U příležitosti 20. výročí styčné skupiny EHSV vyzvali její zakladatelé a současní členové k aktivním krokům na obranu evropské demokracie, otevřeného veřejného prostoru a spravedlivé Evropy.

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) uspořádal dne 11. prosince oslavu 20. výročí své styčné skupiny pro sítě evropské občanské společnosti, která je jediným stálým útvarem zajišťujícím politický dialog a strukturovanou spolupráci mezi organizacemi občanské společnosti a orgány EU. Za dvě desetiletí své existence sehrála styčná skupina významnou úlohu, jelikož umožnila naslouchat názorům organizované občanské společnosti a promítnout její zájmy do evropské agendy. Tuto skupinu tvoří 45 sítí občanské společnosti, které působí na evropské úrovni. Skupina takto zcela naplňuje zásady stanovené v článku 11 Smlouvy.

„Slavíme dnes 20. výročí styčné skupiny EHSV a oceňujeme nejen její pozoruhodné úspěchy, ale také trvalá partnerství, která utvářejí podobu participativní demokracie v Evropě. Styčná skupina se během dvou desetiletí stala dynamickou platformou, která prosazuje názory občanské společnosti a podporuje spolupráci mezi různými zúčastněnými stranami. V budoucnu budeme i nadále společně posilovat demokratické hodnoty, rozšiřovat občanský prostor a budovat Evropu, která bude skutečně sloužit všem svým občanům,“ uvedl ve svém úvodním projevu předseda EHSV Oliver Röpke.

„Dospět až sem nebylo snadné,“ vysvětlila spolupředsedkyně styčné skupiny Brikena Xhomaqi, „avšak naučili jsme se navzájem si důvěřovat. A doufám, že naši spolupráci posílíme, abychom společně vytvořili jednotnou strategii evropské občanské společnosti.“

Katarina Barley, místopředsedkyně Evropského parlamentu odpovědná za vztahy s organizacemi občanské společnosti, ve svém hlavním projevu prohlásila, že jako představitelé Evropského parlamentu jsou připraveni posílit spolupráci se styčnou skupinou. „Musíme s organizacemi občanské společnosti strukturovaněji spolupracovat.  Je třeba společně důrazněji čelit hrozbám pro demokracii v Evropské unii, které jsou závažnější než kdykoli v její historii.“ Dále dodala, že „pokud by tato skupina ještě nebyla, bylo by třeba ji vytvořit“.

Této dynamické akce u příležitosti 20. výročí založení styčné skupiny se zúčastnilo více než sto pozvaných osob, včetně několika klíčových osobností z řad občanské společnosti. Mezi nimi byli i zástupci organizací občanské společnosti Srbska a Moldavska, které EHSV přizval v rámci své strategie spolupráce se zástupci kandidátských zemí EU. Dále se zúčastnili čtyři bývalí předsedové EHSV Staffan Nilsson, Henri Malosse, Luca Jahier a George Dassis. Luca Jahier zdůraznil, že EHSV je odpovědný za vytvoření a udržování platformy pro občanský dialog. George Dassis zase prohlásil, že „hlavním cílem je žít v míru a za tímto účelem musíme být silní a držet spolu“.

Nemohli jste se zúčastnit? Záznam této akce spolu se společným prohlášením předsednictva styčné skupiny, shrnutím v podobě videozáznamu, fotografiemi a tiskovou zprávou jsou vám k dispozici na stránce věnované této akci.  (lm)

Nejnovější publikace Evropského hospodářského a sociálního výboru představuje 11 příkladů jeho nedávných úspěchů.

Uvedené příklady ukazují, jak byly díky EHSV na evropské úrovni projednány a řešeny klíčové hospodářské a sociální otázky, které identifikovali sociální partneři a občanská společnost.

Je z nich rovněž patrné, jak EHSV prostřednictvím své poradní činnosti ovlivňuje právní předpisy EU a dohlíží na jejich řádné provádění.

Více si o těchto 11 příkladech můžete přečíst nebo si je můžete stáhnout na naší internetové stránce: Nedávné úspěchy EHSV.

V případě zájmu o tištěnou verzi v angličtině nebo francouzštině zašlete prosím e-mail na adresu vipcese@eesc.europa.eu.

EU musí v zájmu své další existence účinně komunikovat, zejména v současném kontextu rozmáhajících se dezinformací, rychlého rozvíjení umělé inteligence a nárůstu autoritářských tendencí. Mají-li se informace o EU dostat ke všem občanům, je třeba je šířit na místní úrovni.

