Klimatické cíle EU: pouze komplexní přístup zaručí proměnu výzev v příležitosti

EHSV znovu zdůrazňuje, že snížení emisí skleníkových plynů nejméně o 55 % do roku 2030 je správnou volbou. Ve svém stanovisku Zvýšení cílů Evropy v oblasti klimatu nicméně EHSV podtrhuje, že je pro urychlení tohoto procesu nezbytné zintenzivnit úsilí o dosažení střednědobých cílů. V opačném případě hrozí, že se cíle klimatické neutrality do roku 2050 nedosáhne.

Je pravda, že pandemie COVID-19 s sebou přinesla obrovské ekonomické problémy. Přesměrování investic do plánu na podporu oživení však současně umožnilo přijmout novou strategii: „Musíme kombinovat výdaje na oživení s ambiciózními opatřeními v oblasti klimatu,“ podtrhl spoluzpravodaj EHSV Jan Dirx.

„Toto stanovisko také zdůrazňuje, že je třeba posílit biohospodářství a nahradit fosilní paliva. Proto je nezbytně nutné přednostně se zaměřit na aktualizaci evropských právních předpisů týkajících se přechodu na obnovitelná paliva,“ uvedl zpravodaj EHSV Arnold Puech d'Alissac.

Více než kdy jindy má zásadní význam využít veškerých dostupných nástrojů ke zvýšení ambicí v oblasti klimatu: Zelené dohody, právního rámce pro klima, VFR, nástroje Evropské unie na podporu oživení, SZP, strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ a strategií v oblasti biologické rozmanitosti, obchodních politik a dohod atd. Všechny tyto nástroje by měly být vzájemně provázané uceleným způsobem, aby se zajistilo, že při transformaci nebude nikdo opomenut.

Občané jsou „klíčovými partnery v boji proti změně klimatu“ a jejich zapojení je nezbytnou podmínkou úspěchu politiky v oblasti klimatu v EU.

Právě proto EHSV opětovně navrhl, aby byla vytvořena platforma zainteresovaných stran evropského klimatického paktu založená na zásadách inkluzivnosti, transparentnosti a skutečné účasti a odpovědné úlohy subjektů působících v oblasti klimatu na všech úrovních. (mr)