EU stojí na rozcestí, pokud jde o vývoj AI. Trh s generativní umělou inteligencí (GenAI) ovládají americké společnosti, do nichž plyne 80 % globálních soukromých investic, a Čína je rychle dohání. EHSV spolu s Centrem pro evropská politická studia (CEPS) zveřejnily novou studii, jejímž účelem bylo zjistit, co je třeba udělat, aby Evropa byla i nadále konkurenceschopná.

Studie byla vypracována pod záštitou sekce Jednotný trh, výroba a spotřeba (INT) v EHSV a byla předmětem pravidelných diskusí v rámci střediska EHSV pro sledování digitální transformace a jednotného digitálního trhu. Zkoumala hlavní příležitosti, výzvy a politická opatření nezbytné k rozšíření prostředí umělé inteligence v Evropě.

Hlavní doporučení určená EU:

• navýšit investice do AI a výpočetního výkonu – Evropa musí navýšit investice do infrastruktury pro AI, aby podpořila inovace
• zaměřit se na tři odvětví s velkým potenciálem – AI může podpořit růst v automobilovém průmyslu, v odvětví čisté energie a ve vzdělávání
• podporovat AI s otevřeným zdrojovým kódem – podpora modelů AI s otevřeným zdrojovým kódem zvýší dostupnost a hospodářskou soutěž
• lépe integrovat výzkum a vývoj v celé EU.

Posílit postavení občanské společnosti při řízení AI
Ve studii se poukazuje na význam organizací občanské společnosti při koncipování politik týkajících se AI a při řízení AI. V zájmu většího začlenění a využívání AI etickým způsobem se ve studii doporučuje:

• zavést programy zaměřené na gramotnost v oblasti AI – iniciativy v oblasti odborné přípravy a sociálního dialogu k posílení postavení pracovníků a veřejnosti
• zohledňovat při koncipování sociální aspekty – zajistit, aby při vývoji AI byl středem pozornosti člověk a aby byl tento vývoj v souladu s potřebami společnosti
• navýšit finanční prostředky pro organizace občanské společnosti – podporovat neziskové organizace, které usilují o lepší přijetí technologie AI ze strany veřejnosti
• využívat AI etickým způsobem – upřednostňovat důvěryhodnou AI, která bude v souladu s evropskými hodnotami.

Využít potenciál EHSV v souvislosti s AI
EHSV má dobré předpoklady k tomu, aby usnadnil strukturované zapojení organizací občanské společnosti do politiky v oblasti AI. Ve studii se doporučuje prosazovat AI s otevřeným zdrojovým kódem a podporovat etické inovace prostřednictvím veřejných zakázek a programů financování. EHSV by měl při tom sloužit jako středisko pro spolupráci s organizacemi občanské společnosti a komunitami otevřeného zdrojového kódu a zvyšovat povědomí o dopadu AI na společnost.

Ve studii se rovněž navrhuje vypracovat jednotný glosář AI s cílem zavést společný jazyk, a zaručit tak účinnou komunikaci mezi tvůrci politik, vývojáři a uživateli. To má rozhodující význam pro odpovědný rozvoj, řízení a zavádění AI v různých odvětvích.

Výsledky studie budou předány klíčovým orgánům EU a očekává se, že se stanou podkladem pro přípravu budoucích politik v oblasti AI. Celá studie je k dispozici zde. (vk)

skupina Organizace občanské společnosti v EHSV

EHSV musí být do iniciativ Evropské komise zaměřených na posílení spolupráce s občanskou společností zapojen od samého počátku. Podle skupiny Organizace občanské společnosti v EHSV může být cenným příspěvkem připravovaná studie Výboru věnovaná mapování postupů v oblasti občanského dialogu v rámci orgánů EU.

