Kristýna Bulvasová

V nejistém světě, kde se hroutí dlouholetá přesvědčení a kde nás dříve sdílené hodnoty již nespojují, ale rozdělují, musí mladí lidé dostat příležitost, aby se tady a teď smysluplně zapojili do řešení celé řady naléhavých problémů, které se na nás valí. Diskuse na letošní akci Vaše Evropa, váš názor (YEYS) jasně ukázaly, že neexistuje žádné jednotlivé téma, které by se dalo nazvat „tématem mládeže“, a že se mladí lidé oprávněně zabývají mnoha různými problémy – bojem proti korupci a prosazováním rovnosti počínaje a řešením změny klimatu konče, píše česká studentka a účastnice akce YEYS Kristýna Bulvasová.

Kolikrát jsem coby mladý člověk z generace Z slyšela slova jako „vaše generace čelí bezprecedentním problémům“ nebo „je na vás postavit se do čela a pomoci řešit současné výzvy“.  V sázce jsou zásadní věci, ale stejně zásadní jsou i výzvy, s nimiž se potýkáme: bezprecedentní ústup demokracie, polarizace našich společností v otázkách, které dříve představovaly „společné hodnoty“, destabilizace dlouhodobých přesvědčení a systémů a rostoucí nejistota.

Vysoká očekávání kladou nároky nejen na mládež, ale také na nedostatečně financované organizace občanské společnosti a na jejich klíčovou úlohu při utváření hodnot mladých lidí, jakož i na vzdělávací systémy. Formální vzdělávání by mělo být schopno vybavit mladé lidi dovednostmi a nástroji, které potřebují k tomu, aby dokázali dnes i zítra řešit problémy a vést ostatní. Obávám se, že mnoho vzdělávacích systémů je příliš rigidních na to, aby obstály v 21. století, a že školy neposkytují vzdělání v oblasti změny klimatu nebo komplexní zdravotní péče, ať už jde o zdraví duševní, nebo reprodukční. Chybí jim rovněž nejmodernější technologie a náležitá přístupnost pro zranitelné skupiny.

Dokonce i otázka, kdo je považován za zranitelného, se zpolitizovala – nebo ještě hůře, stala se zbraní – a vytváří další zátěž pro ty, kteří si to mohou dovolit nejméně a neměli by být opomíjeni.

Naše společnost se již neshodne na tom, co znamená zranitelnost a jak ji rozpoznat – zažila jsem to na vlastní kůži při vedení semináře ve škole poblíž česko-slovenských hranic, kde jsem se zmínila o rozdílech v odměňování žen a mužů a o dalších genderově podmíněných nerovnostech. Studenti a učitelé reagovali naprosto nevěřícně a zcela odmítali myšlenku, že by v naší společnosti existovala jakákoli nerovnost. To mě vede k přesvědčení, že potřebujeme více diskusí o existujících zranitelnostech a nerovnostech a lepší budování kapacit v této oblasti, a to bez ohledu na věkovou skupinu.

Umožnit mladým lidem – včetně znevýhodněných žen a dívek, osob se zdravotním postižením a mladých lidí z migrantského prostředí – rovný přístup ke vzdělání a příležitostem stále zůstává nedosažitelným snem. Je-li naším společným cílem poskytnout mladým lidem pevný základ pro naplnění jejich potenciálu a snů, musíme začít jednat. Navrhnout řešení není jednoduché, ale posílení vazeb členských států EU s občanskými společnostmi – zejména s těmi, které se zabývají neformálním vzděláváním – by mohlo po určení nejzranitelnějších oblastí přispět k odstraňování nedostatků. Následná rekvalifikace učitelů a všech, kdo pracují s mládeží v oblasti budování komunit, by mohla poskytnout rámec pro některá cílená a systematická řešení.