Stavros Papagianneas, komunikační stratég a spisovatel, ve své nové knize s názvem Rebranding Europe předkládá argumenty pro zásadní diskusi o úloze EU na globální scéně. Evropa se totiž nachází na křižovatce, jelikož se musí již celé dva roky vyrovnávat s ruskou agresí vůči Ukrajině, s válkou na Blízkém východě a s řadou geopolitických a hospodářských výzev.

Svou knihu představil v budově Residence Palace v Bruselu dne 3. prosince. Této akce se zúčastnil místopředseda EHSV pro komunikaci Laurenţiu Plosceanu, jenž se zapojil do diskuse o postavení Evropy na neklidné mezinárodní scéně a o potřebě EU efektivně informovat o tom, jaké hodnoty vyznává.

„Tato doba je pro EU klíčová. Má-li zajistit svou budoucnost, musí svým občanům i celému světu předložit jasnou a přesvědčivou vizi. Nejde o politiku, nýbrž o důvěru, identitu a společný cíl,“ uvedl Stavros Papagianneas.

Účastníci diskuse zdůraznili, že v zájmu další existence EU není účinná komunikace pouhou možností, ale naprostou nutností, a to zejména v současné době, jež se vyznačuje rozmáháním dezinformací, rychlým rozvíjením umělé inteligence a nárůstem autoritářství. Evropa musí jít příkladem v oblasti prosazování demokracie a lidských práv. Pro utváření evropského veřejného prostoru má zásadní význam úloha sdělovacích prostředků, jak uvedl šéfredaktor zpravodajské platformy EU Reporter a moderátor diskuse Colin Stevens. „My, pracovníci sdělovacích prostředků, musíme neustále vysvětlovat, že se Evropa týká všech občanů. A to den co den po celý týden,“ prohlásil.

Odborníci se shodují na tom, že zavádějící informace nebo falešné zprávy je velmi obtížné potírat hned u zdroje, zejména vzhledem k rozvoji umělé inteligence. Nejúčinnějším protiopatřením je posílit odolnost občanů vůči nim.

Laurenţiu Plosceanu zdůraznil, že „je načase spíše lidem naslouchat, než s nimi hovořit. Občané si přejí být více zapojeni a angažováni.“ Dále poukázal na to, že je důležité spolupracovat s regionálním tiskem, a vyzval evropské orgány, aby rozvíjely partnerství s regionálními sdělovacími prostředky a zvaly do Bruselu regionální novináře. Závěrem dodal, že Evropa musí komunikovat na místní úrovni a v místním kontextu.

Vzhledem k tomu, že převážná většina evropských občanů uvažuje především v místních souvislostech, poté v regionálních, dále v celonárodních a až nakonec v těch evropských, je třeba způsob, jak o Evropě informujeme, této skutečnosti přizpůsobit a uznat, že občany je třeba oslovit prostřednictvím informací místního, regionálního a celonárodního významu. (mt)

V roce 2025 bude naším společným úkolem vybudovat silnější Evropu

S příchodem nového roku usedlo v čele Rady Evropské unie Polsko, podle něhož je nutné se ihned a co nejusilovněji zaměřit na složité problémy, jež ovlivňují současný i budoucí vývoj Evropy. Polské předsednictví si za svou hlavní prioritu zvolilo bezpečnost a k tomuto cíli nás hodlá navigovat v tomto roce, který bude mít zásadní význam pro dosažení odolnosti, soudržnosti a pokroku v EU.

V prioritách polského předsednictví se odráží komplexní pojetí bezpečnosti v řadě různých oblastí. Jde jednak o vnitřní bezpečnost, kde bude třeba pozorně sledovat nové hrozby, a to především co se týče ochrany hranic a boje proti dezinformacím. V oblasti vnější bezpečnosti bude třeba posílit obranné schopnosti a prosazovat inovace a také urychlit proces rozšíření, aby se tak upevnila stabilita v našem sousedství. Dále pak bude třeba zaručit bezpečnost hospodářskou, energetickou, potravinovou a zdravotní, neboť to má klíčový význam z hlediska nezávislosti Evropy a kvality života jejích občanů.

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) je připraven program předsednictví plně podpořit a využít při tom svých jedinečných možností, jimiž jakožto zástupce občanské společnosti disponuje. Má rovněž v úmyslu aktivně se zapojit do diskusí o tom, jak by si Evropa mohla udržet konkurenceschopnost a zároveň zajistit, aby nebyl v probíhajících transformacích – digitální, ekologické i hospodářské – nikdo opomenut.