V návaznosti na zahájení nového politického cyklu EU a na to, že v pracovním programu Komise byla – konkrétně na třetí čtvrtletí roku 2025 – oznámena strategie EU na podporu, ochranu a posílení postavení občanské společnosti, uspořádala skupina Organizace občanské společnosti konferenci, na níž zdůraznila klíčová opatření, jež je nutné podniknout ve funkčním období 2024–2029. Této akce, jež se konala 3. března, se zúčastnilo na 100 zástupců organizací občanské společnosti působících na úrovni členských států i na evropské úrovni a občanů.

Předseda skupiny Organizace občanské společnosti Séamus Boland uvedl, že tyto organizace sehrávají úlohu při zajišťování toho, aby tvorba politik vycházela z konkrétních podkladů a aby se v jejím rámci reagovalo na potřeby lidí. Zopakoval výzvu skupiny a celého Výboru, aby byl EHSV zapojen do platformy občanské společnosti, kterou plánuje Komise.

„EHSV musí být vzhledem ke svým zkušenostem a k platformě, kterou skýtá, zapojen do iniciativ Evropské komise zaměřených na posílení spolupráce s občanskou společností od samého počátku. Musí se podílet na řízení a být klíčovou součástí iniciativy týkající se vytvoření platformy občanské společnosti,“ řekl pan Boland.

Uvedl, že strukturovaný, pravidelný, transparentní a inkluzivní občanský dialog by měl být založen na stávajících strukturách a měly by do něj být zapojeny všechny příslušné zúčastněné strany. Evropské orgány a instituce by proto měly vytvořit pracovní skupinu pro občanský dialog, kterou by zprostředkoval EHSV.

„Pracovní skupina pro občanský dialog by mohla přijít s plánem, jak vytvořit prostředí, jež dá větší prostor organizacím občanské společnosti v procesu tvorby politik,“ uvedl pan Boland.  Mohlo by jít o první krok ke strukturovanějšímu občanskému dialogu a o odpověď na následující otázky: s kým se vedou konzultace, o jakých tématech, v jakém časovém horizontu a s jakými výsledky?

Navrhovaná pracovní skupina by mimoto mohla vycházet z připravované studie EHSV o stávajících postupech v rámci dialogu s názvem Mapování postupů v oblasti občanského dialogu v rámci orgánů EU.

EHSV nechal tuto studii vypracovat na žádost skupiny Organizace občanské společnosti. Očekává se, že výsledky budou k dispozici v červenci 2025. Postupy v oblasti občanského dialogu v rámci orgánů EU budou ve studii zmapovány komplexně: jaké procesy zapojení organizací občanské společnosti jsou v současnosti uplatňovány a jaká metodika je používána? Poznatky o stávajících postupech by měly být podkladem pro práci na strukturovanějším občanském dialogu v novém legislativním cyklu a měly by tuto práci podpořit. Předběžné výsledky studie již byly prezentovány na výše uvedené konferenci, kde je představila Berta Mizsei z Centra pro evropská politická studia (CEPS).

Na konferenci bylo rovněž zdůrazněno, že předpokladem pro dialog a propojení tvůrců politik s potřebami lidí je finanční zdraví organizací občanské společnosti. Je totiž třeba zaručit jejich finanční stabilitu a nezávislost.

Závěry a doporučení z konference naleznete na internetových stránkách EHSV.

skupina Zaměstnanci v EHSV

Výdaje na obranu by měly provázet výdaje v sociální oblasti, protože sociální stát nesmí být obětován v zájmu zvýšení výdajů na obranu. Silný sociální stát je i nadále zásadně důležitým prostředkem, který brání krajně pravicovým stranám v jejich snaze nastolit v EU autokracii podle ruského vzoru.

Na začátku čtvrtého roku války na Ukrajině se ozývá mnoho hlasů, které požadují zvýšení výdajů na obranu, a to zejména po politických změnách, které nastaly v USA. Evropské země patrně přišly o záruku ochrany. V důsledku toho padla mnohá tabu, a to nejen pokud jde o diskuse o vojenských záležitostech na úrovni EU, ale také o zvýšení zadluženosti.

