Zásada genderové rovnosti při sestavování rozpočtu EU

Rozpočty nejsou neutrální. Může se v nich například odrážet míra úsilí o naplnění potřeb žen a o dosažení genderové rovnosti.

V této souvislosti se naše Komise pro finanční a rozpočtové záležitosti rozhodla vzít si na mušku genderové rozpočtování. Ale oč vlastně jde? Myslí se tím zohledňování rovnosti žen a mužů při sestavování a plnění rozpočtu. V jeho rámci je třeba posilovat odpovědnost a transparentnost, co se týče potenciálního vlivu rozhodnutí o vynakládání prostředků na genderovou rovnost, a určovat konkrétní cílové skupiny příjemců, aby se zamezilo diskriminaci či nerovnostem při provádění politik a opatření. Tímto postupem lze získat lepší představu o odlišném dopadu příjmů a výdajů v rámci politik jednotlivých orgánů, institucí a vlád z hlediska žen a mužů. Může to rovněž pomoci zajistit, aby byly veřejné prostředky využívány způsobem, který přinese větší efektivitu a účinnost rozpočtů i politik.

Genderové rozpočtování souvisí se záměrem EU začleňovat v různých oblastech hledisko rovnosti žen a mužů. Evropský parlament a Rada již několikrát vyzvaly k tomu, aby členské státy tento přístup přejaly a uplatňovaly. I Evropská komise se usilovně snaží vypracovat metodiku, díky níž by bylo možné posuzovat v celém rozpočtu EU dopad výdajů na genderovou rovnost.

Rozpočtový výbor Evropského parlamentu nechal vypracovat studii, podle níž by Evropský parlament, Evropská komise a Rada měly podniknout příslušné kroky, aby se zásada genderové rovnosti stala nedílnou součástí přípravy rozpočtu EU. Evropský parlament dal své odhodlání uplatňovat tento přístup najevo ve svém usnesení a do budoucna má mj. v úmyslu působit v tomto ohledu na ostatní orgány a instituce EU.

Domnívám se, že Evropský hospodářský a sociální výbor má vše potřebné pro to, aby se doporučením výše uvedené studie řídil. Evropský parlament by tento cíl samozřejmě mohl prosazovat v diskusích o rozpočtu a o udělování absolutoria, které vede na svých plenárních zasedáních. Má-li být zásada genderové rovnosti začleněna do sestavování rozpočtu a do jeho plnění evropskými orgány a institucemi, pak bude naprosto nezbytné angažovat se v tomto směru na politické úrovni a přijmout legislativní opatření. Hodláme se důkladně zamyslet nad tím, zda se EHSV jakožto poradní instituce zastupující organizace občanské společnosti může do tohoto strategického a důležitého procesu zapojit.

Giulia Barbucci, místopředsedkyně EHSV pro rozpočet