Občanská společnost se ujala úkolu podporovat aktivní občanskou účast, ale zapojení mladých lidí do rozhodování a demokratické správy věcí veřejných je stále nízké. Mezi aspiracemi mladých lidí a prostorem a příležitostmi, které jsou k dispozici pro jejich dosažení, je zřetelná propast. Samotné volby nepřinášejí kýžené výsledky, protože boj proti zaběhnuté politické kultuře a dezinformacím je v některých zemích stále náročný. Neúčast ve volbách však neznamená, že nemáte vlastní názor nebo problémy, které byste chtěli řešit. Podpora aktivního občanství vyžaduje, aby měli mladí lidé nejen pozitivní zkušenosti s demokratickou činností, ale aby také viděli hmatatelné výsledky – bez pouhého formálního zapojování, tokenismu nebo selektivnosti. Stále věřím, že členské státy EU dokáží tento prostor vytvořit a snad překonají stav, kdy musí mladí lidé čekat, až dostanou příležitost ke smysluplnému zapojení a kreativní součinnosti. Nesmí se to však stát až za tři, pět nebo deset let. Chceme-li zabránit dalšímu prohlubování společenských rozdílů, musí k této změně dojít okamžitě.

Na akci YEYS 2025 jsem měla to potěšení podílet se na přípravě jednoho doporučení, jež se týkalo zejména změny klimatu. Osobně se totiž domnívám, že trojí planetární krize představuje pro lidstvo jednu z největších výzev. Jedním z pěti doporučení YEYS bylo vypracování ucelené strategie EU v oblasti změny klimatu, spolu s bojem proti korupci za pomoci transparentnosti a účasti mládeže, aktivním občanstvím, rovností a myšlenkou, že „mládež si zaslouží své místo“. Vzhledem k tomu, že se tato otázka dostala na seznam všeobecně schválených doporučení, je zřejmé, že ji mladí účastníci akce YEYS považují za zásadní výzvu, kterou je třeba řešit. Jde nicméně o pohled skupiny mladých lidí, která již má do jisté míry silnější postavení a nelze ji považovat za reprezentaci všech členských států EU. Někdo se možná domníval, že právě toto doporučení bude pro účastníky akce YEYS 2025 nejdůležitější, přesto se v konečném hlasování umístilo až na posledním místě. Berme to jako připomenutí toho, že neexistuje žádné jednotlivé téma, které by se dalo nazvat „tématem mládeže“. Mladí lidé se právem zajímají o všechny aktuální problémy a agenda mládeže je ze své podstaty široká a průřezová.

Někteří mladí lidé si uvědomují důležitost ochrany životního prostředí a udržitelnosti, zatímco jiní si nemohou dovolit ji upřednostňovat, protože se potýkají s uspokojováním svých základních potřeb. Zmínila jsem trojí planetární krizi jako jednu z hlavních výzev lidstva, ale vezmeme-li v úvahu, že její účinné řešení vyžaduje, abychom se vyrovnali se všemi zásadními problémy naráz, vypadá situace rázem jinak. Současný geopolitický kontext a boj EU o globální konkurenceschopnost odvádějí pozornost a zpomalují transformační procesy. Ani my, ani budoucí generace však konec konců nemáme k dispozici žádnou „planetu B“, na které bychom mohli tyto problémy řešit, a nemůžeme si tak již dovolit překračovat planetární meze.

Vrátíme-li se k tomu, co vše je v sázce, měli by mladí lidé ve vší své rozmanitosti i tak dokázat přijmout své mládí se všemi jeho výsadami, výzvami a krásou. Nedávná zpráva OSN však ukazuje, že spokojenost mladých dospělých se životem a pocit štěstí během posledního desetiletí zřetelně klesly. Navzdory vážným problémům, jimž čelíme, pevně věřím, že pokud dokážeme mladé lidi inspirovat prostřednictvím hmatatelných výsledků jejich činnosti, máme slušnou šanci řešit naléhavé problémy a zlepšit kvalitu života všech.

Kristýna Bulvasová je členkou Evropské sítě mládeže pro udržitelný rozvoj. Působila jako delegátka mládeže v Kongresu místních a regionálních orgánů Rady Evropy a jako česká delegátka mládeže v OSN. Jako bývalá mluvčí Česko-německého fóra mládeže se i nadále aktivně podílí na posilování česko-německé spolupráce. Kristýna je mladá aktivistka zaměřená na vzdělávání orientované na budoucnost a udržitelnost. V současnosti vede českou nevládní organizaci Mladí občané (MOB) a zároveň dokončuje studium na Univerzitě Karlově v Praze a na Univerzitě v Řezně. Vedle aktivní účasti na akci YEYS Kristýna rovněž vystoupila jako mluvčí na Týdnu občanské společnosti v EHSV v rámci sekce Prognóza zaměřená na spravedlivou transformaci podporující začlenění a zeleného modrého růstu.