Některé z těchto hlasů se však rovněž vyjádřily v tom smyslu, že je to „něco za něco“ a sociální stát na to musí doplatit, jako kdyby fakt, že Spojené státy mají silnou armádu, vyplýval z toho, že tato země postrádá náležitou sociální ochranu, nebo že naše armády jsou slabé kvůli důchodům a sociálnímu zabezpečení.

Skupina Zaměstnanci si přeje zdůraznit tyto dva aspekty:

• EU jako celek zastává celosvětově druhé místo, pokud jde o výši výdajů na obranu. I když v některých případech může být nutné realizovat společné nebo dodatečné výdaje, k dosažení strategické autonomie je především nezbytné zajistit koordinaci a provádět společné projekty. Musíme se bránit, a nikoli soutěžit s USA na globální úrovni.
• Dobře fungující sociální stát je spolu s úsilím zaměřeným na snižování chudoby a nerovností klíčovým nástrojem, jenž zamezuje tomu, aby v řadě členských států převzala moc krajní pravice. Těmto krajně pravicovým stranám, jejichž vliv stoupá, nejde o demokracii. Otevřeně zavrhují většinu našich hodnot, snaží se v našich členských státech prosadit autokracii podle ruského vzoru a pokud se dostanou k moci, znemožní koordinovat obrannou politiku.

Členské státy proto musí považovat investice v oblasti obrany i v sociální oblasti jako vzájemně prospěšné, protože jedno nemůže existovat bez druhého.

Na fóru na vysoké úrovni věnovaném právům žen, které uspořádal Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV), se sešly přední osobnosti, které řešily naléhavé otázky týkající se práv žen a před nadcházejícím zasedáním Komise OSN pro postavení žen nastínily klíčové priority.

Poselství fóra EHSV na vysoké úrovni věnované právům žen bylo jasné – i když bylo dosaženo pokroku, není to dostatečné. Ačkoli EU přijala opatření na ochranu žen a dívek, strukturální formy nerovnosti, genderové stereotypy a snahy omezit práva žen v Evropě i nadále ohrožují těžce dosažená vítězství. Dokud budou přetrvávat strukturální překážky, ženy nebudou plnohodnotně zapojeny do společnosti.

Fóra na vysoké úrovni, které se konalo během plenárního zasedání EHSV dne 26. února, se zúčastnili předsedkyně skupiny ad hoc EHSV Rovnost Sif Holst, předseda EHSV Oliver Röpke a evropská komisařka pro rovnost a pro připravenost a řešení krizí Hadja Lahbib spolu s Carlien Scheele (ředitelkou Evropského institutu pro rovnost žen a mužů), Florence Raes (ředitelkou bruselské kanceláře UN Women), Ayşe Yürekli (zástupkyní EU při KAGIDER – Turecké podnikatelky), Mary Collins (generální tajemnicí Evropské ženské lobby) a Cianánem Russellem (vedoucím referentem ILGA Europe).

Na fóru proběhly dvě dynamické panelové diskuse, které se zabývaly naléhavými výzvami v oblasti rovnosti žen a mužů a souvisely s důležitými stanovisky EHSV, jež byla na zasedání přijata. Sešli se zde odborníci, aktivisté a tvůrci politik, aby sdíleli své poznatky, předložili řešení a přispěli k závazkům týkajícím se prosazování práv žen v Evropě i mimo ni.

První panelová diskuse se zaměřila na nadcházející 69. zasedání Komise OSN pro postavení žen (UNCSW69), přičemž druhá panelová diskuse se soustředila na problematiku násilí páchaného na ženách a dívkách jako na otázku lidských práv. Po skončení tohoto fóra byla na plenárním zasedání přijata také dvě související stanoviska: Příspěvek EHSV k prioritám EU pro 69. zasedání Komise OSN pro postavení žen a Násilí páchané na ženách coby otázka lidských práv. (lm)

EHSV uspořádal 6. března debatu o Dohodě o čistém průmyslu vypracované Evropskou komisí. Diskuse se uskutečnila jen několik dní před jednáním Rady naplánovaném na 12. března. Tvůrci politik, vedoucí představitelé průmyslu a občanská společnost zkoumali, zda tento plán může skutečně podpořit evropské odvětví čistých technologií, energeticky náročná průmyslová odvětví a strategickou autonomii.

