S gruzínsko-francouzským novinářem Régisem Gentém jsme hovořili o tématech, která vzbuzují značné obavy v kontextu voleb do Evropského parlamentu, a sice o vzestupu krajní pravice, demotivaci mladých voličů a dezinformacích. Régis Genté je odborník na politické otázky týkající se postsovětské oblasti a pracuje jako reportér pro tradiční sdělovací prostředky Radio France Internationale, France 24 TV a Le Figaro.

EHSV Info: Myslíte si, že vzestup krajně pravicových stran v celé Evropě bude mít dopad na výsledek voleb do Evropského parlamentu?

Nejsem rozhodně expert na evropskou krajní pravici, ale při pohledu na průzkumy týkající se mé země (Francie) musím uznat, že krajní pravice posílila. Volby do Evropského parlamentu jsou pro evropské občany politickým prostředkem k tomu, aby politikům ze své země vyslali signál nebo k nim tímto způsobem promluvili o dané zemi. Evropští občané nejprve přemýšlejí o politické situaci ve své zemi a teprve poté o situaci v Evropě. Takže ano, krajně pravicové strany pravděpodobně tyto volby ovlivní, a to za situace, kdy se čím dál častěji skloňuje téma svrchovanost versus evropská integrace.

Mají podle vás mladí lidé motivaci jít k volbám do Evropského parlamentu?

Odpovím jako běžný občan, který již 22 let žije v postsovětské oblasti a často s mladými lidmi v Evropě hovoří. Myslím, že příliš motivovaní nejsou. A to samé pozoruji v Gruzii, kde žiji. Mladí lidé mají politické cítění, ale nepodporují ani provládní strany, ani opozici. Chtějí se zapojit do politického života své země, ale odmítají jít k volbám, protože žádná ze stran a žádný ze stranických lídrů nereprezentuje jejich skutečné zájmy. Je to zajímavý postoj, který respektuji, protože může napomoci tomu, aby se politika změnila a přenesla se přes rámec zastupitelské demokracie a stran. Zatím však politika patří pouze politikům a různým politickým silám... a mladí lidé v ní chybí.

Do jaké míry mohou voliče v nadcházejících evropských volbách ovlivnit dezinformace?

Dezinformace dosáhnou svého, bude-li slabý jejich cíl. A v tomto případě jsme cílem my, Evropané. Ruské dezinformace nevytvářejí nové problémy, přiživují se na těch, které již existují. Všichni víme, že naše společnost v současné době prochází hlubokou politickou a morální krizí. To bohužel znamená dobré podhoubí pro dezinformace. Domnívám se však, že jako Evropané a jako světoobčané jsme nyní vzdělanější a zkušenější, pokud jde o to, jak nakládat se zprávami ze sociálních médií. Za posledních deset let jsme se toho hodně naučili. Už se trochu lépe vyznáme v tom, jak filtrovat zprávy na sociálních platformách, protože víme, že tyto platformy slouží jako prostor k manipulaci a šíření falešných zpráv. Neměli bychom být příliš pesimističtí, protože už tím se stáváme oběťmi dezinformací. Společnost už není tak naivní a lidé jsou si vědomi toho, že různé státy a další političtí aktéři mohou sociální sítě zneužívat k manipulaci veřejného mínění. Řekl bych, že jen menšina lidí je aktivních na sociálních sítích. Naprostá většina běžné populace, vzdělaných lidí, se převážně nevyjadřuje. A tento vysoký počet lidí nespolkne každou hloupost, kterou se dočte v sociálních médiích.