Letošního ročníku akce Vaše Evropa, váš názor (YEYS) se zúčastnilo na 90 studentů z členských států EU, z kandidátských zemí a ze Spojeného království. Ukrajinu na této akci zastupovala Valerija Makarenko, která přijela až z dalekého, válkou sužovaného Charkova. V rozhovoru nám povyprávěla, proč je pro mladé lidi na Ukrajině účast na YEYS tak důležitá. Vyjádřila také naději, že její generace, jíž válka dodala silnou odolnost a sounáležitost, povede tuto zemi k lepším zítřkům.

1) Proč je podle Vás důležité, aby se mladí lidé účastnili takových akcí EU, jako je Vaše Evropa, váš názor?

Myslím, že účast na takových akcích, jako je Vaše Evropa, váš názor, je pro mladé lidi velice důležitá, protože na nich mohou vyjádřit svůj názor, vést konstruktivní diskuse a aktivně spoluutvářet budoucnost Evropy. Tyto akce skýtají skutečně neocenitelnou příležitost dozvědět se něco více o rozhodovacích procesech, získat vůdčí schopnosti a navázat kontakt s mladými lidmi z různých zemí. Pro nás na Ukrajině je tato účast ještě důležitější, protože tak máme možnost podělit se o vlastní zkušenosti, dát najevo, že podporujeme vstup naší země do EU, a povzbudit mladé lidi v Evropě k vzájemné solidaritě.

2) Jak se mladých lidí na Ukrajině dotkla válka?
S tím, jak celou Ukrajinu zachvátila válka, se život mladých lidí samozřejmě výrazně změnil – válka má dopad na jejich vzdělávání, duševní zdraví i celkový pocit bezpečí. Mnozí z nás byli například nuceni přejít na výuku on-line nebo se odstěhovat jinam, často do nejistých podmínek. Válka nás však také zocelila. Mladí lidé na Ukrajině se stali ztělesněním houževnatosti a síly a kromě toho se také ve větší míře začali aktivně angažovat a podílet na dobrovolnické činnosti a rekonstrukci této země, například v rámci projektů územního plánování. I v nynější těžké situaci jsme pevně odhodláni chránit naši identitu a spoluutvářet budoucnost naší země.

3) Co byste si pro mladé lidi na Ukrajině do budoucna přála?
Pro téměř každého ukrajinského teenagera je otázka budoucnosti složitá. Já sama stejně jako lidé v mém okolí doufám, že budou mít všichni mladí lidé na Ukrajině možnost získat kvalitní vzdělání, profesně růst a bezpečně žít v silné a nezávislé zemi. Doufám také, že bude mezinárodní společenství Ukrajinu i nadále podporovat v jejím úsilí o rekonstrukci, aby se mladí lidé mohli dále rozvíjet a nemuseli jen přežívat. Mladí lidé na Ukrajině mají obrovskou sílu. Je velmi povzbudivé vidět, jak se stále více mladých zapojuje do různých projektů, například v oblasti vzdělávání, vědy či obnovy infrastruktury. Ze všeho nejvíc pak doufám, že s naší generací, jíž válka dodala silnou odolnost a sounáležitost, se naše země vydá na cestu k lepším, inovativnějším a demokratičtějším zítřkům.

4) Chtěla byste na závěr k této akci ještě něco dodat?  

Bylo to velmi podnětné. Už jen povídání s ostatními účastníky a poslouchání a rozebírání jejich názorů na mě udělalo velký dojem. Stačí spojit síly a hned je vidět, co všechno jsme schopni dokázat. Některé projekty, které jsme realizovali, nám například pomohly lépe porozumět jiným zemím. Dozvěděla jsem se mnoho nového o různých zemích. Byla to pro mě radost a čest se této akce zúčastnit. 

