EHSV uspořádal 6. března debatu o Dohodě o čistém průmyslu vypracované Evropskou komisí. Diskuse se uskutečnila jen několik dní před jednáním Rady naplánovaném na 12. března. Tvůrci politik, vedoucí představitelé průmyslu a občanská společnost zkoumali, zda tento plán může skutečně podpořit evropské odvětví čistých technologií, energeticky náročná průmyslová odvětví a strategickou autonomii.

Vzhledem ke geopolitické nestabilitě a měnícím se transatlantickým vztahům je potřeba Evropy být strategicky autonomní naléhavější než kdy jindy. Cílem Dohody o čistém průmyslu je urychlit dekarbonizaci a oběhovost a zároveň posílit konkurenceschopnost průmyslu počínaje snížením cen energií. Otázkou však zůstává její proveditelnost a financování.

„Nejedná se o volbu mezi strategickou autonomií, konkurenceschopností či souběžnou transformací. Věc se týká všech průmyslových odvětví a ta se musí přizpůsobit. Svým vlastním tempem, ale s jasnými závazky,“ uvedl předseda Poradní komise pro průmyslové změny (CCMI) v EHSV Pietro de Lotto, podle nějž jde u této výzvy o nalezení správné rovnováhy.

Komise zdůrazňuje geopolitickou nutnost zbavit se energetické závislosti na Rusku, avšak stále větším problémem je skutečnost, že evropský průmysl upadá. Průmyslová produkce i příliv přímých zahraničních investic v posledních dvou letech výrazně poklesly.

Financování bude představovat velkou výzvu. Mají-li být naplněny cíle uvedeného plánu, bude nutná spolupráce mezi orgány EU, členskými státy a průmyslem. A i když Evropská investiční banka přislíbila 500 milionů EUR ve formě protizáruk a 1,5 miliardy EUR na zlepšení energetických sítí, bude nutné, aby vlády členských států mobilizovaly další zdroje.

Záležitostí stěžejního významu je rovněž sociální dopad transformace, zejména v energeticky náročných odvětvích, v nichž dochází k výraznému úbytku pracovních míst. Zástupci občanské společnosti si kladli otázku, zda by snížení daní z energií, které je klíčovým návrhem dohody, mohlo být na úkor financování vzdělávání a zdravotní péče.

Navzdory optimismu ohledně dlouhodobých cílů Dohody o čistém průmyslu vyjádřili odborníci obavy ohledně její schopnosti řešit krátkodobé výzvy. Zásadními faktory jsou rychlost a zjednodušení, protože vysoké náklady na energii a regulační překážky by mohly zpomalit pokrok. Problémem zůstává roztříštěnost politik jednotlivých států, přičemž hrozí, že se v souvislosti s Dohodou o čistém průmyslu promarní zcela zásadní příležitost ke sladění průmyslové politiky v celé Evropě.

Jasno není ani kolem technologické neutrality – diskutuje se o správné rovnováze mezi obnovitelnými zdroji energie, vodíkem a biopalivy. Zaměření na obnovitelné zdroje energie je vítané, je však třeba přijmout pevné závazky v oblasti energetické účinnosti. Obnovitelné zdroje energie již mezi lety 2021 a 2023 ušetřily evropským spotřebitelům 100 miliard EUR, což je úspěch, na němž by EU měla dále stavět. (jh)