EHSV info

Na únorovém plenárním zasedání EHSV se z podnětu předsedkyně Christy Schweng neplánovaně rozproudila diskuse, v níž členové odsoudili ničím neodůvodněnou a nevyprovokovanou invazi Ruské federace na Ukrajinu. Dali rovněž najevo svou solidaritu s ukrajinským lidem a prohlásili, že je nutné postupovat za těchto dramatických okolností jednotně a přijmout na úrovni EU i na úrovni členských států rázná opatření.

Předsedkyně Christa Schweng v úvodu diskuse upozornila na závažnost této situace pro Evropu: „Stali jsme se dnes svědky agrese, která probíhá v bezprostředním sousedství EU. Tento útok představuje flagrantní porušení mezinárodního práva a mezinárodních dohod, včetně dohod z Minsku. Jsme v tuto chvíli v myšlenkách s Ukrajinou a s ukrajinskou občanskou společností, s nevinnými ženami, muži a dětmi, kteří byli bezdůvodně napadeni a jejichž život je v ohrožení. Evropa se musí postavit za Ukrajinu a její občanskou společnost!“

Předseda skupiny Zaměstnavatelé Stefano Mallia zdůraznil: „EU je bezpochyby zajedno v tom, že je nutné podniknout rozhodné kroky. Byl jsem při demonstracích na Majdanu a zřetelně si vybavuji především to, jak moc chce být tamní občanská společnost součástí Evropy a EU. Nesmíme Ukrajinu nechat bez pomoci. Musíme být připraveni nést rovněž důsledky našich snah a opatření, jež bude nezbytné učinit.“

Předseda skupiny Zaměstnanci Oliver Röpke dodal: „Musíme teď jednoznačně říci, že s tímto útokem nesouhlasíme a že Evropa něco takového nikdy nebude tolerovat. Musíme být jednotní a nalézt způsob, jak na tuto agresi reagovat. Musíme být plně solidární s ukrajinským lidem a postavit se za něj.“

Svou podporu vyjádřil i předseda skupiny Různorodá Evropa Séamus Boland: „Balancujeme nad propastí a musíme organizacím občanské společnosti na Ukrajině napřáhnout vstříc pomocnou ruku. EU musí v první řadě zůstat jednotná a solidární vůči svým sousedům.

Předseda sekce EHSV Vnější vztahy Dimitris Dimitriadis uvedl, že EHSV bude ukrajinskou občanskou společnost i nadále podporovat, přičemž bude využívat dvoustranných kontaktů a již existujících forem spolupráce, k nimž patří například Platforma občanské společnosti EU–Ukrajina. (at)

EU musí na pozadí pandemie a konfliktu na východní hranici Evropy přehodnotit priority své průmyslové politiky. Takové je poselství konference na téma „Udržitelná budoucnost evropského průmyslu“, kterou Evropský hospodářský a sociální výbor pořádal dne 4. března 2022 ve spolupráci s Evropskou komisí a francouzským předsednictvím Rady Evropské unie.

V zahajovacím proslovu konference zdůraznila předsedkyně EHSV Christa Schweng, že tvorbu průmyslové politiky EU je třeba pojímat kooperativně: „Udržitelnou budoucnost průmyslu EU musíme budovat v partnerství s průmyslem, veřejnými orgány i sociálními partnery. V tomto procesu nesmí nikdo zůstat opomenut.“

Zatímco se EU stále potýká s následky krize COVID-19, celý kontinent šokovaně sleduje dramatické dění na Ukrajině. Jak uvedla výkonná místopředsedkyně Evropské komise Margrethe Vestager, „průmyslová odvětví Evropy musí snížit svoji jednostrannou závislost na druhých. Musíme též chránit jednotný trh před vnějšími vlivy, ať už v podobě narušení zahraničními subvencemi nebo nátlaku cizích států.“

Většina řečníků považuje konflikt za další mocný argument k prosazování ekologických cílů, byť se našli i tací, podle nichž si okolnosti naopak žádají přehodnocení našich zelených cílů nebo dokonce návrat k uhlí v Evropě. „Vynořují se nové faktory jako inflace, dluh, obrana a energetika, které naprosto mění průmyslovou strategii, kterou potřebujeme prosazovat. Naším novým imperativem se musí stát strategická autonomie a obrana,“ zdůraznil poslanec EP Carlo Calenda.