Valerija Makarenko je 16letá studentka z ukrajinského Charkova. Navštěvuje 10. třídu charkovského gymnázia č. 99.

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) vydal klíčová doporučení k podzimnímu balíčku evropského semestru 2025. Žádá strategické investice a hlubší spolupráci na posilování odolnosti a konkurenceschopnosti EU.

EHSV svá doporučení formuloval ve stanovisku přijatém na únorovém plenárním zasedání. Zaměřil se zejména na udržitelnost, reformy trhu práce a lepší sladění vnitrostátních a unijních politik, vyzval však také k většímu zapojení občanské společnosti.

EHSV dále s politováním konstatoval, že nebyla vydána roční analýza udržitelného růstu, již považuje za politický dokument zásadního významu. Zdůraznil též, že orgány EU se musí připravit na geopolitická rizika ovlivňující obchod, inflaci a růst.

EHSV podpořil iniciativu Kompas konkurenceschopnosti a vyzval k investicím do energetiky a digitálních technologií, včetně vytvoření Evropského fondu pro strategické investice. Dále se vyslovil pro větší účast občanské společnosti, pragmatický přezkum Nástroje pro oživení a odolnost a hlubší spolupráci s členskými státy na zkvalitnění hospodářských politik a zvýšení produktivity. (tk)

Rostoucí bezpečnostní hrozby naléhavě nutí Evropu zaujmout jednotnou strategii financování obrany. Na žádost polského předsednictví EU přijal EHSV stanovisko, v němž vyzývá k rozhodnému postupu: navýšení investic do moderních systémů, prohloubení spolupráce s NATO a více prostředků ve finančním rámci EU.

Bezpečnostní rizika ohrožující Evropu se zvětšují a odhalují její závislost na externích dodavatelích obranných prostředků – 78 % ze 75 mld. eur, které státy EU vynaložily na obranu za jeden rok, bylo zaplaceno dodavatelům mimo EU. Ke snížení této závislosti je naléhavě nutné posílit evropskou technologickou a průmyslovou základnu obrany.

„Mechanismy financování obrany EU je třeba přepracovat tak, aby odpovídaly dnešním výzvám,“ vysvětluje zpravodaj stanoviska EHSV Financování obrany v EU Marcin Nowacki. „Stávající rozpočtová pravidla omezují výdaje na vojenské účely, a i když iniciativy jako Evropský obranný fond a Evropský mírový nástroj znamenají vývoj správným směrem, jako obrana před hrozbami v dnešním rozsahu nepostačí.“

Nezbytným předpokladem interoperability a jednotné strategie je spolupráce NATO. Odolnost zvýší společné veřejné zakázky, partnerství v oblasti kybernetické a kosmické bezpečnosti a satelitní projekt IRIS2. Financování obrany musí být v souladu s širšími prioritami EU, aniž by byly ohroženy sociální a environmentální cíle. Klíčem k zajištění bezpečnosti a autonomie Evropy jsou strategické investice, inovace a dlouhodobé plánování. (tk)

Politika soudržnosti je již dlouho pilířem evropské integrace, který podporuje hospodářskou, sociální a zeměpisnou jednotu napříč EU. S tím, jak víceletý finanční rámec po roce 2027 dostává konkrétní obrysy, je nezbytné tuto politiku modernizovat, a zvýšit tak její účinnost, udržitelnost a schopnost reagovat na nové výzvy.

EHSV ve svém nedávno přijatém stanovisku k tématu Větší zaměření politiky soudržnosti v období po roce 2027 na výsledky zdůraznil, že je třeba začít uplatňovat přístup orientovaný na výsledky, aby tato politika měla i nadále hmatatelné přínosy a zároveň snižovala nerovnosti a podporovala udržitelnou konkurenceschopnost.

„Politika soudržnosti musí zůstat klíčovým nástrojem EU v oblasti regionálního rozvoje. Přístup zaměřený na výsledky zajistí, že každé vynaložené euro přispěje k hospodářskému a sociálnímu blahobytu,“ uvedl zpravodaj stanoviska David Sventek.

