EHSV info

Členové EHSV diskutovali 23. března s místopředsedkyní Evropské komise Věrou Jourovou o tom, jak posílit demokracii a demokratické hodnoty v celé Evropské unii. Na toto téma přijal EHSV i usnesení, v němž předložil konkrétní návrhy. Tvůrci politik, odborníci a organizace občanské společnosti se shodli na tom, že občanská výchova, lepší financování sociálních partnerů a důraz na místní rozměr jsou klíčem k demokracii v Evropě.

„Volby do Evropského parlamentu v roce 2024 budou zkouškou politické vůle a mládežnické organizace budou hrát klíčovou roli při aktivizaci prvovoličů a mladých voličů,“ prohlásila předsedkyně EHSV Christa Schweng a dodala: „Nesmíme se však soustředit jen na tyto volby. Musíme více podporovat naše mladé lidi, znovu je zapojit do demokratického procesu a posílit jejich pozici, aby se stali plnohodnotnými a aktivními občany.“

Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová uznala, že při obraně a podpoře demokracie hrají klíčovou úlohu organizace občanské společnosti, neboť často působí tam, kde stát selhal. Prohlásila, že aktivní účast lidí je nejen žádoucí, ale i nepostradatelná. „Demokracie prochází zátěžovou zkouškou a my toho musíme udělat podstatně více, abychom ji ochránili a znovu získali důvěru občanů.“

Účastníci diskuse upozornili na to, že organizace občanské společnosti, včetně svazů mládeže, subjektů sociální ekonomiky a dobrovolnického sektoru, musí mít lepší přístup k financování a podílet se na rozhodování o tom, kde by tyto prostředky měly být použity. Shodli se i na tom, že skutečnou páteří participativní a poradní demokracie jsou průřezové schopnosti.

Po uzavření diskuse přijal EHSV usnesení Společně za demokracii: organizace zaměstnavatelů, zaměstnanců a občanské společnosti usilují o trvalou demokratickou budoucnost, které vychází ze závěrů letošních Dnů občanské společnosti. Účelem usnesení je posílit demokracii zvýšením účasti veřejnosti a upevnit struktury participativní demokracie. Vyzývá se v něm také k účinnému provádění článku 11 Smlouvy o Evropské unii, který se týká účasti občanů, a také evropské strategie pro občanskou společnost a evropského statutu sdružení. (tk)

Předsedkyně Christa Schweng i komisařka pro energetiku Kadri Simson 22. března na plenárním zasedání EHSV zdůraznily, že je nezbytné soustavně navyšovat investice do obnovitelných zdrojů, neboť jedině tak lze zaručit, aby měla Evropa v budoucnu k dispozici ekologičtější, bezpečnější a levnější energii.

Christa Schweng konstatovala, že uplynulý rok byl pro občany a podniky velmi těžký, protože na ně dolehl prudký nárůst cen energií, inflace a slabý hospodářský růst. Uvedla, že „EHSV i nadále řadí ke stěžejním úkolům to, aby Evropa přešla na čistou energii, urychlilo se zavádění obnovitelných zdrojů, ceny energie klesly na únosnou úroveň a zabezpečily se a diverzifikovaly dodávky energie.

Kadri Simson prohlásila: „Pokud bych měla jen dvěma slovy vyjádřit, jakým směrem se bude ubírat energetická politika EU, pak bych řekla: ‚obnovitelné zdroje‘, neboť právě prosazování a plnění našich cílů v oblasti obnovitelných zdrojů je nejvyšší prioritou energetické politiky Komise.“

EU se vůbec poprvé stala nezávislou na energii dovážené z Ruska. Obrovskou závislost na této zemi se jí podařilo odbourat diverzifikací dodávek zemního plynu, snížením poptávky, zvýšením účinnosti a intenzivnější snahou využívat obnovitelné zdroje.

Z obnovitelných zdrojů teď v EU pochází 39 % elektřiny. Rok 2022 byl v tomto ohledu rekordní – v EU se vyrobilo více elektřiny z větrné a solární energie než z plynu, přičemž v případě větrné energie vzrostla kapacita o 15 GW a v případě energie solární o 41 GW. (mp)

Při diskusi s italskou ministryní práce, která se uskutečnila 22. března, EHSV podpořil iniciativu Komise, jejímž smyslem je posílit úlohu a nezávislost orgánů pro rovné zacházení, a vymýtit tak diskriminační praktiky na trzích práce v EU.

