V uplynulém roce se konkurenceschopnost stala jednou z hlavních priorit evropských politik a není pochyb o tom, že má zásadní význam pro budoucnost EU.
V uplynulém roce se konkurenceschopnost stala jednou z hlavních priorit evropských politik a není pochyb o tom, že má zásadní význam pro budoucnost EU.
Na konkurenceschopnost se zaměřila i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen ve svém výročním projevu o stavu Unie, který loni v září pronesla v Evropském parlamentu a v němž se zavázala udělat vše pro to, aby si Evropa udržela svou konkurenční výhodu.
Pro evropské podniky je obtížné sehnat kvalifikované pracovníky, klíčová odvětví jsou v Evropě regulována přísněji než v konkurenčních zemích (zejména v USA a v Číně), méně se investuje do výzkumu a vývoje a stávající fyzická a digitální infrastruktura neumožňuje náležitý rozvoj obchodu a hospodářský růst. Tyto problémy jsou všeobecně známé a byly popsány v řadě studií.
Ursula von der Leyen se mimoto rozhodla pověřit bývalého prezidenta Evropské centrální banky Maria Draghiho, aby vypracoval konkrétní návrhy ohledně zvýšení konkurenceschopnosti EU. To bude jistě přínosné. Nebude však stačit mít k dispozici odpovídající návrhy – musí rovněž existovat politická vůle a schopnost tyto návrhy realizovat.
EU má v úmyslu posílit svou odolnost a vliv ve světě, ztrácí však konkurenceschopnost, kterou k uskutečnění tohoto cíle potřebuje. Její podíl na světovém hospodářství se má dle předpovědí do roku 2050 soustavně snižovat a ze zhruba 15 % klesnout na pouhých 9 %.
Je tedy naprosto nezbytné posílit produktivitu a konkurenceschopnost EU. EU proto musí přijmout agendu pro konkurenceschopnost, která bude v souladu se zásadami jednotného trhu a sociálně tržního hospodářství, bude orientovaná na budoucnost a bude jasně definována a koordinována. Tato agenda musí podpořit prosperitu podniků a pracovníků a umožnit jim, aby byli ve společném zájmu schopni snáze inovovat, investovat a obchodovat, obstát v konkurenci na světovém trhu a zároveň napomáhat přechodu ke klimatické neutralitě. Má to zásadní význam nejen z hlediska budoucí prosperity, inovací, investic, obchodu a růstu, ale také pro vytváření kvalitních pracovních míst a zvyšování životní úrovně.
Evropské podniky tudíž mají v souvislosti s touto novou dynamikou jasná očekávání a požadují, aby byla konkurenceschopnost přeřazena na patřičné místo v širším ekonomickém a sociálním dlouhodobém rámci.
EHSV se již nějakou dobu snaží určit faktory a aktéry, kteří ovlivňují dlouhodobou konkurenceschopnost a produktivitu a jež je nutno zohlednit v rámci integrované vize. Prozkoumal při tom ekosystémy konkurenceschopnosti, aby Komisi pomohl identifikovat ukazatele, které by měla posílit či doplnit.
Je mimořádně důležité zaujmout při posuzování problematických aspektů a jejich řešení přístup uzpůsobený jednotlivým zemím, čemuž Komise ve svých dvou sděleních týkajících se dlouhodobé konkurenceschopnosti nevěnovala dostatečnou pozornost.
Komise určila devět rozměrů konkurenceschopnosti a v souvislosti s nimi definovala sedmnáct výkonnostních faktorů, které budou každoročně hodnoceny. Bude však rovněž nutné zajistit, aby se jimi členské státy plně řídily a aby je k tomu Komise mohla prostřednictvím vhodných nástrojů přimět. A právě to EHSV požaduje.