Vzhledem ke geopolitické nestabilitě a měnícím se transatlantickým vztahům je potřeba Evropy být strategicky autonomní naléhavější než kdy jindy. Cílem Dohody o čistém průmyslu je urychlit dekarbonizaci a oběhovost a zároveň posílit konkurenceschopnost průmyslu počínaje snížením cen energií. Otázkou však zůstává její proveditelnost a financování.

„Nejedná se o volbu mezi strategickou autonomií, konkurenceschopností či souběžnou transformací. Věc se týká všech průmyslových odvětví a ta se musí přizpůsobit. Svým vlastním tempem, ale s jasnými závazky,“ uvedl předseda Poradní komise pro průmyslové změny (CCMI) v EHSV Pietro de Lotto, podle nějž jde u této výzvy o nalezení správné rovnováhy.

Komise zdůrazňuje geopolitickou nutnost zbavit se energetické závislosti na Rusku, avšak stále větším problémem je skutečnost, že evropský průmysl upadá. Průmyslová produkce i příliv přímých zahraničních investic v posledních dvou letech výrazně poklesly.

Financování bude představovat velkou výzvu. Mají-li být naplněny cíle uvedeného plánu, bude nutná spolupráce mezi orgány EU, členskými státy a průmyslem. A i když Evropská investiční banka přislíbila 500 milionů EUR ve formě protizáruk a 1,5 miliardy EUR na zlepšení energetických sítí, bude nutné, aby vlády členských států mobilizovaly další zdroje.

Záležitostí stěžejního významu je rovněž sociální dopad transformace, zejména v energeticky náročných odvětvích, v nichž dochází k výraznému úbytku pracovních míst. Zástupci občanské společnosti si kladli otázku, zda by snížení daní z energií, které je klíčovým návrhem dohody, mohlo být na úkor financování vzdělávání a zdravotní péče.

Navzdory optimismu ohledně dlouhodobých cílů Dohody o čistém průmyslu vyjádřili odborníci obavy ohledně její schopnosti řešit krátkodobé výzvy. Zásadními faktory jsou rychlost a zjednodušení, protože vysoké náklady na energii a regulační překážky by mohly zpomalit pokrok. Problémem zůstává roztříštěnost politik jednotlivých států, přičemž hrozí, že se v souvislosti s Dohodou o čistém průmyslu promarní zcela zásadní příležitost ke sladění průmyslové politiky v celé Evropě.

Jasno není ani kolem technologické neutrality – diskutuje se o správné rovnováze mezi obnovitelnými zdroji energie, vodíkem a biopalivy. Zaměření na obnovitelné zdroje energie je vítané, je však třeba přijmout pevné závazky v oblasti energetické účinnosti. Obnovitelné zdroje energie již mezi lety 2021 a 2023 ušetřily evropským spotřebitelům 100 miliard EUR, což je úspěch, na němž by EU měla dále stavět. (jh)

Cena pro občanskou společnost představuje stěžejní ocenění, které uděluje EHSV, aby poukázal na mimořádný přínos občanské společnosti k zachování a posílení evropské identity a občanství. Každý rok je tato soutěž zaměřena na jiné téma, které souvisí s činností EHSV a je z hlediska společenského dění velmi aktuální.

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) udělil dne 20. března ocenění třem organizacím občanské společnosti ze Slovenska, Belgie a Francie za jejich originální projekty, jejichž smyslem je bojovat proti nárůstu škodlivé polarizace v Evropské unii.

Tyto tři organizace, které v soutěži obsadily první při místa, se také podělily o finanční odměnu ve výši 32 000 EUR.

Hlavní cenu spojenou s odměnou ve výši 14 000 EUR udělil EHSV Slovenské debatní asociaci za její inovativní iniciativu nazvanou Olympiáda kritického myslenia, která zvyšuje odolnost slovenské mládeže vůči dezinformacím. Jde o soutěž pro žáky a studenty ve třech věkových kategoriích, kteří v ní řeší skutečné mediální výzvy a posuzují, nakolik je příslušný obsah důvěryhodný.