Letošní rok přináší také změny na politické úrovni – do funkce totiž nastupuje nová Evropská komise. Máme tak tedy opět příležitost navrhnout politické rámce a realizovat iniciativy, jež budou odpovídat očekáváním evropských občanů. EHSV se bude na tomto novém úsilí podílet, aby tak zajistil, že budou postoje občanské společnosti a sociálních partnerů jedním z určujících faktorů rozhodovacího procesu EU.

Musíme mít na prahu tohoto nového roku na paměti, že je naším společným úkolem vybudovat silnější a inkluzivnější Evropu. EHSV se bude i nadále zasazovat o právní stát, udržitelný rozvoj a sociální soudržnost a o to, aby občanská společnost pomáhala určovat priority agendy EU. Spolu s polským předsednictvím se budeme snažit překonat stávající naléhavé problémy a zároveň udělat vše potřebné pro to, abychom budoucím generacím zaručili bezpečnou, konkurenceschopnou a jednotnou Evropu.

Oliver Röpke

předseda EHSV

Bydlení je třeba chápat jako základní právo, neboť zajišťuje důstojné a udržitelné bytové podmínky pro všechny evropské občany, tedy i pro mladé lidi a zranitelné skupiny obyvatelstva.

Tato důrazná výzva byla vznesena na prvním jednání fóra EHSV o bydlení, které proběhlo dne 5. prosince 2024 v rámci prosincového plenárního zasedání EHSV. Účastnili se ho významní řečníci a bylo přijato i příslušné stanovisko.

Předseda EHSV Oliver Röpke v souvislosti se jmenováním Dana Jørgensena komisařem pro energetiku a bydlení uvítal, že bylo přijato historické rozhodnutí vytvořit v nové Komisi zvláštní portfolio týkající se bydlení. Oliver Röpke prohlásil: „Bydlení není výsadou, nýbrž jedním ze základních práv. Proto nemůžeme připustit, aby bylo upíráno zranitelným skupinám obyvatelstva. Jelikož procházíme vážnou krizí v oblasti bydlení, která zasáhla téměř všechny členské státy, chtěl bych zdůraznit, že je naprosto nutné zajistit, aby bylo udržitelné a důstojné bydlení dostupné pro všechny.“

Předseda organizace Housing Europe Bent Madsen požadoval změnu v přístupu, neboť bydlení je pro společnost životně důležité, stejně jako zdraví a vzdělání. Ocenil také postoj nového komisaře, který prohlásil, že by přístup společnosti k bydlení měl být založen na hodnotách, pravidlech a investicích. Jak dále dodal, jeho organizace je coby veřejné družstvo a poskytovatel sociálního bydlení připravena razit cestu k zajištění takového bydlení, které lidé a společnost potřebují.

EHSV ve stanovisku Důstojné, udržitelné a cenově dostupné sociální bydlení v EU, které vypracovali zpravodajové Thomas Kattnig a Rudolf Kolbe, konstatoval, že v oblasti bydlení došlo k selhání trhu. To je třeba řešit zlepšením rámcových podmínek (např. pokud jde o data, koordinaci, schvalovací postupy a pravidla územního plánování), zavedením základního práva na bydlení, poskytnutím dostatečných finančních prostředků, uplatňováním přístupu „bydlení jako priorita“ v případě lidí bez domova a také tím, že bude věnována větší pozornost potřebám mladých lidí a udržitelnosti. (mp)

Thomas Kattnig

Kvůli rostoucí výši nájemného, zvyšujícím se cenám nemovitostí a výši platů, která neodpovídá inflaci, začíná být bydlení nedostupné pro stále větší počet lidí. EU zažívá skutečnou krizi v oblasti bydlení,

která vede k vyšším nákladům na zdravotní péči, nižší produktivitě, škodám na životním prostředí a negativním hospodářským dopadům v důsledku nižší kupní síly.

EHSV, zástupce organizované občanské společnosti, je přesvědčen, že je třeba neprodleně přijmout opatření k nápravě selhání trhu v oblasti bydlení. Proto vyzývá Komisi, aby spolu s Parlamentem, členskými státy a občanskou společností sestavila komplexní balíček opatření EU, jimiž budou zavedeny rámcové podmínky a právo na bydlení v souladu s evropským pilířem sociálních práv a Listinou základních práv.

