V letošním ročníku se o cenu ucházelo 58 přihlášených jednotlivců, soukromých podniků a organizací občanské společnosti z širokého spektra členských států EU.

Věnují se nejrůznějším tématům – od zapojení a posilování postavení mladých lidí po sociální soudržnost a začleňování, od mediální gramotnosti a misinformací po lidská práva a genderovou rovnost.

Mnohé z těchto iniciativ se snaží řešit prapůvod problému a pomoci polarizaci předcházet.

Projekty jako EUth Voices for Social Change pod hlavičkou řecké neziskové organizace Youthmakers Hub si kladou za cíl posilovat postavení mladých, aby mohli a pěstovat pozitivní změnu ve svých komunitách. Uvedené programy se zaměřují na škodlivou polarizaci, budují kulturu tolerance a motivují nejen k účasti na konstruktivním dialogu, nýbrž také k odmítnutí rozdělujících narativů, např. průpravou v digitální gramotnosti a pomocí podcastů.

Jiné projekty bojují proti polarizujícím narativům a radikalizaci. Překonávají kulturní, etnické a generační rozdíly, reagují na společenské rozpory, pěstují vzájemné porozumění a spolupráci, chrání základní práva a podněcují sociální soudržnost.

DEMDIS Demokratická diskusia je iniciativa slovenské organizace DEMDIS, jež vytvořila novou softwarovou platformu pro spravedlivou digitální diskusi – a to i na kontroverzní témata. Uživatelé hlasují o výrocích a jsou zařazeni do oddělených názorových skupin. Hledáním společných východisek staví projekt mosty mezi těmito protichůdnými tábory.

The Baltic Human Rights Society (Baltská společnost pro lidská práva) a její Human Rights Guide (Příručka lidských práv) je jedním z příkladů, jak může občanská společnost podpořit dodržování základních práv. Příručka je v tomto pojetí osvětovou platformou na téma lidských práv, kde se lze v mnoha jazycích dozvědět, jak lidská práva fungují a měla by fungovat v konkrétních každodenních situacích.

Letos bylo mezi přihlášenými též několik kulturních a uměleckých aktivit se zaměřením na problém polarizace, jako Geopolitický atlas nezávislé kultury a médií v Evropě, který připravilo kulturní sdružení Arty Farty. Tato iniciativa poukazuje na hlavní témata, která zajímají síť nezávislých kulturních a mediálních organizací z celé Evropy, jako je začleňování, snižování územních rozdílů či nutnost bojovat s dezinformacemi. Uvedené projekty jsou dokladem, že kultura a média mohou být skutečnými hybateli depolarizace společnosti.

Cena EHSV pro občanskou společnost byla udělena třem vítězům ze Slovenska, Belgie a Francie za jejich inspirativní práci se zaměřením na problematiku negativní polarizace v Evropě. Vítězné organizace byly slavnostně vyhlášeny 20. března v rámci Týdne občanské společnosti.  

S oceněním se pojí také finanční odměna, která se dělí mezi tři nejlepší. První z nich získává 14 000 eur, pro organizace na druhém a třetím místě je pak připraveno po 9 000 eur.

PRVNÍ CENA: Slovenská debatná asociácia ze Slovenska a její Olympiáda kritického myslenia

Slovenská debatná asociácia (SDA) je nevládní organizace působící na Slovensku, která podporuje kritické myšlení, otevřenou společnost a občanství mladých lidí. V různých programech učí mladé lidi posuzovat fakta a názory, argumentovat, kriticky myslet nad obsahem médií a nalézat důvěryhodné zdroje informací. Organizace tak vytváří prostor pro otevřenou a veřejnou debatu o hlavních tématech, jež rezonují ve slovenské společnosti.

Jedním z nejúspěšnějších programů je Olympiáda kritického myslenia, která probíhá od roku 2021. Do této již zavedené akce se loni zapojilo téměř 9 000 studentů z více než 300 škol. Podstatou tohoto inovačního projektu je soutěž, jejímž cílem je budovat odolnost studentů proti misinformacím. Dezinformacím se na Slovensku daří: 61 % Slováků nevěří médiím a více než polovina věří některým konspiračním teoriím. Cílem olympiády je postavit se této výzvě čelem za pomoci budování mediální gramotnosti a změny spotřebních návyků mladých lidí.

Soutěží žáci 8. a 9. tříd základních škol a studenti středních škol rozdělení do tří věkových skupin. Ve třech kolech řeší úlohy zaměřené na reálný svět médií a výzvy s ním spojené. Pracují s typem obsahu, s nímž se studenti mohou setkávat v běžném životě. Analyzují se videa na TikToku, ověřuje obsah vytvořený pomocí AI a hodnotí se příspěvky na Instagramu s cílem rozlišit realitu od misinformace. Studenti též vystupují ve veřejné debatě, kde musí své argumenty přednést ostatním.