VFR 2028+ bude třeba zásadně přepracovat, aby byl podpořen regionální rozvoj, ekologická a digitální transformace a hospodářská konkurenceschopnost. Vzhledem k tomu, že investiční potřeby přesahují 750–800 miliard EUR ročně, je nezbytné silné financování ze strany EU.

EHSV požaduje, aby byla zachována fiskální kapacita ve výši 1,8 % HDP EU a aby bylo navýšeno financování politiky soudržnosti. Mezi klíčové priority patří sdílená správa, konkrétně uzpůsobené regionální politiky, financování založené na výsledcích a zjednodušené procesy.

Přístup orientovaný na výsledky zvyšuje účinnost, ale vyžaduje lepší provádění a dohled. Vyvážení konkurenceschopnosti a sociálních investic, posílení technické podpory a zajištění transparentnosti povede k tomu, že politika soudržnosti bude mít větší dopad, napomůže hospodářské odolnosti a sníží rozdíly v Evropě. (tk)

Cestovní ruch je hnací silou hospodářství EU a může posílit konkurenceschopnost Evropy. Je načase přehodnotit fungování turismu a překročit rámec udržitelnosti a posunout se k regenerativnímu cestovnímu ruchu, kdy destinace nejen přežívají, ale i vzkvétají.

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) vyzývá Evropskou unii k transformaci odvětví cestovního ruchu, při níž by se kladl důraz na udržitelnost a regeneraci, aby byl zajištěn dlouhodobý hospodářský a environmentální přínos.

Vzhledem k tomu, že cestovní ruch zůstává zásadním pilířem ekonomiky EU, obzvláště v regionech, které jsou na tomto odvětví silně závislé, se EHSV zasazuje o urychlení přechodu na udržitelný cestovní ruch a posun ke strategiím regenerativního cestovního ruchu, jak se uvádí ve stanovisku Cestovní ruch v EU: udržitelnost coby faktor podporující dlouhodobou konkurenceschopnost.

„Musíme se postarat o to, aby cestovní ruch hrál roli při oživení evropské konkurenceschopnosti. To je nezbytné vzhledem k tomu, že je toto odvětví tak důležitou součástí HDP mnoha členských států a regionů i jejich hodnotových řetězců,“ prohlásila zpravodajka stanoviska Isabel Yglesias.

Ta rovněž uvedla, že stanovisko vychází z Palmského prohlášení, které bylo přijato během španělského předsednictví Rady v druhé polovině roku 2023 a vedlo k širokému konsenzu ohledně toho, jak zajistit, aby středobodem budoucnosti cestovního ruchu byla udržitelnost.

Aby toho bylo dosaženo, musí evropské instituce a celostátní, regionální a místní orgány aktivně podporovat toto odvětví v jeho transformaci, zajistit nepřetržitý dialog se všemi příslušnými zúčastněnými stranami a posílit sociální dialog.

S úsilím o udržitelnost cestovního ruchu se sice značně pokročilo, přesto však rozmach cestování po pandemii vyvíjí na mnoho populárních destinací velký tlak. Kvůli tomuto prudkému nárůstu je pro regiony komplikované vyvážit hospodářský růst a udržitelný rozvoj, když se současně potýkají s nedostatkem zaměstnanců a nesouladem mezi dostupnými pracovními místy a dovednostmi pracovníků.

Proto EHSV vyzývá také k tomu, abychom se vydali cestou regenerativního cestovního ruchu, a k jeho zahrnutí do evropské strategie pro udržitelný cestovní ruch, kterou Evropská komise předloží v nadcházejících měsících.

Na rozdíl od tradičního udržitelného cestovního ruchu, který se zaměřuje na snižování škod na životním prostředí, je cílem regenerativního cestovního ruchu obnovit a zvýšit přírodní, sociální a hospodářský kapitál. Tento prozíravý přístup zahrnuje zásady oběhového hospodářství a v jeho rámci se usiluje o trvalý pozitivní dopad na destinace a místní komunity. (ll)

Evropští zemědělci čelí stupňujícím se krizím – od extrémního počasí po nestabilitu trhu a nekalou hospodářskou soutěž. Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) upozorňuje, že stávající politiky EU nechrání zemědělce, a vyzývá k bezodkladným reformám, jež by zabezpečily příjmy, posílily vyjednávací sílu a zajistily udržitelné zemědělství.

