EHSV uspořádal dne 12. listopadu v estonském městě Pärnu konferenci o nízkouhlíkovém vodíku. Tato akce měla za cíl projednat a určit strategická opatření pro rozvoj udržitelné infrastruktury pro vodík a jeho deriváty a byla zaměřena na otázky financování a využití.
EHSV uspořádal dne 12. listopadu v estonském městě Pärnu konferenci o nízkouhlíkovém vodíku. Tato akce měla za cíl projednat a určit strategická opatření pro rozvoj udržitelné infrastruktury pro vodík a jeho deriváty a byla zaměřena na otázky financování a využití.
Konference nesla název Energie z mořských zdrojů a e-paliva: podpora nového vodíkového hospodářství a sešli se na ní zástupci nizozemského velvyslanectví v Estonsku, krajského centra Pärnu pro rozvoj, centra pro aplikovaný výzkum Metrosert, platformy Invest Estonia a developera továrny na e-methanol Power2X.
Zelený a nízkouhlíkový vodík jsou klíčovými složkami naší transformace energetiky a nedávné iniciativy, jako je vodíková banka EU, jen podtrhly skutečnost, že rozvoj udržitelných trhů s vodíkem nabírá na obrátkách. Tvůrci politik na úrovni EU a v členských státech musí za tímto účelem poskytnout prostředky, jež jsou nezbytné k realizaci těchto ambicí v praxi a k usnadnění spolupráce mezi členskými státy za účelem přijetí účinných strategií.
Předsedkyně sekce Doprava, energetika, infrastruktura a informační společnost v EHSV Baiba Miltoviča se k této naléhavé potřebě vyjádřila takto: „Rychlé zavedení vodíku z obnovitelných zdrojů má zcela zásadní význam nejen pro transformaci našeho energetického systému, ale také pro sociální a hospodářský blahobyt Evropské unie. Je však nezbytné, abychom naše zdroje zaměřovali rozumně. Chceme-li docílit co největšího dopadu, musíme upřednostnit těžko dekarbonizovatelná odvětví a zavést účinné ekologické a sociální normy, které zajistí spravedlivé a bezpečné pracovní podmínky.“ (mp)
EHSV podporuje úsilí o vytvoření průmyslového ekosystému, který bude více zaměřen na člověka a obstojí i v budoucnu. Zároveň vyzývá k zevrubné diskusi o průmyslu 5.0 a jeho sociálních a hospodářských dopadech.
EHSV podporuje úsilí o vytvoření průmyslového ekosystému, který bude více zaměřen na člověka a obstojí i v budoucnu. Zároveň vyzývá k zevrubné diskusi o průmyslu 5.0 a jeho sociálních a hospodářských dopadech.
Cílem průmyslu 5.0 je, aby se ústředním prvkem podnikání staly sociální a environmentální otázky, a to nad rámec digitalizace a automatizace, na něž se zaměřil průmysl 4.0. EHSV nedávno přijal stanovisko s názvem Průmysl 5.0 – jak jej dosáhnout, v němž se zasazuje o průmyslový model zaměřený na lidi, který zhodnocuje lidské dovednosti a kreativitu.
V rámci průmyslu 4.0 se do značné míry přehlížel dopad automatizace na člověka a environmentálním prioritám, jako je snižování množství odpadu, oběhovost a zelená energie, nebyla věnována dostatečná pozornost. EHSV zdůrazňuje, že v rámci průmyslu 5.0 by se měly tyto nedostatky řešit a měly by se upřednostňovat demokratické hodnoty, sociální spravedlnost a udržitelná konkurenceschopnost. Jak prohlásil zpravodaj stanoviska zaměřeného na průmysl 5.0 Giuseppe Guerini, digitální transformace by měla přispět k nové dohodě o čistém průmyslu, v níž by měly ústřední úlohu lidské faktory a kreativita.
