V souvislosti se zprávou Evropské komise o trendech a problémech, kterým je třeba věnovat pozornost, EHSV v březnu zdůraznil, že by bývalo bylo přínosnější, kdyby byl do procesu přípravy strategického výhledu zapojen již od počátku.

Ve stanovisku EHSV ke zprávě o strategickém výhledu z roku 2022, jež bylo přijato na březnovém plenární shromáždění, se zdůrazňuje, že EHSV může pomoci posílit analytické a prognostické kapacity EU. Vzhledem k tomu, že jako instituce naslouchá občanské společnosti a přijímá od ní podněty, je nejlépe schopen identifikovat rodící se trendy. Aby tuto skutečnost prokázal, rozhodl se EHSV také z vlastní iniciativy již v rané fázi procesu poskytnout příspěvek ke zprávě o strategickém výhledu z roku 2023.

Zpravodaj Angelo Pagliara vysvětlil myšlenku, z níž vycházel při přípravě stanoviska: „Řadě problémů, o kterých hovoří zpráva Komise, se EHSV v uplynulých letech již věnoval ve svých stanoviscích. Máme velmi dobrý přehled o těchto otázkách a rozsáhlé zkušenosti. Proto byste se na nás měli obrátit a zapojit nás. Můžeme pro vás být skutečně užiteční.“

Zpráva z roku 2022 se zabývá otázkou, jak nejlépe sladit ambice EU v oblasti klimatu s digitálními cíli, s nimiž mohou být potenciálně v rozporu, a označuje deset hlavních oblastí, kde je třeba vyvinout úsilí za účelem maximalizace synergií a soudržnosti. V této souvislosti vyzývá EHSV k nasměrování agendy pro strategický výhled k vytvoření nového modelu rozvoje, jenž by propojil hospodářskou, environmentální a sociální udržitelnost a učinil z člověka středobod systému.

Za jeden z hlavních nedostatků zprávy z roku 2022 označil EHSV skutečnost, že jasně nepopisuje rizika a scénáře pro případ, že se EU nepodaří dosáhnout kýžených cílů, pokud jde o dostupnost surovin, vzácných zemin a vodních zdrojů.

V souvislosti se zprávou o strategickém výhledu z roku 2023, kterou by Evropská komise měla zveřejnit ve druhém čtvrtletí letošního roku a jejímž hlavním tématem by měla být sociální a hospodářské udržitelnost v Evropě, EHSV doporučil zaměřit se na následující otázky:

  • systémy dodávek a odolnost evropského zemědělsko-potravinářského odvětví;
  • rozvoj silného, soudržného a inovativního evropského průmyslového systému schopného vytvářet kvalitní pracovní místa;
  • dosažení strategické energetické autonomie a podporu podniků a pracovníků, a to po vzoru kroků, které byly přijaty v průběhu pandemie. (dm)