Generální ředitel pro podnikání na francouzském ministerstvu hospodářství, financí a oživení Thomas Courbe se pak domnívá, že přechod k udržitelné energetice je příležitostí k modernizaci průmyslové základny Evropy. Souběžná transformace musí – v souladu se zásadou, že nikdo nesmí zůstat opomenut – vytvořit příznivé podmínky pro vznik pracovních míst, které budou přiměřené a sociálně spravedlivé. „Cílem by mělo být maximální snížení emisí skleníkových plynů s minimálními socioekonomickými náklady,“ dodala Sandra Parthie, zpravodajka stanoviska EHSV < style="color:blue">Aktualizace nové průmyslové strategie.“

Evropský komisař pro vnitřní trh Thierry Breton pak v závěru připomněl, že v časech rostoucího geopolitického napětí je zásadně nutné prosazovat rozvíjení soudržné vize Evropské unie a jejích průmyslových odvětví. (gb/dm)

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) uspořádal konferenci s názvem Společné utváření Evropy. Akce se konala v souvislosti se zakončením Konference o budoucnosti Evropy a jejím cílem bylo představit veškerou práci, kterou EHSV v tomto ohledu prozatím odvedl, a prodiskutovat současnou situaci a budoucí výzvy a ambice.

Předsedkyně EHSV Christa Schweng ve svém úvodním proslovu poukázala na mimořádně závažné události probíhající na Ukrajině a zamyslela se nad klíčovou otázkou diskuse, tj. zda je teď vhodný okamžik debatovat o budoucnosti Evropy.

„Současná agrese vůči Ukrajině a jejímu lidu jasně dokládá, že je naléhavě nutné dále posílit evropský projekt a základní evropské hodnoty: mír, svobodu a demokracii,“ prohlásila Christa Schweng.

Zdůraznila rovněž, že konference je významnou příležitostí k tomu, abychom zhodnotili současnou situaci a dění uplynulých měsíců.

EHSV uskutečnil ve všech členských státech celou řadu informačních iniciativ a akcí. Jeho záměrem při tom bylo zajistit spravedlivé zastoupení, zapojit zaměstnavatele, zaměstnance a celou organizovanou občanskou společnost a tlumočit pak jejich postoje na Konferenci o budoucnosti Evropy. Přijal také usnesení Nový příběh pro Evropu a zveřejnil na digitální platformě konference několik příspěvků. 

Clément Beaune, státní tajemník pro evropské záležitosti na francouzském Ministerstvu pro evropské záležitosti a zahraniční věci, ve svém vystoupení uvedl: „Při realizaci návrhů předložených občany bude nezbytné vést diskuse a učinit příslušná institucionální rozhodnutí. EHSV bude mít za úkol dohlédnout na to, aby byla splněna vaše očekávání.“

EHSV se na Konferenci o budoucnosti Evropy velice aktivně podílel – prostřednictvím své skupiny ad hoc a svých zástupců na plenárních zasedáních konference a jakožto pozorovatel v její výkonné radě. (ks)

Průběh konference na téma „Ženy na trhu práce“, kterou 8. března u příležitosti Mezinárodního dne žen uspořádal EHSV, zastínila válka. Účastníci tak využili této příležitosti a vzdali hold ukrajinským ženám, které si za svou sílu, statečnost a vytrvalost zaslouží náš obdiv.

Předsedkyně EHSV Christa Schweng ve svém úvodním projevu připomněla, že ukrajinské ženy a dívky jsou nuceny opustit svou zemi, a o to víc jim tedy hrozí, že se stanou obětí násilí.

