European Economic
and Social Committee
Občanská společnost potřebuje finanční prostředky, aby mohla sledovat nakládání s radioaktivním odpadem
Členské státy EU by měly ve všech oblastech nakládání s radioaktivním odpadem podpořit inkluzivní spolupráci s občanskou společností a otevřenost a transparentnost ve vztahu k ní. Týká se to jak míst, kde již daná zařízení existují, tak i tam, kde mají být případně vybudována. Důvodem je zejména skutečnost, že množství ročně produkovaného radioaktivního odpadu v příštím desetiletí i dál do budoucna jen poroste.
Ve svém stanovisku přijatém na říjnovém plenárním zasedání zaujal EHSV rozhodný postoj. Je podle něj třeba využít dostupných finančních prostředků s cílem posílit kapacitu určitých částí občanské společnosti, zejména místních komunit žijících v blízkosti jaderných zařízení, aby se nezávisle zapojily do projektů a studií, jejichž účelem je posoudit zajištění účasti a transparentnosti v oblasti nakládání s radioaktivním odpadem.
EHSV doporučuje, aby členské státy podávaly zprávy o tom, jak probíhá zapojení veřejnosti do rozhodovacího procesu v oblasti nakládání s radioaktivním odpadem a jakým způsobem je zajišťována transparentnost. „Výbor členské státy vyzývá, aby v souvislosti s nakládáním s radioaktivním odpadem přijaly opatření k zajištění monitorování a systematického informování o stavu životního prostředí, veřejného zdraví a sociálního a hospodářského rozvoje,“ uvedla zpravodajka stanoviska Alena Mastantuono.
Členské státy by měly dostát svým povinnostem a nepřenechat břímě zpracování jaderného odpadu – bez ohledu na jeho charakter, poločas rozpadu a míru nebezpečnosti – budoucím generacím.
Vzhledem k tomu, že značnou část použitého jaderného paliva lze přepracovat, by se štěpné materiály měly recyklovat, což by omezilo potřebu dodávek přírodního uranu k zajištění provozu jaderných reaktorů. Strategie oběhového hospodářství by členským státům umožnily minimalizovat množství odpadu, které je třeba řešit prostřednictvím strategií nakládání s odpady.
„Členské státy by měly zajistit, aby byl při výpočtu nákladů na vyřazování jaderných zařízení z provozu a na nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým palivem zohledňován průběžný nárůst těchto nákladů a aby finanční prostředky postačovaly k pokrytí skutečných nákladů,“ uvedl spoluzpravodaj stanoviska Christophe Quarez. (mp)