Zatímco píšu tyto řádky, omezení volného pohybu osob se pozvolna uvolňuje a začínají vyvstávat otázky: Jaký svět nás čeká? Jaké stopy nebo šrámy tato epidemie zanechá na našich ekonomikách, společnostech a životech? Poučili jsme se nějak? Budeme teď jednat jinak?

Pro mě jako Řekyni bylo velmi skličující vidět, jak moje země upadá do další krize právě v okamžiku, kdy se začala probouzet z desetileté noční můry, a vnímala jsem to jako nespravedlnost. Této nové pandemii jsme museli čelit se systémem zdravotní péče a s hospodářstvím, které byly v důsledku předchozí krize oslabeny. Dnes jsem hrdá na to, že Řecko zvládlo první fázi rychle, se smyslem pro realitu a úspěšně. Všude vládla solidarita a smysl pro sounáležitost.

Naším hlavním zájmem jakožto zástupců podniků bylo zachraňovat životy. Podniky začaly být velmi rychle aktivní a darovaly významné částky na nákup lékařského a nemocničního vybavení. Zároveň jsme museli organizovat práci na dálku a zajistit bezpečnost pracovníků na pracovištích, zkoumat opatření na záchranu podniků a pracovních míst, snížit problémy s likviditou, zachovat hodnotové řetězce a připravit se na další fázi.

Naše vláda sice přijala určitá opatření, ale nám bylo jasné, že nikdo nemůže zvládnout takový asymetrický otřes sám. Evropa byla důležitější než kdy jindy! Podle některých asi reagovala „trochu pozdě“, nicméně reagovala. A my můžeme být hrdí na to, že jsme Evropané. Hlavní poučení, které bychom si z této krize měli vzít, je tedy podle mě to, že máme společnou budoucnost.

Dalším poučením je v mých očích to, že až bude hrozba koronaviru překonána, nesmíme ve svém úsilí polevit. Musíme pokračovat v evropské integraci, zejména kvůli tomu, jak se vyvíjejí vztahy mezi Čínou a USA. Musíme pokračovat v cestě, kterou jsme naplánovali a připravili během předešlé krize, abychom Evropu hospodářsky, finančně, fiskálně, ekologicky, sociálně i politicky prohloubili. Věřím, že tentokrát v našem úsilí vytrváme.

V neposlední řadě musím říci, že před nynější pandemií jsem se vždy divila, jak moc naše společnost podceňuje, bagatelizuje a nedostatečně financuje dvě zásadní oblasti našeho života – zdraví a vzdělávání. Nyní pociťujeme důsledky: umírají lidé a sílí populismus. Proto je v současné době o to důležitější budovat silnější Evropu, a to jak v oblasti zdravotnictví, tak i vzdělávání.

A teď z jiného, osobnějšího soudku: během krize jsem měla čas se trochu zabývat filosofií, a proto bych se s vámi ráda podělila o jednu krásnou představu. Staří Řekové věřili na „harmonicky fungující kosmos“. Toto pojetí stavělo na dvou hodnotách: αιδώς (respekt vůči druhým a vůči všemu kolem nás – rostlinám, zvířatům a lidem) a δίκη (spravedlnost). Nechme se tím inspirovat a vytvořme pro sebe takovýto „kosmos“!