Organizace, které se umístily na druhém a třetím místě, pak obdržely po 9 000 EUR.

Druhé místo obsadila francouzská organizace Reporters d'Espoirs se svým projektem Prix Européen Jeunes Reporters d'Espoirs, což je vzdělávací program týkající se žurnalistiky zaměřené na řešení, který probíhá ve francouzském jazyce.

Třetí cenu získalo belgické sdružení FEC Diversité za svou imerzivní hru „ESCAPE GAME EXTREME DROITE pour se désintoxiquer“, která je zaměřena proti krajně pravicovým ideologiím.

15. ročník Ceny EHSV pro občanskou společnost

V rámci 15. ročníku Ceny EHSV pro občanskou společnost byly oceněny neziskové projekty jednotlivců, soukromých společností a organizací občanské společnosti, které pomáhají bojovat proti škodlivé polarizaci v celé Evropské unii.

V posledních letech zažila Evropa řadu krizí, od ruské války proti Ukrajině přes nárůst cen energie a životních nákladů až po přetrvávající hospodářské a sociální důsledky pandemie COVID-19. Takové krize mohou podkopat důvěru ve veřejné instituce a vést ke škodlivé polarizaci v celé společnosti.

Tuto polarizaci sice lze považovat za součást otevřené a pluralitní společnosti, nárůst populismu a negativní polarizace však představuje pro evropské demokracie značnou výzvu. Evropa se rovněž potýká s rostoucí fragmentací tradičních médií, nárůstem dezinformací a útoky na svobodu médií, a to vše demokratické hodnoty ještě více ohrožuje.

Letošní vítězové byli vybráni z přibližně padesáti velmi kvalitních a rozmanitých přihlášek z patnácti členských států. Autoři vítězných projektů získali ocenění za svou mimořádnou kreativitu, nadšení a odhodlání bojovat proti škodlivé polarizaci evropské společnosti.

Jak prohlásil místopředseda EHSV pro komunikaci Aurel Laurenţiu Plosceanu, „letošní pozoruhodné a rozmanité projekty opět prokázaly, že organizovaná občanská společnost hraje nesmírně důležitou roli při ochraně evropské demokracie".

13. a 14. března proběhl letošní ročník akce Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV) věnované mládeži s názvem Vaše Evropa, váš názor (YEYS), který nesl podtitul „Příležitost pro mladé vyjádřit svůj názor“ a byl zaměřen na úlohu mladých lidí při společném utváření odolné budoucnosti. 

Zúčastnilo se ho téměř 100 mladých lidí z celé EU, z devíti kandidátských zemí a ze Spojeného království, kteří zde zastupovali různé mládežnické organizace, národní rady mládeže a střední školy a prezentovali nejrozličnější postoje. Mnozí z nich mají bohaté zkušenosti s prosazováním zájmů mladých lidí, pro jiné to byla naopak první významná příležitost zapojit se do participativní demokracie v rámci místních komunit, ale i obecně.

Součástí akce bylo několik workshopů, během nichž mladí lidé s pomocí moderátorů definovali, čím by se podle nich měli političtí představitelé prioritně zabývat. Zařadili sem nejrůznější otázky – od boje proti korupci přes rovná práva pro všechny až po vypracování soudržné strategie v oblasti klimatu. Korupce například podrývá důvěru vůči institucím a oslabuje demokracii, a proto je nezbytné podporovat investigativní žurnalistiku a zajistit větší transparentnost v souvislosti s využíváním peněz daňových poplatníků.

„Musíme se zasadit o to, aby si všichni počínali odpovědně. Nemůžeme jen nečinně přihlížet, protože to nás stojí hodně. Musíme proti korupci bojovat a úspěšně ji vymýtit,“ uvedl jeden z účastníků.

