V tomto vydání je hostem naší rubriky „Já k volbám půjdu. A co Vy?“ maďarský novinář a šéfredaktor stanice Klubrádió Mihály Hardy, který nám ve svém článku líčí, jaká atmosféra panuje v jeho zemi v tomto předvolebním období. Klubrádió je poslední velkou nezávislou rozhlasovou stanicí v Maďarsku, která nepřetržitě vysílá zprávy a přináší analýzy a komentáře aktuálního společenského a kulturního dění. Státní mediální rada se rozhodla neprodloužit jí vysílací frekvenci, díky popularitě a crowdfundingu však tato stanice nezanikla.
V tomto vydání je hostem naší rubriky „Já k volbám půjdu. A co Vy?“ maďarský novinář a šéfredaktor stanice Klubrádió Mihály Hardy, který nám ve svém článku líčí, jaká atmosféra panuje v jeho zemi v tomto předvolebním období. Klubrádió je poslední velkou nezávislou rozhlasovou stanicí v Maďarsku, která nepřetržitě vysílá zprávy a přináší analýzy a komentáře aktuálního společenského a kulturního dění. Státní mediální rada se rozhodla neprodloužit jí vysílací frekvenci, díky popularitě a crowdfundingu však tato stanice nezanikla.
Ve volbách do Evropského parlamentu půjde o hodně vzhledem k tomu, že demokracie na celém světě oslabuje, šíří se dezinformace a roste nespokojenost kvůli zvyšující se inflaci a hrozící válce.
EHSV přijal usnesení, v němž vyzývá evropské občany, aby se zúčastnili voleb do Evropského parlamentu. Všichni tři zpravodajové tohoto usnesení – členové EHSV Christa Schweng (ze skupiny Zaměstnavatelé), Cinzia del Rio (ze skupiny Zaměstnanci) a Ioannis Vardakastanis (ze skupiny Organizace občanské společnosti) – jednomyslně vyzývají evropské občany, aby využili svého demokratického práva volit a vybrali si zástupce, kteří budou hájit jednotnou, demokratickou, udržitelnou a sociální Evropu. V naší rubrice „Otázka pro...“ jsme se jednotlivých zpravodajů zeptali, o co v těchto volbách jde a proč by měli všichni v červnu tohoto roku uplatnit své volební právo.
EHSV přijal usnesení, v němž vyzývá evropské občany, aby se zúčastnili voleb do Evropského parlamentu. Všichni tři zpravodajové tohoto usnesení – členové EHSV Christa Schweng (ze skupiny Zaměstnavatelé), Cinzia del Rio (ze skupiny Zaměstnanci) a Ioannis Vardakastanis (ze skupiny Organizace občanské společnosti) – jednomyslně vyzývají evropské občany, aby využili svého demokratického práva volit a vybrali si zástupce, kteří budou hájit jednotnou, demokratickou, udržitelnou a sociální Evropu. V naší rubrice „Otázka pro...“ jsme se jednotlivých zpravodajů zeptali, o co v těchto volbách jde a proč by měli všichni v červnu tohoto roku uplatnit své volební právo.
Christa Schweng, bývalá předsedkyně EHSV a členka skupiny Zaměstnavatelé v EHSV
Evropské volby jsou příležitostí k tomu, aby si evropští občané vybrali představitele, kteří budou v příštích pěti letech vést Evropskou unii. Tentokrát budou volby probíhat v radikálně se měnících geopolitických podmínkách, které poznamenala neospravedlnitelná válka proti Ukrajině v bezprostřední blízkosti našich hranic. Země, které byly dříve nepřáteli, vytvářejí nová spojenectví a zavrhují náš způsob života. Stav demokracie je přinejmenším znepokojivý, neboť demokratický styl vládnutí je na ústupu v celosvětovém měřítku. Stále méně je dodržován právní stát a svoboda tisku – abychom jmenovali alespoň dva nejběžnější ukazatele. V celé Evropě jsme svědky stále častějších útoků na liberální demokracii. V několika členských státech jsou podkopávány základní evropské hodnoty, občanský prostor se zužuje a je omezována svoboda sdělovacích prostředků.
Dezinformace a falešné zprávy způsobují ve společnosti rozkol a šíří nedůvěru a nenávist.
EU je založena na společných hodnotách, k nimž patří demokracie, ochrana lidských práv, svoboda projevu, právní stát, tolerance, spravedlnost, nediskriminace, rovnost, solidarita a účast na demokratickém životě. Tyto hodnoty však nelze považovat za samozřejmost a je nutné je neustále posilovat, bránit a chránit.