V průmyslu 5.0 se výroba dostává opět do rukou člověka a jeho znalosti a dovednosti jsou považovány za nezbytné k získání konkurenční výhody. Automatizace je zde v rovnováze s lidskou kreativitou a k opakujícím se úkonům se využívají kolaborativní roboti, což pracovníkům umožňuje zaměřit se na navrhování, plánování a zákaznické služby. Díky tomuto posunu se rovněž bere ohled na zdraví, bezpečnost a podporu pracovníků, kteří jsou v důsledku automatizace nahrazováni.
EHSV vyzývá orgány EU, aby podporovaly průmyslový ekosystém, jenž bude zaměřený na člověka, obstojí i v budoucnu a bude založen na sociální spravedlnosti a inkluzivní konkurenceschopnosti. EHSV podporuje průmysl 5.0, avšak poukazuje na to, že je třeba lépe definovat jeho hospodářské, sociální a technologické dopady. Stávající evropské politiky, jako je Zelená dohoda pro Evropu, akt o umělé inteligenci a agenda dovedností, jsou základem, od něhož se tato vize odvíjí, ale měly by být aktualizovány tak, aby byly v souladu se zásadami průmyslu 5.0.
Má-li být průmysl 5.0 úspěšný, musí být na všech úrovních zapojeni sociální partneři a pracovníci. Tento inkluzivní přístup umožní vytvořit pracovní prostředí, která budou založena na spolupráci a budou kombinovat silné stránky lidí a technologií. Díky tomu budou pracoviště inovativnější, přitažlivější a udržitelnější.(gb)
Baiba Miltoviča, předsedkyně sekce Doprava, energetika, infrastruktura a informační společnost (TEN) v EHSV, a Andres Jaadla, zpravodaj Výboru regionů (VR), který vypracoval stanovisko věnované bydlení, vyzývají ve společném prohlášení podepsaném dne 14. listopadu evropské orgány a instituce, aby přijaly naléhavá opatření s cílem vymanit Evropskou unii ze současné krize v oblasti bydlení. Dále pak také vítají jmenování evropského komisaře pro energetiku a bydlení, jehož úkolem bude předložit vůbec první Evropský plán dostupného bydlení.
Baiba Miltoviča, předsedkyně sekce Doprava, energetika, infrastruktura a informační společnost (TEN) v EHSV, a Andres Jaadla, zpravodaj Výboru regionů (VR), který vypracoval stanovisko věnované bydlení, vyzývají ve společném prohlášení podepsaném dne 14. listopadu evropské orgány a instituce, aby přijaly naléhavá opatření s cílem vymanit Evropskou unii ze současné krize v oblasti bydlení. Dále pak také vítají jmenování evropského komisaře pro energetiku a bydlení, jehož úkolem bude předložit vůbec první Evropský plán dostupného bydlení.
Prohlášení o bydlení
vyzýváme Evropskou komisi, aby v partnerství s Evropským parlamentem, EHSV a VR pořádala každoročně summit EU o sociálním a cenově dostupném bydlení. Mělo by jít o setkání všech zúčastněných stran, jež se podílejí na provádění opatření členských států v oblasti sociálního a cenově dostupného bydlení. Zároveň by tato akce měla být založena na víceúrovňovém přístupu a výměně osvědčených postupů v souladu se zásadou subsidiarity;
podporujeme plán kandidáta na komisaře odpovědného za bydlení zřídit celoevropskou investiční platformu pro cenově dostupné a udržitelné bydlení, která by urychleně podpořila celostátní, regionální a místní partnerství v jejich úsilí zamezit vyloučení z přístupu k bydlení, a to ve spolupráci s EHSV a VR;
poukazujeme na to, že máme-li nalézt dlouhodobé řešení krize v oblasti bydlení, musíme prozkoumat inovativní způsoby, jak stimulovat veřejné investice a mobilizovat stávající finanční prostředky EU;
vyzýváme orgány a instituce EU, aby pomocí diverzifikované, dlouhodobé a inovativní finanční podpory a soudržných právních rámců podnítily důkladnou renovaci obytných budov a zaměřily se při tom jak na zranitelné skupiny obyvatel, tak na klíčové aktéry působící v dané lokalitě, a to zejména na energetická společenství a místní orgány;
vyzýváme k užší spolupráci mezi aktéry na různých úrovních správy: členskými státy, orgány EU, organizacemi občanské společnosti, regionálními vládami a místními orgány.
