V jednom ze svých nejnovějších stanovisek vyzývá EHSV k tomu, aby se EU více soustředila na vytipování osob a organizací, které jsou zdrojem dezinformací, a vsadila tak spíše na prevenci než na nápravu.

Během pandemie COVID-19 vyšlo jasně najevo, jak jsou dezinformace nebezpečné. Vzhledem k těmto okolnostem a v reakci na kritiku zveřejnila Evropská komise v květnu 2021 pokyny, které mají posílit unijní kodex zásad boje proti dezinformacím, a přispět tak k vytvoření bezpečnějšího a důvěryhodnějšího internetového prostředí.

V souvisejícím stanovisku EHSV tvrdí, že se Komise příliš soustředí na obsah a jeho moderování a nevěnuje dostatek pozornosti subjektům, které jej šíří.

„Obsah se neustále mění, platformy, na kterých je nabízen, také procházejí vývojem, co se však v zásadě nemění, jsou hlavní aktéři a jejich pohnutky,“ uvádí ve stanovisku jeho zpravodaj, Thierry Libaert.
 
EHSV konstatuje, že dezinformace jsou výnosným byznysem, a vítá, že Komise klade důraz na boj proti jejich zpeněžování. Nepravdivé informace se šíří šestkrát rychleji než informace pravdivé, jsou častěji lajkovány a sdíleny, mají větší ohlas, přitahují větší pozornost, a mají tak širší publikum a přinášejí více peněz a příjmů z reklamy.

Oznamovatelka Frances Haugen nedávno vyzradila, že její zaměstnavatel Facebook je nejenom na hony vzdálen boji proti tomuto jevu, ale že z dezinformací naopak učinil neodmyslitelnou součást svého obchodního modelu.

V zájmu účinnějšího potírání dezinformací hned u zdroje by se však Komise měla zamyslet nad tím, zda by neměla vytvořit arzenál závaznějších hospodářských, právních a finančních nástrojů, které by překračovaly rámec dobrovolných závazků internetových propagátorů.

„Evropská unie potřebuje více pravomocí, aby mohla účinně bojovat proti dezinformacím, které systematicky šíří nepřátelské síly, a to často pod taktovkou vlád některých třetích zemí, zejména Ruska, ale i Číny,“píše dále zpravodaj.

Celostátní orgány potřebují podle EHSV větší podporu od zpravodajských služeb a nutná je také spolupráce a výměna poznatků na úrovni EU. V několika členských státech EU však nad svobodou sdělovacích prostředků a nad právními systémy visí hrozba. Proto musí Komise zajistit, aby potírání dezinformací nebylo zneužíváno jako záminka k omezování veřejných svobod – v prvé řadě svobody projevu.

Měla by prosazovat důraznějších kroky proti obsahu zveřejňovanému v jiných jazycích než angličtině, a to zejména v zemích sousedících s Ruskem. Zaměřit by se měla nejen na nejznámější platformy, ale také na ty méně známé, jako jsou VKontakte, Rumble, Odysee, Gab či Parler, které mají menší publikum, mohou být méně transparentní a mohou snáze cílit na konkrétní skupiny.

Vzhledem k tomu, že neustále vznikají nové a nové sítě, prostředky, které využívají, jsou stále sofistikovanější (např. techniky „deep fake“) a u některých aplikací se stírá rozdíl mezi platformou a službou pro zasílání soukromých zpráv (např. Telegram), je třeba reagovat na nové hrozby hned, jakmile se objeví. (dm)