Na její slova navázala předsedkyně skupiny ad hoc Rovnost a členka EHSV Maria Nikolopoulou, která zdůraznila, že „tyto ženy, matky a manželky uvízly ve válečné zóně. Mnohé z nich samy vstoupily do ukrajinské armády, jiné se snaží před hrůzami války uniknout. I my se tak připojujeme k občanské společnosti, která ve všech zemích volá po ukončení této války.“

V důsledku pandemie COVID-19 se ještě více prohloubily rozdíly v zaměstnanosti žen a mužů a vzrostl také počet případů násilí a obtěžování na pracovišti.

Komisařka pro rovnost Helena Dalli již oznámila, že Evropská komise předloží návrh směrnice o boji proti násilí na ženách a domácímu násilí, která bude pro všechny členské státy závazná.

Pokud jde o odvětví umělé inteligence, ženy tvoří pouze 16 % pracovní síly, takže je na mužích, kteří tvoří zbývajících 84 %, aby přijímali veškerá rozhodnutí a zhostili se vedoucí úlohy. „Nejsou-li ženy v těchto odvětvích náležitě zastoupeny, znamená to, že celý náš nový svět budou utvářet muži se svými případnými předsudky,“ prohlásila Christa Schweng.  (at)

V letošním roce bude Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) spolu s Evropskou komisí, Evropským výborem regionů (VR), pracovní skupinou pro zdraví a dobré životní podmínky zvířat COPA-COGECA a mezinárodní federací hnutí ekologického zemědělství IFOAM Organics Europe vůbec poprvé udílet Ceny EU za ekologickou produkci, jejichž účelem je ocenit mimořádné projekty a odměnit nejlepší a nejinovativnější projekty realizované v rámci ekologického hodnotového řetězce v EU.

Ceny EU za ekologickou produkci (#EUOrganic awards) se udělují v sedmi kategoriích, přičemž v jedné z nich se udělují ceny dvě (jedna v mužské a jedna v ženské kategorii), a to pro

1. nejlepšího ekofarmáře / nejlepší ekofarmářku
2. nejekologičtější region
3. nejekologičtější město
4. nejekologičtější biodistrikt
5. nejekologičtější malý či střední podnik
6. nejlepší maloobchodní prodejce ekologických potravin
7. nejekologičtější restauraci.

EHSV je již řadu let hlavním zastáncem udržitelnější a komplexnější politiky EU v oblasti potravin a do jeho působnosti spadají tři ceny: nejekologičtější malý či střední podnik, nejlepší maloobchodní prodejce ekologických potravin a nejekologičtější restaurace. Formulář přihlášky je k dispozici na tomto odkaze. 

Přihlášky lze zasílat od 25. března 2022 do 8. června 2022 on-line prostřednictvím formuláře dostupného na tomto odkaze.

Dne 23. září 2022, tedy u příležitosti Evropského dne ekologické produkce, bude pořádána oficiální slavnost, na níž budou vítězové soutěže představovat své inovativní projekty a obdrží cenu nefinanční povahy.

Souvislosti

Komise vytyčila cíl, jímž je do roku 2030 využívat nejméně 25 % zemědělské půdy v EU k ekologickému zemědělství. Proto přijala v březnu 2021 Akční plán pro podporu ekologické produkce. Ten staví na premise, že ke stimulaci ekologické produkce a spotřeby je nezbytně nutné zvyšovat povědomí veřejnosti o tom, v čem ekologická produkce spočívá a jaký je její přínos. Každoroční ocenění je tak součástí strategie plnění tohoto cíle dle akčního plánu. (mr)

Na plenárním zasedání Evropského hospodářského a sociálního výboru konaném dne 24. února bylo představeno stanovisko „Fit for 55“: plnění klimatického cíle EU pro rok 2030 na cestě ke klimatické neutralitě. EHSV v něm předložil konkrétní návrhy, jak napomoci urychlení transformace energetiky s cílem umožnit EU snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů alespoň o 55 %.

