Opatření k řešení prudkého nárůstu cen energie musí být zacílena na jednotlivé země a musí podpořit ekologickou transformaci

This page is also available in

V důsledku války na Ukrajině se do popředí opět dostalo téma zásobování energií. EHSV v tomto ohledu považuje za nezbytné, aby byla přijata koordinovaná opatření zaměřená na řešení současné krize v oblasti cen energií, která však nesmějí ohrozit úsilí vyvíjené v rámci politiky v oblasti klimatu. Kromě neprodlené krizové reakce, jejímž cílem je zabránit závažným sociálním důsledkům, musí Unie pozorně sledovat trh s energií a zvýšit investice do obnovitelných zdrojů energie.

Opatření proti rostoucím cenám energie musí být koordinována, přičemž každý členský stát musí mít dostatečný prostor k tomu, aby mohl reagovat způsobem, který nejlépe odpovídá jeho konkrétní situaci. Hlavní sdělení stanoviska přijatého na únorovém plenárním zasedání, které vypracovali Thomas Kattnig, Alena Mastantuono a Lutz Ribbe, je jasné: těm, na které růst cen dolehne nejvíce, je rozhodně třeba poskytnout přímou finanční podporu a mimoto je třeba jim pomoci se snižováním spotřeby. Zároveň musí mít možnost podílet se na výrobě a využívání energie z obnovitelných zdrojů – ať už samostatně, nebo v komunitě – a mít tak přístup k levnějším nízkouhlíkovým a bezemisním zdrojům energie.

EHSV podporuje přijetí mimořádných opatření, jejichž cílem je zabránit drastickým sociálním důsledkům, předložil však rovněž návrhy na řešení tohoto problému z dlouhodobého hlediska. Přímá finanční podpora a daňové nástroje jsou nejúčinnějšími opatřeními, která máme k dispozici a která můžeme co nejrychleji uplatnit s cílem pomoci zranitelným osobám. Musí jít ruku v ruce s konkrétními řešeními na vnitrostátní úrovni, jež budou reagovat na skutečné podmínky v daných zemích a budou zaměřena např. na to, aby se zabránilo přerušení dodávek energie v chladném období roku či aby byly vytvořeny dlouhodobé splátkové plány, a která budou využívat různé nástroje daňové politiky, prohlásil během diskuse Thomas Kattnig.

Příčiny prudkého nárůstu cen energií

Příčinou toho, že se od loňského podzimu ceny energií drží nezvykle vysoko, je celosvětový nárůst poptávky po plynu, jenž je dán souborem klíčových faktorů: vzestupným trendem hospodářského oživení, omezením dodávek do EU, nedostatečnými investicemi v důsledku politiky úsporných opatření, jež následovala po krizi finančních trhů a hospodářské krizi, a špatnými povětrnostními podmínkami, kvůli nimž se vyrobilo méně energie z obnovitelných zdrojů. V některých případech vedly spekulace, hon za ziskem a zejména úroveň dodávek k vyprázdnění zásobníků zemního plynu. Zásoby plynu v Evropě – částečně vlastněné subjekty, jako je Gazprom – klesly na historicky nejnižší úroveň.

Současná krize v oblasti cen energie postihuje občany a podniky v Evropě tak zásadně proto, že EU je vysoce závislá na dovozu fosilních paliv. To ohrožuje bezpečnost dodávek energie v Evropě, na což EHSV ostatně opakovaně upozorňoval: Rusko tuto závislost využívá pro geopolitické účely, což pak v důsledku tvrdě pociťují evropské podniky a evropští spotřebitelé.

Prudký nárůst cen, kterého jsme dnes svědky, je ve skutečnosti důsledkem snížení zásob plynu a podcenění toho, že jsme v enormní míře odkázáni na dovoz energie z Ruska, jemuž tato závislost slouží jako zbraň proti EU.