„Olympiáda kritického myslenia pomáhá depolarizovat společnost tím, že tisíce studentů učí zaujímat různé pohledy, rozpoznat kognitivní zkreslení a konstruktivně formulovat vlastní postoje,“ vysvětluje zakladatel a koordinátor programu Richard Vaško. „Posilováním kritického myšlení a mediální gramotnosti skrze rozvoj dovedností pomáháme mladým lidem odolávat misinformacím a lépe se orientovat ve společenských diskusích.“

DRUHÁ CENA: Reporters d'Espoirs z Francie a Prix Européen Jeunes Reporters d’Espoirs (Evropská cena pro mladé reportéry naděje)

Reportéři naděje jsou francouzská nezisková organizace založená v roce 2003. Stála u zrodu „žurnalistiky řešení“, dnes běžné formy novinářské práce, která hledá odpovědi na aktuální společenské problémy. Organizace motivuje žurnalisty k tomuto pozitivnímu přístupu a různými cenami honoruje nejlepší reportážní a redakční inovace novinářů a mladých lidí.

Cílem Evropské ceny pro mladé reportéry naděje je ocenit a vzdělávat novináře v oboru žurnalistiky řešení ve francouzském jazyce. Program má různé části, v nichž mají uchazeči možnost osvojovat si žurnalistiku řešení v internetovém kurzu, který je poskytován ve spolupráci s Fakultou žurnalistiky Univerzity Aix-Marseille. Každému uchazeči je též přidělen mentor, který mu pomáhá zlepšit si písemné i řečnické dovednosti a naučit se prezentovat. Vítězové jsou rovněž pozváni do Paříže na 48hodinovou studijní cestu, kde se setkají s podobně zaměřenými novináři a experty z celé Evropy. Šestice vítězů získá ocenění v celkové výši 10 000 eur.

„Boj proti polarizaci je jádrem metodiky žurnalistiky řešení: ukazuje složitost světa, rozmanitost aktérů, kteří jednají na všech úrovních ve všech zemích, společně či jednotlivě, a popisuje možnosti rozvoje lokálních iniciativ,“ uvádí ředitel organizace Reportéři naděje Gilles Vanderpooten.

Do prvních tří ročníků této soutěže se přihlásilo přes 400 uchazečů z 25 zemí. Letošní 4. ročník se blíží k překonání hranice 300 přihlášek. Organizace již pomohla více než 75 uchazečům zdokonalit se v psané a mluvené francouzštině.

Tento koncept je snadno replikovatelný a organizační tým již jedná s novináři ve Španělsku, Itálii a Belgii o partnerství a rozšíření ceny do dalších oblastí.

„Rádi bychom cenu rozšířili z frankofonní sféry o další jazyky Evropské unie,“ doplňuje pan Vanderpooten. „V tom spatřujeme hlavní cestu, jak zapojit co nejvíce mladých lidí do ‚Evropy řešení‘“.

TŘETÍ CENA: FEC Diversité asbl z Belgie a projekt ESCAPE GAME EXTREME DROITE pour se désintoxiquer (Detoxikační ÚNIKOVÁ HRA EXTRÉMNÍ PRAVICE)

V Evropě i ve světě sílí vliv pravicových ideologií. Krajně pravicové strany posilují a roste vliv populismu. Belgická nezisková organizace FEC Diversité přišla s nápadem, jak se těmto postojům bránit. Její projekt je určen učitelům, odborům i široké veřejnosti.

Detoxikační ÚNIKOVÁ HRA EXTRÉMNÍ PRAVICE dává hráčům možnost „dekontaminovat“ se od myšlenek krajní pravice vtipnou a zábavnou formou. Hráči jsou informováni, že se nakazili krajně pravicovými ideologiemi a musí se dekontaminovat splněním série úkolů. Při tom se naučí, jak se krajně pravicové myšlenky ve společnosti šíří a nabírají na síle.

Hra se skládá ze čtyř distriktů s odlišnými specifickými úkoly, které musí hráči splnit. V Distriktu A účastníci diskutují o vlivu extrémní pravice na pracovišti, součástí je interakce s 19 objekty. V Distriktu B si hráči mohou přečíst skutečná svědectví migrantů a dozvědět se o jejich cestě do Evropy. Distrikt C je zaměřen na zvukový záznam krajně pravicového projevu spolu s projekcí fotografií. V Distriktu D hráči dostanou zprávu o krajně pravicové straně a poté luští křížovky.

V této imerzivní hře vystupují kouči v plynových maskách a oblecích a mluví změněným hlasem. Smyslem je pomocí různých úloh aktivovat všech pět smyslů a maximálně zprostředkovat a zviditelnit jevy ohrožující demokracii v Evropě.