V této souvislosti EHSV vítá jmenování komisaře pro energetiku a bydlení a oznámení, že během příštích 100 dní bude předložen Evropský plán dostupného bydlení. Dále je zapotřebí celounijní rejstřík transparentnosti pro transakce s nemovitostmi, efektivnější koordinace, účinnější povolovací postupy, lepší územní plánování, cenově dostupné pozemky pro sociální bydlení, více investic do rekonstrukcí a výstavby šetrné ke klimatu a program „Bydlení jako priorita“ (Housing First), který by bezdomovcům poskytl jistoty a vyhlídky do budoucna. EHSV požaduje, aby bylo bydlení uznáno za základní právo, nikoliv komoditu, a aby bylo zakotveno v primárním právu EU.

Zároveň souhlasí s požadavkem uvedeným v Lettově zprávě, aby byl přístup k sociálnímu bydlení v pravidlech státní podpory definován obecněji.

EHSV dále požaduje významné navýšení finanční podpory na sociální bydlení. Za prvé, veřejné investice do sociálního bydlení musí být vyňaty z působnosti pravidel o zadlužení stanovených v Paktu o stabilitě a růstu. Za druhé, neziskoví developeři, družstva a obce by měli mít možnost získávat dlouhodobé bezúročné půjčky prostřednictvím plánované investiční platformy nebo přímo od Evropské investiční banky.

V důsledku krátkodobých pronájmů, které jsou pro řadu velkých evropských měst problémem, se ještě více snižuje počet dostupných bytů. K vyřešení tohoto problému je nutné vytvořit na úrovni EU soubor nástrojů s různými opatřeními, jako je zdanění neobydlených nemovitostí a regulované nájemné, aby mohly členské státy podniknout příslušné kroky.

Zvláštní pozornost musí být zaměřena také na a) uspokojování bytových potřeb mladých lidí prostřednictvím cílených programů, jako je program „Bydlení pro mladé lidi především“ (Housing First for Youth – HF4Y) a na b) začleňování osob se zdravotním postižením.

V zájmu zajištění cenově dostupného, ale i udržitelného bydlení je třeba upřednostňovat rekonstrukce a modernizace před novostavbami. Proto EHSV v zájmu těchto renovací požaduje kombinovat povinná a podpůrná opatření, aby se zajistilo, že přijatá opatření v oblasti klimatu budou spravedlivá. Jsou zapotřebí finanční nástroje, které by umožnily provádět tepelné a energetické renovace všem, bez ohledu na jejich finanční situaci. Zároveň musí být stanoveny povinnosti pro vlastníky nemovitostí, zejména pronajímatele, s cílem chránit nájemníky před neúměrným zvyšováním nájemného v důsledku přenášení nákladů ze strany pronajímatele.

V neposlední řadě EHSV upozorňuje na skutečnost, že krize v oblasti bydlení má nejen negativní dopady na kvalitu života evropských občanů, ale i na hladké fungování vnitřního trhu EU. EU proto musí mít takovou strategii v oblasti bydlení, díky níž se rozšíří nabídka bydlení a budou přijata opatření ke snížení nákladů na výstavbu, rozšíření kvalifikace pracovních sil, zvýšení produktivity a zlepšení environmentálních výsledků stavebnictví.

V souvislosti s přechodem EU ke klimatické neutralitě vyzývá EHSV ke spravedlivé a inkluzivní transformaci. Ve svém nedávném stanovisku zdůrazňuje, že je třeba koordinovaně usilovat o to, aby při plnění ambiciózních cílů v oblasti klimatu nikdo nezůstal opomenut. Tato doporučení jsou v souladu s prioritami Evropské komise na období 2024–2029, které se soustředí na pracovní místa, dovednosti, sociální zabezpečení a regionální rozdíly.

EHSV prosazuje komplexní balíček opatření pro spravedlivou transformaci, který členským státům poskytne flexibilitu pro řešení jejich konkrétní situace. EHSV poukazuje na to, že klíčovými nástroji jsou sociální dialog a kolektivní vyjednávání, a rovněž navrhuje, aby byly mapovány nedostatky v oblasti dovedností, byly prováděny inkluzivní programy odborné přípravy, transparentní podnikové plány transformace a intenzivnější konzultace pracovníků. Dále zdůrazňuje, že by zásady spravedlivé transformace měly být začleněny do rámců EU, jako je evropský pilíř sociálních práv.

„Jde nám o to, aby se tato transformace vyznačovala spravedlností, odolností a udržitelností, což vytvoří předpoklady pro ekologičtější a inkluzivnější budoucnost,“ uvedl zpravodaj stanoviska Dirk Bergrath.

