Antonio García Del Riego, člen skupiny Zaměstnavatelé v EHSV

Evropa se nachází v kritické situaci, neboť čelí historickým výzvám – od ekologické transformace až po válku na svém prahu a zesilující globální konkurenci. Ke zvládnutí těchto výzev bude zapotřebí více než jen politická prohlášení. Budou zapotřebí peníze a schopnost je mobilizovat, nasměrovat a znásobit. Stručně řečeno, je zapotřebí silný, konkurenceschopný a autonomní finanční systém. A ten bohužel nemáme.

Finance jsou krevním oběhem každé moderní ekonomiky. Každá nová továrna, elektrické vozidlo, rozšíření nemocnic nebo startup v oblasti čistých technologií závisí na tom, zda někdo převezme riziko jejich financování. A v Evropě je ten „někdo“ často banka. Malé a střední podniky, které tvoří 99 % společností v EU, jsou ve svém růstu, investicích a vývozu závislé převážně na bankovních úvěrech. Přesto hrozí, že právě tyto instituce, které tvoří jádro našeho finančního systému, by se mohly stát obětí konkurence a nadměrné regulace.

Evropa často hovoří o „strategické autonomii“ v oblasti energetiky, obrany a digitální infrastruktury, ale jen zřídka je tématem diskuse autonomie finanční. Ale měla by být.

Více než 60 % investičního bankovnictví v Evropě v současnosti zajišťují pouze čtyři americké banky. Nadcházející pravidla Basel IV budou plně uplatňována v EU, nikoli však v USA, ve Spojeném království nebo v Japonsku. Tato asymetrie přináší evropským bankám konkurenční nevýhodu. Chceme-li, aby evropské banky financovaly souběžnou transformaci a podporovaly strategická odvětví, musí soutěžit za rovných podmínek.

Unie kapitálových trhů musí překročit rétorickou rovinu a stát se skutečným jednotným trhem pro úspory a investice. Abychom toho dosáhli, potřebujeme inteligentní, přiměřenou a podpůrnou regulaci, která ochrání stabilitu a spotřebitele, ale zároveň podpoří růst a konkurenceschopnost. To znamená:

• proporcionalitu,
• technologickou neutralitu a
• pravidla založená na výsledcích.

Evropa si nemůže dovolit být naivní. Ve světě, který je stále více utvářen mocenskou politikou a hospodářskými bloky, znamená finanční síla suverenitu. Spojené státy a Čína to chápou. A měli bychom to chápat i my.