Od spuštění v červnu 2023 prošlo „detoxem“ téměř 1 000 hráčů a hra získává na popularitě u odborových svazů, organizací i škol v Belgii i za hranicemi. Zahráli si ji i zájemci z Francie a Bulharska, kteří chtějí hru přenést do dalších míst.

„Těší nás, že se nám podařilo vytvořit inovativní vzdělávací nástroj, který na problém krajně pravicových ideologií reaguje zábavnou a interaktivní formou,“ uvedla Malika Borbouse z týmu FEC Diversité. „Rozvíjením dialogu a kolektivní reflexe pomáhá naše iniciativa snižovat napětí a podporovat inkluzivnější společnost.“

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) uvítal novou Vizi pro zemědělství a potraviny Evropské komise, tedy plán reforem, jehož cílem je posílit postavení zemědělců a vybudovat udržitelné potravinové systémy. Současně však EHSV vyzval k větší ambicióznosti společné zemědělské politiky (SZP).

Tato vize, která byla předmětem diskuse na plenárním zasedání EHSV dne 27. března, obsahuje opatření zaměřená na posílení vyjednávací síly zemědělců, zvýšení transparentnosti dodavatelského řetězce a zlepšení dialogu o potravinové politice. Komisař EU pro zemědělství Christophe Hansen ji popsal jako „cílenou reakci na výzvy k zajištění konkurenceschopnosti, spravedlivosti a odolnosti zemědělsko-potravinářského odvětví“ a zdůraznil význam úzké spolupráce se všemi zúčastněnými stranami, včetně občanské společnosti.

Předseda EHSV Oliver Röpke poukázal na to, že vize reflektuje řadu priorit EHSV. „Výbor uznává klíčovou úlohu všech subjektů zemědělsko-potravinářského odvětví, pokud jde o zajištění udržitelnosti a konkurenceschopnosti,“ uvedl a dodal, že doporučení EHSV v některých oblastech přesahují návrhy Komise.

Členové EHSV uvítali iniciativy zaměřené na posílení úlohy producentů v rámci vyjednávání a při uzavírání smluv. „Písemné smlouvy s doložkami o opětovném vyjednávání posílí transparentnost a vyjednávací sílu zemědělců,“ uvedl v této souvislosti Stojan Čukanov, zpravodaj stanoviska EHSV Změna nařízení o jednotné společné organizaci trhů.

Komise rovněž plánuje posílit spolupráci napříč celým potravinovým systémem a prosazovat udržitelnou produkci a zdravější stravu. Zpravodajka stanoviska EHSV Nová pravidla přeshraničního vymáhání v oblasti boje proti nekalým obchodním praktikám Emilie Prouzet je přesvědčena, že tato opatření jsou prvním krokem k podpoře zemědělců a zároveň k zamezení právní nejistotě.

Součástí vize je i závazek k vytvoření nového celounijního systému řízení rizik a krizí, který by byl v souladu s výzvami EHSV k zavedení silnějších nástrojů pro zvládání otřesů souvisejících s životním prostředím, trhem a klimatem. Očekává se rovněž, že bude vypracována strategie pro generační obměnu, která by podpořila mladé zemědělce formou zajištění přístupu k půdě, zprostředkování investičních dovedností a poskytnutí venkovské infrastruktury.

Navzdory široké podpoře však přetrvávají obavy. Účastníci diskuse uvedli, že není snadné diskutovat o reformě SZP na období po roce 2027, aniž by byla jasná situace kolem příštího rozpočtu EU. EHSV rovněž vyzval k důslednějšímu prosazování sociální podmíněnosti a upozornil, že vize plně neřeší otázky, jako je koncentrace trhu a finanční spekulace ovlivňující ceny potravin.

EHSV znovu potvrdil svou úlohu klíčového partnera při praktickém uskutečňování vize Komise. Přislíbil pokračování spolupráce s cílem zajistit, aby byly při utváření budoucnosti zemědělství EU respektovány zájmy zemědělců, producentů, pracovníků a spotřebitelů. (ks)

Posílení soudržnosti za účelem překonání polarizace je náročný úkol, jehož by se měly zhostit především organizace občanské společnosti, neboť mají sílu a motivaci chránit občanský a demokratický prostor. To je hlavní závěr z Týdne občanské společnosti, který se letos již podruhé uskutečnil v Evropském hospodářském a sociálním výboru (EHSV) a jehož cílem bylo prodiskutovat znepokojivý nárůst polarizace ve společnosti v EU.

Na akci Týden občanské společnosti, která proběhla v EHSV ve dnech 17. až 20. března, se sešlo více než 800 zástupců organizací občanské společnosti, nevládních a mládežnických organizací, ale také dalších zainteresovaných subjektů a novinářů, aby se společně zamysleli nad tím, jak posílit soudržnost a účast v polarizované společnosti.

