EHSV zveřejnil brožuru, jež přibližuje některé z projektů, které se ucházely o jeho Cenu pro občanskou společnost na téma duševního zdraví. Jeho záměrem bylo ukázat, co všechno občanská společnost dělá ve snaze zastavit neslyšně se šířící epidemii psychických problémů v EU. Brožura je k dispozici na tomto odkazu.

EHSV zveřejnil brožuru, jež přibližuje některé z projektů, které se ucházely o jeho Cenu pro občanskou společnost na téma duševního zdraví. Jeho záměrem bylo ukázat, co všechno občanská společnost dělá ve snaze zastavit neslyšně se šířící epidemii psychických problémů v EU. Brožura je k dispozici na tomto odkazu.

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) uspořádal ve dnech 4. až 7. března úplně první Týden občanské společnosti, na němž se sešlo přes 800 zástupců organizací občanské společnosti a mládežnických organizací, aby se společně zamysleli nad blížícími se volbami a budoucností EU. EHSV má nyní v úmyslu zahrnout výsledné poznatky v červenci do svého usnesení, v němž chce příští představitele Evropského parlamentu a Komise upozornit na to, co od nich občanská společnost očekává.

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) uspořádal ve dnech 4. až 7. března úplně první Týden občanské společnosti, na němž se sešlo přes 800 zástupců organizací občanské společnosti a mládežnických organizací, aby se společně zamysleli nad blížícími se volbami a budoucností EU. EHSV má nyní v úmyslu zahrnout výsledné poznatky v červenci do svého usnesení, v němž chce příští představitele Evropského parlamentu a Komise upozornit na to, co od nich občanská společnost očekává.

Na programu Týdne občanské společnosti bylo pět významných iniciativ – Dny občanské společnostiDen evropské občanské iniciativy, akce Vaše Evropa, váš názor (YEYS), slavnostní udělení Ceny pro občanskou společnost a seminář pro novináře. Cílem při tom bylo:

  • umožnit občanům, aby se angažovali v záležitostech EU a uplatnili svá demokratická práva,
  • identifikovat faktory ohrožující demokratické hodnoty, jako je například šíření dezinformací a nezájem voličů, a navrhnout v tomto ohledu potřebné kroky,
  • formulovat doporučení občanské společnosti, jež budou moci být využita v budoucích plánech EU.

Následně byl vypracován první krátký přehled toho, co by chtěly organizace občanské společnosti novým vedoucím představitelům EU sdělit. Hlavním tématem je odpovědná správa věcí veřejných, inkluzivnost politik a udržitelná budoucnost pro všechny Evropany.

Boj proti dezinformacím

Zástupci mládeže a novináři jsou v souvislosti s nadcházejícími volbami do Evropského parlamentu znepokojeni tím, jak prudce se rozmáhají dezinformace a polarizuje se diskuse na internetu, a vyzvali proto k přijetí účinného právního rámce. Občanská společnost má za to, že se vlády, školy a technologické firmy musí společně snažit rozvíjet digitální gramotnost, a vytvořit tak inkluzivní a znalostmi podložené on-line prostředí.

Hospodářství, které bude mít přínos pro lidi i pro naši planetu

Občanská společnost upozornila, že je nutné přestat usilovat v první řadě o růst a namísto toho zaujmout komplexní přístup, v němž bude kladen důraz na kvalitní život, prosperitu a respektování limitů našeho životního prostředí. Mládežnické organizace v tomto ohledu navrhly, aby byla přijata směrnice o udržitelnosti podniků a aby byly zavedeny zvláštní daně vztahující se na neekologické výrobky.

Účastníci rovněž zdůraznili, že EU hraje důležitou roli v rámci digitální transformace a že zcela zásadní význam má etické řízení využívání umělé inteligence a vzdělávání občanů v této oblasti. Díky těmto opatřením bude možné docílit odpovědného hospodářského růstu a občané budou schopni držet krok s novým vývojem ve světě technologií.

Posílení postavení mladých lidí

Občanská společnost zdůraznila, že je naprosto nezbytné posílit postavení mladých lidí, aby mohli spoluutvářet budoucnost Evropy. Doporučila, aby se u všech politik EU začal ověřovat jejich dopad na mladé lidi. Mládežnické organizace pak navrhly, aby byl ve volbách do Evropského parlamentu uplatněn systém kvót pro mladé kandidáty, neboť by se tím posílilo zastoupení mladých lidí v tomto orgánu.

