Arnold Puech d’Alissac, místopředseda skupiny Zaměstnavatelé v EHSV

Emmanuel Macron se ihned po svém prvním zvolení do úřadu prezidenta Francouzské republiky v roce 2017 stal zosobněním radikálního středu. Letošní kampaň však vzhledem k současné geopolitické a vnitrostátní situaci neopřel o své ambice radikálního centristy, nýbrž spíše o svou pověst skutečného reformátora, svou vizi v globálních otázkách a své postavení lídra, který oživil francouzskou politickou scénu. Z konečných výsledků voleb je nicméně jasně patrné, že Francie je ještě nejednotnější a roztříštěnější než před pěti lety.

Jak můžeme francouzským občanům vrátit naději a zajistit, aby se nás Marine Le Pen v příštích prezidentských volbách s ještě větší vehemencí nesnažila přesvědčit, že se řadí do středového spektra? Řešení je prosté: je jím vzestupná sociální mobilita. Prezident Macron se musí zaměřit na znevýhodněné skupiny obyvatel a dát jim reálné vyhlídky na to, že se na ekonomickém a sociálním žebříčku posunou výše.

V červnu nás čeká třetí kolo voleb – volby do Národního shromáždění. Ve stávajícím volebním systému dopadly parlamentní volby pro zvoleného prezidenta zatím vždy příznivě. Nedělám si tedy o Macrona žádné obavy. Bude se moci opřít o výraznou většinu, protože levicová ani pravicová opozice není dostatečně jednotná.

Chtějí-li se Republikáni zachránit, budou muset zaujmout trochu jiný přístup, zejména ve vztahu k nejzásadnějším otázkám, které Francii trápí, jako jsou schodky v rozpočtu a Pakt o stabilitě a růstu. Nasměrovalo by nás to k prosperitě a dalo by nám to naději.

Musíme v naší zemi uskutečnit reformy, zejména reformu důchodového systému, v němž panují obrovské rozdíly mezi veřejným a soukromým sektorem. V tomto ohledu se nám nedaří učinit pokrok. Zamyslíme-li se nad tím, čeho Emmanuel Macron během uplynulých pěti let dosáhl, pak musíme konstatovat, že řadu reforem nedokázal prosadit. Prubířským kamenem jeho druhého volebního období tedy bude to, jaké reformy bude schopen provést.

Bude to nesmírně náročné. Jsme úzce provázáni s EU a revize Paktu o stabilitě a růstu by nám mohla pomoci realizovat změny.  Pokud jde o Evropu, je prezident Macron dle mého názoru dobrým spojencem a zůstane jím i nadále. Inspiroval se rovněž návrhem německé vlády a určil dva ministry, kteří budou mít na starosti ekologickou transformaci.

Emmanuel Macron se tedy vydává na cestu plnou překážek a výzev. Je to však již jeho druhé volební období, a proto doufáme, že v něm uplatní ponaučení z toho prvního.