Na programu Týdne občanské společnosti bylo 14 diskusí, které organizačně zajišťovali členové styčné skupiny EHSV a partneři podílející se na pořádání Dne evropské občanské iniciativy. Byly během něj rovněž slavnostně předány Ceny EHSV pro občanskou společnost. Účastníci vypracovali rozsáhlý soubor praktických opatření a nezbytných kroků, které bude k dosažení soudržnější společnosti třeba uskutečnit. Mj. k nim patří:

• posílení soudržnosti prostřednictvím vzdělávání a kultury
• zajištění cenově dostupného a udržitelného bydlení
• rozsáhlejší zapojení veřejnosti v rámci evropských občanských iniciativ
• zaručení inkluzivní spravedlivé transformace a zeleného a modrého růstu
• vytvoření silné evropské strategie pro občanskou společnost
• poskytnutí výraznější podpory a většího množství finančních prostředků organizacím občanské společnosti
• zapojení mladých lidí do budování silnější a odolnější Evropy
• podpora inovací a technologií v zájmu společného blaha

Předseda EHSV Oliver Röpke na závěrečném zasedání prohlásil: „Druhý ročník Týdne občanské společnosti se chýlí ke konci a já jsem skutečně ohromen energií, vytrvalostí a angažovaností zástupců občanské společnosti z celé Evropy. Během těchto dnů jsme jasně viděli, že pokud občanská společnost spojí síly, pak jsme schopni nalézt řešení, která nám pomohou posílit naši demokracii a sociální soudržnost a vybudovat Evropu skutečně sloužící lidem.“

Za Evropskou komisi se akce zúčastnila výkonná místopředsedkyně pro technologickou suverenitu, bezpečnost a demokracii Henna Virkkunen, která zdůraznila, že organizace občanské společnosti hrají zásadní roli při prosazování základních evropských hodnot ve společnosti.

Podle místopředsedy Evropského parlamentu Victor Negrescu je třeba jednat, přičemž organizace občanské společnosti musí dát najevo svou sílu a reagovat na agresivní rétoriku: „Potřebujeme silnou občanskou společnost a skutečné partnerství mezi občanskou společností a politickými představiteli, abychom se mohli společně opírat o soudržnou společnost, která bude mít pro lidi skutečný přínos v jejich běžném životě.“

Zástupci organizací občanské společnosti upozornili, že občanská společnost není jen nějakým zdrojem služeb, nýbrž základním kamenem demokratického a participativního systému. Generální tajemnice srbské nadace Centrum pro demokracii Nataša Vučković vyjádřila přesvědčení, že občanská společnost se může jak v EU, tak v kandidátských zemích podstatným způsobem přičinit o to, aby se zamezilo šíření protidemokratických a protievropských postojů a byly odstraněny základní příčiny tohoto jevu. V této souvislosti je nutné občany srozumitelně informovat o Evropské unii a zajistit, aby všichni z nich mohli ve svém každodenním životě využívat výhod, které EU přináší. (at)

Stěžejní ocenění EHSV s názvem Cena pro občanskou společnost byla dosud udělena patnáctkrát. Je určeno projektům, které uplatňují obzvláště kreativní a inovativní přístup k otázkám, jež jsou z pohledu EU velmi důležité.

Do soutěže o tuto cenu se mohou přihlásit organizace občanské společnosti, jež mají sídlo v Evropské unii a působí na místní, regionální, celostátní či evropské úrovni. Mohou se o ni ucházet také osoby, které mají bydliště v EU, a podniky, které mají v EU sídlo nebo zde působí. Podmínkou je, aby jejich projekty měly výhradně neziskový charakter.

Přihlásit lze pouze iniciativy a projekty, které se provádějí nebo již byly zrealizovány na území EU. Musí být již zrealizovány nebo být v procesu realizace ke dni uzávěrky pro předkládání přihlášek.

Cílem tohoto ocenění je zvýšit povědomí o mimořádném přínosu občanské společnosti k formování evropské identity a evropského občanství a k podpoře společných hodnot, které posilují evropskou integraci.

Každý rok se volí jiné téma. V roce 2023 se jednalo o projekty zaměřené na duševní zdraví. V roce 2022 udělil EHSV cenu výjimečně ve dvou tematických kategoriích – mládež a Ukrajina. V roce 2021 byly oceněny projekty v oblasti klimatu podporující spravedlivou transformaci. V roce 2020 udělil EHSV místo své Ceny pro občanskou společnost výjimečně Cenu za občanskou solidaritu, která byla věnována boji proti pandemii covid-19. Dalšími tématy předchozích ročníků byly genderová rovnost a posílení postavení žen, evropské identity a kulturní dědictví nebo migrace.

