Vzhledem k prudkému nárůstu duševních poruch a poruch chování v evropské populaci, a zejména u mladších lidí, vyzval Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) k reformě systémů zdravotní péče v celé EU s cílem zajistit, aby se k duševnímu zdraví přistupovalo komplexně.

Ve stanovisku, jež EHSV vypracoval na žádost španělského předsednictví Rady EU a které přijal na svém červencovém plenárním zasedání, stojí, že zdravotní péči v oblasti duševního zdraví je třeba zaměřit na včasnou prevenci, brzké odhalení a na komunitní péči.

„Musíme urychleně reformovat systémy zdravotní péče v celé EU a zajistit tak, aby v rámci nich byly místo nesystematických modelů péče poskytovány integrované a plánované dlouhodobé zákroky a péče nejen za účelem léčby, ale také s cílem předcházet zdravotním potížím. A to vše s využitím víceoborových týmů,“ prohlásila zpravodajka stanoviska Milena Angelova.

„Naše systémy péče o duševní zdraví musíme změnit. Potřebujeme mít více odborníků a poskytovat větší podporu lidem, kteří tuto péči potřebují,“ uvedl spoluzpravodaj stanoviska Ivan Kokalov.
Rozvinutí duševní poruchy hrozí zejména mladým lidem, dětem, ženám a znevýhodněným skupinám, ale také lidem, kteří jsou vystaveni dlouhodobému stresu.

V důsledku pandemie COVID-19 se situace v oblasti duševního zdraví dále zhoršila, přičemž určité potřeby – od závažných až po středně závažné – má v tomto směru 20 % Evropanů. To se projevilo mimo jiné i na pracovním životě a příjmech. Podle nejnovějších odhadů vynakládá EU na léčení duševních poruch a poruch chování každý rok téměř 4 % svého HDP.
Duševní poruchy si rovněž vybírají vysokou daň na lidech: každoročně v Evropě způsobují přibližně 4 % úmrtí a jsou druhou nejčastější příčinou úmrtí mladých lidí.

EHSV vítá komplexní plán pro duševní zdraví, který nedávno předložila Evropská komise, a požaduje, aby byl urychleně rozpracován do náležitě financované strategie EU v oblasti duševního zdraví. Tato strategie by měla mít časový rámec, měly by v ní být stanoveny jasné povinnosti a měla by obsahovat měřitelné ukazatele pro sledování pokroku.

EHSV se domnívá, že systémy v oblasti duševního zdraví by měly být založeny na právech a orientovány na člověka, přičemž prioritou by mělo být posílení postavení a aktivní účast jednotlivců na jejich vlastním zotavení.
Výbor důrazně doporučuje, aby Evropská komise vyhlásila rok 2024 Evropským rokem duševního zdraví. Tento krok by vyslal jasný signál a podpořil by vytvoření silného partnerství zaměřeného na zlepšení a podporu duševního zdraví v celé EU.