Obě strany uvedly, že se ztotožňují s cíli Komisí navržené směrnice, která stanoví normy, jež mají zajistit účinnější fungování orgánů pro rovné zacházení. Důvodem k předložení návrhu bylo to, že se prostřednictvím dosavadních legislativních opatření v oblasti rovnosti nepodařilo náležitě prosadit předpisy EU namířené proti nerovnému zacházení a diskriminaci.

V návaznosti na tuto diskusi pak EHSV na plenárním zasedání přijal stanovisko Posílení úlohy a nezávislosti orgánů pro rovné zacházení, v němž zdůraznil, že je nutné nalézt při stanovování závazných norem k posílení a zvýšení účinnosti vnitrostátních orgánů patřičnou rovnováhu se zásadou subsidiarity. Stejný názor vyjádřila i italská ministryně.

Předsedkyně EHSV Christa Schweng prohlásila: „Zapojení různých skupin lidí do trhu práce není jen otázkou rovnosti. Je to rovněž nesmírně důležité z ekonomického a sociálního hlediska. EHSV je nicméně znepokojen tím, že v rámci EU dosud není zaručena stejná míra ochrany před diskriminací a nerovností, a žádá, aby byly tyto aspekty monitorovány prostřednictvím silných mechanismů a za tímto účelem byla mj. posílena role vnitrostátních orgánů pro rovné zacházení.“

Ministryně Marina Calderone zdůraznila, že italská vláda záměr Komise schvaluje. Dle jejích slov však bude nezbytné zajistit soulad se stávajícími vnitrostátními systémy a orgány – například v Itálii to jsou zvláštní ochránci pro otázky rovnosti, kteří jsou jmenováni na celostátní i na regionální úrovni.

„Inkluzivnost, o níž zde dnes debatujeme, musí zůstat prioritou evropské sociální agendy a musí jí být přikládán stejný význam jako právě projednávané reformě správy ekonomických a finančních záležitostí EU. Víme, nakolik je stále ještě těžké vytvořit na trhu práce skutečně rovné příležitosti. Některé sociální skupiny narážejí v souvislosti s přístupem na trh práce a k sociální ochraně i nadále na obrovské překážky,“ uvedla dále Marina Calderone.

Italská ministryně poukázala na to, že na úrovni EU přetrvává více než 10% rozdíl v míře zaměstnanosti žen a mužů. V celé EU není jediná země, kde by tento rozdíl, v němž jsou na tom vždy hůře ženy, neexistoval. I pro mladé absolventy vysokých škol je obtížné nalézt pracovní uplatnění. S diskriminací při hledání zaměstnání nebo ve snaze udržet si práci se stále setkávají také osoby se zdravotním postižením a legální migranti a uprchlíci. (ll)

Předsedkyně Hospodářské a sociální rady OSN (ECOSOC), která byla hostem březnového plenární zasedání EHSV, se vyslovila pro to, aby občanská společnost zastávala zásadní úlohu při provádění Agendy 2030.

Velvyslankyně a předsedkyně ECOSOC Lačezara Stoeva uvedla, že subjekty občanské společnosti jsou nepostradatelnými spojenci při plnění cílů udržitelného rozvoje.

„Musíme si klást smělé cíle; globální výzvy si žádají odhodlané globální odpovědi“, doplnila předsedkyně EHSV Christa Schweng. Jak dodala, „občanská společnost by měla mít své místo u stolu na zářijovém summitu k cílům udržitelného rozvoje, a její účast by měla být strukturovanější a konkrétnější.“

Velvyslankyně OSN Lačezara Stoeva poté dodala: „Bez občanské společnosti nezmůžeme nic. Evropská občanská společnost je často průkopníkem nového myšlení. EHSV je díky svému pestrému složení schopen přinášet užitečné podněty, díky nimž mohou být veřejné politiky vyváženější, rovnější a více schopné reagovat na potřeby občanů.“

EHSV se aktivně podílel na prvním dobrovolném přezkumu EU, který bude předložen na politickém fóru na vysoké úrovni v červenci tohoto roku. Výbor zde především vytvořil „vzor“ příspěvku občanské společnosti, který by se mohl stát osvědčeným postupem a inspirací pro další regiony ve světě. (mt)

EHSV podpořil návrh doporučení Rady o přiměřeném minimálním příjmu zajišťujícím aktivní začlenění, který předložila Evropská komise a jenž považuje za nezbytnou součástí úsilí o vymýcení chudoby a dosažení cíle EU spočívajícího ve snížení počtu ohrožených osob do konce tohoto desetiletí alespoň o 15 milionů.

