Volební práva osob se zdravotním postižením: EHSV požaduje změnu ve volebním právu EU

EHSV považuje za nepřijatelné, že vzhledem k právním a technickým překážkám, které ještě stále existují v celé Evropě, není ani jedna země EU schopna zaručit, aby volby byly plně přístupné všem. Výbor se domnívá, že to je v rozporu se základními hodnotami EU.

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) vyzývá Evropský parlament (EP), Radu EU a členské státy, aby co nejdříve pozměnily akt o volbách z roku 1976 tak, aby bylo zaručeno, že všichni občané EU se zdravotním postižením budou mít skutečné právo volit ve volbách do EP v roce 2024.

Ve svém stanovisku Nutnost zaručit osobám se zdravotním postižením reálné právo volit ve volbách do Evropského parlamentu, které bylo přijato dne 2. prosince, vyzval EHSV k tomu, aby ve znění uvedeného aktu byly upřesněny zásady všeobecnosti, přímosti a tajnosti voleb.

Tím by se zabránilo diskriminaci voličů se zdravotním postižením v důsledku stávajících pravidel nebo opatření v různých členských státech, která se mezi sebou značně liší. Mohly by tak rovněž být odstraněny současné právní nebo technické překážky, jež připravují miliony lidí o jejich hlasovací práva.

„EHSV považuje takovou diskriminaci za nepřijatelnou a domnívá se, že je v rozporu se základními hodnotami EU, se Smlouvou a s nejdůležitějšími mezinárodními právními a politickými akty,“ uvedl zpravodaj stanoviska Krzysztof Pater.

Stanovisko bylo přijato na posledním plenárním zasedání EHSV, na němž byla otázkám zdravotního postižení věnována mimořádná pozornost. Výbor si tak připomněl Mezinárodní den osob se zdravotním postižením 2020, který je celosvětově stanoven na 3. prosince. Stanovisko navazuje na informační zprávu EHSV z roku 2019.

„Toto stanovisko se týká v první řadě lidské důstojnosti. To, co požadujeme, souvisí se zásadou rovných práv pro všechny. Jak je možné, že ve 21. století nemohou miliony občanů EU se zdravotním postižením požívat svého volebního práva a činitelé s rozhodovací pravomocí nedělají takřka nic, aby to změnili? Jedná se o klíčovou otázku demokracie v EU,ˆ“ zdůraznil pan Pater.

Dále pak řekl, že doufá, že osoby se zdravotním postižením nepotká stejný osud jako evropské ženy, v jejichž případě bylo poslední omezení volebních práv na území současné EU zrušeno až v roce 1976, tedy 70 let poté, co ženám povolila hlasování ve volbách první evropská země – Finsko.

EHSV varoval, že pokud nebudou provedeny žádné právní změny, bude počet občanů, kterým by volební právo mohlo být odepřeno, dále neustále narůstat, neboť podíl osob s nějakým druhem zdravotního postižení se v rychle stárnoucí populaci EU zvyšuje v průměru o jedno procento každých šest let.

 Volební práva jsou rovněž upírána osobám v krátkodobém nemocničním léčení, osobám v procesu léčby nebo rehabilitace doma nebo osobám v izolaci z důvodu epidemiologického rizika.

ZPRÁVA EHSV Z ROKU 2019 POUKÁZALA NA DISKRIMINACI VOLIČŮ SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

Zpráva EHSV z roku 2019, kterou vypracoval pan Pater, nabízí podrobný výčet omezení a překážek, jimž voliči se zdravotním postižením čelí v jednotlivých členských státech. Uvádí také 200 příkladů řešení, která členské státy nabízejí.

Zjištění zprávy, prezentované dva měsíce před volbami do Evropského parlamentu v roce 2019, byla později potvrzena zprávami o volbách, které byly zveřejněny ve sdělovacích prostředcích nebo které byly vypracovány organizacemi občanské společnosti.

I přes některé pozitivní změny ve francouzských a německých vnitrostátních právních předpisech bezprostředně před volbami do EP bylo konstatováno, že vnitrostátní právní úprava 14 zemí stále znemožňuje hlasování ve volbách asi 400 000 občanů, a to z důvodu duševních problémů nebo mentálního postižení. Osoby se zdravotním postižením, které nemohou volit kvůli organizačním nebo technickým opatřením vyplývajícím z vnitrostátních předpisů, lze počítat v milionech.

Podle zprávy například v osmi zemích EU nemají lidé, kteří se nemohou fyzicky dostavit do volební místnosti z důvodu zdravotního postižení nebo nemoci, možnost volit jiným způsobem. V 18 zemích nemohou osoby se zrakovým postižením volit samostatně a v devíti zemích musí voliči na hlasovací lístek napsat identifikační číslo kandidáta, jeho jméno nebo název strany, pro kterou hlasují, což pro mnohé představuje závažnou překážku.

OPATŘENÍ, KTERÁ NAVRHUJE EHSV

EHSV se domnívá, že stávající postupy, které diskriminují občany EU se zdravotním postižením, lze rychle odstranit změnou aktu o volbách tak, aby zemím EU ukládal povinnost zavést standardy zaručující těmto osobám skutečné volební právo.

Za tímto účelem EHSV požaduje, aby byla upřesněna zásada všeobecnosti voleb, kterou tento akt stanoví, a sice vložením formulace, podle níž žádný občan EU nesmí být na základě vnitrostátních předpisů zbaven práva volit ve volbách do EP z důvodu zdravotního postižení nebo zdravotního stavu.

Vyjasněny by měly být i zásady přímosti a tajnosti voleb, jež tento akt zmiňuje. EHSV navrhuje soubor šesti opatření, která by země EU měly přijmout, aby zajistily dodržování těchto zásad, pokud jde o hlasování všech občanů, včetně osob se zdravotním postižením.

EHSV má za to, že by EU při provádění navrhovaných řešení mohla využít pozitivní zkušenosti mnoha zemí.