lidstvo v současné době čelí, musíme vzájemně spolupracovat. Bude-li se s přijetím a prováděním opatření otálet, může to mít dalekosáhlé důsledky v podobě nejen materiálních ztrát, ale i ztrát na lidských životech.“ (tk)

Enormní výzvy, jimž Evropa čelí kvůli ruské agresi, byly tématem každoročního semináře EHSV určeného odborníkům na komunikaci z řad občanské společnosti, jenž se pod názvem Geopolitická bouře před branami Evropy z pohledu občanské společnosti konal ve dnech 24. a 25. října 2022 v chorvatském Záhřebu.

Na tomto semináři, který byl uspořádán ve spolupráci s Hospodářskou a sociální radou Chorvatska (GSV), bylo zdůrazněno, že Evropská unie by nejen měla podporovat každodenní život na Ukrajině během války, ale měla by rovněž myslet na dlouhodobou rekonstrukci Ukrajiny a její cestu k členství v EU.

Seminář měl tři části: rozšíření EU, komunikace během krize a energetika.

Předsedkyně EHSV Christa Schweng ve svém zahajovacím proslovu v Záhřebu uvedla: „Zkusme si Ukrajinu představit za pár let. Vím, že je těžké vidět věci pozitivně, když k nám neustále proudí zprávy z bojiště informující o neustávajících každodenních zásazích ukrajinských měst raketami, které ničí vodovodní sítě a jsou příčinou přerušení dodávek elektrické energie. Naše myšlení a naše činnost se nyní ale musí řídit tím, jakou chceme pro Ukrajinu budoucnost. Já si ji představuji jako zrekonstruovanou prosperující zemi založenou na evropských hodnotách, která svým občanům umožní, aby opět mohli ve své vlasti slušně žít.“  

„Jak se mohl Západ v Putinovi zmýlit?“ Francouzsko-ruská spisovatelka, novinářka a historička Galia Ackerman se touto otázkou zabývala ve svém ústředním projevu. Podle ní měl Putin postranní úmysly od samého počátku své vlády v Rusku.

Někteří představitelé Západu však nedokázali jeho cíle prohlédnout, jiní je raději vidět nechtěli. „V KGB vycvičený Putin má mentalitu a morálku KGB. A je pravda, že někdo, kdo je produktem KGB, mohl díky svým dovednostem oklamat většinu světa,“ doplnila Galia Ackerman.

Mezi řečníky, kteří zahajovali celou akci, byl chorvatský ministr práce, důchodových systémů, rodiny a sociální politiky Marin Piletić, vedoucí úřadu Evropského parlamentu v Chorvatsku Violeta Simeonova Staničić, vedoucí pro vztahy se sdělovacími prostředky na zastoupení Evropské komise v Chorvatsku Andrea Čović Vidović a předseda Sdružení chorvatských novinářů Hrvoje Zovko.

Tři panelové diskuse uvedli předseda skupiny Organizace občanské společnosti v EHSV Seamus Boland, předseda skupiny Zaměstnanci v EHSV Oliver Röpke a člen skupiny Zaměstnavatelé v EHSV a předseda sekce Zaměstnanost, sociální věci, občanství (SOC) Aurel Laurențiu Plosceanu.

Panel nazvaný Ve stínu války: nový geopolitický kontext Evropy a důsledky pro budoucnost EU, kterým byl celý seminář zahájen, byl zaměřen na dopad ruského jednání na Balkán a na ponaučení pro Ukrajinu, pokud jde o rozšíření EU.

Jedním z témat panelové diskuse Komunikace během krize bylo to, jak Západ bojuje proti Putinově Rusku v „bitvě narativů“. Účastníci panelu zdůraznili, že Rusko aktivně šíří svoji propagandu mimo Evropu a Severní Ameriku, a poukázali na to, že je čím dál nutnější mít profesionály a „armádu dobrovolníků“ bojující proti dezinformačním technikám v Evropě.

Panelová diskuse Revoluce v energetice mezi válkou a klimatickými cíli, výzvy pro Zelenou dohodu se zabývala závažnými problémy na trhu s energiemi, které byly umocněny válkou. Diskutovalo se o výzvách pro ekologickou transformaci, poučení ze závislosti na Rusku (což nyní platí i pro Čínu) a argumentech pro a proti jaderné energii.

Seminář podpořily i úřad Evropského parlamentu a zastoupení Evropské komise v Chorvatsku. (ll)