Mladí lidé mimoto zdůraznili, že je nutné stanovit společné cíle v rámci boje proti změně klimatu a zcela eliminovat její nepříznivé dopady na život. Vyzvali rovněž, aby byly zavedeny učební programy založené na hodnotách, neboť by to pomohlo zlepšit chování lidí na internetu a omezit šíření dezinformací. Dále se vyslovili pro zaručení rovných práv a příležitostí a rovného zacházení a také k všeobecnému začlenění všech osob v jakémkoli kontextu. V souvislosti s nedostatečným zapojením mladých lidí do přijímání politických rozhodnutí pak upozornili, že v demokratickém zřízení musí být slyšet všechny hlasy.

Na závěr akce, která trvala jeden a půl dne, přednesli mladí účastníci s veškerým nasazením a odhodláním svá doporučení na plenárním zasedání, jemuž byl přítomen předseda EHSV Oliver Röpke a koordinátorka EU pro mládež Biliana Sirakova. Z následného hlasování vzešlo těchto pět prioritně seřazených hlavních bodů:

1) Je třeba bojovat proti korupci a zajistit při tom transparentnost a zapojit mladé lidi.

2) Aktivní občanství začíná již ve škole a pokračuje v rámci místních komunit.

3) Je třeba se angažovat za rovnost.

4) Mladí lidé musí dostat slovo.

5) Je třeba vypracovat soudržnou strategii v oblasti změny klimatu.

Předseda Oliver Röpke zdůraznil, že EHSV by tato doporučení mohl zohlednit ve své poradní činnosti a že jedním z nejdůležitějších cílů této instituce je genderová rovnost. Biliana Sirakova pak dodala, že doporučení se popřípadě promítnou i do činnosti EU. (cpwb)

Uplynuly tři roky od okamžiku, kdy Rusko zahájilo svou brutální a nevyprovokovanou válečnou agresi vůči Ukrajině, čímž napadlo nejenom svrchovaný stát, ale také základní hodnoty: demokracii, lidskou důstojnost a mezinárodní řád založený na pravidlech. Předseda EHSV Oliver Röpke při této příležitosti během svého vystoupení na únorovém plenárním zasedání opětovně vyjádřil solidaritu s lidmi na Ukrajině.

Již od prvního dne invaze stojíme na straně Ukrajiny, což dáváme najevo nejen symbolickými gesty, ale také konkrétními činy. Chtěli bychom dnes opětovně zdůraznit, že jsme pevně odhodláni podporovat svrchovanost Ukrajiny, demokratický systém v této zemi a její evropskou budoucnost. Vyzýváme EU, aby Ukrajině i nadále a ještě intenzivněji poskytovala politickou, hospodářskou, humanitární a vojenskou pomoc.

Ukrajinský lid brání svou zemi i zásady, které nás jakožto Evropany pojí, s nesmírnou odvahou a houževnatostí. EHSV, jeho členové a jím zastupovaná evropská občanská společnost se již od prvního dne invaze staví za Ukrajinu, a to nejen symbolicky, ale také konkrétně.

Čelíme dnes stále větší geopolitické nejistotě. Za této situace je tedy krajně znepokojivé, že někteří američtí představitelé v poslední době zpochybňují závazek kolektivní obrany v rámci NATO. Evropa si nemůže dovolit jen netečně přihlížet.

Ukrajina bojuje nejen za svou vlastní existenci, ale i za bezpečnost celého evropského kontinentu.

EHSV upozorňuje představitele EU, že je třeba posílit v tomto kontextu evropské bezpečnostní a obranné schopnosti, změnit způsob chápání strategické autonomie, hájit multilateralismus, prohloubit spolupráci s OSN a navázat užší partnerství s demokratickými spojenci v ostatních částech světa.

Evropa musí okamžitě jednat.

Nesmíme již nerozhodně vyčkávat, neboť to pak hraje autokratům a agresorům do karet.

Demokratické státy musí zaujmout jednotný a rázný postoj.

