Mnozí Evropané ještě nejsou digitálně gramotní a veřejná správa v mnoha členských státech zatím nezavedla digitální řešení. Podmínit přístup lidí ke službám obecného zájmu tím, že musí mít digitální identitu, by mohlo vést k situaci, jež je nevýhodná pro všechny strany, neboť značnému počtu Evropanů by tak mohlo být odepřeno právo na přístup k těmto službám.

Stanovisko EHSV, které bylo přijato na červencovém plenárním zasedání a jež vypracoval Dumitru Fornea, bije na poplach. Nové nástroje správy, které zavádí digitální a průmyslová revoluce, nesmí lidi utlačovat a činit jejich každodenní život závislým na připojení k digitálním systémům, které nepodléhají demokratické správě.

„Řešení založená na digitálních technologiích mají očividné výhody,“ uvedl Dumitru Fornea. „Nicméně jejich rychlé zavádění – zejména u služeb obecného zájmu, jako je digitální identita – by mohlo vést k vyloučení značného počtu Evropanů. Musíme zajistit, aby ‚ve velení‘ zůstal člověk, přičemž je nutná demokratická kontrola a zapojení organizací občanské společnosti.“

Podle EHSV by řešení založená na digitálních technologiích – např. digitální identita, digitální způsoby platby a začlenění do platforem virtuální a rozšířené reality – měla zůstat doplňujícími nástroji a neměla by zcela a nespravedlivě nahradit jiné praktiky, které si lidé vytvořili a po tisíciletí je zdokonalovali. 

EHSV byl první evropskou institucí, která v souvislosti s umělou inteligencí vyzvala k zaujetí přístupu „člověk ve velení“ (human in command), a opakuje, že je mimořádně důležité, aby lidé měli poslední slovo a plnou kontrolu v rámci procesů rozhodování, pokud jde o strojové postupy. (mp)