EHSV přijal 23. března dvě stanoviska, v nichž zhodnotil návrhy, které před nedávnem předložila Komise s cílem prohloubit roztříštěnou a nedostatečně rozvinutou unii kapitálových trhů EU, tj. nový akt o kotování a přezkum nařízení o infrastruktuře evropských trhů (EMIR).

Novým aktem o kotování se Komise snaží snížit všem podnikům bez ohledu na velikost, a obzvláště pak podnikům malým a středním, administrativní zátěž spojenou s procesem kotování a umožnit jim, aby se díky kotování na evropských veřejných trzích snáze dostaly k finančním prostředkům.

EHSV tuto iniciativu vítá, neboť navýšení kapitálového financování evropských podniků a snížení jejich závislosti na bankovních úvěrech má zásadní význam z hlediska oživení po pandemii COVID-19 a zvýšení odolnosti hospodářského systému. EHSV se domnívá, že je třeba začlenit na kapitálové trhy více rodinných podniků, a odblokovat tak nevyužitý potenciál pro přilákání kapitálu k dosažení růstu.

Zpravodaj EHSV Kęstutis Kupšys v této souvislosti uvedl: „Režim násobných hlasovacích práv pomáhá rodinám udržet si kontrolu a činí pro ně kotování přitažlivějším. Mimoto je důležité zjednodušit obsah prospektu, jelikož by to výrazně snížilo náklady a zátěž emitentů. Je však nutné poukázat na to, že pokud by byly emisní dokumenty k dispozici pouze v angličtině, jak navrhuje Komise, brzdilo by to rozvoj vnitrostátní retailové investorské základny.“

Kromě aktu o kotování navrhla Komise také nové nařízení o infrastruktuře evropských trhů (EMIR), jehož účelem je posílit clearingovou kapacitu v rámci EU. EHSV od tohoto přezkumu očekával jasnější postoj ke snížení expozice vůči ústředním protistranám ze Spojeného království a konkrétnější pravidla a pobídky, které by nyní po brexitu podnítily přechod k ústředním protistranám se sídlem v EU.

Zpravodaj EHSV Florian Marin prohlásil: „Nebyl stanoven jasný plán, který by zahrnoval konkrétní opatření k vybudování konkurenceschopného a konsolidovaného clearingového trhu. Považujeme za politováníhodné, že po pěti letech nebyl posouzen stávající rámec, a navrhujeme, aby Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) jeden rok po vstupu nařízení v platnost předložil zprávu, v níž objasní, z jakých důvodů jsou využívány ústřední protistrany ze zemí mimo EU.“ (tk)