EHSV na svém lednovém plenárním zasedání projednával koncepci Strategického kompasu EU pro bezpečnost a obranu a zdůraznil, že bezpečnost je třeba chápat v širším slova smyslu nad rámec vojenské obrany. Občanská společnost by v otázkách bezpečnosti neměla být jen pouhým divákem. Jak ukázala válka na Ukrajině, může v dobách krize plnit stabilizační funkci.

EHSV ve svém stanovisku z vlastní iniciativy Strategický kompas EU upozornil na nutnost širší definice bezpečnosti, neboť EU ji v současné době chápe příliš úzce. „Bezpečnost přesahuje rámec pouhé vojenské obrany. V dobách komplexních hybridních hrozeb je třeba rozšířit pojetí bezpečnosti o aspekty energetiky, dopravy, digitálních technologií, zabezpečení dodávek vody a potravin, bezpečnosti občanů a zahraničního vměšování,“ prohlásil zpravodaj stanoviska EHSV Christian Moos.

Ve stanovisku se tvrdí, že by EU měla zároveň s budováním vnitrostátních kapacit, obranným plánováním a společným zadáváním veřejných zakázek pokračovat v investování svých omezených zdrojů v prvé řadě do civilních politik a mechanismů, které umožní předcházet konfliktům. Právě v této oblasti může občanská společnost dosáhnout změny pomocí svých sociálních a hospodářských sítí a značným potenciálem pro veřejnou a kulturní diplomacii.

Návrat války do Evropy v souvislosti s agresí Ruska vůči Ukrajině je pro EU varovným signálem, aby se zaměřila na své vztahy s NATO.

„EU a NATO dosud plně nevyužívaly potenciál vzájemné spolupráce. Posílit evropský pilíř bezpečnosti a obrany znamená posílit NATO. Když hovoříme o posílení obranných schopností EU, nemyslíme tím, že EU má alianci konkurovat, nýbrž ji doplňovat,“ dodal spoluzpravodaj stanoviska a člen EHSV Peter Clever. (mt)