Ve svém stanovisku, přijatém na březnovém plenárním zasedání, EHSV zejména uvítal zavedení realistických a nepříliš restriktivních kritérií, díky nimž by všichni lidé měli přístup k takovému minimálnímu příjmu, jehož výše by jim zaručila důstojný život, a nikdo nebyl opomenut.

K zaručení toho, aby systémy minimálního příjmu poskytovaly dostatečné prostředky, je rovněž třeba zajistit, aby byly přizpůsobeny inflaci, která v roce 2023 vzroste o dalších 6,5 % (v souvislosti se zvýšením životních nákladů v důsledku nedávného prudkého nárůstu cen potravin a energie). EHSV proto navrhuje, aby členské státy každý rok posuzovaly výši minimálního příjmu a přizpůsobily ji inflaci.

Na to by měly dohlížet organizace občanské společnosti, sociální partneři a sociální organizace.

„Účinné systémy minimálního příjmu mohou přispět k záruce dodržování lidských práv, zajistit, aby lidé žili důstojně, pomoci jim, aby zůstali aktivní a začlenění do společnosti a získali kvalitní zaměstnání,“ uvedl ve stanovisku zpravodaj Jason Deguara a dodal, že na minimální příjem a další dávky by měly mít plný nárok také osoby samostatně výdělečně činné.

Zpravodaj Paul Soete prohlásil: „Cílem EU je snížit do roku 2030 počet osob ohrožených chudobou nejméně o 15 milionů. Na první pohled se tento cíl nezdá být příliš ambiciózní, ale pokyny pro členské státy a základ pro solidní metodiku z něj nepochybně činí důležitý krok vpřed.“

Mezi sociálními státy obecně existují obrovské rozdíly, pokud jde o výši a složení minimálního příjmu, což platí i v EU. Situace příjemců minimálního příjmu na trhu práce se v jednotlivých členských státech značně liší.

Žádná ze zemí EU v současné době nezajišťuje dostatečnou podporu příjmu pro rodiny nezaměstnaných, aby se zabránilo riziku chudoby. Kvůli podmínkám způsobilosti, jako je minimální věk, druh pobytu v zemi, bezdomovectví nebo složení rodiny, nemá zhruba 20 % nezaměstnaných nárok na žádnou podporu.
Existuje rovněž problém nevyužívání minimálního příjmu, jehož míra se odhaduje na 30 % až 50 % a je do velké míry způsobena administrativní zátěží. (ll)

V souvislosti se zprávou Evropské komise o trendech a problémech, kterým je třeba věnovat pozornost, EHSV v březnu zdůraznil, že by bývalo bylo přínosnější, kdyby byl do procesu přípravy strategického výhledu zapojen již od počátku.

Ve stanovisku EHSV ke zprávě o strategickém výhledu z roku 2022, jež bylo přijato na březnovém plenární shromáždění, se zdůrazňuje, že EHSV může pomoci posílit analytické a prognostické kapacity EU. Vzhledem k tomu, že jako instituce naslouchá občanské společnosti a přijímá od ní podněty, je nejlépe schopen identifikovat rodící se trendy. Aby tuto skutečnost prokázal, rozhodl se EHSV také z vlastní iniciativy již v rané fázi procesu poskytnout příspěvek ke zprávě o strategickém výhledu z roku 2023.