Zavazujeme se, že budeme pomáhat při provádění opatření stanovených v Prohlášení z Lutychu, a to prostřednictvím sdílení názorů organizací občanské společnosti a místních a regionálních orgánů z celé EU v rámci společného úsilí všech orgánů a institucí EU zaměřeného na řešení krize v oblasti bydlení a posílení evropské soudržnosti ze všech stran.
V říjnu a listopadu se konaly dva neúspěšné vrcholné světové summity věnované problematice životního prostředí: 16. zasedání konference smluvních stran Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti a 29. zasedání konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu. Hlavním tématem obou summitů byly finanční prostředky, které jsou pro ochranu přírody a zmírňování změny klimatu naprosto nezbytné. Požádali jsme zástupce EHSV, kteří Výbor na letošních konferencích smluvních stran reprezentovali – Petera Schmidta, Diandru Ní Bhuachalla a Arnauda Schwartze, aby se podělili o své názory na to, co by nastalo, pokud nebude vyvinuto celosvětové úsilí na ochranu změny klimatu.
V říjnu a listopadu se konaly dva neúspěšné vrcholné světové summity věnované problematice životního prostředí: 16. zasedání konference smluvních stran Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti a 29. zasedání konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu. Hlavním tématem obou summitů byly finanční prostředky, které jsou pro ochranu přírody a zmírňování změny klimatu naprosto nezbytné. Požádali jsme zástupce EHSV, kteří Výbor na letošních konferencích smluvních stran reprezentovali – Petera Schmidta, Diandru Ní Bhuachalla a Arnauda Schwartze, aby se podělili o své názory na to, co by nastalo, pokud nebude vyvinuto celosvětové úsilí na ochranu změny klimatu.
Naším vzácným hostem je tentokrát Andrej Hňot, běloruský filmař a novinář, který byl právě propuštěn z domácího vězení v Srbsku, kde strávil rok ve vydávací vazbě na základě toho, že byl ve své zemi obviněn z údajných hospodářských trestných činů. Prostřednictvím svého osobního příběhu popisuje úděl nezávislých novinářů v současném Bělorusku, kde může i sebemenší kritika mocných vést k jejich označení za „nepřátele lidu“ a uvěznění na základě falešných obvinění z trestných činů hospodářského charakteru.
Naším vzácným hostem je tentokrát Andrej Hňot, běloruský filmař a novinář, který byl právě propuštěn z domácího vězení v Srbsku, kde strávil rok ve vydávací vazbě na základě toho, že byl ve své zemi obviněn z údajných hospodářských trestných činů. Prostřednictvím svého osobního příběhu popisuje úděl nezávislých novinářů v současném Bělorusku, kde může i sebemenší kritika mocných vést k jejich označení za „nepřátele lidu“ a uvěznění na základě falešných obvinění z trestných činů hospodářského charakteru.
Vítězkou fotografické soutěže „Connecting EU 2024“ se stala Martina Cikojević, která pracuje jako redaktorka a novinářka v chorvatském odborovém svazu poštovních zaměstnanců. Za svůj snímek s názvem Brussels Grand Place in the Moonlight (Bruselské náměstí Grand-Place v měsíčním svitu) získala cenu v podobě dvoudenní návštěvy Bruselu během Týdne občanské společnosti, jejž bude EHSV pořádat v březnu 2025.
Vítězkou fotografické soutěže „Connecting EU 2024“ se stala Martina Cikojević, která pracuje jako redaktorka a novinářka v chorvatském odborovém svazu poštovních zaměstnanců.