Ve stanovisku, které bylo vypracováno na žádost polského předsednictví EU, EHSV vyzval k vytvoření odolnějšího zemědělského systému, jehož středobodem budou zemědělci.

„Zemědělství je ušlechtilá profese, která má dva hlavní cíle: produkovat bezpečné potraviny nejvyšší kvality pro výživu lidí a udržovat a zlepšovat životní prostředí. Jediné, co za to žádáme, je poctivý plat za poctivou práci a úcta a spravedlivá cena za potraviny, jež poskytujeme,“ prohlásil jeden ze tří zpravodajů uvedeného stanoviska Joe Healy.

Podle EHSV je společná zemědělská politika (SZP) špatně připravena na zvládání současných výzev. Mezi finanční nástroje, které Výbor na podporu zemědělců doporučuje, patří veřejné pojištění pro případ přírodních katastrof, proticyklická podpora a přímé platby. Vzájemné fondy, které se již používají v některých státech EU, by mohly poskytnout další záchrannou síť, kterou by společně financovali zemědělci, průmysl, regionální vlády a EU.

Vzhledem k tomu, že SZP má být po roce 2027 přezkoumána, se EHSV vyslovil pro obnovení jejího rozpočtu na úrovni nejméně 0,5 % HDP EU. K zajištění toho, aby dovážené výrobky splňovaly environmentální a pracovní normy EU, jsou zapotřebí přísnější obchodní předpisy.

Dalším klíčovým problémem je prodej za ceny nižší, než jsou produkční náklady, což je praxe, která zemědělce vystavuje extrémnímu finančnímu tlaku. EHSV naléhavě vyzývá tvůrce politik EU, aby seriózně zvážili zákaz nákupů za cenu nepokrývající náklady, aby se zabránilo tomu, že velcí maloobchodní prodejci vytlačí zemědělce, a ti tak budou muset ukončit činnost. Jako vzor by se použily španělské právní předpisy týkající se potravinových řetězců.

V zájmu zvýšení transparentnosti a tržní síly zemědělců navrhl EHSV zřídit digitální centrum EU pro sledování cen, nákladů a zisků. Dále pak se také vyslovil pro kolektivní jednání o cenách a pro zvýšení podpory určené pro družstva a organizace producentů. V zemědělství EU je třeba dosáhnout větší hospodářské nezávislosti a konkurenceschopnosti.

Klimatické cíle sice mají zásadní význam, zemědělci však nemohou nést náklady sami. Při přechodu na ekologičtější postupy by jim mohl pomoci fond udržitelnosti. Stanovisko varovalo před rizikem úniku uhlíku v případech, kdy přísná pravidla EU znevýhodňují místní zemědělce oproti konkurentům z mimounijních zemí.

EHSV zdůraznil význam investic do rozvoje venkova, inovací a zjednodušení pravidel SZP. Vzhledem k tomu, že jsou zemědělci pod stále větším tlakem, je zřejmé, že jde o naléhavou otázku: vedoucí představitelé EU musí jednat, jinak budou mizet další a další zemědělské podniky. (ks)

EU stojí na rozcestí, pokud jde o vývoj AI. Trh s generativní umělou inteligencí (GenAI) ovládají americké společnosti, do nichž plyne 80 % globálních soukromých investic, a Čína je rychle dohání. EHSV spolu s Centrem pro evropská politická studia (CEPS) zveřejnily novou studii, jejímž účelem bylo zjistit, co je třeba udělat, aby Evropa byla i nadále konkurenceschopná.

Studie byla vypracována pod záštitou sekce Jednotný trh, výroba a spotřeba (INT) v EHSV a byla předmětem pravidelných diskusí v rámci střediska EHSV pro sledování digitální transformace a jednotného digitálního trhu. Zkoumala hlavní příležitosti, výzvy a politická opatření nezbytné k rozšíření prostředí umělé inteligence v Evropě.