Zpravodaj Angelo Pagliara vysvětlil myšlenku, z níž vycházel při přípravě stanoviska: „Řadě problémů, o kterých hovoří zpráva Komise, se EHSV v uplynulých letech již věnoval ve svých stanoviscích. Máme velmi dobrý přehled o těchto otázkách a rozsáhlé zkušenosti. Proto byste se na nás měli obrátit a zapojit nás. Můžeme pro vás být skutečně užiteční.“

Zpráva z roku 2022 se zabývá otázkou, jak nejlépe sladit ambice EU v oblasti klimatu s digitálními cíli, s nimiž mohou být potenciálně v rozporu, a označuje deset hlavních oblastí, kde je třeba vyvinout úsilí za účelem maximalizace synergií a soudržnosti. V této souvislosti vyzývá EHSV k nasměrování agendy pro strategický výhled k vytvoření nového modelu rozvoje, jenž by propojil hospodářskou, environmentální a sociální udržitelnost a učinil z člověka středobod systému.

Za jeden z hlavních nedostatků zprávy z roku 2022 označil EHSV skutečnost, že jasně nepopisuje rizika a scénáře pro případ, že se EU nepodaří dosáhnout kýžených cílů, pokud jde o dostupnost surovin, vzácných zemin a vodních zdrojů.

V souvislosti se zprávou o strategickém výhledu z roku 2023, kterou by Evropská komise měla zveřejnit ve druhém čtvrtletí letošního roku a jejímž hlavním tématem by měla být sociální a hospodářské udržitelnost v Evropě, EHSV doporučil zaměřit se na následující otázky:

• systémy dodávek a odolnost evropského zemědělsko-potravinářského odvětví;
• rozvoj silného, soudržného a inovativního evropského průmyslového systému schopného vytvářet kvalitní pracovní místa;
• dosažení strategické energetické autonomie a podporu podniků a pracovníků, a to po vzoru kroků, které byly přijaty v průběhu pandemie. (dm)

EHSV přijal na svém březnovém plenárním zasedání stanovisko, v němž naléhavě vyzývá evropské orgány, aby se zabývaly problematikou nejednotného uplatňování omezujících opatření v rámci zahraniční politiky v jednotlivých členských státech. EHSV je touto nekonzistentností znepokojen a požaduje okamžité přijetí nezbytných opatření s cílem zajistit možnost poskytování humanitární pomoci a chránit novináře v zemích, vůči nimž byla přijata omezující opatření.

Rada Evropské unie přijímá v rámci zahraniční politiky omezující opatření jménem všech členských států. Jejich provádění a prosazování však v současné době probíhá decentralizovaně. To způsobilo rozdíly v definicích, oblastech působnosti, sankcích a vyšetřovacích kapacitách jednotlivých členských států. Tato nejednotnost oslabuje účinnost sankcí EU a mohla by v Unii způsobit rozkol. Některé členské státy se navíc k porušování sankcí staví shovívavěji než jiné. Evropská komise chce tyto otázky řešit, a předložila tedy návrh směrnice, která má trestné činy a sankce za porušení omezujících opatření EU sjednotit.

EHSV ve svém stanovisku o porušování omezujících opatření a trestných činech EU apeluje na orgány EU, aby rozšířily humanitární výjimku, a zabránilo se tak veškerým nezamýšleným negativním dopadům na poskytování humanitární pomoci a podpory. Zpravodaj stanoviska, člen EHSV José Antonio Moreno Díaz, prohlásil: „Chceme chránit poskytování humanitární pomoci lidem, kteří žijí v zemích, vůči nimž byla přijata omezující opatření, a kteří tuto pomoc potřebují. Požadujeme pro humanitární pomoc stálou výjimku, aby bylo zaručeno, že pracovníci humanitárních organizací budou moci vykonávat svou práci, aniž by jim hrozilo trestněprávní stíhání.“

Výbor upozornil na skutečnost, že soukromému sektoru a organizacím občanské společnosti musí být poskytovány dostatečné informace a aktivní podpora, aby se mohly přizpůsobit novým právním předpisům a splňovaly náležitosti režimů omezujících opatření. Členské státy musí mít dostatečné správní kapacity, finanční prostředky a vyškolené zaměstnance, aby byly s to odhalovat, stíhat a trestat porušování omezujících opatření. (gb)

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) přijal na svém březnovém plenárním zasedání stanovisko ke strategii EU týkající se hnojiv, v němž vyzval k zajištění dostupnosti hnojiv včetně dostupnosti cenové a také k jejich udržitelnosti.

