Dosažení klimatické neutrality bude do značné míry záviset na schopnosti EU spolupracovat se svými občany. Řešení problémů souvisejících s klimatem a životním prostředím se pro EU stalo hlavní prioritou. EU musí provést zásadní změny, změnou klimatu počínaje a klimatickou krizí konče, aby podpořila ekonomiku blahobytu.

Aby bylo možné tyto výzvy řešit a vyvolat příslušné změny, přijala Evropská komise Zelenou dohodu pro Evropu a zahájila konzultace s cílem shromáždit názory na způsoby zapojení veřejnosti do evropského klimatického paktu.

EHSV byl proto vyzván, aby poskytl vodítko, jak využít stávající struktury, jako je dialog s občany a občanská shromáždění, k dosažení požadované společenské angažovanosti v cílech udržitelného rozvoje, protože na ní bude záviset úspěšnost všech opatření v oblasti klimatu.

„Při provádění klimatického paktu má Komise významnou příležitost a povinnost vytvořit inovativní přístup, který bude odrážet, podporovat a podněcovat činnost, ke které již dochází v občanské společnosti, v rámci komunit, měst a regionů,“ zdůraznil Dimitris Dimitriadis, zpravodaj stanoviska k evropskému klimatickému paktu.

Komise kromě toho navrhuje, aby byl prostřednictvím nedávno navrženého evropského právního rámce pro klima, který stanoví právně závazný cíl dosažení nulových čistých emisí skleníkových plynů do roku 2050, do právních předpisů EU začleněn nový cíl pro rok 2030.

„Nemůže být důležitější chvíle pro to, aby občanská společnost a vlády spojily síly a zavázaly se k provádění právního rámce pro klima, než nyní, kdy přecházíme do období oživení po krizi způsobené onemocněním COVID-19. Tato pandemie nám všem pomohla uvědomit si, že pokud se budeme snažit, můžeme vše dělat zcela jinak,“ podotkl Jan Dirx, zpravodaj stanoviska k evropskému právnímu rámci pro klima. (mr)