V říjnu 2024 vyhlásil EHSV 15. ročník Ceny pro občanskou společnost. Tématem tohoto ročníku je boj proti škodlivé polarizaci evropské společnosti.

Tato problematika je naléhavější než kdy jindy. V důsledku četných překrývajících se krizí – včetně pandemie covid-19, války Ruska proti Ukrajině a rozsáhlé sociální a hospodářské nestability – vzrostla nedůvěra ve veřejné instituce a orgány, což vede ke škodlivé polarizaci.

Občanská společnost hraje klíčovou úlohu v boji proti této nedůvěře a při monitorování polarizace na internetu i mimo něj, zlepšování sociální soudržnosti a prosazování demokratických ideálů. Spolu s veřejnými orgány může občanská společnost pomoci chránit liberální demokracii před autoritářskými trendy.

Z těchto důvodů se EHSV rozhodl udělit letošní Cenu pro občanskou společnost neziskovým iniciativám, kterým se daří úspěšně zasahovat do dění prostřednictvím opatření zaměřených na prevenci, včasné varování a (případně) deeskalaci, jež zajišťují, že jsou dodržovány demokratické hodnoty a předchází se škodlivým následkům polarizace i tomu, aby jednostranné narativy vedly k násilí.

Antonio García Del Riego, člen skupiny Zaměstnavatelé v EHSV

Evropa se nachází v kritické situaci, neboť čelí historickým výzvám – od ekologické transformace až po válku na svém prahu a zesilující globální konkurenci. Ke zvládnutí těchto výzev bude zapotřebí více než jen politická prohlášení. Budou zapotřebí peníze a schopnost je mobilizovat, nasměrovat a znásobit. Stručně řečeno, je zapotřebí silný, konkurenceschopný a autonomní finanční systém. A ten bohužel nemáme.

Finance jsou krevním oběhem každé moderní ekonomiky. Každá nová továrna, elektrické vozidlo, rozšíření nemocnic nebo startup v oblasti čistých technologií závisí na tom, zda někdo převezme riziko jejich financování. A v Evropě je ten „někdo“ často banka. Malé a střední podniky, které tvoří 99 % společností v EU, jsou ve svém růstu, investicích a vývozu závislé převážně na bankovních úvěrech. Přesto hrozí, že právě tyto instituce, které tvoří jádro našeho finančního systému, by se mohly stát obětí konkurence a nadměrné regulace.

Evropa často hovoří o „strategické autonomii“ v oblasti energetiky, obrany a digitální infrastruktury, ale jen zřídka je tématem diskuse autonomie finanční. Ale měla by být.

Více než 60 % investičního bankovnictví v Evropě v současnosti zajišťují pouze čtyři americké banky. Nadcházející pravidla Basel IV budou plně uplatňována v EU, nikoli však v USA, ve Spojeném království nebo v Japonsku. Tato asymetrie přináší evropským bankám konkurenční nevýhodu. Chceme-li, aby evropské banky financovaly souběžnou transformaci a podporovaly strategická odvětví, musí soutěžit za rovných podmínek.

Unie kapitálových trhů musí překročit rétorickou rovinu a stát se skutečným jednotným trhem pro úspory a investice. Abychom toho dosáhli, potřebujeme inteligentní, přiměřenou a podpůrnou regulaci, která ochrání stabilitu a spotřebitele, ale zároveň podpoří růst a konkurenceschopnost. To znamená:

• proporcionalitu,
• technologickou neutralitu a
• pravidla založená na výsledcích.

Evropa si nemůže dovolit být naivní. Ve světě, který je stále více utvářen mocenskou politikou a hospodářskými bloky, znamená finanční síla suverenitu. Spojené státy a Čína to chápou. A měli bychom to chápat i my.

EHSV v diskusi s komisařem pro demokracii, spravedlnost, právní stát a ochranu spotřebitele Michaelem McGrathem upozornil, že neustále dochází k pokusům umlčet, znevěrohodnit a oslabit ty, kdo se zasazují o demokracii, sociální spravedlnost a základní práva. Ujistil Komisi, že je připraven chránit spolu s ní evropskou občanskou společnost a bojovat proti polarizaci.

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) má v úmyslu aktivně se zapojit do budoucí strategie pro občanskou společnost, kterou právě připravuje Evropská komise a jejímž cílem bude posílit v EU demokracii a občanský prostor a překonat rozdělení ve společnosti. EHSV chce pomoci zamezit stále častějším útokům, které jsou namířeny proti různým skupinám občanské společnosti a nezávislým sdělovacím prostředkům, a ochránit tak základ svobodné a otevřené společnosti.