Celosvětová krize v oblasti hnojiv nabyla v Evropě, kde zemědělci čelí nebývalým problémům kvůli rekordním cenám a nedostatku dodávek, alarmujících rozměrů. Tato krize, kterou ještě prohloubila současná válka na Ukrajině, vážně ohrožuje evropské zemědělství i potravinové zabezpečení po celém světě.

EHSV na svém březnovém zasedání uvítal sdělení Komise týkající se zajištění dostupnosti a cenové dostupnosti hnojiv a zdůraznil, že k omezení dopadu krize je nutné přijmout mimořádná vnitrostátní opatření.

„Zemědělci se potýkají s vysokými cenami hnojiv, což má dopad i na spotřebitele. Sdělení Evropské komise o zajištění dostupnosti hnojiv včetně dostupnosti cenové představuje krok správným směrem. Máme-li však dopad krize omezit, musíme přijmout také okamžitá opatření a nalézt dlouhodobější řešení,“ prohlásil zpravodaj stanoviska EHSV Arnold Puech d'Alissac.

V zájmu zlepšení fungování trhu s hnojivy v Evropské unii navrhuje EHSV zavést různá nápravná opatření, včetně možnosti poskytnout výrobcům dusíku a zemědělcům, na které tato situace doléhá nejvíce, přímou pomoc prostřednictvím státní podpory.
Zároveň však Výbor zdůrazňuje, že problémy týkající se dodávek a cen hnojiv je třeba řešit usnadněním dovozu a podporou vnitrostátní hospodářské soutěže. Toho lze dosáhnout pozastavením dovozních cel EU na všechna hnojiva, usnadněním logistiky hnojiv a zajištěním flexibility v oblasti regulace.

Kromě krátkodobých opatření EHSV požaduje, aby byla zavedena rovněž opatření střednědobá, která umožní omezit závislost EU na dovážených minerálních hnojivech a snížit environmentální stopu hnojení plodin.
EHSV vítá také zřízení nového střediska pro sledování trhu s hnojivy v roce 2023, jež má zvýšit transparentnost evropského trhu s hnojivy pravidelným zveřejňováním reprezentativních cen hnojiv na vnitřním trhu a statistik o výrobě a spotřebě hnojiv.

Pokud jde o úlohu EU na mezinárodním poli, EHSV naléhavě vyzývá, aby Unie ještě usilovněji bojovala proti celosvětovému nedostatku potravin tím, že bude podporovat transparentnost, dostupnost a účinné využívání hnojiv. Celosvětový obchod s hnojivy by měl být usnadněn tím, že trhy zůstanou otevřené, zamezí se omezením a zákazům vývozu, zvýší se výroba hnojiv v Evropě a rozšíří se logistické trasy. (ks)

Využívání potenciálu digitálních energetických systémů stále brání příliš mnoho překážek. Inteligentnější řešení lze v praxi stěží uplatnit, především kvůli tomu, že jsou spojena s náročnými administrativními postupy, s chybějícími účinnými pobídkami a s nepružností přenosové a distribuční soustavy v důsledku nedostatečných investic do energetické infrastruktury.

To jsou v kostce hlavní závěry

stanoviska EHSV Digitalizace energetického systému – akční plán EU, které vypracoval zpravodaj Thomas Kattnig se spoluzpravodajem Zsoltem Kükedim a které bylo přijato na březnovém plenárním zasedání.

EHSV obecně podporuje cíle a většinu opatření, která navrhla Komise ve svém akčním plánu. Má však za to, že je Komise nezasadila do rámce obecné energetické politiky a že zavádí izolovaný přístup. Digitalizace energetického systému musí vést ke kooperativním řešením, která uživatelům poskytnou pobídky k účasti na digitalizovaném energetickém systému.

V rámci budoucího uspořádání energetické infrastruktury musí být do rozvoje inteligentních energetických systémů aktivně zapojeni všichni spotřebitelé. Zsolt Kükedi prohlásil, že je nesmírně důležité, aby aktivní spotřebitelé hráli při digitalizaci výraznější roli a aby mohli využívat co nejvíce inteligentních řešení.