Upevnění demokracie

Účastníci uvedli, že naše demokracie musí být odolnější a inkluzivnější. Zdůraznili rovněž, že je nutné vést na všech úrovních správy strukturovaný občanský dialog, který by spolu s budováním kapacit umožnil posílit občanskou společnost v kandidátských zemích EU a vytvořit v Evropě bezpečné a příznivé prostředí, v němž se bude moci občanská společnost náležitě rozvíjet.

Od návrhů k praxi

Během Týdne občanské společnosti byly jasně pojmenovány pozitivní stránky evropské občanské iniciativy, ale i související problémy. Účastníci sice uznali, že se podařilo dosáhnout jistých úspěchů, vyjádřili však zklamání nad nedostatečnou mírou reakce ze strany orgánů EU. Vyzvali k tomu, aby byly v návaznosti na tyto iniciativy podnikány konkrétní kroky a podporovalo se silné partnerství a zapojení občanů prostřednictvím sdílení osvědčených postupů.

Další postup

EHSV má v úmyslu zahrnout tato doporučení do svého usnesení, v němž chce budoucí představitele Evropského parlamentu a Komise upozornit na to, co od nich občanská společnost očekává. (gb)

 

  • Týden občanské společnosti – evropská občanská společnost definuje plán pro příští vedoucí představitele EU
  • Cenu EHSV pro občanskou společnost na téma duševního zdraví si odnesla irská nadace Third Age
  • Christian Moos: Balíček opatření na obranu demokracie – Komise by směrnici měla stáhnout
  • Bruno Kaufmann: Proč je evropská občanská iniciativa mnohem důležitější, než si možná myslíme
  • Týden občanské společnosti – evropská občanská společnost definuje plán pro příští vedoucí představitele EU
  • Cenu EHSV pro občanskou společnost na téma duševního zdraví si odnesla irská nadace Third Age
  • Christian Moos: Balíček opatření na obranu demokracie – Komise by směrnici měla stáhnout
  • Bruno Kaufmann: Proč je evropská občanská iniciativa mnohem důležitější, než si možná myslíme

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) na svém únorovém plenárním zasedání jednoznačně podpořil zlepšování podnikatelského prostředí pro evropské malé a střední podniky: právní předpisy EU musí „myslet v prvé řadě na malé a střední podniky“ a zajistit omezení zbytečné byrokracie.

V naší nové rubrice Já k volbám půjdu. A co vy?, kterou budeme do EHSV info zařazovat až do června 2024, se spolu s našimi hosty zamýšlíme nad tím, jak a proč je třeba se zúčastnit voleb do Evropského parlamentu. Tentokrát nám na tuto otázku odpověděla devatenáctiletá řecká studentka Konstantina Manoli, která se zúčastnila letošního ročníku akce „Vaše Evropa, váš názor“.

V naší nové rubrice Já k volbám půjdu. A co vy?, kterou budeme do EHSV info zařazovat až do června 2024, se spolu s našimi hosty zamýšlíme nad tím, jak a proč je třeba se zúčastnit voleb do Evropského parlamentu. Tentokrát nám na tuto otázku odpověděla devatenáctiletá řecká studentka Konstantina Manoli, která se zúčastnila letošního ročníku akce „Vaše Evropa, váš názor“. 

Na této stěžejní akci EHSV pro mládež, která se poprvé konala v rámci Týdne občanské společnosti, se sešlo více než 100 mladých lidí z celé EU, z kandidátských zemí a ze Spojeného království, aby vedli vášnivé diskuse o demokracii a budoucnosti Evropy.

Konstantina Manoli studuje cizí jazyky, překladatelství a tlumočnictví na Jónské univerzitě v Řecku. Je nadšenou lingvistkou, zapálenou pro politické diskuse a globální záležitosti.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

V tomto čísle bych Vás rád upozornil na stěžejní akci EHSV nazvanou Týden občanské společnosti, kterou Výbor pořádá začátkem března.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

V tomto čísle bych Vás rád upozornil na stěžejní akci EHSV nazvanou Týden občanské společnosti, kterou Výbor pořádá začátkem března.

Do voleb do Evropského parlamentu zbývá necelých 100 dní. Týden občanské společnosti byl tedy pro EHSV jedinečnou příležitostí, jak zajistit, aby se lidé ze všech skupin společnosti setkali a diskutovali o tom, co je pro ně důležité a jakou chtějí pro Evropu budoucnost. Více než 800 zástupců organizací občanské společnosti a mládežnických skupin hledalo během tohoto týdne nové nápady, jak zformulovat své hlavní názory a očekávání adresované budoucím lídrům EU. Poselství, které se snažím předat dál, je jasné. Lidé chtějí více demokracie a větší účast mladých lidí, méně falešných zpráv a přejí si hospodářství, které bude pracovat pro všechny. Evropa si nemůže dovolit ignorovat hlas občanské společnosti, která je skutečným strážcem naší demokracie.