Splnění revidovaných cílů do roku 2030, jak jsou navrženy v balíčku „Fit for 55“, bude mít na jednotlivé regiony, komunity i jednotlivce v celé Evropě nerovnoměrný dopad.

EHSV navrhuje, aby Evropská komise v zájmu řešení těchto obav podrobně zmapovala dopad, který bude mít transformace na zaměstnanost a dovednosti v různých zemích, regionech a odvětvích, včetně subdodavatelů a navazujících hodnotových řetězců.

Musíme nastavit model, který povede k prosperující, udržitelné a konkurenceschopné ekonomice. Proto EHSV doporučuje podrobit všechny legislativní návrhy předložené v rámci balíčku „Fit for 55“ testu konkurenceschopnosti, aby byly v plné míře vyjasněny veškeré důsledky pro podniky.

Sociální partneři a nejdůležitější organizace občanské společnosti musí sehrát zásadní úlohu a musí být zapojeni do fáze plánování i provádění balíčku „Fit for 55“.

Proto „EHSV podporuje zřízení tripartitních komisí pro spravedlivou transformaci s cílem umožnit regionálním orgánům, sociálním partnerům a organizacím občanské společnosti zapojit se do provádění vnitrostátních a regionálních plánů pro spravedlivou transformaci,“ zdůraznil Cillian Lohan.

Boj proti změně klimatu bude mít obrovské finanční, sociální a environmentální důsledky. „Musíme proto zajistit, že balíček „Fit for 55“ bude důležitým odrazovým můstkem, a nikoli překážkou na cestě ke klimaticky neutrálnímu evropskému hospodářství do roku 2050,“ uvedl Stefano Mallia. (mr)

Mimořádná opatření, která přijaly veřejné orgány za mimořádných okolností, by měla být vždy striktně přiměřená, jasně časově omezená a pozorně sledovaná. Předsedkyně EHSV Christa Schweng a místopředsedkyně Evropské komise pro hodnoty a transparentnost Věra Jourová se ve svých projevech na plenárním shromáždění EHSV dne 23. února 2022 vyjádřily zcela jasně.

Christa Schweng v souvislosti s krizí COVID-19 a nouzovým stavem, který vyhlásila řada členských států EU v zájmu ochrany zdraví svých občanů, což mělo za následek omezení řady základních práv a svobod, prohlásila: „Pandemie je pro naši společnost a demokracii zatěžkávací zkouškou. EHSV považoval za nutné celou situaci sledovat z hlediska základních práv, právního státu a demokracie. Proto jsme pozorně naslouchali tomu, jak se subjekty občanské společnosti staví k důsledkům krize, problémům, které s ní souvisejí, a strategiím pro ukončování mimořádných opatření. EU musí vyjít z krize COVID-19 silnější a upevnit své společné hodnoty.“

Podle Věry Jourové pandemie COVID-19 působivě ukázala, že základní práva a demokratické hodnoty jsou určující pro náš každodenní život a nelze je považovat za samozřejmost. „Ze zdravotní krize jsme si odnesli důležité ponaučení, že opatření, která musela být přijata v rámci boje proti pandemii, nesmí být činěna na úkor ochrany demokratických hodnot a základních práv. Musíme být obezřetní a prosazovat naše základní práva a společné hodnoty, které by měly být ústředním prvkem naší reakce na COVID-19.“

Postoj EHSV k dopadům pandemie COVID-19 na základní práva a právní stát napříč EU a na budoucnost demokracie byl vyjádřen ve stanovisku, které vypracovali José Antonio Moreno Díaz a Cristian Pîrvulescu v rámci skupiny ad hoc Základní práva a právní stát. V tomto dokumentu, který byl přijat na plenárním shromáždění EHSV, se poukazuje na to, že mimořádná opatření k řešení krize COVID-19 by měla být výjimečná a časově omezená a neměla by být v rozporu se zásadami právního státu ani ohrožovat demokracii, dělbu moci a základní práva evropských občanů. (mp)

Při ekologizaci námořní a vnitrozemské vodní dopravy je nutné brát ohled na zdraví a kvalitu života lidí, kteří žijí a pracují v blízkosti vodních cest nebo přístavů. To je hlavní závěr stanoviska EHSV, které vypracoval Pierre Jean Coulon a jež Výbor přijal na svém únorovém plenárním zasedání.