EHSV vyzývá EU, aby posílila svou strategickou autonomii, chránila demokracii a základní práva a neochvějně stála při Ukrajině. Právě teď je zapotřebí, aby EU podnikla strategické geopolitické kroky.

Celé prohlášení si můžete přečíst na tomto odkazu. (at)

Více než 800 účastníků z řad občanských organizací a zúčastněných stran z celé Evropy, včetně mládežnických organizací, nevládních organizací a novinářů, se zapojilo do akce Týden občanské společnosti, kterou ve dnech 17.–20. března 2025 pořádal Evropský hospodářský a sociální výbor. Během zahajovacího zasedání byla vyzdvižena otázka ochrany občanského prostoru prostřednictvím právních kroků a zdůrazněna klíčová úloha občanské společnosti, pokud jde o to, aby subjekty, jež jsou u moci, odpovídaly za své jednání, o budování mostů, o podporu sociální odolnosti nebo o zviditelnění názorů těch, kteří jsou příliš často ignorováni.

Téma Týdne občanské společnosti 2025 znělo Jak posílit soudržnost a účast v polarizované společnosti. Akce si prostřednictvím tří hlavních iniciativ – těmi byly panely styčné skupiny, evropská občanská iniciativa a Cena pro občanskou společnost – kladla za cíl:

• probrat otázku rostoucí polarizace, kterou v posledních letech podnítil dopad finanční krize, změna klimatu a prohlubující se příjmová nerovnost,
• zdůraznit klíčovou roli, kterou v této souvislosti může sehrát občanská společnost,
• shromáždit řešení, s nimiž přišla občanská společnost, a její požadavky určené tvůrcům politik EU s cílem přispět k depolarizaci Evropy posílením společenské soudržnosti a demokratické účasti v oblastech, které mají pro společnost klíčový význam.

Předseda EHSV Oliver Röpke ve svém úvodním projevu zdůraznil, že „občanská společnost musí v této výzvě obstát. Účast, dialog a solidarita nejsou pouhými ideály – jsou základem odolné a sjednocené Evropy. U příležitosti našeho setkání na akci Týden občanské společnosti bychom měli opětovně vyjádřit své odhodlání prosazovat inkluzi a aktivní občanství. Silná demokracie závisí nejen na institucích, ale i na angažovanosti všech občanů.

Hlavní řečnice Albena Azmanova, profesorka politických a sociálních věd na City Saint George’s, University of London, ve svém projevu hovořila o rostoucí ekonomické nejistotě, které čelí většina lidí. Tomuto jevu říká „epidemie nejistoty“. Vysvětlila, proč je pro dosažení zásadního posunu v době obrovské nejistoty klíčová občanská společnost.

„Nesmírná ekonomická nejistota vysála z většiny lidí vůli bojovat. Občanská společnost vůli bojovat má. Občanské aktivisty motivuje potřeba zasahovat proti konkrétním nepravostem. Jsou jako viditelné ruce a nohy demokracie,“ uvedla.

Místopředseda Evropského parlamentu Younous Omarjee pak prohlásil: „Ve stávajícím kontextu rostoucího individualismu potřebujeme občanskou společnost, která bude pojivem mezi občany a hradbou chránící před šířícím se krajně pravicovým smýšlením.“

Stěžejní roli nevládních organizací, co se týče sociální odolnosti, a jejich podporu zranitelných skupin a skupin žijících v odlehlých regionech vyzdvihla Adriana Porowska, ministryně pro občanskou společnost, která reprezentovala polské předsednictví EU. Ta pak dále promluvila o polských zkušenostech s tím, jak občanská společnost zajišťuje odolnost této země.