EHSV v tomto stanovisku zdůraznil, že má-li být dosaženo evropských cílů v oblasti klimatu – 75% snížení emisí do roku 2030 a dosažení nulových čistých emisí do roku 2050 – politiky musí být spravedlivé. K tomu, aby byla nadále zajištěna podpora veřejnosti a úspěch Zelené dohody pro Evropu, je třeba klást zásadní důraz na důstojnou práci, sociální začleňování a snižování chudoby.

EHSV dále zdůrazňuje, že je nutné cíleně podporovat regiony, na něž měla ekologická transformace neúměrný dopad. Je velice důležité mapovat regionální potřeby a transformaci jednotlivých odvětví, přičemž sledováním pokroku a zajištěním toho, že žádná komunita nebude opomíjena, by mělo být pověřeno středisko pro sledování spravedlivé transformace.

Aby bylo možné překlenout mezery ve financování, je nezbytné navýšit prostředky Fondu pro spravedlivou transformaci, mobilizovat soukromé investice a sladit finanční nástroje EU. Díky podmínkám stanoveným v sociální a environmentální oblasti bude zajištěno spravedlivé přidělování prostředků, které se zaměří na odbornou přípravu a ochranu zranitelných skupin. (ks) 

Devátý ročník Evropského fóra pro migraci (EMF) pořádaného Evropským hospodářským a sociálním výborem (EHSV) a Generálním ředitelstvím Evropské komise pro migraci a vnitřní věci se zaměřil na otázku, jak se může občanská společnost zásadním způsobem zapojit do budoucího provádění Paktu o migraci a azylu, a zároveň vyzdvihl konkrétní práci, kterou v terénu odvádějí organizace občanské společnosti.

Hlavním tématem EMF, které se konalo v Bruselu koncem listopadu loňského roku, byl Pakt o migraci a azylu, jenž vstoupil v platnost v červnu 2024. Účastníci se zabývali jeho prováděním, jež bude brzy zahájeno, a tím, jak může občanská společnost pakt podpořit a jak napomoci jeho uplatňování humánním způsobem. Dalšími tématy této akce byly rovněž nový stálý mechanismus solidarity, který lépe propojuje azylové řízení a řízení o navrácení, odpovídající podmínky přijetí a akční plán pro integraci a začleňování na období 2021–2027.

Ve svém úvodním proslovu uvedla dosluhující evropská komisařka pro vnitřní věci Ylva Johansson: „Jsem ráda, že jedním z mých posledních veřejných vystoupení ve funkci komisařky je právě projev na Evropském fóru pro migraci, které je zásadně důležitou platformou, v jejímž rámci mohou organizace občanské společnosti, členské státy a tvůrci politik EU řešit výzvy a příležitosti v oblasti řízení migrace. Diskuse, které jsme v průběhu let vedli, byly vždy inspirativní. Společně můžeme budovat silnější a odolnější komunity, prosazovat naše hodnoty a zajistit, že Evropa bude i nadále skýtat útočiště a příležitosti.“

Předseda EHSV Oliver Röpke komisařce poděkoval za její úsilí o reformu migrační politiky EU. „Musíme zajistit, aby byl pakt o migraci prováděn co nejhumánnějším a nejudržitelnějším způsobem. Jediná možná cesta k tomuto cíli spočívá v tom, že budeme naslouchat organizacím občanské společnosti, které působí v terénu. Pakt byl sice přijat, ale práce ještě zdaleka není hotova – vlastně se dá říci, že opravdová práce právě začíná,“ upozornil.

EMF bylo zřízeno v roce 2015 jako platforma pro dialog mezi občanskou společností, institucemi a orgány o otázkách týkajících se migrace a integrace státních příslušníků třetích zemí. Schází se jednou ročně a diskutuje se na něm o nejnovějším vývoji politik a sbírají a vyměňují se informace o tom, jak jsou evropské politiky prováděny v praxi na regionální a místní úrovni.

Fórum si každý rok stanoví jiné hlavní téma, které se vybírá na základě konzultací, jež probíhají několik měsíců před konáním akce a do kterých přispívají organizace občanské společnosti. Dosud se zabývalo například otázkami bezpečných migračních tras, přístupu migrantů k právům a službám a do EU, inkluzivnějšího evropského trhu práce pro migranty či úlohy mladých lidí.