„EHSV je pevně odhodlán bránit, chránit a posilovat občanskou společnost. Jakožto instituce zastupující evropskou občanskou společnost nebudeme jen nečinně přihlížet. Máme v úmyslu aktivně se postavit snahám o oslabení občanského prostoru. Budeme usilovat o to, aby se občanské společnosti dostalo výraznější podpory, lepší ochrany a také většího uznání z hlediska jejího významu pro posílení naší demokracie,“ zdůraznil předseda EHSV Oliver Röpke ve svém proslovu na plenárním zasedání EHSV dne 27. března. V rámci plenárního zasedání proběhla diskuse na vysoké úrovni o tom, jak depolarizovat naši společnost, jíž se zúčastnil komisař Michael McGrath.

Oliver Röpke uvedl, že se nevládní organizace a občanská hnutí stále častěji potýkají s omezováním demokracie, restriktivními předpisy, pomlouvačnými kampaněmi a strategickými žalobami, které mají za cíl umlčet kritické hlasy a jsou součástí širšího úsilí o znevěrohodnění a oslabení těch, kdo se zasazují o demokracii, sociální spravedlnost a základní práva.

Předseda EHSV v této souvislosti označil za zvlášť znepokojivé, že tyto útoky nepřicházejí jen zvenčí, ale někdy také přímo z řad evropských orgánů a institucí. Měl při tom na mysli nedávná obvinění, která vznesli někteří poslanci Evropského parlamentu vůči nevládním organizacím zabývajícím se otázkami životního prostředí.

Komisař Michael McGrath prohlásil, že EHSV má ideální možnosti k tomu, aby Komisi účinně pomohl v její snaze posílit demokracii a překonat rozdělení ve společnosti. Nejlepším způsobem, jak zamezit polarizaci, je podle něj posílit úlohu evropských občanů a ukázat jim, že jsou náležitě hájeny jejich zájmy. „Jestliže se nám to podaří, pak budeme schopni dosáhnout vzájemného sblížení našich komunit, naší společnosti a Unie. Jsme si vědomi toho, že do každého kroku bude nutné zapojit organizace občanské společnosti.“

Nová strategie EU pro občanskou společnost, kterou Komise ohlásila ve svém pracovním programu na rok 2025, má sloužit k podpoře, ochraně a posilování organizací občanské společnosti a obránců lidských práv.

EHSV na plenárním zasedání rovněž shrnul hlavní závěry ze svého Týdne občanské společnosti 2025, jehož téma znělo Jak posílit soudržnost a účast v polarizované společnosti. Slova se mj. ujala spolupředsedkyně styčné skupiny Brikena Xhomaqi, která představila nejdůležitější požadavky, jež byly během tohoto týdne formulovány. V diskusi vystoupil také Richard Vaško ze sdružení „Slovenská debatná asociácia“, které získalo Cenu pro občanskou společnost. Mládežnická aktivistka Kristýna Bulvasová pak prezentovala hlavní doporučení, jež vzešla z letošního ročníku akce EHSV určené mladým lidem Vaše Evropa, váš názor (YEYS).(ll)

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) vyzval Evropskou komisi, aby se ve svém pracovním programu na rok 2025, jenž stanoví legislativní a politické priority EU, zaměřila na hospodářskou odolnost, sociální spravedlnost a udržitelnost. V rozpravě na plenárním zasedání, jíž byl přítomen komisař pro hospodářství a produktivitu Valdis Dombrovskis, potvrdil EHSV – který hraje při utváření pracovního programu klíčovou úlohu – svůj závazek přispět k vypracování takového programu, jenž bude řešit naléhavé výzvy a zároveň budovat inkluzivnější a na budoucnost více zaměřenou Evropskou unii.

V prosinci 2024 předložil EHSV svůj příspěvek k pracovnímu programu s podtitulem Společná cesta do budoucna: odvážnější, jednodušší a rychlejší Unie. Cílem této vize je řešit hospodářské a geopolitické výzvy, s nimiž se EU potýká. EHSV prostřednictvím rozsáhlých konzultací a doporučení pracovní program každoročně zdokonaluje tak, aby co nejlépe sloužil evropským občanům a podnikům.

Předseda EHSV Oliver Röpke přivítal úzkou spolupráci s Evropskou komisí. Ocenil úsilí Komise a zároveň vyzval k ambicióznějšímu a inkluzivnějšímu přístupu. „I nadále jsme odhodláni utvářet politiky, které podporují hospodářskou stabilitu, sociální spravedlnost a demokratické hodnoty,“ uvedl.