Za svůj snímek s názvem Brussels Grand Place in the Moonlight (Bruselské náměstí Grand-Place v měsíčním svitu) získala cenu v podobě dvoudenní návštěvy Bruselu během Týdne občanské společnosti, jejž bude EHSV pořádat v březnu 2025.
Martina Cikojević se zúčastnila letošního semináře „Connecting EU“, který proběhl v Bruselu ve dnech 17. a 18. října 2024 a na němž se sešli tiskoví a komunikační pracovníci z různých organizací občanské společnosti v EU a novináři. Seminář nesl podtitul „Bašta demokracie: jak pomoci žurnalistice přežít a rozvíjet se“ a byl zaměřen na zcela nové problémy, s nimiž se novináři potýkají tváří v tvář rychlému rozmachu umělé inteligence a sílícím politickým tlakům.
Jeho součástí byla také část nazvaná „Práce tiskového nebo komunikačního pracovníka v době Instagramu, TikToku a umělé inteligence – jak šířit informace“, která byla věnována problematice navazování kontaktů a sestávala ze dvou workshopů. Fotografická soutěž byla vyhlášena v rámci workshopu „Poznatky o komunikačním obsahu“, který vedl odborník na komunikaci Tom Moylan.
Podle Martiny Cikojević má její snímek, na němž Měsíc proniká skrze temné mraky a rozjasňuje noční oblohu, s tématem semináře symbolickou spojitost: „Nikdo nemůže zabránit tomu, aby měsíční svit prozářil tmu. A stejně tak by nikdo neměl bránit novinářům, kteří chtějí ukazovat věci v pravdivém světle a pomáhat tak vytvářet lepší, bezpečnější a spravedlivější společnost.“
Martina Cikojević bude coby vítězka fotografické soutěže pozvána na druhý Týden občanské společnosti, který se bude konat v prostorách EHSV v Bruselu od 17. do 21. března 2025. Jeho téma bude znít Jak posílit soudržnost a účast v polarizované společnosti.
Tiskové oddělení EHSV by tímto chtělo Martině pogratulovat a také poděkovat všem, kdo do soutěže přihlásili své fotografie.(ll)
V Litvě vznikla nová zpravodajská agentura „Climate Reporters“, která přináší zprávy týkající se klimatu. Jejím cílem je čelit jisté mediální únavě, jež se v souvislosti se zpravodajstvím o klimatických otázkách projevuje, a vrátit toto téma zpět na titulní stránky. Jde o výtečný příklad občanské žurnalistiky, neboť pracovníci této agentury se kombinováním klimatického aktivismu s komunikací snaží lidem vysvětlit, co vlastně změna klimatu znamená, a v době ekologické krize hájit zájmy matky přírody.
V Litvě vznikla nová zpravodajská agentura „Climate Reporters“, která přináší zprávy týkající se klimatu. Jejím cílem je čelit jisté mediální únavě, jež se v souvislosti se zpravodajstvím o klimatických otázkách projevuje, a vrátit toto téma zpět na titulní stránky. Jde o výtečný příklad občanské žurnalistiky, neboť pracovníci této agentury se kombinováním klimatického aktivismu s komunikací snaží lidem vysvětlit, co vlastně změna klimatu znamená, a v době ekologické krize hájit zájmy matky přírody.
Rūta Trainytė
V Litvě byla letos založena zpravodajská agentura „Climate Reporters“, která přináší zprávy týkající se klimatu. Jedná se o iniciativu nevládních organizací, která je skutečným vzorem občanské žurnalistiky. Cílem této agentury je pomoci novinářům informovat o různých projevech ekologické krize. Její pracovníci tak připravují články, které nabízejí jednotlivým redakcím.
O chod agentury se stará skupina aktivistů. Články pak píšou novináři, odborníci na styk s veřejností, zástupci nevládních organizací, aktivisté nebo vědci – zkrátka lidé, kterým není jedno, co se děje, a rádi by, aby svůj postoj změnila celá společnost. Tito lidé tvoří rovněž radu agentury „Climate Reporters“, která se stará o to, aby byla tato nová iniciativa důvěryhodná.