Brikena Xhomaqi, spolupředsedkyně styčné skupiny EHSV pro evropské organizace a sítě občanské společnosti, zdůraznila, že jednota v rozmanitosti – hrdá mantra EU – se pěstuje na nejnižší úrovni. Avšak, jak paní Xhomaqi zmínila, organizace občanské společnosti a nevládní organizace jsou napadány a jejich financování a úloha jsou zpochybňovány. „Bez zdrojů nemohou organizace občanské společnosti fungovat. Potřebujeme instituce, které budou občanskou společnost chránit. Potřebujeme právní ochranu občanského prostoru, abychom udrželi naši společnost pohromadě a zachovali její jednotu v rozmanitosti.“

Expandovat za hranice v rámci EU znamená tápat v bludišti protichůdných pravidel DPH a formalit, a to zvyšuje náklady. Malé a střední podniky se potýkají s neúměrným množstvím předpisů, které je třeba dodržovat, místo toho, aby se soustředily na rozšiřování činnosti a zvyšování konkurenceschopnosti. EHSV ve dvou stanoviscích, která přijal na svém únorovém plenárním zasedání a která navazují na zprávy Enrica Letty a Maria Draghiho, požaduje okamžité reformy. Navrhuje mimo jiné harmonizovat finanční předpisy, využívat umělou inteligenci při podávání zpráv a koordinovat průmyslovou politiku.

Podle předsedy EHSV Olivera Röpkeho „je jednotný trh základem evropské hospodářské prosperity, ale v nejdůležitějších odvětvích, jako je finančnictví, energetika a digitální služby, nebyl stále ještě dokončen. Při dnešní rozpravě se ukázalo, že je nutné provést reformy, aby byly odstraněny překážky a bylo posíleno odvětví služeb. To zajistí podnikům v celé EU rovné podmínky.“

K této výzvě se připojila i komisařka pro finanční služby a unii úspor a investic Maria Luís Albuquerque, která prohlásila: „Moje vize unie úspor a investic spočívá v zajištění blahobytu našim občanům a růstu našim podnikům. Toho dosáhneme tím, že je svedeme dohromady v jednom bezpečném, konkurenceschopném, řádně regulovaném a kontrolovaném prostředí.“

EHSV ve svých stanoviscích vyložil, že konkurenceschopnost brzdí dva zásadní problémy: roztříštěnost jednotného trhu, na niž se upozorňuje v Lettově a v Draghiho zprávě, a přílišná byrokracie, s níž se potýkají zejména malé a střední podniky. Oba tyto faktory brání inovacím a hospodářskému růstu.

V čem je problém?

Podniky v celé Evropě jsou zahlceny složitými a překrývajícími se předpisy, jejichž dodržování vyžaduje čas a peníze, komplikuje realizaci Zelené dohody a brání středně velkým podnikům v přístupu k financování. Podniky jsou kvůli tomu frustrovány, spotřebitelé nesou na svých bedrech větší náklady a hospodářství roste méně, než by mohlo.

Kromě regulační zátěže řeší Evropa také hlubší strukturální problémy, které jí brání v tom, aby držela krok se svými konkurenty. Dokončování jednotného trhu pokračuje velmi pomalu, a nesourodá digitální a energetická infrastruktura a nedostatečně koordinovaná průmyslová politika podrývá schopnost EU konkurovat na světovém trhu. Zatímco ostatní hospodářské bloky jednají rychle, nalézají investory a podporují inovace, Evropa váhá a může jí ujet vlak.

Jak z toho ven?

Větší konkurenceschopnost si žádá komplexní přístup, čili odstranit překážky v nejdůležitějších odvětvích, jako je finančnictví a energetika, urychlit digitální transformaci a zajistit, aby se malé a střední podniky mohly soustředit na rozšiřování činnosti a měly na trhu stejné podmínky jako ostatní.

EHSV ve svých stanoviscích navrhuje:

• zjednodušit předpisy, aniž by se upouštělo od dodržování přísných environmentálních a sociálních norem,
• vytvořit jednotnou platformu využívající umělou inteligenci, která malým a středním podnikům zjednoduší podávání zpráv a urychlí a usnadní dodržování předpisů,
• harmonizovat pravidla napříč různými odvětvími s cílem zredukovat duplicitní formality,
• sjednotit finanční předpisy členských států a koordinovat průmyslovou politiku EU,
• reformovat mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM), aby byl spravedlivější a méně nákladný. (gb)