Mezi nejdůležitější ukazatele patří tyto:
přístup k finančním prostředkům za přiměřených nákladů, aniž by to zatížilo budoucí generace;
je nutné investovat do veřejných služeb a kritické infrastruktury a lépe tyto investice měřit. V tomto ohledu navrhujeme šest hodnotících kritérií;
je naprosto nezbytné posílit spolupráci v oblasti výzkumu a vývoje, a to v rámci veřejného i soukromého sektoru a na regionální i globální úrovni;
co se týče datových sítí a energetiky, je hlavním mottem bezpečnost, cena a klimatická neutralita;
pokud jde o oběhové hospodářství, není již nutné prokazovat úlohu EU, musíme však dbát na vyváženou soutěž mezi jednotlivými subjekty;
EU má velmi pokrokový legislativní rámec v oblasti digitalizace, například co se týče konektivity, umělé inteligence a dat. V tomto ohledu musíme splnit náročný úkol, tj. sladit lidské aspekty s možnostmi, které přinášejí digitální technologie;
vzdělávání a odborná příprava musí umět reagovat na demografické a sociologické výzvy;
z hlediska strategické autonomie a obchodu je třeba konstatovat, že naší slabinou je naše závislost. Podniky se musí reorganizovat a EU musí vytvořit rámec, který jim k tomu napomůže.
V souvislosti s jednotným trhem pak EHSV zdůrazňuje, že se členské státy musí řídit pravidly acquis communautaire a zásadami Smluv. Odstranění překážek a skutečná kontrola. Vlády členských států EU musí mít politickou vůli realizovat to, co vyjednají v Bruselu, a Komise musí být schopna pracovat napříč svými útvary, a nikoli separovaně, neboť to má za následek neucelený postup. Toto je třeba zajistit.
Musíme na to neustále upozorňovat.
V této souvislosti je třeba se spolehnout na Brusel, pokud jde o výsledky testů konkurenceschopnosti, a na vnitrostátní úrovni využívat regionální průmyslové klastry. Nástroje totiž existují, jen je musíme využívat.
Zlepšení referenčních hodnot a požadavků na podávání zpráv v oblasti finančních služeb a investiční podpory
Tentokrát jsme si do naší rubriky „Otázka pro…“ pozvali členku EHSV a zpravodajku stanoviska s názvem „Dlouhodobá konkurenceschopnost EU: výhled po roce 2030“ Emilie Prouzet, abychom se jí zeptali, jakým způsobem by bylo možné tuto dlouhodobou konkurenceschopnost EU zabezpečit. Stanovisko by mělo být přijato na březnovém plenárním zasedání.
Tentokrát jsme si do naší rubriky „Otázka pro…“ pozvali členku EHSV a zpravodajku stanoviska s názvem „Dlouhodobá konkurenceschopnost EU: výhled po roce 2030“ Emilie Prouzet, abychom se jí zeptali, jakým způsobem by bylo možné tuto dlouhodobou konkurenceschopnost EU zabezpečit. Stanovisko by mělo být přijato na březnovém plenárním zasedání.
Vytvořením evropského jednotného trhu vznikl prostor, v němž mohou podniky díky harmonizaci a vzájemnému uznávání norem prodávat své výrobky více než 450 milionům lidí. Realizují na něm 61 % svých obchodních transakcí v rámci EU, a vnitřní trh tak má zcela zásadní význam pro hospodářskou prosperitu Evropy, což přináší prospěch evropským občanům, spotřebitelům, pracovníkům i podnikům. Podle odhadů Evropské komise se tento trh 25 % podílí na hrubém domácím produktu EU.
Vytvořením evropského jednotného trhu vznikl prostor, v němž mohou podniky díky harmonizaci a vzájemnému uznávání norem prodávat své výrobky více než 450 milionům lidí. Realizují na něm 61 % svých obchodních transakcí v rámci EU, a vnitřní trh tak má zcela zásadní význam pro hospodářskou prosperitu Evropy, což přináší prospěch evropským občanům, spotřebitelům, pracovníkům i podnikům. Podle odhadů Evropské komise se tento trh 25 % podílí na hrubém domácím produktu EU.
S ohledem na nejnovější vývoj v oblastech, jako je například digitální transformace a přechod na udržitelnější hospodářství s nižšími emisemi uhlíku, a také na měnící se potřeby spotřebitelů, zaměstnanců a podniků a nové geopolitické podmínky je však třeba provést na tomto trhu opět určité úpravy.
Má-li jednotný trh i nadále úspěšně fungovat, bude nutné vylepšit řadu aspektů, mj. co se týče evropské energetické a průmyslové politiky, energetické unie, bankovní unie, příznivějšího rámce pro velké i malé podniky, rozsáhlejší podpory evropského projektu ze strany veřejnosti, účinnějšího poskytování veřejných služeb a lepší infrastruktury v oblasti informačních technologií, energetiky a dopravy.