Navíc hrozí, že nové služby založené na datech a inovativní technologická řešení nebudou dostatečně rychle zavedeny do praxe, protože chybějí kvalifikovaní pracovníci a vyškolení odborníci, kteří by je pomohli zavést. Má-li se těchto cílů dosáhnout, musí být přijata cílená opatření v oblasti trhu práce a politiky vzdělávání. „Potřebujeme koordinovaný přístup a úzkou spolupráci se sociálními partnery. Rozhodující je zapojení organizací občanské společnosti,“ dodal Thomas Kattnig. (mp)

EHSV přijal 23. března dvě stanoviska, v nichž zhodnotil návrhy, které před nedávnem předložila Komise s cílem prohloubit roztříštěnou a nedostatečně rozvinutou unii kapitálových trhů EU, tj. nový akt o kotování a přezkum nařízení o infrastruktuře evropských trhů (EMIR).

Novým aktem o kotování se Komise snaží snížit všem podnikům bez ohledu na velikost, a obzvláště pak podnikům malým a středním, administrativní zátěž spojenou s procesem kotování a umožnit jim, aby se díky kotování na evropských veřejných trzích snáze dostaly k finančním prostředkům.

EHSV tuto iniciativu vítá, neboť navýšení kapitálového financování evropských podniků a snížení jejich závislosti na bankovních úvěrech má zásadní význam z hlediska oživení po pandemii COVID-19 a zvýšení odolnosti hospodářského systému. EHSV se domnívá, že je třeba začlenit na kapitálové trhy více rodinných podniků, a odblokovat tak nevyužitý potenciál pro přilákání kapitálu k dosažení růstu.

Zpravodaj EHSV Kęstutis Kupšys v této souvislosti uvedl: „Režim násobných hlasovacích práv pomáhá rodinám udržet si kontrolu a činí pro ně kotování přitažlivějším. Mimoto je důležité zjednodušit obsah prospektu, jelikož by to výrazně snížilo náklady a zátěž emitentů. Je však nutné poukázat na to, že pokud by byly emisní dokumenty k dispozici pouze v angličtině, jak navrhuje Komise, brzdilo by to rozvoj vnitrostátní retailové investorské základny.“

Kromě aktu o kotování navrhla Komise také nové nařízení o infrastruktuře evropských trhů (EMIR), jehož účelem je posílit clearingovou kapacitu v rámci EU. EHSV od tohoto přezkumu očekával jasnější postoj ke snížení expozice vůči ústředním protistranám ze Spojeného království a konkrétnější pravidla a pobídky, které by nyní po brexitu podnítily přechod k ústředním protistranám se sídlem v EU.

Zpravodaj EHSV Florian Marin prohlásil: „Nebyl stanoven jasný plán, který by zahrnoval konkrétní opatření k vybudování konkurenceschopného a konsolidovaného clearingového trhu. Považujeme za politováníhodné, že po pěti letech nebyl posouzen stávající rámec, a navrhujeme, aby Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) jeden rok po vstupu nařízení v platnost předložil zprávu, v níž objasní, z jakých důvodů jsou využívány ústřední protistrany ze zemí mimo EU.“ (tk)

Návrhem, jenž během stěžejní akce EHSV věnované mládeži získal největší počet hlasů, je aplikace EYou, díky níž bude EU pro mladé lidi přístupnější

V rámci akce Vaše Evropa, váš názor (YEYS!) se ve dnech 23. a 24. března v Bruselu sešlo 105 studentů z 35 středních škol ze všech členských států EU a sedmi kandidátských zemí. Studenti předložili pět návrhů:

1.    EU jednodušeji: aplikace EYou, která by mladým lidem umožnila přímou interakci s politiky a občanskou společností, neboť by si mohli zvolit své hlavní oblasti zájmu a sledovat nejnovější vývoj na místní úrovni,
2.    platforma E-Youth s informacemi o EU coby způsob, jak jednodušeji zprostředkovat politiku mladším generacím a poskytnout jim fórum, kde mohou vyjádřit svůj názor,
3.    platforma EYout(h)rust, jež zvýší transparentnost politiky na místní, celostátní i unijní úrovni,
4.    projekt Youth Democratic Opinion (YDO), který zlepší kvalitu občanské výchovy a angažovanosti v Evropě vytvořením programu vyslanců EU, v jehož rámci se budou shromažďovat názory mladých lidí a navrhovat doporučení pro tvůrce politik,
5.    více iniciativ financovaných z unijních prostředků uskutečňovaných POD VEDENÍM mladých lidí a určených PRO mladé lidi.