Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) ve dnech 17. a 18. října uspořádal pod názvem Propojení EU svoji vrcholnou výroční akci zaměřenou na komunikaci, na níž se scházejí odborníci na komunikaci z organizací občanské společnosti. Letošní seminář nesl název „Bašta demokracie: jak pomoci žurnalistice přežít a rozvíjet se“ a byl zaměřen na aktuální situaci sdělovacích prostředků a jejich místo ve společnosti. Seminář poukázal na to, že novináři jsou vystaveni rostoucímu tlaku ze strany vlád a soukromých zájmů, které omezují svobodu sdělovacích prostředků. Čelí nyní nejen důvěrně známým překážkám, ale také vzestupu generativní umělé inteligence, která navzdory svým přínosům ohrožuje ekonomické základy žurnalistiky.

„Co je pravda? Tato odvěká otázka se nyní znovu vynořila v souvislosti s umělou inteligencí, falešnými zprávami, konspiračními teoriemi a autoritářskými vládami, které systematicky podkopávají erudovanou diskusi, přesnost a zdvořilou debatu. Je proto načase, abychom společně hledali otázky a odpovědi, které nás v EU spojují,“ uvedl předseda EHSV Oliver Röpke.

„Před dvaceti lety jen málokdo dokázal předvídat, že v roce 2024 už většina z nás nebude u ranní kávy číst čerstvé noviny, ale bude místo toho na svém telefonu letmo procházet zprávy na zpravodajských serverech a stále častěji na sociálních médiích,“ poznamenal místopředseda EHSV pro komunikaci Aurel Laurenţiu Plosceanu. „Avšak navzdory novým výzvám přetrvávají i ty staré. Novináři se stále potýkají se starými protivníky: mimo jiné s cenzurou, neprůhledným vlastnictvím sdělovacích prostředků, nedostatečným financováním a zákony namířenými proti médiím.“

Generální tajemník Evropské federace novinářů Ricardo Gutiérrez zdůraznil, že práce novinářů by měla být považována za „veřejnou službu“ či „veřejný statek“, který je ohrožován hospodářskými problémy, žalobami, jejichž účelem je zastrašit (strategické soudní řízení proti účasti veřejnosti), a přímým násilím (v EU bylo od roku 2015 zavražděno 14 novinářů).

Jak se s odkazem na pronásledování novinářů v Bělorusku vyjádřil výkonný ředitel Evropské nadace pro demokracii Jerzy Pomianowski, „žurnalistika je čím dál nebezpečnějším povoláním“. Andrej Gnjot, běloruský filmař, aktivista a novinář, který je nyní v domácím vězení v Bělehradě a hrozí mu vyhoštění, ve své videozprávě uvedl, že největším ohrožením žurnalistiky je „hrubé násilí se záměrem zničit pravdu a slušnost“. Také běloruská novinářka Hanna Ljubakova, odsouzená v nepřítomnosti k deseti letům vězení, konstatovala, že v Bělorusku je vězněno 33 novinářů a že i pouhé odebírání jejího kanálu na sociálních médiích může být potrestáno uvězněním.

Dr. Alexandra Borchardt, která je zkušenou novinářkou, nezávislou poradkyní, výzkumnou pracovnicí v oblasti médií a hlavní autorkou zprávy EBU Trusted Journalism in the Age of Generative AI (Důvěryhodná žurnalistika ve věku generativní umělé inteligence), přišla s – podle jejího názoru – „provokativním“ tvrzením, že „žurnalistika a generativní umělá inteligence jsou navzájem protichůdné, protože žurnalistika se zabývá fakty, zatímco generativní umělá inteligence vypočítává pravděpodobnost, a fakta jsou pro ni tudíž nepodstatná. Fakta je proto nutné ověřovat,“ dodala v hlavním projevu nazvaném Důvěryhodné informace ve věku generativní umělé inteligence.

Kromě toho varovala sdělovací prostředky před „digitální propastí“, tedy situací, kdy jedna část společnosti věk umělé inteligence vítá, zatímco ta druhá se mu brání. Pokud se sdělovací prostředky nepřizpůsobí, hrozí jim, že zápas za využití umělé inteligence k modernizaci a oslovení publika prohrají. Využívání generativní umělé inteligence vytváří pro sdělovací prostředky problémy, mezi něž patří mimo jiné to, že v obchodním modelu založeném na umělé inteligenci se vytrácí role novinářů a chybí kontrola nad obsahem.

Záplava informací, které umělá inteligence hromadně produkuje, může vyvolat naprosté zahlcení publika. „Budou se mladí lidé chtít stát novináři, pokud budou muset konkurovat umělé inteligenci?“ zeptala se Alexandra Borchardt na závěr. (ll)