Transformace energetiky vyžaduje jasnou vizi do budoucna

Transformace energetiky vyžaduje jasnou politickou vizi, neboť nejde jen o technologickou otázku, ale také o zásadní společenskou výzvu. EHSV ve svém stanovisku, které vypracovali Lutz Ribbe a Thomas Kattnig a jež bylo přijato na zářijovém plenárním zasedání, zdůrazňuje, že budoucí energetický systém bude muset obsahovat jak centralizované, tak i decentralizované prvky. Jeho organizaci však nelze ponechat na náhodě.

Jak v rozpravě uvedl Lutz Ribbe, „potřebujeme jasnou vizi, pokud jde o to, zda se zaměřit spíše na decentralizaci, nebo naopak na centralizaci. Nezbytnou podmínkou transformace evropské energetiky je totiž především bezpečnost investic, a to jak pro veřejné, tak i pro soukromé subjekty. A té lze dosáhnout jen na základě jasných zásadních rozhodnutí.“

Thomas Kattnig v reakci na jeho slova dodal, že „je zapotřebí zajistit, aby byli do této transformace zapojeni zaměstnanci, odbory i spotřebitelé. Tak, jak to přislíbili političtí činitelé a jak také důrazně požaduje EHSV. Místo toho, abychom se dočkali jasných odpovědí, však Komise a členské státy ponechávají i v tomto případě řadu otázek otevřených. Stávající iniciativy v oblasti energetické politiky navíc spíše omezí účast široké veřejnosti, než aby ji podpořily.“

Centralizované i decentralizované systémy mají své výhody i nevýhody. V centralizovaném systému se vytváření přidané hodnoty obvykle soustředí v rukou několika aktérů. V decentralizovaném systému se však na její tvorbě mohoupodílet spotřebitelé jakožto aktivní zákazníci, občanská energetická společenství, zemědělci, malé a střední podniky a poskytovatelé komunálních služeb. (mp)