Každých pět let volí evropští občané své zástupce do Evropského parlamentu (EP), který je jediným přímo voleným orgánem Evropské unie. V roce 2024 v něm tak v rámci desátého volebního období zasedne 720 nově zvolených poslanců. Během svého pětiletého funkčního období budou mít rozhodující vliv na to, jak bude vypadat nejen Evropa, ale i její orgány, instituce a politiky, jaké postavení bude zaujímat v polarizovaném globálním světě a do jaké míry zůstane věrna svým společným hodnotám.

Každé volby jsou důležité, neboť jsou základem demokracie. Víme však také, že demokracie je mnohem víc než jen volby. V dnešní době jsme svědky toho, že demokraticky zvolené vlády jednají sice demokraticky, zároveň však podkopávají právní stát. Ani spravedlivé a svobodné volby totiž nejsou samy o sobě zárukou demokracie a ani jediným faktorem, od kterého se odvíjí. Proto by se voliči měli do voleb aktivně zapojit.

Posledních pět let bylo poznamenáno řadou téměř existenčních výzev pro Evropskou unii. Museli jsme se vypořádat s brexitem a jeho důsledky. Poté vypukla pandemie covidu-19 a Rusko zahájilo svou brutální a nelidskou invazi na Ukrajinu, která způsobila závažné hospodářské problémy, včetně energetické krize a vysoké míry inflace. Všechny tyto nečekané překážky se nám podařilo překonat a zároveň jsme pokračovali v plnění našich klíčových strategických cílů v podobě dvojí transformace na ekologickou a digitálně konkurenceschopnou ekonomiku. Změny v geopolitickém prostředí vedly Evropskou unii a její demokratické partnery k uvalení rozsáhlých sankcí na Rusko. Snížili jsme také rizika spojená se závislostí na Číně a postavili naše vztahy s USA na nebývale pevný základ. Unie rovněž spustila vůbec první program pro evropský obranný průmysl, který přinese své ovoce v nadcházejících letech.

Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2024 se bude rozhodovat o osudu celé Evropy. Volební kampaň musí reagovat na očekávání občanů a brát v potaz jejich úlohu v evropském rozhodovacím procesu. Otázky jako migrace, změna klimatu nebo podpora Ukrajiny, která brání své území před ruskou agresí, se nepochybně týkají každého z nás, komu leží na srdci svoboda, demokracie a mír. Zvolení politici budou muset vynaložit veškeré své úsilí, aby se jim podařilo účinně restartovat politiku rozšíření. V debatách s kandidáty o jejich poslání na příštích pět let je třeba jim připomenout, že v případě zvolení budou muset mít na paměti, že Evropská unie je součástí roztříštěného světa, který je rozdělen na demokracie a autoritářské režimy. V zemích po celém světě, které dohromady čítají na 4 miliony obyvatel, se přitom v roce 2024 budou konat volby.

My v Evropě budeme s napětím očekávat, jak se rozhodnou Američané, kteří půjdou k volbám, aby si zvolili nového prezidenta. Transatlantické vztahy proto budou v našich evropských předvolebních debatách důležitým tématem. Evropští politici i politické strany se musí ze všech sil snažit, aby zapojili občany a dodali jim odvahu vyjádřit svůj názor. S ohledem na geopolitickou nejistotu je to dnes důležitější než kdy jindy. Politické strany, které vysílají do voleb své kandidáty, mají často na otázky, které mají zásadní význam pro náš život, rozdílné názory. Pouze pokud se jakožto občané zapojíme do diskuse s těmito kandidáty a půjdeme k volbám, budeme mít možnost vyjádřit svůj názor a ovlivnit budoucnost Evropy, která je i naší budoucností. Někdy jsme z toho všeho frustrovaní a otrávení. Ale právě proto je tak důležité, abychom se aktivně zapojili do předvolební politické diskuse.

V roce 2019 přesáhla účast ve volbách do Evropského parlamentu vůbec poprvé 50 %. Tento nárůst volební účasti lze částečně vysvětlit hlasováním mladých Evropanů. Na jedné straně je dobrou zprávou, že polovina oprávněných voličů svého práva využila. Na druhou stranu to však znamená, že každý druhý z nás, evropských občanů s volebním právem, k volbám nešel. V roce 2024 si nemůžeme dovolit, aby o tom, kdo nás bude zastupovat v evropském rozhodovacím a legislativním procesu, rozhodli jiní. Nízká účast snižuje legitimitu zvolených politiků a následně oslabuje i jejich postavení v Evropském parlamentu. Hlavním úkolem politických stran je tedy povzbudit své potenciální voliče, aby se voleb zúčastnili.

Evropští občané mají již desítky let za to, že je v EU zastupují jejich vládní činitelé. Volby v roce 2024 tak nabízejí příležitost ukázat, jaký vliv má ve skutečnosti EP jakožto zástupce občanů. Někteří z nich půjdou k volbám vůbec poprvé. V pěti členských státech budou moci hlasovat dokonce i 16letí. Mladí lidé budou mít od politiků různá očekávání. Ukázalo se to během Konference o budoucnosti Evropy a slýcháme to i nyní během panelových diskusí s občany, které v návaznosti na tuto konferenci pořádá Evropská komise. Politici by měli k nadcházejícím volbám do Evropského parlamentu přistupovat jako k procesu formování nové generace voličů a politiků a považovat je za příležitost, jak podpořit transparentní politickou výchovu a přispět k budování identity a důvěry.

Evropský parlament se ve své komunikační strategii před evropskými volbami v roce 2024 zaměřuje na mobilizaci nevoličů a prvovoličů, na podporu dalších zúčastněných stran, včetně médií, nevládních organizací, podniků a jednotlivců, a také na podnícení nestranické angažovanosti evropských občanů a organizací s cílem propagovat význam voleb.

Již dnes jsme v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu svědky zahraničního vměšování a hybridních dezinformačních kampaní, které podkopávají důvěru v instituce a politiky a šíří rétoriku, jež rozděluje společnost. Dochází k tomu již před volbami, během voleb bude těchto aktivit ještě přibývat a otráví i atmosféru v povolebním období. Dezinformace je zapotřebí potírat prostřednictvím zákonů. Vnitrostátní ani evropská opatření na to samy o sobě stačit nebudou. Potřebujeme značné finanční prostředky na podporu celospolečenského přístupu k odhalování dezinformací a těch, co je šíří, neboť ovlivňují každodenní život lidí a jejich strategická rozhodnutí.

V těchto volbách se bude rozhodovat o budoucnosti demokracie, svobody a bezpečnosti. A záležet bude na každém hlasu.

Danuta Hübner, poslankyně Evropského parlamentu (skupina ELS)