Inflace v Evropské unii dosáhla nejvyšší míry od zavedení eura. V současné době je 96,5 milionu Evropanů ohroženo chudobou a sociálním vyloučením. Jedná o lidi, na které nejvíce dopadlo rozsáhlé zvýšení cen zboží a služeb, rostoucí náklady a ztráta kupní síly.

To jsou jen některé z alarmujících údajů, na něž ve stanovisku EHSV přijatém na červencovém plenárním zasedání upozornil jeho zpravodaj Felipe Medina Martín.

Energetická krize má závažné dopady na evropské hospodářství. Vysoké ceny energií, surovin, služeb a průmyslového zboží stojí za vysokou inflací a omezeným hospodářským růstem a dostaly pod silný tlak veřejné finance i podniky, v důsledku čehož byla oslabena vnější ekonomická konkurenceschopnost.

EHSV uvádí, že aby bylo možné tento trend zvrátit, měly by být připraveny plány na podporu domácností a klíčových odvětví (zemědělsko-potravinářský sektor, doprava, maloobchod apod.), jež pomohou snížit dopad vysokých cen energie. Vyzývá také evropské orgány, aby zavedly kontrolní mechanismy. Budoucí politiky by měly být uzpůsobené, konkrétní a měly by obstát při transformaci. Měly by rovněž podpořit zejména rodiny s nižšími příjmy a většími obtížemi.

Ukázalo se, že mezi nejvhodnější způsoby, jak omezit dopady vysokých cen základních produktů na rodinné rozpočty, patřila některá opatření pro kontrolu cen zavedená na vnitrostátní úrovni. Například „iberská výjimka“ z cenového režimu na trhu s elektřinou umožnila Španělsku a Portugalsku zastropovat cenu plynu v zařízeních na výrobu elektřiny a tím výrazně snížit účty. Dalším příkladem je dočasné snížení DPH na ceny elektřiny, potravin a pohonných hmot, ke kterému přistoupily některé členské státy. (mp)