Ozlem Yildirim: Právo na zdravé životní prostředí musí být uznáno za základní právo

 Zhoršování životního prostředí a změna klimatu mají podle EHSV přímý i nepřímý dopad na řadu základních práv (jako je právo na život, právo na zdraví či právo na vzdělání). Výbor se proto vůbec poprvé zabýval touto zjevnou vzájemnou souvislostí, která může ohrozit pokrok, jehož se v posledních desetiletích podařilo dosáhnout v oblasti rozvoje, zdraví ve světě a snižování chudoby.

Příprava informační zprávy na téma „Ochrana životního prostředí jako předpoklad dodržování základních práv“ poskytla příležitost zabývat se některými zásadními otázkami, a zejména právem na zdravé životní prostředí jakožto jedním ze základních práv. Jako autorka této zprávy bych ráda zdůraznila, že Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) považuje znečištění ovzduší za největší environmentální zdravotní riziko v Evropě. Toto znečištění, které vážně ohrožuje lidské zdraví, je navíc spojeno se značnými hospodářskými náklady, neboť vede ke zvýšení výdajů na zdravotní péči, nižší produktivitě, především v důsledku neodpracovaných pracovních dnů, a také ke snížení zemědělských výnosů. S ohledem na tyto skutečnosti s potěšením sledujeme, že se objevuje nové lidské právo, a to právo na zdravé, bezpečné a udržitelné životní prostředí.

Podle Mezinárodní organizace práce (MOP) závisí na zdravém životním prostředí na 1,2 miliardy pracovních míst (tj. 40 % světové zaměstnanosti). Kvůli teplotnímu stresu bude v roce 2030 na celém světě odpracováno o 2 % méně hodin, což představuje 72 milionů pracovních míst. Znečištění a zhoršování stavu životního prostředí budou mít dopad na produktivitu, zdraví, příjmy a potravinové zabezpečení pracovníků.

V informační zprávě proto stojí, že „EU musí na mezinárodní scéně jednat jako spolehlivý partner prostřednictvím posilování a uplatňování právních předpisů, které jsou v souladu s komplexním přístupem k opatřením v oblasti klimatu a životního prostředí založeným na lidských právech, s cílem udávat směr politik a opatření zaměřených na zmírnění změny klimatu a přizpůsobení se této změně a současně chránit práva všech. EU musí být především důsledná a věnovat větší pozornost obchodním dohodám.“

EHSV ve své zprávě předkládá řadu návrhů, jak zajistit, aby opatření EU v oblasti klimatu brala ohled na základní práva. Zejména přitom doporučuje přijmout přesnou a koordinovanou průřezovou strategii a zdůrazňuje, že by mělo být dokončeno přistoupení EU k Evropské úmluvě o lidských právech. Kromě toho EHSV požaduje, aby EU přijala právní předpisy, jež by zamezily strategickým žalobám proti účasti veřejnosti, a bojovala tak proti šikanózním soudním řízením, která mají umlčet oznamovatele, novináře, obhájce práv a další veřejné kontrolní organizace, jež hájí veřejné zájmy. Jen tak bude možné zajistit ve všech členských státech EU vysokou a jednotnou úroveň ochrany.

Ozlem Yildirim, členka EHSV a místopředsedkyně skupiny Základní práva a právní stát