EU a členské státy musí zavést opatření, která zlepší život těm, kteří dlouhodobě pečují o příbuzné se zdravotním postižením a s chronickým či degenerativním onemocněním, píše EHSV ve stanovisku z vlastní iniciativy Úloha rodinných příslušníků poskytujících péči osobám se zdravotním postižením a starším osobám, přijatém na říjnovém plenárním zasedání.

Zpravodaj stanoviska Pietro Vittorio Barbieri uvedl, že všechna opatření musí vyjít společně od tvůrců politik, zaměstnavatelů (prostřednictvím sociálního dialogu) a pečujících rodinných příslušníků a jejich organizací.

„Prvním krokem je uznat hodnotu jejich práce a začít naslouchat tomu, co k ní oni sami mají na srdci. Ve druhém sledu je třeba zřídit služby v oblasti bydlení, aby nedocházelo k izolaci, vyloučení a fyzickému a psychickému přetížení. Je zřejmé, že pokud státy dokážou garantovat poskytování určitých služeb, zmenší to o něco zátěž rodinných příslušníků“.

Mezi kýžená opatření patří poskytování odpovídajících zdravotních služeb pečujícím rodinným příslušníkům včetně preventivní zdravotní péče a odborná příprava na téma, jak se starat o své vlastní zdraví. Zapotřebí jsou také služby a podpora v oblasti bydlení (dle zdravotních a ošetřovatelských potřeb) a služby psychologické podpory pro pečující osoby a osoby žijící s nimi ve společné domácnosti.

EHSV rovněž vyzývá členské státy, aby zvážily alternativní formy odměňování včetně finanční pomoci pro ty pečující rodinné příslušníky, kteří jsou ohroženi chudobou v případě, že jsou nuceni zříci se placeného zaměstnání nebo zkrátit svou pracovní dobu.
Také zaměstnavatelé by měli být motivováni a podporováni k tomu, aby nad rámec vnitrostátních zákonných povinností zavedli pracovní flexibilitu a sociální podmínky ve prospěch pracovníků trvale pečujících o rodinné příslušníky.

Pandemie COVID-19 situaci pro řadu pečujících rodinných příslušníků pravděpodobně ještě zhoršila, o rozsahu tohoto problému však nejsou k dispozici dostatečně aktuální údaje, což ztěžuje jeho řešení. (ll)