Navrhovaná aktualizace nařízení o transevropských dopravních sítích je nutná a vítaná, má-li EU skutečně přispět k udržitelnosti a inteligentní mobilitě, a to i prostřednictvím železniční dopravy. To bylo hlavní myšlenkou stanoviska Revize nařízení o TEN-T a nařízení o koridorech pro železniční nákladní dopravu, jež bylo přijato na březnovém plenárním zasedání.

Nové nařízení aktualizuje stávající regulační rámec, který se datuje do roku 2013, a pomůže na straně infrastruktury dosáhnout cílů stanovených v Zelené dohodě, ve Strategií pro udržitelnou a inteligentní mobilitu a v akčním plánu pro železnice. 

Jak ve svém komentáři k přijetí stanoviska uvedl zpravodaj Stefan Back, „je nejvyšší čas navrhnout nové nařízení, které bude zohledňovat současný politický kontext a využívat zkušenosti získané v posledních několika letech. Plán na posílení pravidel provádění TEN-T je velmi dobrou zprávou, neboť provádění stávajícího nařízení zaznamenalo značné zpoždění a nebylo uspokojivé.

Výbor oceňuje zejména záměr Evropské komise učinit stěžejním bodem návrhu soudržnost. To znamená zajistit při provádění sítě dostupnost a propojení všech regionů EU v oblasti osobní i nákladní dopravy. Nové nařízení by navíc mělo přinést účinnou koordinaci a propojení dálkové, regionální a místní dopravy, jakož i dopravy v městských uzlech.

Po technické stránce EHSV podporuje rostoucí míru harmonizace požadavků na infrastrukturu „hlavní“ a „globální“ sítě a stanovení milníků: 2030 pro realizaci hlavní sítě, 2040 pro tzv. rozšířenou hlavní síť a 2050 pro globální síť. Pokud jde o lhůtu do roku 2030, připomíná EHSV své pochybnosti týkající se proveditelnosti, jež vyjádřil v hodnotící zprávě z roku 2020, nicméně se domnívá, že by tato lhůta měla být zachována, aby se vytvořil tlak na členské státy. (mp)