EHSV ve svém stanovisku z vlastní iniciativy navrhuje vytvořit fond pro přizpůsobování se změně klimatu, který by v případě vypuknutí nové klimatické či energetické krize umožnil rychle reagovat. Tento fond by doplnil stávající politiky EU a zajistil, že budou dostupné finanční prostředky účinněji využívány.

Vezmeme-li si kupříkladu Fond solidarity EU, z nějž je členským státům od roku 2002 poskytována rozsáhlá podpora, ten se svým ročním rozpočtem ve výši 500 milionů EUR nedokáže pokrýt náklady na škody způsobené v roce 2021 přírodními katastrofami. Jen v západní Evropě se výše škod, jež napáchaly povodně, odhaduje na 38 miliard EUR.

Zpravodaj Ioannis Vardakastanis v této souvislosti uvedl: „Fond pro přizpůsobování se změně klimatu by měl podle nás představovat účinný mechanismus financování, který by umožnil využít dostupné finanční prostředky EU a rychle reagovat na mimořádné události a pomoci obnovit postižená území. Jedná se o velmi ambiciózní způsob, jak obnovit a ochránit oblasti, jež pociťují následky akutních krizí v oblasti klimatu, energetiky nebo životního prostředí.“

Navíc jsme v době, kdy se sestavoval rozpočet víceletého finančního rámce EU na období 2021–2027 a plán na podporu oživení Next Generation EU, ještě nemuseli řešit energetickou krizi, s níž se potýkáme v současné době. Fond pro přizpůsobování se změně klimatu by umožnil řešit naléhavou potřebu investic do alternativních zdrojů energie účinněji než stávající mechanismy. A to je dnes, kdy řada lidí není schopna platit účty za plyn a elektřinu, obzvláště důležité.

„Na řešení mimořádných událostí a katastrof, k nimž dochází v důsledku změny klimatu a energetické krize, nejsme dostatečně připraveni, a to ani z hlediska objemu finančních prostředků, ani z hlediska pružnosti reakce,“ prohlásila Judith Vorbach, spoluzpravodajka stanoviska. „Zřízení Fondu pro přizpůsobování se změně klimatu by nám poskytlo důležitý nástroj, s jehož pomocí bychom tuto situaci mohli napravit.“ (tk)