Pracovníci agentury „Climate Reporters“ nejsou ve světě komunikace žádnými nováčky. Mají totiž bohaté zkušenosti s působením v oblasti vztahů s veřejností, s redakční prací i s tvorbou a správou webových portálů. A neznámým polem pro nás není ani problematika klimatu. A právě z toho se zrodila naše myšlenka. Děláme to, co umíme nejlépe, a zároveň se tak snažíme přispět k boji za záchranu klimatu. V dnešní době, kdy jsme svědky ekologické krize, hájíme zájmy matky přírody.
Samozřejmě jsme v kontaktu s novináři. Redaktoři v různých médiích se většinou domnívají, že zprávy o klimatu veřejnost nezajímají a lidé si je tedy ani nerozkliknou. Články s titulky obsahujícími pojmy, jako je „změna klimatu“ nebo „klimatická krize“, proto ani nezveřejňují. K čemu toto popírání klimatické krize je? Jde o způsob, jak chránit společnost před špatnými zprávami a obavami?
Možná to ve skutečnosti není tak špatné. Redakce jsou den co den zaplavovány obrovským množstvím zpráv, které je fyzicky náročné zvládnout i bez přípravy zpráv o klimatu. Člověk se také musí v daném tématu vyznat. A právě tady vstupujeme do hry my. Chystáme se novináře svým způsobem školit. Uvědomili jsme si, že je třeba této problematice skutečně rozumět, aby nedocházelo k šíření environmentálních dezinformací.
Kromě toho máme v úmyslu přiblížit změnu klimatu určitým skupinám nějakým atraktivním způsobem. Především chceme oslovit mladé lidi, kteří, jak jsme zjistili, dobře reagují na humor. Zatím si nejsme jisti, jakou to bude mít v budoucnu podobu, ale tímto směrem se ubírají naše úvahy.
Naše zpravodajská agentura funguje již dobrých šest měsíců. Poznali jsme při tom, že musíme být trpěliví. Vytrvale a cílevědomě klepeme na dveře jednotlivých redakcí a nabízíme naše zpravodajské příspěvky. Naše články se již začínají objevovat na předních litevských zpravodajských portálech a jsme zváni do rozhlasových pořadů.
Pro zajištění vysoké kvality naší redakční práce je velmi důležité, že nás výrazně podporují litevské ekologické organizace, že jsou tyto naše organizace členy mezinárodních sítí nevládních organizací, že se naši členové účastní jednání pracovních skupin na úrovni EU a že zastupují Litvu v EHSV. Můžeme tak rozšířit okruh témat, kterým se věnujeme, a mít přehled o tom, co se kde děje.
S EHSV nás spojuje nejen skutečnost, že jeden z iniciátorů tohoto projektu – Kęstutis Kupšys – je členem EHSV. Zprávy o klimatu, jež vydává naše agentura „Climate Reporters“, mohou obohatit také ostatní členové EHSV, kteří se s námi podělí o relevantní zkušenosti ze svých zemí. Nedávno jsme tak u příležitosti Světového summitu o biologické rozmanitosti (COP16) hovořili s členem EHSV z Francie Arnaudem Schwartzem (FR-III). Na základě postřehů, o které se s námi podělil přímo z Cali, vypracovala naše agentura článek a jeho myšlenky se brzy objevily v litevských médiích. Tento model, jenž spočívá ve využívání odborných znalostí členů EHSV k efektivnímu informování místního publika o dění na celosvětové scéně, se nám osvědčil, a budeme tak proto postupovat i nadále.
Rūta Trainytė je redaktorkou zpravodajské agentury „Climate Reporters“, která přináší zprávy týkající se klimatu. Tato agentura je součástí státem financovaného projektu ŽALINK, který provozuje Sdružení spotřebitelů, Platforma pro rozvojovou spolupráci a nevládní organizace Oběhové hospodářství. Financován je z programu pro boj proti změně klimatu, který spravuje Agentura pro řízení environmentálních projektů, jež působí při Ministerstvu životního prostředí Litevské republiky.