Evropské volby jsou příležitostí ukázat, že o demokracii a o naše základní hodnoty pečujeme. Právě proto je důležité, aby evropští občané své volební právo využili.
Cinzia del Rio, členka skupiny Zaměstnanci v EHSV
Žádáme občany, aby dali svůj hlas Evropě, evropskému projektu a integrovanější a solidárnější Evropě. Evropská unie je založena na hodnotách, zásadách, právním státu, právech a účasti, které nelze zpochybňovat, protože jsou základem naší demokracie a klíčovými prvky našeho modelu udržitelného růstu podporujícího začlenění. Tyto demokratické základy musíme zabezpečit.
Před Evropou dnes stojí nové výzvy. Je třeba:
čelit roztříštěné geopolitické situaci s řadou konfliktů a s novými globálními hospodářskými a politickými aktéry a konkurenty,
podporovat ekologickou, digitální a demografickou transformaci i technologické změny, inovace a rozvoj umělé inteligence s přístupem zaměřeným na člověka a zároveň do těchto procesů zapojit mladé lidi,
vytvořit obnovenou společnou evropskou průmyslovou politiku spolu s novými společnými finančními nástroji,
zajistit sociální investice, aby bylo možné plně provádět evropský pilíř sociálních práv, zlepšit sociální soudržnost, vytvářet kvalitní pracovní místa a řešit chudobu, nerovnosti a sociální vyloučení.
Žádná evropská země to není schopna dokázat sama. Vyzýváme občany, aby využili svého hlasu k zajištění silnější integrace Evropské unie, a bylo tak možné budovat trvalý mír a zachovat evropský hospodářský a sociální model.
Ioannis Vardakastanis, člen skupiny Organizace občanské společnosti v EHSV
Příští volby do Evropského parlamentu jsou nesmírně důležité pro budoucnost Unie a našeho kontinentu jako celku. V sázce je samá podstata EU – jednota, demokracie, konkurenceschopnost, udržitelnost a sociální spravedlnost. Je zásadní, aby občané EU uplatnili své volební právo, jelikož Evropský parlament přímo utváří EU zítřka.
EU symbolizuje spolupráci a příležitosti a zajišťuje mír, demokracii, inkluzivnost a prosperitu. Problémy, jimž občané čelí, jako jsou rostoucí životní náklady a náklady na energii, změna klimatu a konflikty, způsobily, že lidé v Evropě pociťují stále větší nejistotu. Tyto výzvy vyžadují jednotná celoevropská řešení.
Nacionalismus žádné východisko nenabízí. K řešení těchto otázek a k zachování našich demokratických hodnot je nutná spolupráce, solidarita a účinný občanský dialog. EU musí rovněž zaujmout v celosvětovém měřítku vedoucí postavení a prosazovat mír, multilateralismus a ochranu životního prostředí. Zásadní význam má přechod na digitální a ekologickou ekonomiku. Klíčová je inkluzivnost. Všichni občané musí mít možnost podílet se na utváření naší budoucnosti. Jako členové Evropského hospodářského a sociálního výboru jsme s těmito zásadami bytostně spjati. Váš hlas je pro utváření budoucnosti Unie vrcholně důležitý. Prosazujme společně demokratickou, konkurenceschopnou, udržitelnou a sociální EU. Vaše účast ve volbách má klíčový význam – zasaďte se o lepší evropskou budoucnost!
Znění usnesení je k dispozici na zvláštní internetové stránce EHSV věnované evropským volbám.
V tomto vydání dostává prostor člen EHSV Carlos Trindade, který je zpravodajem stanoviska Ochrana demokracie proti dezinformacím. V době před volbami do Evropského parlamentu se vyjadřuje k negativním důsledkům, které mohou mít dezinformace pro demokracii, a k tomu, jak proti nim bojovat, pokud chceme žít v demokratickém zřízení.
V tomto vydání dostává prostor člen EHSV Carlos Trindade, který je zpravodajem stanoviska Ochrana demokracie proti dezinformacím. V době před volbami do Evropského parlamentu se vyjadřuje k negativním důsledkům, které mohou mít dezinformace pro demokracii, a k tomu, jak proti nim bojovat, pokud chceme žít v demokratickém zřízení.
Ceny EU za ekologickou produkci jsou udělovány různým subjektům v rámci celého hodnotového řetězce ekologické produkce za jejich inovativní, udržitelné a inspirativní projekty, jež z hlediska ekologické produkce potravin a jejich spotřeby představují skutečný přínos.
Slavnostní předání cen se bude konat 23. září 2024 u příležitosti Evropského dne ekologické produkce.