V první polovině roku 2024 by měly být zveřejněny dvě stěžejní zprávy, jejichž vypracováním byli pověřeni bývalí italští premiéři Enrico Letta (zpráva o budoucnosti jednotného trhu) a Mario Draghi (zpráva o budoucnosti evropské konkurenceschopnosti). Skupina Zaměstnavatelé v EHSV se proto rozhodla shrnout své hlavní návrhy ohledně úspěšné budoucnosti vnitřního trhu EU ve stručném dokumentu s názvem „Jednotný evropský trh nové generace“.
Z páté zprávy o udržitelném rozvoji v Evropě vyplývá, že při současném tempu EU do roku 2030 pravděpodobně nesplní třetinu cílů udržitelného rozvoje. Ve zprávě, na jejíž přípravě se podílela občanská společnost, se poukazuje na to, že v řadě evropských zemí dochází v oblasti environmentálních a sociálních cílů ke stagnaci a zhoršování, jež se v důsledku krizí po roce 2020 ještě prohloubily. Cíle udržitelného rozvoje se týkají oblastí, jako je snižování chudoby, vymýcení hladu, zdraví, vzdělávání, rovnost žen a mužů, opatření v oblasti klimatu a pitná voda.
Z páté zprávy o udržitelném rozvoji v Evropě vyplývá, že při současném tempu EU do roku 2030 pravděpodobně nesplní třetinu cílů udržitelného rozvoje. Ve zprávě, na jejíž přípravě se podílela občanská společnost, se poukazuje na to, že v řadě evropských zemí dochází v oblasti environmentálních a sociálních cílů ke stagnaci a zhoršování, jež se v důsledku krizí po roce 2020 ještě prohloubily. Cíle udržitelného rozvoje se týkají oblastí, jako je snižování chudoby, vymýcení hladu, zdraví, vzdělávání, rovnost žen a mužů, opatření v oblasti klimatu a pitná voda.
K řešení tohoto problému bylo navrženo deset důrazných politických opatření, která mají zabránit nezvratným změnám v životním prostředí a ve společnosti. Na akci, kterou spolupořádaly sekce Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV) Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí (NAT) a Síť řešení pro udržitelný rozvoj OSN (SDSN), bylo poukázáno na to, že se jedná o velmi naléhavý krok. Zpráva má sloužit EU jako vodítko, jež jí má umožnit posílit její vedoucí roli v oblasti cílů udržitelného rozvoje před volbami do Evropského parlamentu v červnu 2024 a před summitem o budoucnosti, který na září 2024 svolal generální tajemník OSN.
Řečníci na této akci zdůraznili, že je nutné do roku 2030 přijmout okamžité opatření, aby se zabránilo nezvratným změnám. Camilla Brückner z Rozvojového programu OSN, Zakia Khattabi, belgická federální ministryně pro otázky klimatu, a Petra Petan z Evropské komise zdůraznily, že je důležité i nadále prosazovat Agendu 2030 a Pařížskou dohodu o změně klimatu.
Tuto zprávu a všech deset prioritních opatření zaměřených na politické strany, příští Evropský parlament, příští Evropskou komisi, Evropskou radu a členské státy prezentoval místopředseda SDSN při OSN Guillaume Lafortune. EHSV a SDSN společně podepsaly výzvu k přijetí opatření, v níž apelují evropské vedoucí představitele, aby společně usilovali o ekologickou, sociální a mezinárodní evropskou dohodu pro budoucnost. Předseda sekce NAT v EHSV Peter Schmidt zdůraznil, že pro pokrok v rámci Agendy 2030 bude mít zásadní význam příštích šest let, a zároveň vyzdvihl snahu EHSV o to, aby se instituce a orgány EU více zasazovaly o cíle udržitelného rozvoje a smysluplné zapojení občanské společnosti. Tato výzva k přijetí opatření má za účel přimět evropské vedoucí představitele k uzavření komplexní evropské dohody, která bude v souladu s ekologickými a sociálními cíli, jež EHSV prosazuje. (ks)
Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) utváří vizi společné zemědělské politiky (SZP) po roce 2027, která by zajistila odolnost a udržitelnost evropského zemědělství. EHSV přijal v lednu k tomuto tématu stanovisko, které vypracoval na žádost belgického předsednictví Rady EU. Zdůraznil v něm, že je nutný stabilní a dlouhodobý politický rámec, který podpoří udržitelnou produkci potravin, otevřenou strategickou autonomii a rozvoj venkova.
Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) utváří vizi společné zemědělské politiky (SZP) po roce 2027, která by zajistila odolnost a udržitelnost evropského zemědělství. EHSV přijal v lednu k tomuto tématu stanovisko, které vypracoval na žádost belgického předsednictví Rady EU. Zdůraznil v něm, že je nutný stabilní a dlouhodobý politický rámec, který podpoří udržitelnou produkci potravin, otevřenou strategickou autonomii a rozvoj venkova.
Vzhledem k tomu, že 94,8 % zemědělských podniků v EU představují rodinná hospodářství, čelí toto odvětví problémům, jako jsou nižší příjmy, pokles počtu zemědělských podniků, problematická generační obměna a velký odliv pracovních sil. I přes snížení rozpočtových prostředků na SZP (méně než 25 % v roce 2021) EHSV požaduje, aby financování této politiky odpovídalo jejím cílům v oblasti udržitelnosti. Doporučuje se přejít od základní podpory příjmu k finančním pobídkám zaměřeným na poskytování environmentálních a sociálních služeb, díky čemuž by malé rodinné zemědělské podniky byly během přechodného období flexibilní.
Vzhledem k obavám ohledně spravedlivé životní úrovně zemědělců v EU, která ještě poklesla z důvodu inflace, volatility trhu s energií a změny klimatu, je nutné SZP reformovat. EHSV by si přál, aby se tyto výzvy řešily v rámci SZP po roce 2027, která by se měla zaměřit na důstojné pracovní podmínky, propagovat zdravější stravování, omezit plýtvání potravinami a regulovat trhy s potravinami. Za účelem zmírnění dopadu, který má zvyšování cen energie a narušení dodávek, se navrhuje uplatňovat proticyklické prvky a podporovat výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Jako opatření pro boj proti extrémním klimatickým podmínkám a za účelem posílení postavení zemědělců se doporučují systémy pojištění založené na partnerství veřejného a soukromého sektoru a investice do inovací a digitálních technologií.
V rámci příprav na volby do Evropského parlamentu v roce 2024 EHSV zdůrazňuje, že je třeba utvářet SZP tak, aby odpovídala měnícím se společenským a zemědělským potřebám. Poukazuje na to, že je důležité zapojit zúčastněné strany, poskytnout členským státům flexibilitu a zjednodušit administrativní postupy při navrhování a přizpůsobování strategických plánů. Podle vize EHSV by měla SZP nastolit rovnováhu mezi zajišťováním potravin, ochranou životního prostředí a podporou dobrých životních podmínek evropských zemědělců tváří v tvář globálním výzvám.(ks)
Vzhledem k tomu, že volby do Evropského parlamentu, které se uskuteční v červnu 2024, předurčí další vývoj Evropské unie, se EHSV jako institucionální partner občanské společnosti rozhodl uspořádat vůbec první Týden občanské společnosti s názvem Pojďme společně bránit demokracii!.
Vzhledem k tomu, že volby do Evropského parlamentu, které se uskuteční v červnu 2024, položí základy pro budoucnost Evropy, se EHSV jako institucionální partner občanské společnosti rozhodl uspořádat vůbec první Týden občanské společnosti s názvem Pojďme společně bránit demokracii!.
Chcete se také zúčastnit?
Tato akce je určena lidem různého věku a z různého prostředí, včetně mladých lidí, novinářů a zástupců orgánů a institucí EU, aby zde živě diskutovali o otázkách, které ovlivňují náš každodenní život i budoucnost Evropy. Budou se zde projednávat různé hrozby a výzvy, jimž čelí demokratické hodnoty, i to, co občanská společnost očekává od příštích vedoucích představitelů EU. Doporučení budou poté zapracována do usnesení EHSV o volbách a do konkrétních politických návrhů.