Komisař Dombrovskis znovu potvrdil, že cílem pracovního programu Komise na příštích pět let je posílit hospodářskou konkurenceschopnost a bezpečnost. Jak dále konstatoval, „přijetí opatření ke snížení byrokracie je důležitým prvkem budování této konkurenceschopnější Evropy. Cílem našeho programem zjednodušení je zajistit, aby platná pravidla pomáhala plnit naše hospodářské, sociálních, environmentální a bezpečnostní cíle, nikoli aby jim bránila.“

Klíčové priority v roce 2025

Hospodářský růst a konkurenceschopnost

Pracovní program se zaměřuje na strukturální reformy, nový víceletý finanční rámec (VFR) a silnější kapitálové trhy. EHSV se zasazuje o širší přístup k ekonomické odolnosti a o řešení pomalého růstu, krize životních nákladů a rostoucí geopolitické nejistoty.

Inteligentnější, nejen menší regulace

EHSV podporuje závazek Komise snížit administrativní zátěž, varuje však, že zjednodušení právních předpisů nesmí být na úkor sociální ochrany nebo norem v oblasti životního prostředí.

Podpora inovací a investic

Při silném důrazu na digitální sítě, umělou inteligenci a kvantové technologie je prioritou pracovního programu vedoucí postavení EU v oblasti technologií. EHSV naléhavě vyzývá Komisi, aby vytvořila podmínky, které zabrání odlivu kapitálu a podpoří dlouhodobé investice v Evropě.

Spravedlivější a ekologičtější Evropa

Prostřednictvím řešení problémů, jako je nedostatek kvalifikovaných pracovníků, potravinové zabezpečení a udržitelné financování, usiluje pracovní program o zlepšení sociální a environmentální udržitelnosti. EHSV vyzdvihuje význam politik, jež podporují sociální soudržnost a spravedlivou digitální transformaci.

Příprava na rozšíření a budoucnost

Vzhledem k tomu, že se EU připravuje na potenciální rozšíření po roce 2028, nastiňuje pracovní program rovněž plány na dosažení finanční a politické stability. EHSV trvá na tom, že je třeba zohlednit názory občanské společnosti, aby politiky odpovídaly potřebám všech Evropanů. (tk)

„Učíme studenty, že fakta je nutné ověřovat, ale k odlišným názorům je třeba v diskusích přistupovat s respektem. Skutečné kritické myšlení respektuje pluralitu názorů,“ tvrdí Richard Vaško ze sdružení Slovenská debatná asociácia (SDA), které zvítězilo v soutěži o Cenu EHSV pro občanskou společnost za boj proti polarizaci díky iniciativě nazvané Olympiáda kritického myšlení. Richard, jehož projekt získal první cenu, s námi hovořil o této soutěži i o tom, proč má výuka kritického myšlení v dnešním polarizovaném světě ovlivňovaném dezinformacemi zásadní význam.

Vysvětlete nám prosím, jak probíhá jedna hra nebo jedno kolo Olympiády kritického myšlení. Jaký úkol je třeba například splnit nebo jakou otázku zodpovědět?

Ve školních a krajských kolech této olympiády mají studenti hodinu až dvě na vyplnění testů, při nichž řeší řadu úkolů. Při tom mohou plně využívat internet a on-line nástroje pro ověřování faktů. Úkoly se týkají mediální gramotnosti, odhalování manipulací a předpojatosti, interpretování údajů a studií, zjišťování logických klamů a sestavování vlastních argumentů.

Například v nedávném kole olympiády měli studenti písemně argumentovat, zda „by měly být ve školách instalovány bezpečnostní kamery, aby se zvýšila bezpečnost“. Jedná se o téma, které je momentálně ve veřejné diskusi na Slovensku aktuální. Další úkol spočíval v tom, že studenti měli analyzovat virální video na TikToku, v němž se propaguje konspirační teorie o Taylor Swift, a měli zjistit typické znaky konspiračního myšlení. V rámci třetího úkolu museli rozhodnout, které ze dvou videí vytvořila umělá inteligence a které bylo autentické.

Všechny předchozí testy jsou veřejně dostupné ve slovenštině na adrese www.okm.sk.

Čeho byste si přáli pomocí Olympiády kritického myšlení dosáhnout? Co vás přimělo k zahájení tohoto projektu?

Naším cílem je pomoci studentům ve věku, kdy začínají používat sociální média a konzumovat digitální obsah, aby se naučili v tomto prostoru kriticky, odpovědně a promyšleně orientovat. Prostřednictvím pravidelné zpětné vazby po každém kole a díky online vzdělávacím kurzům, během nichž se mohou studenti na soutěž připravit, získávají přenositelné návyky a seznamují se s nástroji, které mohou dennodenně používat. V konečném důsledku chceme vychovat generaci mladých lidí, kteří budou informovaní, odolní vůči dezinformacím a schopní vést konstruktivní dialog založený na faktech.