EHSV se v tomto dokumentu zamýšlí nad společenským rozměrem místních a regionálních problémů souvisejících s námořní dopravou a předkládá doporučení, která mají zásadní význam pro budoucí rozvoj modré ekonomiky. Doplňuje tak závěry svých dvou dalších nedávno přijatých stanovisek na téma Iniciativa FuelEU Maritime (TEN/751) a NAIADES III (TEN/752).

Jak během plenárního zasedání prohlásil Pierre Jean Coulon, „musíme zaujmout inovativní a udržitelný přístup a sledovat současně jak ekologické cíle, tak cíle v oblasti zdraví. K tomu, abychom v námořní dopravě dosáhli tohoto konečného cíle, musíme udržovat úzkou spolupráci se všemi zúčastněnými subjekty, jež působí v tomto odvětví i v dodavatelském řetězci. Stejně tak musíme úzce spolupracovat na vytvoření intermodálních terminálů, které jsou jednoznačně přínosné, neboť umožňují rozvoj vnitrozemské vodní dopravy ve městech a přispívají k zajištění lepší kvality života.“

Námořní doprava představuje přibližně 75 % nákladní dopravy v EU. Je proto nesmírně důležité zaujmout integrovaný přístup, a nastolit tak rovnováhu mezi hospodářskými, sociálními a environmentálními aspekty. Přístavní orgány a další zúčastněné subjekty v oblasti dopravy by měly spolupracovat s místními a regionálními orgány a přehodnotit vazby mezi městy, přístavy a jednotlivými druhy dopravy.

Dalšími otázkami, na které je třeba se zaměřit, je také odborná příprava zaměstnanců, pracovní příležitosti, nerovné zacházení s muži a ženami a dalekosáhlé změny, jež přináší digitalizace a automatizace povolání v tomto odvětví. (mp)

EHSV a GŘ ECFIN uspořádaly online konferenci o rámci pro správu ekonomických záležitostí, jako součást veřejné debaty probíhající na toto téma. Záměrem této akce bylo zapojit do diskuse občanskou společnost, s cílem dosáhnout konsensu o budoucnosti rámce pro správu ekonomických záležitostí.

Předsedkyně EHSV Christa Schweng konferenci zahájila slovy: „Namísto návratu k normalitě se zasazujeme o obrat k revidovanému a vyváženému rámci orientovanému na prosperitu.“ Zdůraznila rovněž, že je třeba zapojit všechny klíčové zúčastněné strany, včetně organizací občanské společnosti. Poté promluvil komisař pro hospodářství Paolo Gentiloni: „Dosáhnout konsensu včas, do roku 2023, nebude snadné. Musíme však využít tuto jedinečnou příležitost k tomu, abychom sladili naše fiskální pravidla s ambicí zajistit v Evropě silný, udržitelný a inkluzivní růst.“ Poslankyně EP Margarida Marques poté představila zprávu EP o přezkumu makroekonomického legislativního rámce. Následovala panelová diskuse. Poslední část konference se zabývala otázkou, jak by obnovený rámec pro správu ekonomických záležitostí mohl vyřešit problém investiční mezery v zájmu dosažení souběžné transformace. Zpravodajka EHSV Dominika Biegon představila své stanovisko z vlastní iniciativy Přepracování fiskálního rámce EU pro udržitelné oživení a spravedlivou transformaci. (tk)