Jedním z řečníků, kteří na semináři Connecting EU 2024 vystoupili v rámci panelové diskuse věnované investigativní žurnalistice, byl i ředitel Investigativního centra Jána Kuciaka Lukáš Diko. Vyprávěl nám o tom, jak v dnešní době vypadá práce investigativních novinářů na Slovensku, kde se prvotní podpora svobodného tisku a boje proti korupci po vraždě Jána Kuciaka zvrtla v nedůvěru k nezávislým sdělovacím prostředkům a nevraživost vůči novinářům.

1.  Vražda Vašeho kolegy Jána Kuciaka, prvního novináře zavražděného na Slovensku od vyhlášení nezávislosti, otřásla nejen Vaší zemí, ale i celou EU. Jak se vyvíjí soudní proces s pachateli?

Od vraždy Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové, která byla odplatou za Jánovu investigativní práci, uplynulo již šest a půl roku. Soudní řízení však stále nebylo ukončeno a může se táhnout ještě dlouho. Aktuální situace je taková, že vrah, jeho řidič a prostředník byli odsouzeni k dlouholetým trestům odnětí svobody. Údajný strůjce vraždy podnikatel Marian Kočner a jeho blízká spolupracovnice Alena Zsuzsová, kteří si podle vyšetřovatele vraždu objednali, se však odvolali, a čeká se tedy na rozhodnutí Nejvyššího soudu. Zsuzsová byla soudem prvního stupně odsouzena, nicméně Kočner byl obvinění zproštěn. Je možné i to, že řízení bude obnoveno, záleží na očekávaném rozhodnutí. Kočner i Zsuzsová si již odpykávají dlouhé tresty odnětí svobody za jiné trestné činy. S mými kolegy z Investigativního centra Jána Kuciaka (ICJK) jsme soudní proces velmi pozorně sledovali, protože jedním z našich hlavních cílů je zachovat odkaz Jána Kuciaka a pokračovat v jeho investigativní práci.

2. Prvotní šok a vlna protestů proti vraždám vedly k pádu tehdejšího premiéra Roberta Fica. Jak je podle Vás možné, že se veřejné mínění tak změnilo, že se Fico znovu dostal k moci?

Po vraždě Jána a Martiny v roce 2018 byla celá společnost v šoku. Slovensko zažilo největší lidové protesty od sametové revoluce v roce 1989, která znamenala pád komunismu. Tyto protesty vedly k rezignaci předsedy vlády Roberta Fica a ministra vnitra Roberta Kaliňáka. Lidé novináře podporovali, každý se chtěl stát investigativním novinářem a korupce lidem vadila. To vše vedlo k tomu, že volby v roce 2020 vyhrála opozice se svým protikorupčním programem. Krátce nato však vypukla pandemie covidu-19 se všemi problémy, špatným řízením a politickými zmatky, které to přineslo. Robert Fico jakožto zkušený politik věděl, jak protestů proti očkování využít a vytěžit z nich co nejvíce. Po vypuknutí války na Ukrajině také přiostřil svou proruskou rétoriku, což jeho straně Smer pomohlo znovu získat podporu. Na Slovensku se mimořádně daří propagandě a falešným zprávám a tyto faktory přispěly k tomu, že Robert Fico a jeho strana volby v roce 2023 vyhráli.

3. Jak nebezpečné je dnes být investigativním novinářem na Slovensku? Jakým novým hrozbám při své práci čelíte?

Během několika posledních let byli v členských státech EU zavražděni čtyři investigativní novináři. V roce 2017 to byla Daphne Caruana Galizia na Maltě, v roce 2018 Ján Kuciak na Slovensku, v roce 2021 Giorgos Karaivaz v Řecku a v roce 2021 Peter de Vries v Nizozemsku. Být investigativním novinářem je dnes v Evropě nebezpečné. Zároveň se však ukázalo, že vražda jednoho novináře pravdu neumlčí, a ta vyjde tak či tak najevo. Bylo tomu tak ve všech těchto zemích.

Navzdory těmto hrozným vraždám jsou novináři na Slovensku stále častěji terčem útoků, a to jak verbálně, tak na internetu. Často je k tomu podněcují politici včetně samotného premiéra, kteří běžně štvou proti novinářům a pomlouvají je. Tato nepřátelská atmosféra vůči novinářům a nezávislým médiím vede k dalším útokům proti nim. V poslední době se zvýšil počet strategických soudních řízení proti účasti veřejnosti. Premiér Fico například zažaloval šéfredaktora portálu Aktuality.sk za to, že na přebalu knihy použil jeho fotografii. A v jednom z nejnovějších případů pak došlo ke zneužití trestního stíhání k zastrašování novinářů, což se stalo i v případě ICJK. Všechny tyto útoky podkopávají důvěru veřejnosti v nezávislá média a vytvářejí celkově nepřátelskou atmosféru vůči novinářům. V důsledku toho na Slovensku investigativních novinářů ubývá a mladých lidí, kteří by se této profesi chtěli věnovat, je pomálu. Dobrou zprávou je, že se nám v ICJK podařilo spustit projekt Safe.journalism.sk, v rámci nějž nabízíme školení zaměřené na osobní i digitální bezpečnost novinářů a těm, kteří čelí hrozbám a útokům, poskytujeme právní a psychosociální podporu.

Lukáš Diko, šéfredaktor a editor Investigativního centra Jána Kuciaka (ICJK), pracuje jako investigativní novinář a mediální manažer již více než 20 let. V minulosti byl ředitelem zpravodajství, sportu a publicistiky ve slovenské veřejnoprávní televizi RTVS. Je rovněž spoluautorem Etického kodexu slovenských novinářů, který byl přijat v roce 2011.