Zájemci se mohou přihlásit on-line do 12. května 2024, do 23:59:59 SELČ.
„‚Svoboda‘ je jen jiné slovo pro ‚už není co ztratit‘...“ – tak zní text velmi populární country písně, kterou v roce 1969 složil Kris Kristofferson a již převzala celá řada umělců, od Janis Joplin až po Kennyho Rogerse. Svoboda v Evropě však dnes – na rozdíl od písně „Me and Bobby McGee“ – znamená, že můžeme ztratit opravdu hodně, pokud ji nebudeme hájit. Platí to především pro Maďarsko.
„‚Svoboda‘ je jen jiné slovo pro ‚už není co ztratit‘...“ – tak zní text velmi populární country písně, kterou v roce 1969 složil Kris Kristofferson a již převzala celá řada umělců, od Janis Joplin až po Kennyho Rogerse. Svoboda v Evropě však dnes – na rozdíl od písně „Me and Bobby McGee“ – znamená, že můžeme ztratit opravdu hodně, pokud ji nebudeme hájit. Platí to především pro Maďarsko.
Lidé si velmi rychle zvykají na to, co je dobré. Neohlížejí se do minulosti, aby tak ocenili svobodu – svobodu cestování, svobodu tisku, svobodu volby zaměstnání nebo svobodu vzdělávat se kdekoli v Evropě. Mí vrstevníci (silný ročník narozený na konci 50. let, kdy Maďarsko ještě patřilo ke státům Varšavské smlouvy) si pamatují, jak dlouhá byla cesta k současné svobodě, od pádu berlínské zdi až po přistoupení Maďarska k EU – ke spolku svobodných národů v roce 2004. Od pádu komunismu trvalo čtrnáct let, než do ní mohla naše země společně s Českem, Slovenskem a Polskem vstoupit. Podle mého názoru se za posledních čtrnáct let Maďarsko pomalu vrátilo zpět do minulosti a zaostává. Od začátku devadesátých let, které proběhly ve znamení občanských svobod a svobody tisku, jsme dospěli k dnešnímu populismu, autokracii a ústavní diktatuře, což si samo o sobě odporuje.
Vláda v Budapešti téměř otevřeně vyhlásila válku společným evropským hodnotám: hovoří o „Bruselu“ jako o nepříteli a EU líčí jako ztělesněného ďábla. Trvá to už téměř čtrnáct let, a proto je obtížné podpořit jakoukoli proevropskou kampaň, ať už ze strany opozice (nebo toho, co z ní zbývá), či ze strany občanské společnosti a nevládních organizací (rovněž toho, co z nich zůstalo). Odmítáme se však vzdát a jsme proti tomu, aby byly evropské hodnoty pošlapávány jen proto, že se někteří maďarští politici rozhodli hrát podle not odněkud zdaleka a možná až z Kremlu.
Nedávné průzkumy v Maďarsku přece jen ukazují, že téměř 68–70 % občanů ve volebním věku podporuje přínosy spojené s Evropskou unií a společné evropské hodnoty a využívá je. Velkým otazníkem je, zda budou ochotni se dne 9. června 2024 ve velkém počtu zúčastnit voleb. V Maďarsku se volby do Evropského parlamentu konají ve stejný den jako komunální volby, a vzhledem k rostoucí nespokojenosti v této zemi nejsou vyhlídky marné. Protestní hlasování proti vládním politikám bude rovněž znamenat hlasování pro Evropu.
Mihály Hardy je maďarský novinář a šéfredaktor rozhlasové stanice Klubrádió
Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) představil na žádost belgického předsednictví Rady EU klíčová doporučení zaměřená na posílení sociální soudržnosti, řízení dluhu a prioritní zaměření investic do zdravotní péče a zaměstnanosti v celé Evropě. EHSV vyjádřil znepokojení nad tím, že nedostatek finančních prostředků by mohl zpomalit pokrok v boji proti chudobě a změně klimatu.
Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) představil na žádost belgického předsednictví Rady EU klíčová doporučení zaměřená na posílení sociální soudržnosti, řízení dluhu a prioritní zaměření investic do zdravotní péče a zaměstnanosti v celé Evropě. EHSV vyjádřil znepokojení nad tím, že nedostatek finančních prostředků by mohl zpomalit pokrok v boji proti chudobě a změně klimatu.
Ve stanovisku se klade důraz na to, že je třeba sladit stávající rámce, jako je evropský semestr a evropský pilíř sociálních práv. Řečníci v diskusi na vysoké úrovni zdůraznili, že je třeba dále rozvíjet sociální Evropu a řešit naléhavé otázky, jako je rozdíl ve výši důchodů žen a mužů a digitální začlenění. Konference na vysoké úrovni o evropském pilíři sociálních práv, která se brzy uskuteční v Belgii, je výrazem snah podpořit provádění tohoto nástroje.