Hlavní doporučení určená EU:

• navýšit investice do AI a výpočetního výkonu – Evropa musí navýšit investice do infrastruktury pro AI, aby podpořila inovace
• zaměřit se na tři odvětví s velkým potenciálem – AI může podpořit růst v automobilovém průmyslu, v odvětví čisté energie a ve vzdělávání
• podporovat AI s otevřeným zdrojovým kódem – podpora modelů AI s otevřeným zdrojovým kódem zvýší dostupnost a hospodářskou soutěž
• lépe integrovat výzkum a vývoj v celé EU.

Posílit postavení občanské společnosti při řízení AI
Ve studii se poukazuje na význam organizací občanské společnosti při koncipování politik týkajících se AI a při řízení AI. V zájmu většího začlenění a využívání AI etickým způsobem se ve studii doporučuje:

• zavést programy zaměřené na gramotnost v oblasti AI – iniciativy v oblasti odborné přípravy a sociálního dialogu k posílení postavení pracovníků a veřejnosti
• zohledňovat při koncipování sociální aspekty – zajistit, aby při vývoji AI byl středem pozornosti člověk a aby byl tento vývoj v souladu s potřebami společnosti
• navýšit finanční prostředky pro organizace občanské společnosti – podporovat neziskové organizace, které usilují o lepší přijetí technologie AI ze strany veřejnosti
• využívat AI etickým způsobem – upřednostňovat důvěryhodnou AI, která bude v souladu s evropskými hodnotami.

Využít potenciál EHSV v souvislosti s AI
EHSV má dobré předpoklady k tomu, aby usnadnil strukturované zapojení organizací občanské společnosti do politiky v oblasti AI. Ve studii se doporučuje prosazovat AI s otevřeným zdrojovým kódem a podporovat etické inovace prostřednictvím veřejných zakázek a programů financování. EHSV by měl při tom sloužit jako středisko pro spolupráci s organizacemi občanské společnosti a komunitami otevřeného zdrojového kódu a zvyšovat povědomí o dopadu AI na společnost.

Ve studii se rovněž navrhuje vypracovat jednotný glosář AI s cílem zavést společný jazyk, a zaručit tak účinnou komunikaci mezi tvůrci politik, vývojáři a uživateli. To má rozhodující význam pro odpovědný rozvoj, řízení a zavádění AI v různých odvětvích.

Výsledky studie budou předány klíčovým orgánům EU a očekává se, že se stanou podkladem pro přípravu budoucích politik v oblasti AI. Celá studie je k dispozici zde. (vk)

skupina Organizace občanské společnosti v EHSV

EHSV musí být do iniciativ Evropské komise zaměřených na posílení spolupráce s občanskou společností zapojen od samého počátku. Podle skupiny Organizace občanské společnosti v EHSV může být cenným příspěvkem připravovaná studie Výboru věnovaná mapování postupů v oblasti občanského dialogu v rámci orgánů EU.

V návaznosti na zahájení nového politického cyklu EU a na to, že v pracovním programu Komise byla – konkrétně na třetí čtvrtletí roku 2025 – oznámena strategie EU na podporu, ochranu a posílení postavení občanské společnosti, uspořádala skupina Organizace občanské společnosti konferenci, na níž zdůraznila klíčová opatření, jež je nutné podniknout ve funkčním období 2024–2029. Této akce, jež se konala 3. března, se zúčastnilo na 100 zástupců organizací občanské společnosti působících na úrovni členských států i na evropské úrovni a občanů.

Předseda skupiny Organizace občanské společnosti Séamus Boland uvedl, že tyto organizace sehrávají úlohu při zajišťování toho, aby tvorba politik vycházela z konkrétních podkladů a aby se v jejím rámci reagovalo na potřeby lidí. Zopakoval výzvu skupiny a celého Výboru, aby byl EHSV zapojen do platformy občanské společnosti, kterou plánuje Komise.

„EHSV musí být vzhledem ke svým zkušenostem a k platformě, kterou skýtá, zapojen do iniciativ Evropské komise zaměřených na posílení spolupráce s občanskou společností od samého počátku. Musí se podílet na řízení a být klíčovou součástí iniciativy týkající se vytvoření platformy občanské společnosti,“ řekl pan Boland.