EHSV přijal v říjnu stanovisko, v němž navrhuje zásadně přehodnotit, jak probíhá financování v EU. Vyzývá v něm k větší transparentnosti a zvýšené účasti občanů v celé EU, což by posílilo demokracii a důvěru veřejnosti.
EHSV přijal v říjnu stanovisko, v němž navrhuje zásadně přehodnotit, jak probíhá financování v EU. Vyzývá v něm k větší transparentnosti a zvýšené účasti občanů v celé EU, což by posílilo demokracii a důvěru veřejnosti.
Za tímto účelem EHSV doporučuje vytvořit společný rámec pro fiskální transparentnost, který by umožnil zapojit občany do rozpočtových procesů a vytvořit digitální nástroje, které by poskytovaly jasnější informace o rozpočtu.
„Představte si, že jednoduše dokážete sledovat každé euro vynaložené z finančních prostředků EU – od Bruselu přes vlády členských států až po vaši místní komunitu,“ uvedla zpravodajka stanoviska Elena Calistru.
EHSV se domnívá, že společný rámec pro fiskální transparentnost stanoví jasné a jednotné normy pro veškeré programy financované EU a zajistí jednotné podávání zpráv a snadný přístup k finančním údajům ve všech členských státech. Při tom by se kladl důraz spíše na propagování osvědčených postupů než na zavádění nových předpisů.
Participativní sestavování rozpočtů by občanům umožnilo přímo se podílet na rozhodování o veřejných výdajích, zejména na místní úrovni, a zároveň zařadit prvky souvisejících s účastí do rozpočtových procesů na úrovni EU.
EHSV vyzývá k vytvoření jednotné uživatelsky vstřícné digitální platformy, která by v reálném čase poskytovala přehledné údaje o rozpočtu a informace o tom, jak jsou fondy EU přínosné. Tímto způsobem by veřejnost lépe chápala záležitosti týkající se financování a mohla se do tohoto procesu zapojit.
Podle EHSV je rovněž důležité zvyšovat povědomí veřejnosti, zajistit lepší dohled a uvést finanční postupy do souladu s cíli EU, jako je soudržnost a udržitelnost, a to s cílem podpořit spolupráci a odpovědnost.
„Financování EU není jen o číslech, ale i o důvěře a demokracii a o tom, jak Evropa slouží občanům,“ uvedla na závěr Elena Calistru. (tk)
V dnešní době se víc než kdy jindy zdá být trefná parafráze sloganu Billa Clintona z jeho předvolební kampaně v roce 1992 – „It's the economy, stupid!“ (To je ekonomika, blbče!), která se tehdy u amerických voličů zápolících s recesí ihned ujala. Stačí se podívat na výsledky nejnovějšího průzkumu Eurobarometr, který byl proveden po volbách do Evropského parlamentu a z něhož vyplynulo, že hlavními důvody, proč šli lidi volit, byla inflace a ekonomika.
V dnešní době se víc než kdy jindy zdá být trefná parafráze sloganu Billa Clintona z jeho předvolební kampaně v roce 1992 – „It's the economy, stupid!“ (To je ekonomika, blbče!), která se tehdy u amerických voličů zápolících s recesí ihned ujala. Stačí se podívat na výsledky nejnovějšího průzkumu Eurobarometr, který byl proveden po volbách do Evropského parlamentu a z něhož vyplynulo, že hlavními důvody, proč šli lidi volit, byla inflace a ekonomika.
Řešení krize životních nákladů má pro budoucnost Evropy zásadní význam, protože tato krize upozorňuje na strukturální problémy naší společnosti a ekonomiky a zároveň zpochybňuje zásady, na nichž je postavena sociální struktury naší demokracie.