Během #CivSocWeek proběhne pět hlavních iniciativ EHSV:
Dny občanské společnosti – na této každoroční stěžejní akci je prezentována celá řada návrhů organizované občanské společnosti, jak zajistit, aby EU lépe reagovala na očekávání občanů ohledně otázek, jež jsou pro naši demokratickou společnost zásadní. Cílem je podpořit větší zapojení občanské společnosti do evropského projektu na všech úrovních.
Den evropské občanské iniciativy – tato výroční konference na vysoké úrovni představuje fórum a platformu, kde si mohou registrovaní a budoucí organizátoři evropské občanské iniciativy a zúčastněné strany vyměňovat informace a zkušenosti a prezentovat veřejnosti své činnosti související s touto iniciativou.
Vaše Evropa, váš názor – tato akce pro mládež umožňuje vytvářet vazby mezi mladými lidmi (z členských států, z kandidátských zemí a ze Spojeného království) a EU, a motivovat je tak k uplatňování jejich demokratického volebního práva. Během dynamických konzultací se mladí účastníci zapojí do diskusí, budou moci navázat spolupráci a dospět ke konsenzu.
Cena pro občanskou společnost – toto výroční ocenění je zaměřené na účinné, inovativní a kreativní projekty organizované občanskou společností nebo jednotlivci. V tomto roce bude uděleno iniciativám, které individuálně či kolektivně podporují duševní pohodu v Evropě.
Seminář pro novináře – tato akce je určena novinářům z členských států, kteří na ní budou diskutovat o stavu demokracie v Unii a o příštích volbách do Evropského parlamentu. Mohou se tak rovněž přímo seznámit s činností Výboru.
Připojte se k nám a načerpejte inspiraci na workshopech vedených odborníky a při politických diskusích na vysoké úrovni. Využijte této příležitosti k tomu, abyste se vyjádřili ke klíčovým otázkám týkajícím se nového legislativního cyklu a navázali kontakty se sdruženími občanské společnosti a aktéry změn z celé Evropy.
Evropská občanská společnost zaslala dne 24. ledna otevřený dopis předsedkyni Evropské komise, předsedkyni Evropského parlamentu a belgickému předsednictví Rady Evropské unie. Signatáři dopisu v něm tyto tři hlavní orgány Evropské unie (EU), které se podílejí na rozhodovacím procesu EU, naléhavě vyzvali k tomu, aby přijaly konkrétní opatření, jež by umožnila nastolit otevřený, transparentní a soustavný dialog s organizacemi občanské společnosti ve všech oblastech politik, jak je stanoveno v článku 11 Smlouvy o Evropské unii.
Evropská občanská společnost zaslala dne 24. ledna otevřený dopis předsedkyni Evropské komise, předsedkyni Evropského parlamentu a belgickému předsednictví Rady Evropské unie. Signatáři dopisu v něm tyto tři hlavní orgány Evropské unie (EU), které se podílejí na rozhodovacím procesu EU, naléhavě vyzvali k tomu, aby přijaly konkrétní opatření, jež by umožnila nastolit otevřený, transparentní a soustavný dialog s organizacemi občanské společnosti ve všech oblastech politik, jak je stanoveno v článku 11 Smlouvy o Evropské unii.
Tento otevřený dopis, který iniciovala skupina Organizace občanské společnosti EHSV a organizace Civil Society Europe, obsahuje konkrétní návrhy, jak by měl tento dialog probíhat. Dopis svým podpisem podpořilo celkem 156 subjektů z 26 členských států. Mezi signatáře patří 39 evropských sítí, 85 vnitrostátních organizací a 60 členů skupiny Organizace občanské společnosti EHSV.
Navzdory právním ustanovením nevedou evropské orgány občanský dialog jednotně ani strukturovaně. Proto signatáři otevřeného dopisu #EUCivilDialogueNow orgány EU vyzývají, aby:
uzavřely interinstitucionální dohodu o občanském dialogu,
v rámci každého orgánu vytvořily místo vedoucího pracovníka pověřeného vztahy s občanskou společností,
podněcovaly a prosazovaly větší spolupráci mezi občanskými a sociálními subjekty.
Orgány EU by v této souvislosti měly vycházet z doporučení Konference o budoucnosti Evropy. Jako první krok signatáři navrhli, aby Evropská komise vypracovala sdělení o posílení občanského dialogu na úrovni EU.