Uvedl, že strukturovaný, pravidelný, transparentní a inkluzivní občanský dialog by měl být založen na stávajících strukturách a měly by do něj být zapojeny všechny příslušné zúčastněné strany. Evropské orgány a instituce by proto měly vytvořit pracovní skupinu pro občanský dialog, kterou by zprostředkoval EHSV.

„Pracovní skupina pro občanský dialog by mohla přijít s plánem, jak vytvořit prostředí, jež dá větší prostor organizacím občanské společnosti v procesu tvorby politik,“ uvedl pan Boland.  Mohlo by jít o první krok ke strukturovanějšímu občanskému dialogu a o odpověď na následující otázky: s kým se vedou konzultace, o jakých tématech, v jakém časovém horizontu a s jakými výsledky?

Navrhovaná pracovní skupina by mimoto mohla vycházet z připravované studie EHSV o stávajících postupech v rámci dialogu s názvem Mapování postupů v oblasti občanského dialogu v rámci orgánů EU.

EHSV nechal tuto studii vypracovat na žádost skupiny Organizace občanské společnosti. Očekává se, že výsledky budou k dispozici v červenci 2025. Postupy v oblasti občanského dialogu v rámci orgánů EU budou ve studii zmapovány komplexně: jaké procesy zapojení organizací občanské společnosti jsou v současnosti uplatňovány a jaká metodika je používána? Poznatky o stávajících postupech by měly být podkladem pro práci na strukturovanějším občanském dialogu v novém legislativním cyklu a měly by tuto práci podpořit. Předběžné výsledky studie již byly prezentovány na výše uvedené konferenci, kde je představila Berta Mizsei z Centra pro evropská politická studia (CEPS).

Na konferenci bylo rovněž zdůrazněno, že předpokladem pro dialog a propojení tvůrců politik s potřebami lidí je finanční zdraví organizací občanské společnosti. Je totiž třeba zaručit jejich finanční stabilitu a nezávislost.

Závěry a doporučení z konference naleznete na internetových stránkách EHSV.

skupina Zaměstnanci v EHSV

Výdaje na obranu by měly provázet výdaje v sociální oblasti, protože sociální stát nesmí být obětován v zájmu zvýšení výdajů na obranu. Silný sociální stát je i nadále zásadně důležitým prostředkem, který brání krajně pravicovým stranám v jejich snaze nastolit v EU autokracii podle ruského vzoru.

Na začátku čtvrtého roku války na Ukrajině se ozývá mnoho hlasů, které požadují zvýšení výdajů na obranu, a to zejména po politických změnách, které nastaly v USA. Evropské země patrně přišly o záruku ochrany. V důsledku toho padla mnohá tabu, a to nejen pokud jde o diskuse o vojenských záležitostech na úrovni EU, ale také o zvýšení zadluženosti.

Některé z těchto hlasů se však rovněž vyjádřily v tom smyslu, že je to „něco za něco“ a sociální stát na to musí doplatit, jako kdyby fakt, že Spojené státy mají silnou armádu, vyplýval z toho, že tato země postrádá náležitou sociální ochranu, nebo že naše armády jsou slabé kvůli důchodům a sociálnímu zabezpečení.

Skupina Zaměstnanci si přeje zdůraznit tyto dva aspekty:

• EU jako celek zastává celosvětově druhé místo, pokud jde o výši výdajů na obranu. I když v některých případech může být nutné realizovat společné nebo dodatečné výdaje, k dosažení strategické autonomie je především nezbytné zajistit koordinaci a provádět společné projekty. Musíme se bránit, a nikoli soutěžit s USA na globální úrovni.
• Dobře fungující sociální stát je spolu s úsilím zaměřeným na snižování chudoby a nerovností klíčovým nástrojem, jenž zamezuje tomu, aby v řadě členských států převzala moc krajní pravice. Těmto krajně pravicovým stranám, jejichž vliv stoupá, nejde o demokracii. Otevřeně zavrhují většinu našich hodnot, snaží se v našich členských státech prosadit autokracii podle ruského vzoru a pokud se dostanou k moci, znemožní koordinovat obrannou politiku.

Členské státy proto musí považovat investice v oblasti obrany i v sociální oblasti jako vzájemně prospěšné, protože jedno nemůže existovat bez druhého.