Energetická nezávislost coby klíč k zachování stability a bezpečnosti dodávek

Je třeba co nejrychleji snížit závislost EU na dovozu, což se ještě více ukázalo v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. V reakci na tuto situaci zveřejnila Evropská komise dne 8. března 2022 sdělení o společné evropské akci pro cenově dostupnější, bezpečnější a udržitelnější energii, v němž představila plán, jak mnohem dříve než v roce 2030 dosáhnout nezávislosti EU na ruských fosilních palivech, počínaje zemním plynem.

Rok 2030 je časovým horizontem pro splnění cílů v oblasti klimatu, k nimž se EU zavázala v rámci transformace energetiky, přičemž konečným cílem je dosáhnout do roku 2050 klimaticky neutrální ekonomiky. To bude vyžadovat obrovské investice, ale také odpovídající změny v rámci celého energetického ekosystému.

Evropská energetická politika zároveň výrazně zaostává za svými vlastními ambicemi – ačkoliv Komise označila energetickou nezávislost za jeden ze strategických cílů energetické unie (společně se zaměřením energetického systému na spotřebitele), členské státy v tomto smyslu zatím nepokročily.

Efektivnější trh s energií

Dalším aspektem je trh s energií – zdá se, že stávající uspořádání trhu s energií má nedostatky, pokud jde o možnost reakce na kolísání cen a poskytování výhod malým výrobcům energie z obnovitelných zdrojů a všem spotřebitelům. Výbor důrazně podporuje provádění tržních hodnocení, která zkoumají chování subjektů na trhu s energií, s ohledem na společné hodnoty EU týkající se služeb obecného hospodářského zájmu, jak jsou definovány v článku 14 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), a žádá proto Komisi, aby předložila návrh, který zajistí účinnou reakci na tyto problémy a bude v souladu s ekologickou transformací.

Je nutné dokončit vnitřní trh s energií, pokud jde o aspekty tržního prostředí, institucí, regulačních pravidel a propojení mezi členskými státy. Musíme rovněž poskytnout více prostoru lidem, aby se mohli podílet na udržitelné transformaci, a motivovat je k výrobě energie, kterou potřebují, dodala Alena Mastantuono.

Vnitrostátní regulační orgány navíc musí hrát aktivní roli v řešení nejrůznějších obav spotřebitelů – v tomto obtížném období vysokých cen by je například měly proaktivně informovat o jejich právech. Měla by být přijata nová, přesnější a přísnější regulační pravidla pro dodavatele energií, kteří nabízejí komodity konečným spotřebitelům. Dodavatelé by měli být schopni vydržet kolísání cen na trhu a nevypovídat okamžitě smlouvy se spotřebiteli. Stejně tak musí být dodavatelé energií vedeni k tomu, aby při stanovování tarifů zajistili, že spotřebitelé budou mít i nadále k dispozici stabilní tarify, tak aby si je mohli zvolit namísto tzv. proměnlivých tarifů, které odrážejí vývoj na burzách.

Navýšení objemu investic do obnovitelných zdrojů energie

Závěrem lze říci, že mobilizace investic do obnovitelných zdrojů je nejlepším způsobem, jak nahradit znečišťující fosilní paliva a zmírnit naši závislost. Stále však budou zapotřebí stabilní přechodné zdroje energie, aby bylo možné čelit rostoucí poptávce po elektrifikaci, která je obecně považována za hybnou sílu plnění evropských cílů v oblasti dekarbonizace.

Je proto zásadně důležité zvýšit investice do udržitelných bezemisních a nízkouhlíkových zdrojů energie a maximalizovat úsilí o zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů, což by mohlo stlačit ceny a což s určitostí posílí energetickou soběstačnost EU (jež by se tak stala méně závislou na režimech, s nimiž nemá přátelské vztahy).

Konkrétněji je nutné vylepšit přenosovou soustavu rozšířením propojovacích vedení a prostřednictvím lépe rozvinuté skladovací infrastruktury. Potřebujeme pobídky, jež by motivovaly domácnosti a podniky, aby si pořizovaly energeticky úsporné výrobky a technologie a energii samy vyráběly. Přímá pomoc osobám v nouzi by měla být cílená, nikoliv plošná. Musí zohledňovat sociální hledisko a nesmí bránit uskutečňování ekologické transformace, uvedl závěrem Lutz Ribbe.

See also