Účastníci on-line slyšení k tématu nového rámce pro romskou menšinu a budoucnosti romských komunit (The new EU Roma framework: views and expectations for the future of the Roma communities) uvedli, že důvodem pro to, že předchozí strategie nedosáhla dobrých výsledků, byla politická situace a nedostatečná podpora ze strany některých členských států.

Nový rámec pro romskou menšinu je postaven na třech pilířích – pilířích rovnosti, začlenění a účasti. Doplňuje tak aspekt socioekonomické integrace marginalizovaných Romů, jenž byl obsažen již v předešlém rámci, a významně tento rámec reformuje.

Nový rámec pro romskou menšinu je velmi chvályhodný, avšak na problému, který představuje jeho provádění, se nic nemění.

Isabela Mihalache z Evropské sítě romských místních organizací (ERGO) nový rámec pochválila za to, že umožňuje řadu synergií a obsahuje doplňkové unijní politiky, avšak uvedla rovněž, že pokud jde o minimální společné závazky členských států, ty mají spíše obecný ráz.

Bernard Rorke z Evropského střediska pro práva Romů varoval, že „pokud nebude existovat spravedlnost bez předsudků vůči romským občanům, selže tento rámec úplně stejně jako ten předchozí“.

Podobně i Florin Botonogu z Centra pro politiky na podporu Romů a menšin sídlícího v Bukurešti zdůraznil, že řešení musí být realistická.

Předseda tematické studijní skupiny Začlenění Romů Alfredas Jonuška vybídl organizace občanské společnosti a nevládní organizace, aby prosazovaly své postoje, neboť i přes pokrok, kterého bylo dosaženo, zbývá ještě spousta práce. (at)