Výbor ve svých návrzích poukazuje na účinné využívání finančních zdrojů, zapojení sociálních partnerů a občanské společnosti do rozhodovacích procesů a na to, že je důležité zajistit, aby byla ekologická a digitální transformace spravedlivá. Hlavním tématem je inkluzivnost a také zajištění co nejširšího dopadu sociálních investic spolu s podporou hospodářské stability a sociální soudržnosti v EU. (tk)
Naším vzácným hostem je tentokrát profesorka Danuta Hübner, poslankyně Evropského parlamentu z poslaneckého klubu Evropské lidové strany. Vyjmenovává všechny důvody, proč budou volby v roce 2024 bitvou o Evropu a proč nesou politické strany na svých bedrech značnou odpovědnost za to, aby přivedly své potenciální voliče k urnám. V roce 2024 si prostě nemůžeme dovolit, abychom to, kdo nás bude v EU při rozhodování zastupovat, ponechali na vůli někoho jiného. Tentokrát je v sázce příliš mnoho.
Naším vzácným hostem je tentokrát profesorka Danuta Hübner, poslankyně Evropského parlamentu z poslaneckého klubu Evropské lidové strany. Vyjmenovává všechny důvody, proč budou volby v roce 2024 bitvou o Evropu a proč nesou politické strany na svých bedrech značnou odpovědnost za to, aby přivedly své potenciální voliče k urnám. V roce 2024 si prostě nemůžeme dovolit, abychom to, kdo nás bude v EU při rozhodování zastupovat, ponechali na vůli někoho jiného. Tentokrát je v sázce příliš mnoho.
Každých pět let volí evropští občané své zástupce do Evropského parlamentu (EP), který je jediným přímo voleným orgánem Evropské unie. V roce 2024 v něm tak v rámci desátého volebního období zasedne 720 nově zvolených poslanců. Během svého pětiletého funkčního období budou mít rozhodující vliv na to, jak bude vypadat nejen Evropa, ale i její orgány, instituce a politiky, jaké postavení bude zaujímat v polarizovaném globálním světě a do jaké míry zůstane věrna svým společným hodnotám.
Každých pět let volí evropští občané své zástupce do Evropského parlamentu (EP), který je jediným přímo voleným orgánem Evropské unie. V roce 2024 v něm tak v rámci desátého volebního období zasedne 720 nově zvolených poslanců. Během svého pětiletého funkčního období budou mít rozhodující vliv na to, jak bude vypadat nejen Evropa, ale i její orgány, instituce a politiky, jaké postavení bude zaujímat v polarizovaném globálním světě a do jaké míry zůstane věrna svým společným hodnotám.
Každé volby jsou důležité, neboť jsou základem demokracie. Víme však také, že demokracie je mnohem víc než jen volby. V dnešní době jsme svědky toho, že demokraticky zvolené vlády jednají sice demokraticky, zároveň však podkopávají právní stát. Ani spravedlivé a svobodné volby totiž nejsou samy o sobě zárukou demokracie a ani jediným faktorem, od kterého se odvíjí. Proto by se voliči měli do voleb aktivně zapojit.
Posledních pět let bylo poznamenáno řadou téměř existenčních výzev pro Evropskou unii. Museli jsme se vypořádat s brexitem a jeho důsledky. Poté vypukla pandemie covidu-19 a Rusko zahájilo svou brutální a nelidskou invazi na Ukrajinu, která způsobila závažné hospodářské problémy, včetně energetické krize a vysoké míry inflace. Všechny tyto nečekané překážky se nám podařilo překonat a zároveň jsme pokračovali v plnění našich klíčových strategických cílů v podobě dvojí transformace na ekologickou a digitálně konkurenceschopnou ekonomiku. Změny v geopolitickém prostředí vedly Evropskou unii a její demokratické partnery k uvalení rozsáhlých sankcí na Rusko. Snížili jsme také rizika spojená se závislostí na Číně a postavili naše vztahy s USA na nebývale pevný základ. Unie rovněž spustila vůbec první program pro evropský obranný průmysl, který přinese své ovoce v nadcházejících letech.
Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2024 se bude rozhodovat o osudu celé Evropy. Volební kampaň musí reagovat na očekávání občanů a brát v potaz jejich úlohu v evropském rozhodovacím procesu. Otázky jako migrace, změna klimatu nebo podpora Ukrajiny, která brání své území před ruskou agresí, se nepochybně týkají každého z nás, komu leží na srdci svoboda, demokracie a mír. Zvolení politici budou muset vynaložit veškeré své úsilí, aby se jim podařilo účinně restartovat politiku rozšíření. V debatách s kandidáty o jejich poslání na příštích pět let je třeba jim připomenout, že v případě zvolení budou muset mít na paměti, že Evropská unie je součástí roztříštěného světa, který je rozdělen na demokracie a autoritářské režimy. V zemích po celém světě, které dohromady čítají na 4 miliony obyvatel, se přitom v roce 2024 budou konat volby.
My v Evropě budeme s napětím očekávat, jak se rozhodnou Američané, kteří půjdou k volbám, aby si zvolili nového prezidenta. Transatlantické vztahy proto budou v našich evropských předvolebních debatách důležitým tématem. Evropští politici i politické strany se musí ze všech sil snažit, aby zapojili občany a dodali jim odvahu vyjádřit svůj názor. S ohledem na geopolitickou nejistotu je to dnes důležitější než kdy jindy. Politické strany, které vysílají do voleb své kandidáty, mají často na otázky, které mají zásadní význam pro náš život, rozdílné názory. Pouze pokud se jakožto občané zapojíme do diskuse s těmito kandidáty a půjdeme k volbám, budeme mít možnost vyjádřit svůj názor a ovlivnit budoucnost Evropy, která je i naší budoucností. Někdy jsme z toho všeho frustrovaní a otrávení. Ale právě proto je tak důležité, abychom se aktivně zapojili do předvolební politické diskuse.
V roce 2019 přesáhla účast ve volbách do Evropského parlamentu vůbec poprvé 50 %. Tento nárůst volební účasti lze částečně vysvětlit hlasováním mladých Evropanů. Na jedné straně je dobrou zprávou, že polovina oprávněných voličů svého práva využila. Na druhou stranu to však znamená, že každý druhý z nás, evropských občanů s volebním právem, k volbám nešel. V roce 2024 si nemůžeme dovolit, aby o tom, kdo nás bude zastupovat v evropském rozhodovacím a legislativním procesu, rozhodli jiní. Nízká účast snižuje legitimitu zvolených politiků a následně oslabuje i jejich postavení v Evropském parlamentu. Hlavním úkolem politických stran je tedy povzbudit své potenciální voliče, aby se voleb zúčastnili.
Evropští občané mají již desítky let za to, že je v EU zastupují jejich vládní činitelé. Volby v roce 2024 tak nabízejí příležitost ukázat, jaký vliv má ve skutečnosti EP jakožto zástupce občanů. Někteří z nich půjdou k volbám vůbec poprvé. V pěti členských státech budou moci hlasovat dokonce i 16letí. Mladí lidé budou mít od politiků různá očekávání. Ukázalo se to během Konference o budoucnosti Evropy a slýcháme to i nyní během panelových diskusí s občany, které v návaznosti na tuto konferenci pořádá Evropská komise. Politici by měli k nadcházejícím volbám do Evropského parlamentu přistupovat jako k procesu formování nové generace voličů a politiků a považovat je za příležitost, jak podpořit transparentní politickou výchovu a přispět k budování identity a důvěry.
Evropský parlament se ve své komunikační strategii před evropskými volbami v roce 2024 zaměřuje na mobilizaci nevoličů a prvovoličů, na podporu dalších zúčastněných stran, včetně médií, nevládních organizací, podniků a jednotlivců, a také na podnícení nestranické angažovanosti evropských občanů a organizací s cílem propagovat význam voleb.
Již dnes jsme v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu svědky zahraničního vměšování a hybridních dezinformačních kampaní, které podkopávají důvěru v instituce a politiky a šíří rétoriku, jež rozděluje společnost. Dochází k tomu již před volbami, během voleb bude těchto aktivit ještě přibývat a otráví i atmosféru v povolebním období. Dezinformace je zapotřebí potírat prostřednictvím zákonů. Vnitrostátní ani evropská opatření na to samy o sobě stačit nebudou. Potřebujeme značné finanční prostředky na podporu celospolečenského přístupu k odhalování dezinformací a těch, co je šíří, neboť ovlivňují každodenní život lidí a jejich strategická rozhodnutí.
V těchto volbách se bude rozhodovat o budoucnosti demokracie, svobody a bezpečnosti. A záležet bude na každém hlasu.
Danuta Hübner, poslankyně Evropského parlamentu (skupina ELS)
Cinzia del Rio, členka skupiny Zaměstnanci v EHSV