Tento projekt jsme zahájili proto, že vzdělávací systém na Slovensku má značné nedostatky a v oficiálních osnovách stále ve značné míře chybí mediální gramotnost a kritické myšlení. Více než polovina slovenských studentů se nikdy nenaučí, jak vyhodnotit, zda jsou informace důvěryhodné. Informace z médií pravidelně ověřuje pouze 16 % slovenské mládeže. V důsledku toho 56 % obyvatel často věří konspiračním teoriím nebo přímo lžím. Chtěli jsme to změnit tím, že budeme v co nejširší míře působit na školách po celé zemi, abychom dosáhli žádoucího dopadu.

Proč si myslíte, že je rozvoj kritického myšlení v současné situaci tak důležitý? Máme šanci zvítězit v boji proti falešným zprávám?

Falešné zprávy v nějaké podobě vždy existovaly, ale nikdy dříve jsme nebyli natolik přehlcování informacemi jako dnes. Vzhledem k tomu, že hlavním zdrojem informací pro mnoho mladých lidí jsou sociální média, může kdokoli snadno šířit dezinformace, zavádějící informace nebo nenávistné výroky. Zásadně důležitou životní dovedností se stalo to, jak se v tomto chaotickém informačním prostředí naučit informace filtrovat a zorientovat se.

V boji proti falešným zprávám však nikdy nelze úplně „zvítězit“, jelikož se jedná o cíl, který se neustále mění a vyvíjí. Avšak to, co můžeme udělat, je poskytnout mladým lidem nástroje, které jim umožní lépe se v tomto prostředí vyznat, klást správné otázky a zamyslet se, než začnou nějakou informaci sdílet.

Jaké jsou reakce na váš projekt? Můžete uvést příklad?

Po každém kole pečlivě shromažďujeme zpětnou vazbu a reakce jsou v drtivé většině pozitivní. Například 93 % učitelů, jejichž studenti se olympiády zúčastnili, uvedlo, že tato soutěž přispívá k lepší odolnosti studentů vůči dezinformacím a hoaxům. Kromě toho jsme v posledním kole dosáhli v klíčovém ukazateli spokojenosti uživatelů Net Promoter Score +76, což je vynikající výsledek.

Co byste poradili dalším organizacím občanské společnosti, které provádějí podobné aktivity či programy, aby dosáhly kýžených výsledků?

Jednotlivé země a situace se liší a místní organizace nejlépe vědí, co funguje v jejich komunitách. Nám velice pomohlo řídit se několika zásadami.

Za prvé je nejdůležitější to, že mladým lidem neříkáme, co si mají myslet. Skutečné kritické myšlení respektuje pluralitu názorů. Pokud studenti cítí, že jejich názory nejsou brány v úvahu nebo že jim je někdo diktuje, ztrácejí zájem. Učíme je, že fakta je nutné ověřovat, ale k odlišným názorům je třeba v diskusích přistupovat s respektem.

Za druhé je důležitá přístupnost a inkluzivnost. Pokud zůstaneme v naší bublině a budeme působit pouze na elitních školách, bude náš dopad omezený. Náš program je bezplatný, plně online, nízkoprahový a je dostupný i v jazyce naší největší etnické menšiny. Letos bylo 53 % účastníků ze středních odborných škol.

Za třetí je třeba od samého začátku koncipovat projekt tak, aby se dal provádět v širokém měřítku, a využívat k tomu nových technologií. K vyhodnocování otevřených odpovědí využíváme umělou inteligenci, což nám umožňuje udržet si vysokou vzdělávací úroveň, aniž bychom v testech museli používat otázky s předem daným výběrem odpovědí. Digitální věk s sebou sice nese závažné výzvy, ale poskytuje nám také účinné nástroje k jejich řešení.

Richard Vaško působí ve sdružení Slovenská debatná asociácia (SDA) již od svých 12 let. Na střední škole vyhrál celoslovenskou debatní ligu a zastupoval Slovensko na mistrovství světa v debatování ve školách. Promoval s vyznamenáním na Univerzitě ve Warwicku ve Spojeném království v oboru práva, politiky a filozofie a nyní je studentem postgraduálního studia na univerzitě v Cambridge v oboru vzdělávání (Znalosti, moc, politika).

Ve sdružení SDA Richard pracuje od roku 2021 a založil zde Olympiádu kritického myšlení, kterou nyní také koordinuje. Spolupracoval rovněž s týmem pro strategickou komunikaci slovenského Ministerstva školství (StratCom) a je spoluautorem příručky pro odbornou přípravu učitelů v oblasti mediální gramotnosti pro Národní ústav vzdělávání a mládeže. Věnuje se výzkumu a organizuje multietnickou letní školu pro znevýhodněné děti s Institutem Mateje Bela, což je nevládní organizace zaměřená na etnické menšiny a marginalizované romské komunity na Slovensku.