Poznatky získané během Týdne občanské společnosti budou podkladem pro usnesení, které bude EHSV věnovat volbám do Evropského parlamentu. První postřehy z Týdne občanské společnosti naleznete na internetových stránkách EHSV.

Součástí našich příprav na volby je i prohloubení vztahů s Evropským parlamentem. Dne 27. února jsme s předsedkyní Evropského parlamentu Robertou Metsola podepsali memorandum o porozumění, jehož účelem je právě prohloubení vzájemné spolupráce našich dvou institucí na propagaci voleb do Evropského parlamentu, zvýšení volební účasti – zejména u nevoličů a prvovoličů – a boji proti manipulaci s informacemi. EHSV plně zmobilizuje svou rozsáhlou síť, která pokrývá celou EU a zastupuje zaměstnavatele, zaměstnance a organizace občanské společnosti, aby mohli ve všech ohledech plnit své úkoly. Podpisem dohody mezi EHSV a Parlamentem jsme se směle pustili do práce, v níž nepolevíme až do voleb do Evropského parlamentu v roce 2024.

Celý tým EHSV se angažuje v posilování organizací občanské společnosti nejen v Evropské unii, ale i v zahraničí. V únoru jsme oficiálně zahájili naši iniciativu zaměřenou na členy z kandidátských zemí. Je to zlomový bod celé existence EHSV. Myšlenku zapojit do práce EHSV také zástupce kandidátských zemí vřele uvítali místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, předseda vlády Černé Hory Milojko Spajić a předseda vlády Albánie Edi Rama, kteří se zúčastnili slavnostního zahájení. Celkem bylo vybráno 131 členů z kandidátských zemí. Ti vytvoří skupinu odborníků z řad občanské společnosti, která se bude v nadcházejících měsících účastnit práce Výboru. Naším společným cílem je postupné sbližování všech kandidátských zemí s EU a jejich postupná integrace s EU během pokračujících jednání.

Pro dobře fungující demokracii je nezbytná dynamická občanská společnost a silný sociální dialog. Přijetí členů z kandidátských zemí je pro demokracii v Evropě pozitivním a logickým krokem.

Oliver Röpke

předseda EHSV

Dnešní Otázku pro... jsme položili členovi EHSV Florianu Marinovi, který je zpravodajem stanoviska Lesy EU – nový unijní rámec pro monitorování lesů a strategické plány. Ptáme se, jaké požadavky má EHSV na tento rámec vzhledem k tomu, jak důležité jsou lesy pro plnění cílů EU v oblasti klimatu a udržitelnosti.

Dnešní Otázku pro... jsme položili členovi EHSV Florianu Marinovi, který je zpravodajem stanoviska Lesy EU – nový unijní rámec pro monitorování lesů a strategické plány. Ptáme se, jaké požadavky má EHSV na tento rámec vzhledem k tomu, jak důležité jsou lesy pro plnění cílů EU v oblasti klimatu a udržitelnosti.

Naším hostujícím autorem článku je člen EHSV a zpravodaj stanoviska Balíček opatření na obranu demokracie Christian Moos. Když Komise v prosinci minulého roku konečně zveřejnila návrh týkající se tohoto balíčku, vyvolalo to značný rozruch. Christian Moos nám vyjmenoval důvody, proč EHSV její návrh nepodporuje.

Naším hostujícím autorem článku je člen EHSV a zpravodaj stanoviska Balíček opatření na obranu demokracie Christian Moos. Když Komise v prosinci minulého roku konečně zveřejnila návrh týkající se tohoto balíčku, vyvolalo to značný rozruch. Christian Moos nám vyjmenoval důvody, proč EHSV její návrh nepodporuje.

Konstantina Manoli

Nelze popřít, že výkon volebního práva je silným nástrojem k vyjádření názoru a ovlivnění politiky. Ve volbách si ostatně všichni vybíráme toho, kdo nám osobně připadá nejvhodnější, aby nás zastupoval, stejně jako naše přesvědčení a náš systém hodnot. Většinou však bohužel většina lidí spíše sílu volebního práva přehlíží, a pro nás mladé to platí o to více.

