EHSV info: Jaroslave Pietrasi, co si myslíte o současném energetickém trhu v EU a jaké jsou v tomto směru vyhlídky do budoucna?
Jaroslaw Pietras: Horní hranice ceny plynu, na které se dohodli ministři energetiky ze zemí EU, je výrazně vyšší než současná úroveň cen. Otevření trhů s energií v prvních dnech roku 2023 nebylo ani překvapivé, ani dramatické. Ceny plynu a ropy sice i nadále klesají, ale pomaleji. Současná úroveň cen je srovnatelná s úrovní, kterou jsme zaznamenali těsně před ruským útokem na Ukrajinu. Spotřeba plynu v EU klesla o více než 20 %, aniž by to však mělo nějaký zásadní dopad na výrobu nebo vytápění. Spotřebitelé ve všech členských státech se samozřejmě museli vypořádat s vysokými náklady na energii, netrpěli však mrazem. Do domácností i nadále proudily dodávky plynu. Na začátku tohoto nového roku jsou evropské zásobníky plynu naplněny z více než 80 %, což je ve srovnání s průměrnou úrovní během předchozích pěti zim velmi dobrý výsledek.
Evropské země přestaly odebírat plyn z Ruska a nyní jej získávají převážně z jiných zdrojů. Týká se to i zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož bylo v roce 2022 dovezeno o 58 % víc než v roce 2021. Podle listu Financial Times (ze 7. ledna 2023) „činil dovoz LNG do EU v loňském roce 137 miliard metrů krychlových zemního plynu, což odpovídá téměř 140 miliardám metrů krychlových plynu, který byl v roce 2021 do EU dopraven plynovody z Ruska“. To znamená, že EU výrazně snížila svou závislost na dodávkách energie z Ruska.
To vše jsou sice dobré zprávy, ale musíme být i nadále opatrní, neboť energetická krize ještě neskončila. Pokud by v Evropě vládlo nepříznivé počasí a lidé by museli kvůli nízkým teplotám více topit, pak bychom takový vývoj nezaznamenali. Navíc zatím nedošlo k obnovení některých energeticky náročných průmyslových procesů. Přísná opatření, která v zájmu boje proti pandemii COVID-19 zavedla Čína, omezila tamní růst spotřeby energie a poptávku po ní, což vedlo ke snížení poptávky po energii v celosvětovém měřítku. Tyto okolnosti nemůže Evropa ovlivnit a příště může být všechno jinak. Ohrožení trhů s energií tedy ještě není zažehnáno. A podle toho, jak se bude situace dále vyvíjet, nás stále mohou čekat těžké časy.
Ceny energie přitom nedosáhly ve všech členských státech stejně závratné úrovně. Jelikož je však vnitřní trh EU již poměrně značně propojený, projevily se cenové šoky u všech druhů energie a pocítili jsme je my všichni. Rusko ovlivňovalo ceny plynu v Evropě už před invazí. Tehdy však byly pokusy o snížení závislosti na ruských dodávkách ostře kritizovány. Po záměrném přerušení dodávek plynu z Ruska se však situace radikálně změnila. V polovině léta 2022 se cena plynu na spotovém trhu vyšplhala na více než 350 EUR za megawatthodinu. Takto vysoká cena se okamžitě promítla do nákladů na ostatní zdroje energie, zejména na elektřinu, což se dotklo milionů spotřebitelů.
Členské státy EU se v té době snažily ze všech sil, aby naplnily své zásobníky plynu na úroveň požadovanou EU. V té době byly ceny plynu až sedmkrát vyšší než před válkou. Takové náklady jsou z dlouhodobého hlediska neúnosné. Ministři energetiky zemí EU proto hledali způsoby, jak tento nekontrolovaný nárůst cen energie, který již přesáhl únosnou úroveň, omezit. Evropa a její členské státy se moudře rozhodly postupovat společně a přijaly řadu opatření, jež měla trhy s energií stabilizovat. Zvažovali při tom mimo jiné zastropování cen, sdružování nákupů, stanovení povinností v oblasti skladování, zavedení solidárních dodávek a řadu dalších návrhů.
Vzhledem k tomu, že vyhlídky na zbytek topné sezóny nevypadají až tak špatně, měla by EU již nyní začít přemýšlet o následující zimě a o tom, do jaké míry je schopna se do budoucna vyrovnat s případnými obtížemi. K dovozu plynu je zapotřebí fyzická infrastruktura, kterou nelze změnit ze dne na den. Evropa je propojena plynovody pouze s některými vývozci a změna zdrojů dodávek vyžaduje nové terminály. To nějaký čas potrvá, ale je nutné jednat rychle a využít při tom plovoucí terminály, jako je ten, jenž byl vybudován v německém přístavu Wilhelmshaven.
Celkově vzato je tedy dnes riziko akutní plynové krize výrazně nižší. Usilovně se hledají alternativní zdroje dodávek plynu, urychleně se instalují nové obnovitelné zdroje energie, intenzivně se pracuje na zvyšování účinnosti a dosažení úspor energie. To vše vede ke stabilnějším dodávkám energie, a tím i ke snížení ceny plynu. Je tak možné diverzifikovat zdroje energie a zabránit výpadkům způsobeným náhlým přerušením dodávek z jednoho zdroje.
I nadále však může na trzích s energií kdykoli dojít k velkým výkyvům v dodávkách. V takovém případě se může cena plynu výrazně zvýšit, neboť poptávka naráží na omezenou nabídku. Ministři energetiky proto postupovali správně, když projednali a dohodli zastropování cen plynu, i když na poměrně vysoké úrovni 180 EUR za megawatthodinu a na základě nejnestabilnějšího spotového trhu s plynem TTF. Toto zastropování je totiž něco jako bezpečnostní pojistka – ta sice v krajní situaci pomůže, ve skutečnosti je však lepší, když k tomu ani nedojde.