EHSV již přijal zásadní stanoviska k hlavním tématům v oblasti migrace a azylu včetně Paktu o migraci a azylu, nařízení o řízení azylu a migrace, balíčku opatření týkajících se bezpečnostní unie / schengenského balíčku a Akčního plánu pro integraci a začleňování na období 2021–2027. EHSV v roce 2009 také zřídil stálou skupinu Přistěhovalectví a integrace, jejímž úkolem je pomáhat konkretizovat úlohu EHSV coby prostředníka mezi občanskou společností a orgány a institucemi EU v otázkách týkajících se migrace a která se zároveň snaží podporovat rozvoj společné evropské přistěhovalecké a integrační politiky. (lm)

EU čelí závažné krizi v oblasti bydlení z důvodu zvyšujícího se nájemného, příliš vysokých cen nemovitostí a mezd, které rostou pomaleji než inflace.  Selhání trhu v oblasti bydlení je podle EHSV zapotřebí urychleně řešit a zároveň je nutné vypracovat řádnou strategii EU v oblasti bydlení, uvádí ve stanovisku EHSV Důstojné, udržitelné a cenově dostupné sociální bydlení v EU jeho zpravodaj Thomas Kattnig.

Tématem Evropského dne spotřebitelů 2024 byly Výzvy v oblasti vody: Jak to vidí spotřebitelé a kam se má ubírat další vývoj Modré dohody pro EU. Hlavním poselstvím akce je nutnost zajistit udržitelné hospodaření s vodou, zlepšit infrastrukturu a vzdělávat spotřebitele, aby voda byla i do budoucna cenově dostupná pro všechny Evropany

Jak se ukázalo při Evropském dni spotřebitelů, který se 9. prosince konal v Evropském hospodářském a sociálním výboru (EHSV), očekávaný růst ceny vody o 25 % do roku 2030 si v EU vyžádá investice přesahující 250 miliard eur, mají-li zůstat uspokojeny potřeby vody v Evropě a chceme-li vybudovat společnost, v níž každý má přístup k čisté a cenově dostupné vodě.

Z vody se už i v Evropě stává vzácný zdroj – nejméně jednou ročně zažije vodní stres na 30 % Evropanů. To znamená, že spotřebitelé, kteří v průměru považují vodu za zbytnou komoditu, budou muset upravit své chování a využívat vodu efektivněji, a to jednak díky vědomému sledování vlastní vodní stopy, a za druhé díky inteligentním technologiím zaměřeným na úsporu vody.

Platit a nenechávat vlastní skryté výdaje na bedrech spotřebitelů by ovšem měli také velcí znečišťovatelé.

Uvědomíme-li si, že na výrobu jednoho kilogramu masa proteče 15 000 litrů vody a 8 000 litrů se spotřebuje na jeden pár džín, budou také sektory s vysokou náročností na vodu (jako je zpracovatelský průmysl a zvláště zemědělství, které se na celkovém využití vody podílí ze 72 %) muset nést náklady environmentálního dopadu své činnosti a investovat do lepších výrobních zařízení.

„Vodu bychom měli považovat za základní součást připravovaných stěžejních iniciativ Evropské komise. Rádi bychom vytvořili novou Koalici pro vodu, která by napomohla realizaci Modré dohody pro Evropu, a momentálně připravujeme vznik Platformy zúčastněných stran pro Modrou dohodu pro Evropu,“ uvedla zpravodajka stanoviska EHSV Úsporná spotřeba vody a povědomí spotřebitelů o jejich vodní stopě Milena Angelova. Připomněla též důležitost Modré dohody pro Evropu coby klíčové iniciativy EHSV, jenž se tak v otázce hospodaření s vodou stává „průkopníkem mezi institucemi EU“.

Gaetano Casale, ředitel kontaktní kanceláře vzdělávacího střediska se zaměřením na vodohospodářství IHE DELFT Institute for Water Education, pak jako hlavní host ve svém projevu připomněl, že voda je v Evropě pořád ještě podceňovaným statkem. Přitom je již naprosto nezbytné zacházet s vodou udržitelně, zvýšit informovanost o environmentálních nákladech a o výzvách plynoucích z rostoucí světové populace a změny klimatu.

„Přála bych si, abychom všichni společně – občané, státy, úřady, vědci, průmysl i zákonodárci – využili tuto jedinečnou příležitost a rozhodnými a systematickými kroky zajistili pro vodu jako jeden z našich nejcennějších zdrojů – ať už se nachází v zemi, v moři, či na obloze – udržitelnou budoucnost,“ doplnila pak stínová zpravodajka Evropského parlamentu pro rámcovou směrnici o vodě Hildegard Bentele. (ll)