Konstantina Manoli

Nelze popřít, že výkon volebního práva je silným nástrojem k vyjádření názoru a ovlivnění politiky. Ve volbách si ostatně všichni vybíráme toho, kdo nám osobně připadá nejvhodnější, aby nás zastupoval, stejně jako naše přesvědčení a náš systém hodnot. Většinou však bohužel většina lidí spíše sílu volebního práva přehlíží, a pro nás mladé to platí o to více.

Vášnivě hlásáme chuť měnit svět, tvořit lepší budoucnost pro všechny a pro příští generace, a pak nás kdesi v půli cesty přepadne pocit, že naše názory, hodnoty ani ideály už nikoho nezajímají nebo je nemáme jak prosadit, a necháme toho.

Jako mladá žena z Řecka vím přesně, jaké to je. Dobře znám, jak frustrující je marné volání, pošlapávání našich práv a pocit bezmoci, když už nevidíte, co víc udělat. Někdy při sebevětší snaze nejdou věci tak, jak jsme chtěli. Právě v takových chvílích, pod tíhou marného snažení, často zapomínáme na jeden základní fakt – náš volební hlas je naše síla! Jak jednou prohlásil Barack Obama, není hlasu, na němž by nezáleželo.

Bohužel se obávám, že nejde jen o moji zkušenost, ani o něco ryze řeckého nebo spojeného s mladými lidmi či ženami. Pravda je taková, že popsané pocity mají mnozí bez ohledu na věk, etnickou příslušnost, pohlaví, náboženské vyznání nebo osobní situaci.

Hlasování ve volbách je náš kolektivní projev vůle, jakou si přejeme budoucnost. Chceme-li vepsat naše sny a hodnoty do rozhodování o naší společnosti, musíme vzít věci do vlastních rukou. Musíme jednat, prostě proto, že náš hlas je klíčem k bráně budoucnosti, kde bude slyšet hlas aktivní mládeže.

Vzpomeňme též slova Johna Lewise: „Když ne my, tak kdo? Když ne teď, tak kdy?“

Florian Marin

Evropský hospodářský a sociální výbor navrhuje, aby nový rámec EU pro monitorování lesů byl udržitelný, nákladově efektivní a provozně proveditelný. Měl by být rovněž včasný, bezpečný a zabezpečený, dynamický, inkluzivní a participativní, aby umožnil úzkou spolupráci mezi vědeckými pracovníky a odborníky z praxe a zároveň lepší plánování a tvorbu politik založenou na faktech.

Florian Marin

Evropský hospodářský a sociální výbor navrhuje, aby nový rámec EU pro monitorování lesů byl udržitelný, nákladově efektivní a provozně proveditelný. Měl by být rovněž včasný, bezpečný a zabezpečený, dynamický, inkluzivní a participativní, aby umožnil úzkou spolupráci mezi vědeckými pracovníky a odborníky z praxe a zároveň lepší plánování a tvorbu politik založenou na faktech.

Je zcela zásadní zajistit doplňkovost a zabránit duplicitě údajů, které již jsou pokryty platnými předpisy o klimatu, ovzduší, biologické rozmanitosti nebo v rámci společné zemědělské politiky.

Co se týče změny klimatu, potřebujeme dlouhodobá data spolu s údaji o rozvoji venkova, oběhovém hospodářství a vědě. Důležitá je interoperabilita a stejná úroveň podrobnosti, technologií a frekvence, zejména při sběru doplňkových údajů ve všech členských státech EU. Musí se věnovat neustálá pozornost snižování administrativní zátěže a vyvarování se nadměrné byrokracie, jako je vícenásobné shromažďování údajů a podávání zpráv. Měla by být přikládána stejná důležitost ekonomickým, sociálním i a environmentálním údajům o lesích.

Nemenší pozornost zasluhuje respektování práv soukromého vlastnictví a vlastnictví údajů, a to zejména s ohledem na zásadu subsidiarity. Infrastruktura pro data o lesích by vždy měla sledovat veřejný zájem jako hlavní princip.

Každý členský stát EU, který má lesy, by měl mít dlouhodobý lesní plán, který doplní další strategie v oblasti lesnictví a zpracování dřeva tak, aby byl zajištěn plný soulad s cíli udržitelného rozvoje. Vzhledem k mnohostranné hodnotě lesů by do lesních plánů měly být zapracovány též aspekty sociální a hospodářské, stejně jako zásada partnerství, a do přípravy a provádění dlouhodobých lesních plánů by měla být zapojena též občanská společnost.

Měla by být posílena úloha Stálého lesnického výboru a jeho členy by měly být též subjekty z řad občanské společnosti.