skupina Zaměstnanci v EHSV

Dne 10. listopadu jsme si připomněli Den rovného odměňování, který byl i letos příležitostí k tomu, abychom poukázali na rozdíly v odměňování žen a mužů. Ty totiž v Evropě představují v průměru více než 14 %, přičemž v některých zemích je situace ještě horší. V některých případech se tento trend sice zlepšuje, nicméně jinde by při současném tempu bylo uspokojivých výsledků dosaženo až za několik tisíc let...

Tyto rozdíly v odměňování jsou úzce spjaty s problém nejistého zaměstnání, který se, globálně vzato, týká spíše žen než mužů (58 % všech pracovních míst, které jsou v Evropě ohodnoceny minimální mzdou, totiž zastávají ženy). Nízké mzdy ovlivňují život všech pracovníků, kteří je pobírají. Na ty nejzranitelnější však mají nejhorší dopad. Jedním z hlavních způsobů, jak lze tyto rozdíly odstranit, je zvýšit minimální mzdy v Evropě a zajistit tak, aby si každý mohl vydělal životní minimum.

Podle Evropské konfederace odborových svazů (EKOS) by zvýšení minimální mzdy na 60 % mzdového mediánu a 50 % průměrné mzdy vedlo ke snížení rozdílů v odměňování žen a mužů, a to v Rumunsku o 25 %, v Řecku o 19 %, v Polsku o 12 %, na Slovensku o 11 % a ve Španělsku a Lucembursku o 10 %. A to je také další důvod, proč je naprosto nezbytné posílit směrnici EU o přiměřených minimálních mzdách.

EHSV již letos v březnu upozornil na to, že k dosažení stabilní a inovativní společnosti a prosazování dobrých životních podmínek je naprosto nezbytné zajistit důstojné minimální mzdy a zintenzivnit kolektivní vyjednávání. Stanovení životního minima je však důležité také pro to, aby se lidé mohli vymanit z chudoby a byli před ní chráněni a aby se zlepšily pracovní a životní podmínky zranitelných osob, k nimž – bohužel – stále patří i ženy. Zmíněné rozdíly v odměňování se přitom netýkají pouze mezd, ale i důchodů, v jejich případě představují celých 30 %. Na vině jsou značné nerovnosti v příspěvcích na sociální zabezpečení, které odvádí každá skupina v průběhu celého pracovního života.. Někde, jako např. na Maltě, dosahují tyto rozdíly v důchodech více než 42 %.

Občanská společnost a sociální partneři se musí společně s evropskými i vnitrostátními orgány i nadále zasazovat o to, aby byly tyto problémy vyřešeny. Tato otázka je také stěžejní součástí širší kampaně, jejímž cílem je nastolit rovné podmínky ve společnosti a spravedlnost, a zajistit tak Evropě lepší budoucnost. (prp)